Když jste před časem oznámil, že budete kandidovat za TOP 09, zvedla se obrovská vlna zájmu a také nevole vůči Vám. Pominulo to už?
Musím říci, že jsem měl větší obavu z toho, jak budou na tento můj krok reagovat občané. A mile mě překvapilo, že těch reakcí z jejich strany bylo a občas je velmi málo. Když jsem byl vyhozen poprvé z vlády Petra Nečase, dostával jsem desítky dopisů a e-mailů od lidí, kteří mě podporovali a ptali se, proč jsem z ODS neodešel. I v Plzni se mě voliči ptali, proč kandiduju za ODS, když se ke mně takto zachovali. Jenže já si myslel, že když člověk dostane takzvaně i jednou za uši, že nemá hned kapitulovat, rezignovat a odcházet. Že má vydržet. Ale když pak dostanete za uši opakovaně, několikrát, tak se musíte zamyslet nad tím, jestli chcete dostávat dál, nebo máte nějakou důstojnost a odejdete. Já se tedy nakonec rozhodl také odejít. I když jsem předchozí myšlenky na to, nebudu zapírat, že přicházely, zamítl s tím, že jsem cítil jistou zodpovědnost k řadovým členům ODS, a ta do té doby vítězila. Jsou to dva světy – velmi negativní reakce funkcionářů ODS v médiích, včetně třeba Mirka Topolánka nebo Petra Nečase, s někdy lživými argumenty, a pak v zásadě pozitivní reakce od občanů. Ti za mnou přicházejí a říkají, že je dobře, že jsem se k odchodu z ODS odhodlal a vsadil na jinou stranu – a že se diví, že jsem to udělal až tak pozdě.
Samozřejmě ale je logické, že budou vždy nějací lidé, kteří tento můj krok budou vnímat nesprávně a špatně. Je jich ale mnohem méně, než jsem čekal.
Fotogalerie: - Evropa jsme my, ne oni
Občanští demokraté padají podle průzkumů stále níže, zaznamenávají i značný odliv členů. Jak to vnímáte nyní, již s odstupem?
Samozřejmě to sleduji, ale nechci ODS veřejně kritizovat, ani se k tomu vyjadřovat. I když mě někteří její představitelé napadali v minulosti i značně expresivními a nepravdivými výrazy, tak mé reakce byly vždy zdrženlivé. Mrzí mě to, ale na druhou stranu, mám-li i v tomto hovořit jen čistě za sebe, i to mi usnadnilo potom mé vlastní rozhodování o odchodu z ODS. Každopádně nepřeju ODS nic špatného, pokud se zreformuje, nabídne další možnost lidem volícím pravici. Rozhodně jí nepřeju, aby se třeba rozpadla. Já osobně ale dostal dostatek signálů pro to, abych se s ní rozloučil – jedním z posledních byl ten, kdy na sjezdu ODS majorita našich členů házela raději bílé hlasovací lístky, jen abych nebyl zvolen. To jsem pak jasně začal vnímat, že asi něco dělám špatně a nemá smysl v tom setrvávat a být v partě lidí, kteří vám nedůvěřují a vaši práci neberou vážně.
Nechal jste se však před časem slyšet, že uvažujete o úplném odchodu z politiky...
To není zcela přesné, říkal jsem, že bych se věnoval pouze regionální politice. A že se budu starat o Museum Kampa Nadace Jana a Medy Mládkových. A tam trávím skutečně nyní většinu svého času. I sem, na místo, kde děláme rozhovor (Jiří Pospíšil odpovídal ve čtvrtek na Petříně - pozn. red.), jsem si jen odtamtud odběhl. Máme totiž dnes velkou vernisáž. A jsem moc rád, jak se muzeu daří, jak se mu zvedá návštěvnost – meziročně o 15 tisíc návštěvníků. Tyto představy mi ale přerušila nabídka nejprve Karla Schwarzenberga a později i místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska. Ze začátku jsem je odmítal, ale po několika telefonátech jsem nakonec přece jen souhlasil, abych se s nimi spojil jako nezávislý. Nebudu totiž zastírat, že mě i lidsky potěšilo, že lidé jako je Karel Schwarzenberg nebo Miroslav Kalousek o mě mají zájem a vnímají moje politické kvality jinak, než jsem zažíval v posledních obdobích v ODS. Pana Schwarzenberga jsem vždycky lidsky ctil, aktivně jsem ho podporoval, takže i ta názorová blízkost byla daná. Když k tomu přičtu určitou frustraci z toho, že jsem se snažil něco dělat dobře, ale bylo mi dáváno najevo, že něco dělám špatně, byla to do jisté míry satisfakce. Na nikoho jsem neplival, když jsem ODS opouštěl, neříkal jsem, a doteď neříkám, že jsem lepší nebo horší než kdokoli z jejích členů. Ale naše cesty se rozešly. A v politice jsem při dané příležitosti zůstal.
Psali jsme:
Sledujete v současné době i rezort spravedlnosti, kterému jste šéfoval? Jaké změny Vás nejvíce zaujaly?
Sleduju to, samozřejmě. Je stále ale předčasné jakkoli přínos paní ministryně Válkové komentovat, poněvadž žádné konkrétní kroky ještě nenastaly. Byl jsem ale poněkud rozpačitý z některých výroků paní ministryně, ze kterých nepřímo vyplývalo, že by ráda hovořila s některými státními zástupci o tom, které kauzy se měly vyšetřovat rychleji, na které by měl být kladen větší důraz a které kauzy by měly být vyšetřovány méně intenzivně. Před těmito výroky musím velmi varovat. Vždy jsem prosazoval nezávislost státních zástupců, což mi často bylo nakonec přičítáno k tíži. Státní zástupce v našem justičním systému není součást výkonné moci a podle toho se má k němu tak přistupovat. Je to kvazisoudní prvek a my bychom měli ctít jeho nezávislost. A žádný politik ani ministr spravedlnosti by neměl mít právo se přehrabovat ve spisech a ovlivňovat to, nač má být kladen důraz a kde naopak. Je to nebezpečné, i když to paní ministryně řekla asi s dobrými úmysly, je to velmi zneužitelné. Proto mě takovéto výroky velmi překvapily, zaskočily a nemohu s nimi souhlasit. Bedlivě ale samozřejmě budu sledovat i konkrétní kroky, které paní ministryně provede – vyjádřit se k nim ale budu moci, až k nim dojde.
Zůstaňme ještě ve Vašem bývalém rezortu. Hovoří se o změnách v exekučním řádu, jak na to pohlížíte? Je to podle Vás cesta, jak neutěšenou situaci v této oblasti konečně narovnat?
V této věci často komunikuji s paní doktorkou Hanou Marvanovou, kterou pokládám za expertku, hovořil jsem s ní i v době, kdy jsem byl ministrem spravedlnosti a připravoval jsem tři novely, které exekuce zpřísnily. I další změny, o kterých se nyní hovoří, podpořím. Ten zákon totiž vznikal v roce 2001 na koleni, byla to iniciativa poslanců tehdejší vládní koalice Unie svobody a ČSSD. Jde o zákon velmi nekvalitní, který odhaluje v praxi nové a nové problémy. Činnost exekutorů je postavená na jistých vychytávkách, které ji neustále vylepšují – dalo by se mluvit o druhu šibalství. Je třeba na to proto reagovat. Proto podporuji to, aby se snížily odměny exekutorům, což jsem udělal ještě v posledních týdnech mého působení v rezortu spravedlnosti. Ale ukazuje se, že je třeba ty odměny snížit ještě dále.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
