Kdo se podle vás nejvíce zasloužil o porážku Hitlera?Anketa
Na balkánské trase sice evidují úbytek běženců, nicméně potom, co Rakušané začali v Brennerském průsmyku stavět hraniční plot a lépe střežit svoje hranice, migranti začínají daleko více překračovat slovenskou hranici, pokračují pak dále přes Česko, aby se dostali do Německa. Na přechodu u Velkého Mederu se v minulých dnech uprchlíci snažili ve voze ujet slovenským celníkům. Když ti zahájili palbu, zranili těžce jednu migrantku. Myslíte si, že něco podobného je možné očekávat i u nás, a jak bychom se na to měli připravit? Měli by posílit hraniční přechody se Slovenskem vojáci a policie?
Určitě by se posílit měly. Já už jsem to několikrát prohlásil i pro ParlamentníListy.cz. Ten vývoj je celkem očekávaný, když Rakušané začali lépe střežit svoje hranice s Maďarskem. Na Balkáně je nyní třeba uzavřít linii z Rumunska a Bulharska směrem na Maďarsko, odkud proudí velký počet běženců, když Srbsko a Chorvatsko také uzavřely svoje hranice.
Nyní se ten proud, který bude časem sílit, pochopitelně stočil na Slovensko a bude směřovat k nám. My ale bohužel nemáme vycvičené jednotky na podobné zásahy, protože ty ani neprošly operačním výcvikem k tomu, aby byly schopné zřizovat kontrolní checkpointy a uměly na nich zasahovat a hlídat je. Například zastavovat velké dodávky či kamiony plné uprchlíků. Bohužel, měli bychom se vrátit k podobné ostraze, a to i na slovenské hranici, jako před sametovou revolucí, kdy přechody na Západ hlídalo na 18 tisíc pohraničníků s potřebnou technikou.
České ministerstvo vnitra nyní říká, že policie i armáda je na intenzívnější vlnu uprchlíků připravena, z druhé strany někteří vojenští analytici tvrdí, že při větším náporu nemáme šanci s našimi počty vojáků a policistů hranice ubránit. Do jaké míry se toho máme podle vás obávat? Mohla by se opakovat situace jako v loňském roce v Maďarsku, kdy bylo zahlceno migranty a nevědělo si s tím vůbec rady?
Situace, kterou jste naznačil, je opravdu v současné době velmi pravděpodobná, protože Česká republika je naprosto logickou trasou pro průchod běženců do Německa, jež má stále otevřenou náruč. Naše vláda se tváří v této záležitosti neutrálně, navenek je velmi vstřícná k migrantům a vnitřně tvrdí, že se vlastně nic neděje. Já patřím k těm analytikům, kteří tvrdí, že nás ta vlna nemine, že povede napříč celou republikou, když uprchlíci budou spíše směřovat na Berlín. Tuto část hranice s bývalým východním Německem budou zřejmě považovat za nejvíce průchozí.
Na rozdíl od panů ministrů si nemyslím, že ČR je na tento scénář připravena. Ne, opravdu není, jelikož počty vojáků a policistů jsou naprosto nedostatečné, aby tomu dokázali zabránit. Policisté tak tak zvládají své rutinní úkoly, a natož aby ještě zajišťovali ochranu hranic. Navíc se zvýšeným počtem migrantů poroste kriminalita od těchto lidí, kteří přišli z naprosto jiného společenského prostředí, s jinými hodnotami i vztahem k ženám.
I když dočasná dohoda s Tureckem omezila vlnu uprchlíků ze Středního a Blízkého východu, můžeme prý nyní očekávat velkou migraci z italské strany, kam budou proudit migranti především z Libye, kde se shromažďují z afrických zemí. Jak by měla postupovat EU a potažmo naše vláda. Co soudíte o snaze Evropské komise i přes tento fakt protlačit kvóty, ať se nám to líbí nebo ne?
Je naprosto logické, že italská vláda si začne sama chránit své hranice. A to i proto, že utečenci z Afriky jsou ještě agresívnějšími skupinami lidí než ti z Blízkého a Středního východu. To je parta, které naše společenské hodnoty vůbec nic neříkají. Oni se na nás dívají jako na slabochy, od nichž si budou moct vzít, co chtějí. Základním problémem je fakt, že Evropská unie nekoná. Dohoda s Tureckem naprosto spolehlivě zkrachuje. To je už patrné na rétorice prezidenta Erdogana, který říká, že nemíní plnit žádná doporučení EU a bude si dále uskutečňovat svůj „antiteroristický program“, tedy vyvražďovat Kurdy, jak uzná za vhodné.
Turci přece už mají máslo na hlavě z počátku minulého století za ohromnou genocidu Arménů, což nyní vytváří velmi zajímavé analogie. A pokud by Unie dokonce i to „spolkla“ a schválila Turkům bezvízový styk, tak by to byla naprostá zvrácená politika. Evropská unie se prostě musí zaměřit na ochranu svých hranic a neřešit pořád jen kvóty. Vždyť Německo si tu uprchlickou vlnu zavinilo samo nezodpovědným prohlášením své kancléřky a nevidím důvod, proč bychom to teď museli za něj řešit my.
Jestliže bude chtít Evropa důkladně střežit svoje hranice, musí se částečně vymanit z NATO a začít disponovat svými vojenskými jednotkami, protože právě NATO blokuje použití armád pro vyřešení migrační krize. To bude zejména pak důležité pro ochranu vodních hranic Evropy, jinak se bezpečnost „starého kontinentu“ nikdy nepodaří zajistit.
Psali jsme:
Bývalá vláda Muammara Kaddáfího i přes všechna svá negativa uměla zatočit s pašeráky. Nyní část Libye ovládají islamisté a ti na převaděčství sami vydělávají miliardy. Nebylo by řešením, kdyby se svou vojenskou technikou vložilo do tohoto problému s plnou razancí NATO a pašerácké aktivity eliminovalo? Byl by opravdu problém, aby NATO také pomáhalo s ochranou hranic EU či jejich jednotlivých států?
Tady je jeden obrovský problém, NATO nemá s Evropskou unií nic moc společného; a tak se i tváří. Její představitelé pouze potvrzují, že máme spolu uzavřenou Washingtonskou smlouvu. A proto i odmítlo už několikrát při řešení migrační krize pomoc některým jižním státům jako Řecku, Itálii či Španělsku. Je ale zajímavé, jak to zafungovalo opačně, když USA požádalo NATO o pomoc po 11. září.
Využilo totiž k tomu článek 5 zmíněné smlouvy, a pak přispěchaly na pomoc při invazi do Iráku a Afghánistánu prakticky všechny členské státy NATO. Ta jejich současná pomoc, kdy zachraňují pouze v moři mezi Řeckem a Tureckem tonoucí uprchlíky a odtahují poškozené lodi pašeráků je ve srovnání s tím celkem směšná. Evropská unie by měla především uzavřít dohodu o vojenské pomoci v takových případech jen mezi evropskými zeměmi, do které by jiné státy Aliance nemohly zasahovat. Právě Washingtonská smlouva je tak nyní slabinou Evropy, protože jí blokují jiné, mimoevropské státy.
Opravdu nás, tedy ČR a NATO, v současné době natolik ohrožuje Rusko, že se Aliance nemůže více věnovat například intenzívnějšímu boji proti Islámskému státu? Proč jsou úspěchy Aliance v boji oproti IS stále tak nevýrazné oproti srovnání s Ruskem? Nehraje právě v tomto střetu negativní roli Saúdská Arábie, velký spojenec USA?
Já nevidím v současné době jakýkoliv důvod, proč by Rusko mělo ohrožovat Evropu. Pro něj je daleko výhodnější s Evropou obchodovat, dodávat jí své suroviny a dovážet technologie i kvalitní výrobky. Ten současný stav, který je omezený sankcemi, je pro obě strany dost nevýhodný. Rusko se obrátilo jinam a já se domnívám, že my s tím máme větší problém. Evropa sice usiluje o dohodu TTIP s USA, ale ta je pro ni naprosto nevýhodná.
Evropa se nyní sama nachází v krizi bezpečnostní, ekonomické i sociální, kdy její tradiční zvyky a řemesla jsou nahrazovány nějakým rozplizlým multikulturalismem, který ni neřeší. To je daleko větší hrozba než Rusko. To se jenom určitými kroky brání, když NATO se stále více přibližuje k jeho hranicím. Proto nakupuje, vyvíjí a pak prezentuje nové vojenské technologie, což je pro něho za současné ekonomické situace dost nevýhodné.
Politikové i veřejnost stále varují, že (po zimním uklidnění migračního toku) nesmíme zapomenout, že problém, proč lidé utíkají, nebyl zdaleka vyřešen a to nejhorší nás teprve čeká. Někteří skeptici tvrdí, že se stane z Evropy Afrika či Blízký východ, anebo musí Evropa začít mnohem výrazněji investovat do rozvojové pomoci a motivovat lidi, aby neutíkali k nám, ale zůstávali doma. Co by měla Evropa více dělat na Středním východě a v Africe, ať potom nemusí řešit problém s ochranou hranic? Měla by se například snažit o vybudování utečeneckých center v Libyi či jiných afrických státech?
Já si myslím, že ta otázka je špatně postavená. Evropa za situace, ve které se ocitla, musí myslet především sama na sebe, a proto by se měla snažit o zastavení proudu migrantů. Ty důvody, proč ti běženci do Evropy směřují, jsou naprosto různorodé, v každé té rozvojové zemi jsou jiné problémy. Teprve potom až tu vlnu zastaví a vypořádá se se svými potížemi, může se zamýšlet, jak lidem z jiných kontinentů pomoci.
Potom by mohla investovat do válkou zničené Sýrie, ať se ti lidé mají kam vrátit. Dále by se měla zastavit migrace z Libye, dokud se tam neetabluje vláda, se kterou by se dalo jednat. Neměli bychom si dělat iluze, že tam někdy vznikne demokratická reprezentace, na jakou jsme zvyklí z Evropy. Stačilo by, kdyby se tam ustavila vláda podobná té Muammara Kaddáfího, kdy by se Libye znovu stala hraniční africkou zemí, jež by se podílela na zastavení uprchlického exodu, a takové by se pak mělo začít všemožně pomáhat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
