Miloš Zeman řekl, že je ochoten v případě pádu vlády jmenovat vládu Andreje Babiše, ve které by klidně mohly být zastoupeny i ODS a TOP 09. Předčasné volby by nepreferoval. Co vy na to?Anketa
V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz kritizuje také výpady šéfa odborů Josefa Středuly, jež považuje za zahájení třídního boje, i vlivných fundamentalistů, kteří by nejraději všechno zakázali, včetně kouření. "Teď se zákazy týkají výkupen a heren, příště si něco vymyslí na pekaře nebo někoho jiného,“ varuje Baránek.
Jak hodnotíte po roce vládu ČSSD, ANO a KDU-ČSL ve vztahu k podnikatelům a živnostníkům?
Musíme to rozdělit na dvě části. První rok se soukromníků příliš nedotkl, protože vláda zatím oznamuje jen vize. Vládní strany se zatím nehádají, premiér vystupuje kultivovaně, a to je dobře. Ale jiné kafe z pohledu soukromníků už je to, co vláda chystá. Některé věci jsou nebezpečné. Jednak jsou ty ekonomické nápady levicové a k tomu ještě nepromyšlené. V zemi, kde vláda nechá malé soukromníky na pokoji a říká si, zaplať pámbu, že jsou tu hrdinové, kteří se starají o sebe a svoji rodinu a něco dokonce zaplatí do státní pokladny a neotravují nás, že nemají práci nebo kdy jim zvýšíme platy, a mnozí navíc ještě zaměstnávají další spoluobčany, to funguje. Každá chytrá vláda ve vyspělé zemi se snaží nechat malé podnikatele co nejvíc na pokoji. Tahle vláda to nehodlá dělat.
Proč si to myslíte?
Podle toho, jaké chystá zákony. Co jsme si my, revoluční děti, které jsme byly v listopadu 89 u těch změn, říkaly? Že musíme zbořit socialismus s komunistickými myšlenkami. Socialismus chtěl všechno regulovat, chtěl mít o všem přehled, každého člověka chtěl nacpat do nějakých škatulek, nenechával svobodu. A tato vláda, která není středolevicová, to se jen říká, ale levicová, protože její nápady jsou levicové, se čím dál víc snaží všechno regulovat. Ve vládních prohlášeních bylo uvedeno, že výběrem daní se naplní státní rozpočet. Co z toho zbylo? Kde jsou peníze z velkých podvodů? Teď to vypadá, jako kdyby záchranou rozpočtu měly být registrační pokladny. Politici tím vlastně říkají, že ti malí jsou lháři, podvodníci, že na ně musíme šlápnout přes registrační pokladny. Stát chce mít všechny na šňůře z Finančního úřadu.
Ale nějakou podobu elektronické evidence tržeb, což je jakási vylepšená forma registračních pokladen, mají přece i jiné evropské země, například Chorvatsko, odkud ministr financí nápad převzal. Proč by neměly být zavedené i u nás, aby se zabránilo podvodům při odvodech daní? Máte pocit, že to nebude účinné, že se výběr daně nezvýší?
Já jsem řekl vyspělé země, vy jste jmenovala Chorvatsko. Já se necítím být Balkáncem.
Ale nejen na Balkáně, i jinde mají ošetřené, aby podnikatelé platili daně…
Já nikdy nemohu jako člověk z politiky říci, že nechci, aby se vybíraly daně. Já mluvím o způsobech a o politické prezentaci toho, že je třeba zavést registrační pokladny. Na lidi, kteří nepodnikají, to působí tak, že je nutné dát na šňůru zloděje. Do toho vám odborář, který v životě nevytvořil žádné hodnoty, mám na mysli šéfa odborů Středulu, přichází s dalším tlakem, že soukromníci málo odvádějí na zdravotním a sociálním pojištění, že je nutné na ně ještě šlápnout a zajistit zákonem vyšší odvody. A k tomu řekne, že když tak málo odvádíme, měli bychom mít třetinovou sádru, třetinovou chlopeň. Tím přece zahajuje třídní boj.
Já jsem spoluzakladatel tripartity, mí partneři byli odboráři Petrus a Falbr. My jsme se mnohokrát pohádali, ale vždycky to bylo o věc. Nedávno jsem potkal jednoho z bývalých čelných odborářů a ptal jsem se, co je nového na odborech. On mi říkal, já už tam nejsem, teď tam nastoupili Středulovi svazáci. A je to tak. Předseda komory Středula nás urazil, ten svazák by si měl vidět do huby. To by Falbr ani Petrus nikdy neřekli, to jsou komunistická hesla. Středula se tváří, že je nejchytřejší, že ví, jak všechno udělat. Prostě tato společnost nedává vůbec najevo, že si práce živnostníků a podnikatelů váží.
Pro některé jsme zloději, a i když levice bude říkat, že jsme potřební, ve skutečnosti sociální demokracii nikdy na živnostnících nezáleželo, i za první republiky to byla strana, která se vždycky paktovala s velkými továrníky. Tyto kroky jako registrační pokladny s tím politickým tlakem a humbukem nepřinesou vůbec velké peníze, jen budou otravovat lidi. My ještě navíc nevíme, jak to vláda chce udělat, kolik to bude stát státní rozpočet. Ale je jasné, že pokud vláda nepadne, tak registrační pokladny budou, vládní koalice na jejich prosazení má dostatečnou sílu. Já říkám: dobře, ale je otázka, jak zatížíte živnostníky pořizovací cenou, jak je zatížíte administrativně a kontrolami? To musí dát ministr financí Babiš na stůl, zatím o tom jen mluví, a to tak, že zvlášť nepodnikatelská veřejnost si může myslet, že je to jen proto, že jsme zloději. Souhlasím, že daně se musí platit, ale je otázka jak. Chytrý stát nechá živnostníky dýchat a je jim vděčný. Ale to není jediná zhoubná věc. Proč je takový tlak na absolutní zákaz kouření? Kdo to vymyslel? Docentka Králíková a další fundamentalisté zprava i zleva. Výsledkem budou zlikvidovaní hospodští a další nezaměstnaní.
To přece není výmysl českých odpůrců kouření, to je celosvětový trend. Vždyť už jsme jednou z posledních evropských zemí, kde se kouří v restauracích…
Ale kdo ten trend vymyslel? Když máme oddělené kuřácké a nekuřácké prostory v restauracích, tak je to v pořádku. Já také nikomu nevyčítám, že nekouří. Nechme to na lidském rozhodnutí, kdo chce, ať si jde do nekuřácké nebo kuřácké restaurace. Každý má přece na výběr. Není tento argument logický a svobodný?
Zastánci zákazu argumentují tím, že zaměstnanci v kuřáckých restauracích jsou nedobrovolně vystaveni pasivnímu kouření, že zákaz chrání jejich zdraví. Vy s tím nesouhlasíte?
Aby ale měli potom kam chodit do práce. Mnozí, prý zdraví zaměstnanci pak budou nezaměstnaní. To je tak licoměrný argument, jestliže je někdo číšník, od učení přece ví, že jde do kuřáckého prostředí. A teď si dokonce může vybrat, jestli chce pracovat v kuřácké nebo nekuřácké restauraci. To za socialismu nebylo, tehdy byly všechny restaurace kuřácké. Já tomu říkám regulokracie. Není možné přistoupit na tuto hru. A mám radost, že mnozí moji kamarádi, i když jsou nekuřáci, to berou jako boj o principy svobody. Když se řekne, nebude se kouřit na sportovištích, nebo tam, kde se pohybují děti, je to v pořádku, proti tomu nic nemám. Ale zákaz ve všech zařízeních vidím jako omezování svobody. Další ataky jsou na různé skupiny podnikatelů. Onehdy byl velký tlak naprosto znemožnit ty, kteří se zabývají výkupem druhotných surovin. Tlak byl obrovský, vymýšleli se naprosté kreténoviny, ale proč? Kvůli pár zlodějům?
Vyspělý stát si přece musí se zloději poradit, když lidi kradou kabely, je to věc policie. Jenže se hledají nejjednodušší řešení, vždycky to odnesou podnikatelé. Podívejte se na ten hon, který se týká loterijního průmyslu. Co přijde potom? Tady byly schváleny nějaké zákony, podle nichž se tu toto podnikání rozvíjelo. Pokud byly ty zákony špatné, mají se novelizovat, ale oni chtějí toto podnikání zakazovat. Je jedno, jestli jsou to výkupny kovů nebo herny, dneska různá občanská sdružení diktují normy v tomto státě. Je jim jedno, že soukromníci mají v těchto oblastech zainvestováno, protože jim to zákon povolil. Ano, mně se také nelíbí, že jsem jel přes městečko a tam byla herna vedle herny a ještě s křiklavou reklamou. Hazard se může regulovat tím, že se zakáže venkovní reklama a že se přijmou nějaké normy. Ale nejde to šmahem zakazovat. Teď se zákazy týkají výkupen a heren, příště si něco vymyslí na pekaře nebo někoho jiného.
Kdyby se herny úplně zakázaly, vznikne pak zase problém, že se hazard přesune do ilegality, ale sázet se bude stejně…
To se bude zase řešit za dva roky, že se bude hrát po sklepech a ten stát z toho nemá nic. Pan Babiš bude velmi překvapen, zákon, který připravuje jeho náměstek Závodský, ministerstvo financí totálně zesměšní. To je naprostý legislativní paskvil. To chystají fundamentalisté, kterým se zatmělo před očima a dělají to tak, jak by to chtěli mít, bez jakýchkoli souvislostí do minulosti. Kde ty zákazy skončí? Za chvíli se zakáží politické strany a zůstane tu zase jen jedna, jen nevím, která. To jsou věci, se kterými nemůžeme souhlasit, chystáme protinávrhy. Abychom se mohli účinněji bránit, je nutné, aby Strana soukromníků České republiky byla úspěšná příští rok v krajských a senátních volbách a v roce 2017 v parlamentních volbách. Usilovně na tom pracujeme a pevně věřím, že dostaneme nejen hlasy soukromníků a jejich rodin, ale i mnoho dalších. A já vyzývám: nenechme se regulovat lidmi, kteří teď jsou u vesla, za chvíli tu zase nebudou, ale mezitím napáchají škody, které se budou špatně napravovat.
Nebojíte se, že konkrétně v případě loterijního zákona může být Strana soukromníků podezírána ze střetu zájmů, protože váš senátor Ivo Valenta je významným podnikatelem právě v této oblasti?
S tím se nehodlám vůbec zabývat, ať si každý o tom myslí, co chce. Ať si to všichni dají do souvislostí a neberou to tak, že je Ivo Valenta náš senátor. Já to dávám do souvislostí s tím tlakem všechno regulovat, já se bavím o regulokracii, kritizuji snahy všechno regulovat a všechno rušit pod hesly z prvomájového průvodu. Já jen nabádám politickou garnituru, která je u vesla, aby nepodléhala fundamentalistům. Uvedu další příklad, jak se stát chová k soukromníkům. Pod ministerstvem práce a sociálních věcí je Fond dalšího vzdělávání, přes který se dělají různé stáže apod. Po nástupu této vlády a ministryně Marksové do čela resortu tento fond obsadili mladí sociální demokraté a naprosto ten produkt zlikvidovali. Existovaly nějaké logické parametry, mohly se tam hlásit malé i velké firmy, dnes to vedou nějací ajťáci, kteří o řízení firmy nevědí nic, a udělali regule, kdy ten produkt téměř zlikvidovali a znechutili lidi. A je to hlavně nerealizovatelné pro malé podnikatele. A takhle bychom mohli pokračovat dál a dál.
Myslíte, že tlaky na podnikatele budou sílit, protože se ty sliby šéfa ANO Andreje Babiše, že vybere na daních o sto miliard víc, nějak nedaří plnit? Letos v lednu byl nižší výběr daní než před rokem, vláda tedy někde bude muset na obrovské výdaje vzít peníze.
Když si to dám do politických souvislostí, tak záchrana ekonomiky a důchodových fondů má spočívat v tom, že živnostníka napojíme na šňůru registrační pokladny a ještě ho donutíme, aby platil víc na sociálním a zdravotním. Já jiné nápady neslyším. A ještě nám nikdo neodpověděl, kolik zavedení toho biče na soukromníky bude stát. Za socialismu se vedení státu chovalo podle hesla, ušetříme, soudruzi, korunu, i kdyby to mělo stovku stát. My musíme burcovat, že takhle to nejde, zavřeme výkupny, herny, zavedeme registrační pokladny, ale dál nám utíkají miliardy. Ale tím neříkám, že když podvádějí velcí, nechte podvádět i ty malé. Ale všechno musí mít svou míru a nemůže se to dělat bez rozmyslu.
Nezklamal vás ministr financí Andrej Babiš tím, že se snaží dusit živnostníky? Nespoléhali jste na něj a nedoufali, že svobodu podnikání bude jako sám podnikatel víc bránit?
Já jsem ho obhajoval, vyjádřil jsem se k jeho tehdejšímu lustračnímu problému, i proto, že jsem byl jako předseda Sdružení československých podnikatelů u zrodu lustračního zákona a jsem hrdý, že mám čistý lustrák v bodech a, b i c. Céčko nakonec muselo být zrušeno, protože tam byli někteří významní lidé namočení. Já jsem se Andreje Babiše zastal, sázím na to, že je to podnikatel, který vybudoval úspěšné impérium, který zná praxi, má heslo: nejsme politici, makáme, ale myslím, že na mnohé věci nemá čas a že mu utíkají. Jen ho chci upozornit, že tlak na regulace za každou cenu je pro tuto společnost smrtelný. To si společnost nemůže nechat líbit. Ale jsem třeba velmi rád, že se přidalo důchodcům, rodičům s dětmi, že vláda zvedla platy státním zaměstnancům, s tím souhlasím, protože chci, aby tady lidi žili důstojně. Ale pozor, někde se na to musí vzít. A to jsme my, to jsou ti, kteří vytvářejí hodnoty. Středula říká, kolik zaměstnanci státu odvedli daní, ale to jsou daně ze závislé práce, ještě aby se neodváděly daně ze závislé práce. To ale stát nezachrání. Ale daně jsou něco jiného, daně se odvádějí z hodnot, ze zisku, daň z přidané hodnoty se odvádí ze zboží, se kterým se obchoduje.
Vy jste nedávno s ministrem financí Andrejem Babišem jednal. Čeho se jednání týkalo?
V devadesátém roce jsem jako předseda Sdružení československých podnikatelů dostal možnost vybrat prvního ředitele Živnostenského úřadu České republiky, potom jsme ještě protlačili u Petra Pitharta vznik Českomoravské záruční a rozvojové banky. Byl jsem ve výběrové komisi na jejího ředitele a mám velkou radost, že ing. Ladislav Macka je tam dodneška. Tu banku protahuje těžkými obdobími, třeba když ji Klaus chtěl zrušit, já jsem mu ale vysvětlil, ať na to nešahá. Ještě s Petrem Nečasem jsem dohodl, že je nutné, aby ta banka byla zestátněna. Ze sedmdesáti procent ji vlastnil stát prostřednictvím ministerstva financí a průmyslu, podíl třicet procent tam měly tři největší banky. A protože to bylo polosoukromé, některé peníze z Bruselu do banky nemohly jít, proto ji vláda zestátnila, dnes patří ze sta procent státu. Teď je ještě nutné dodělat některé legislativní kroky, materiál k tomu už je ve vládě. A právě o tom jsem jednal s Andrejem Babišem, on to podpořil a mám informace, že se k tomu pozitivně staví i ministr průmyslu a obchodu pan Mládek.
Vzniká tak obrovská šance, že to bude česká banka pod přímým vlivem české vlády. Je nutné, aby mohla poskytovat firmám do dvou set padesáti zaměstnanců přijatelné úvěry ve výši od sto tisíc až do třiceti, čtyřiceti milionů, aby se malý žadatel o malý úvěr nemusel plazit před komerčními bankami, protože je ponižující, jak ty se chovají k malým podnikatelům. O poskytnutí úvěru by měl rozhodnout podnikatelský záměr. Tato zaběhlá banka je schopna spravovat i peníze ministerstev, bude to levnější, hospodárnější a bude to pod kontrolou. To je velká věc. A chválím oba ministry, že to postrkují, teď je potřeba, aby to vláda schválila a mohlo se to realizovat. Prosím, už s tím neotálejte.
Jak se díváte na podporu malých a středních podnikatelů ze strany prezidenta Miloše Zemana? Na své zahraniční cesty bere podnikatele, ale většinou jde o představitele velkých firem, například v Číně s ním přímo u čínského prezidenta byl šéf PPF Petr Kellner.
Miloš Zeman je sociální demokrat. A sociální demokracii vždycky zajímali velcí továrníci. To je omyl, že levici nezajímá velký průmysl, protože „vykořisťuje zaměstnance a je to nepřítel“. Ne, je to její přítel. Protože je vždycky jednodušší zkasírovat ty velké než hledat drobné sponzorské dary u živnostníků. Takže mne Zeman nepřekvapuje. Navíc živnostníkům cesty s prezidentem nepomohou, je nutné, aby vracel zákony, které jdou proti nim. Nevolil jsem ho, vadí mi na něm, že každý den způsobí nějaký skandál. Jednou jsou to hendikepovaní lidé, jednou vyjádření k Rusku a Ukrajině, pak je to filozof Peroutka, teď jede na vlně náčelníka indiánů v boji proti islámu. Byl ale zvolen v demokratických volbách. Uvidíme, co bude dál.
Uvidíme, jestli bude za tři roky znovu kandidovat, bude asi záležet i na jeho zdravotním stavu. Co říkáte jménům, která se objevují v souvislosti s možnou kandidaturou na hlavu státu? Jeden z nich – senátor Zdeněk Škromach – už ji dokonce veřejně potvrdil.
Každému je někdo bližší, začínají padat různá jména jako Šimon Pánek. Znám ho jako chlapce od roku 1989, nikdy se nenamočil, je to rozvážný muž, ale je otázka, jestli sám bude chtít. Nebo Tomáš Halík, mně by jako katolíkovi nevadil, ale v ateistickém a mnohdy polobolševickém státě jako Česká republika nemá podle mne katolický kněz šanci. A rád slyším jména jako profesor Švejnar. Ale považuji za vrchol nesoudnosti, jestliže senátor Zdeněk Škromach velmi vážně uvažuje o tom, že by kandidoval na prezidenta. Vím, jak můj otec komentoval televizní zprávy, když vystoupili Jakeš nebo Husák a další. Říkal: ti by u mého táty (tedy u mého dědy) nemohli dělat ani pacholka v maštali. Kdyby žil, asi by to stejné řekl i o některých dnešních politicích. Jezdím často obchodně na Slovensko a tam jsou nadšení ze svého prezidenta. Je to nádherné, když národ může být na svého prezidenta hrdý.
Co říkáte tomu, že prezident Miloš Zeman i někteří další politici kritizují protiruské sankce ze strany Evropské unie a více či méně se staví na stranu politiky ruského prezidenta Vladimíra Putina?
Byl jsem v tripartitě od druhé Čalfovy vlády až do roku 1996. My jsme tehdy řešili, kdo je kdo. A shodli jsme se, že některé tady v registru StB nenajdeme. Říkalo se, že v první Čalfově vládě byli čtyři agenti KGB, proto jsme je nenašli v Cibulkových seznamech. Říkalo se, že jejich papíry jsou v Ljublance. Někteří z nich jsou mrtví, ale ne všichni. Teď se dívejte, kdo horuje pro ruskou politiku. To ale samozřejmě nemluvím o Zemanovi, i když podporuje Rusko, ten ve vládě Čalfy nebyl. Kdo může věřit prohlášením Putina, Lavrova? To jsou přece neuvěřitelní lháři, dokazovali to čtyřicet let. Rusko si pořád myslí, že jsme jejich gubernie. Já si říkám, jestli i papíry některých současných politiků nejsou v Lubljance, jestli nedostávají odtamtud pokyny, co mají říkat, jak mají jednat. Co si o nás má Evropa a Amerika myslet? Chceme mít výhody volného prostoru v Evropské unii, bezpečnost NATO a přitom lézt do zadku Rusům. To prostě nejde. Podobnou politiku prováděl prezident Beneš a jak jsme dopadli. Je mi sice líto Ukrajinců, ale největší chyba by byla je přijmout do Evropské unie. Nejlepší pohraničník proti národům, které píší azbukou, je Polák. Dál to nesmíme pustit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
