Prezident Česko-izraelské obchodní komory Smutný: Izrael náš vzor a inspirace ve vědě a výzkumu

9. 12. 2014 13:13

ROZHOVOR. Budoucnost České republiky je ve vědě a výzkumu. Vláda i podnikatelé se chtějí inspirovat v Izraeli, který letos získal prvenství v soukromém podnikání, inovacích, aplikovaném výzkumu a kybernetické bezpečnosti. Proto spolupráce ve vědě a výzkumu patřila mezi hlavní témata podnikatelské mise organizované Hospodářskou komorou a Česko-izraelskou smíšenou obchodní komorou, která v minulých dnech doprovázela návštěvu premiéra Bohuslava Sobotky a sedmi ministrů na společné zasedání vlád do Izraele. „Česká republika i lidi tady mohou najednou bohatnout na tomto ohromném, velmi lehkém produktu,“ říká jeden z účastníků mise - prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory Pavel Smutný.

Prezident Česko-izraelské obchodní komory Smutný: Izrael náš vzor a inspirace ve vědě a výzkumu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Váha s léky

V čem byla současná cesta české vlády, kterou jste doprovázeli, odlišná od mise podnikatelů, která navštívila Izrael spolu s prezidentem Milošem Zemanem?

V Jeruzalémě se nyní uskutečnila v pořadí třetí mezivládní konzultace nebo společné zasedání obou vlád, jak se také říká, to znamená, že premiéři Sobotka a Netanjahu v přítomnosti dalších pěti ministrů z obou zemí jednali o společné agendě mezi Izraelem a Českou republikou. Samo o sobě je to důkazem zcela mimořádné úrovně kontaktů, vazeb a ambic o vzájemnou spolupráci, protože to není úplně běžné ve srovnání s jinými státy. Loňská návštěva prezidenta byla vysoce politickou návštěvou a vzhledem k tomu, že ji doprovázela podnikatelská delegace, je potřeba ji chápat jako důraz prezidenta na ekonomické vztahy a podporu byznysu. Ale návštěva části české vlády už znamená konkrétní aplikaci. Premiér Sobotka mi řekl, že velmi stojí o to, aby tento formát brzy pokračoval už v roce 2015. V roce 2013 nastala pauza kvůli pádu Nečasovy vlády a nástupu kabinetu Jiřího Rusnoka. A česká vláda si tuto pauzu nepřeje opakovat. Hodnocení jednání v Izraeli je z obou stran velmi pozitivní, obě strany se na tom jednoznačně shodly, jak mi potvrdil i izraelský velvyslanec. Jsem rád, že česká vláda byla tentokrát mimořádně dobře, podrobně a kvalifikovaně připravena na jednání, nejen v oblasti politicko-bezpečnostní, ale i v doméně hospodářské spolupráce, a zejména v oblasti vědy a výzkumu, kterou předsedové Hospodářské, obchodní a průmyslové komory i my velice zuřivě podporujeme. Za to bych chtěl poděkovat především velvyslanectví České republiky v Izraeli, které odvedlo při přípravě cesty jako vždy výbornou práci. Naše komora jako nevládní struktura byla přizvána k tvorbě programu jednání, čehož si velmi vážíme a také jsme to využili, protože se očekává, že v lednu provedeme společné hodnocení s resorty výzkumu a vědy a průmyslu a budeme se spolupodílet na tom, aby spolupráce nevyhasla a resorty pokračovaly v tom, co bylo dohodnuto. To pokládám za velmi důležité.

Podle vicepremiéra pro vědu a výzkum Pavla Bělobrádka se můžeme v Izraeli inspirovat právě v zapojení soukromého sektoru do vědy a výzkumu, ve schopnosti mezinárodní spolupráce včetně získávání grantů Evropské unie, kde Izrael sice není členem, ale je v tom velmi úspěšný. Vidíte také přínos právě v této oblasti?

Já vidím toto téma jako zásadní, protože Izrael má zhruba osm milionů obyvatel a má šest držitelů Nobelovy ceny za vědecké objevy. To je samozřejmě neuvěřitelný úspěch, je to světový rekord. Izraelská věda v řadě exaktních oborů dostihuje Spojené státy, nebo je i předstihuje. Je to vědeckovýzkumná velmoc a její vědecká pracoviště jsou zapojena do té nejvyšší dělby vědeckých úkolů a témat ve světě. Izraelci mají mimořádnou obratnost, pružnost a metody, jak převést to, co je prodejné a co už je aplikovatelné z výzkumu, do praxe a prodat to. To jsou ty slavné start-upy, to jsou ty slavné inkubátory, to jsou ty zvláštním způsobem financované vědecké projekty třeba mladých týmů nebo nových věcí. Projevuje se to velmi specificky v oblasti IT, kybernetické bezpečnosti, ve všech oborech fyzikálních, chemických, bezpečnostních, informačních, tam všude to výborně funguje. To je návod, že úplně na koleně se dá udělat firma, třeba garážová, která se potom může výhodně prodat na burze nebo nějakému velkému mezinárodnímu investorovi. V České republice budou určitě po vzoru Izraele, s izraelskými zkušenostmi i po vzoru jiných států, protože v tomhle jsme neobyčejně zaostalí, vznikat privátní kapitálové fondy, které budou schopny rozpoznat a investovat do výhodných a výnosných rozvíjejících se oborů, které používají nových vědeckých poznatků. A zřejmě v tom bude nějak aktivní i stát.

Delegaci premiéra kromě podnikatelské mise doprovázela i skupina klíčových českých vědeckých manažerů, kteří tam už konkrétně zkoumali možnosti další spolupráce. Spolupráce s akademií věd funguje, ale chceme podpořit aplikovaný výzkum. Myslím, že věda a výzkum by měly být v příštích pěti letech hlavní agendou spolupráce mezi Českou republikou a Izraelem. Česká republika i lidi tady mohou najednou bohatnout na tomto ohromném, velmi lehkém produktu.

Problémem české vědy je nedostatek financí. Zdá se, že situace se nezlepší ani v rozpočtu na příští rok. Věříte, že spolupráce české vlády s Izraelem a jeho úspěchy díky podpoře vědy a výzkumu povedou i u nás k tomu, že se zvýší prostředky do této oblasti, třeba i z privátní sféry? Nebo česká vláda podpoří projekt, který dobře funguje v Izraeli, tedy zřízení fondů, v nichž se účastní autor nápadu, jeho banka a stát, který tím inovace podpoří a zároveň sníží možné riziko?

V nákladech na vědu a výzkum jsme na průměru Evropské unie, což nás naplňuje radostí, ale po těch hubených letech by to samozřejmě mělo být víc. Jako vše u nás je to problém alokace stávajících zdrojů, tedy dobře rozhodovat o tom, kam ty peníze plynou a do jaké míry je vědecké instituce správně a kvalifikovaně využívají, do jaké míry u nás funguje systém hodnocení vědeckých výsledků a vědeckých ústavů. Myslím si, že v tomhle ohledu je u nás ještě mnoho práce a musí se na tom podílet příslušné instituce, které bytní, bobtnají, mají hodně úředníků, ale dělají věci, které přímo nesouvisí s tím plánem.

Kromě toho jsme součástí programu Horizont 2020, kde jsou připraveny ohromné zdroje, o které si musíme umět říci a které musíme umět čerpat. Jednou z podstatných starostí naší vlády jsou tzv. centra excelence, která byla vybudována s velkými dotacemi Evropské unie a ve kterých nám dosud chybí vědecké kapacity. My je často sami nemáme. Jsou to pracoviště, která vznikla při určitých stávajících výzkumných ústavech nebo fakultách, ale byly pojaty velkoryse a není pro ně dnes u nás dostatek kvalifikovaných pracovníků. Tady je nutná jasná politika státu, protože pokládám rozvoj těchto center, která jsou nejen v Praze a Brně, ale i v dalších městech, třeba v Plzni, Telči i jinde, za zásadní úkol této vlády. Nejde jen o to, aby se do těchto center dostali pouze čeští vědci, ale musí tu běžně pracovat i zahraniční vědci, třeba ze zemí na východ od nás, kteří se mohou u nás díky jazykové podobnosti i kultuře lehce adaptovat. Ale k tomu se musí vláda postavit čelem třeba i z hlediska vízové praxe, sociálních programů i výstavby bytů pro tyto lidi. Všechno to, co předchozí pravicové vlády odmítaly, se teď musí dělat. Málo platné, je to všechno součástí nějaké komparativní výhody, kterou potřebujeme získat. To je velké téma, které je pozitivní pro celou společnost. Potřebujeme se dál otevírat světu, naše země je pořád uzavřená a tohle by nám mohlo prospět. Samozřejmě to může mít synergický efekt s Izraelem a můžeme dál rozvíjet spolupráci ve vědě a výzkumu. Mimochodem vláda chystá jedno diplomatické místo na naší ambasádě v Izraeli pro pracovníka, který se bude výlučně zabývat spoluprací ve vědě a výzkumu, což velmi vítáme.

Pokud by se naše spolupráce s Izraelem rozvíjela úspěšně, v jakém časovém horizontu by se mohl projevit nějaký viditelný výsledek?

Tyto věci jsou celkem zřejmé. Je opravdu důležité, aby vláda postupovala jako celek včetně vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše a pochopila a uznala potenciál spolupráce s Izraelem jako velmi důležitý. To je velmi podstatné. Myslím, že ti členové vlády, kteří byli v Izraeli, byli velmi osloveni tématy, s kterými se setkali a která se všechna týkala vědy a výzkumu. Ať jde o zemědělství, obranu, zdravotnictví, to jsou všechno obory, kde se aplikují vědecké poznatky. Jde vlastně o všechny resorty kromě kultury a práce a sociálních věcí. Kdy to může přinést nějaké výsledky? V krátké době ještě ne, ale ve střednědobém výhledu to už může nějaké výsledky mít a dlouhodobě určitě. To, o čem se bavíme, může mít dopad na státní rozpočet nebo na národní produkt během pěti let. Ale to už půjde o veliké peníze. Myslím, že pokud těch pět let nepromarníme, dílčí výsledky se mohou projevit i rychleji. Může začít nějaký byznys, budou fungovat nějaké start-upy, ty mohou klidně fungovat už příští rok. Ony už u nás nějaké jsou, ale zatím jen desítky, a my chceme, aby jich byly tisíce. Tato věc se může rychle rozšířit. Máme velmi talentované mladé lidi, i my dosahujeme některých světových výsledků, tady určitě intelektuální podmínky jsou, a když se tomu pomůže, může to mít slušný přínos. Další bezprostřední význam mohou mít vědecká nebo technologická centra, jako je CEITEC v Brně, což je obrovské pracoviště, kde pracují mezinárodní vědecké týmy. Před otevřením je severočeské centrum v Ústí nad Labem. Řekl bych, že Česká republika velice nadšeně najíždí na tuto notu, málo se o tom hovoří, spíš se mluví o skandálech a mrznoucích cestujících v tramvajích, ale tohle je velmi silná a velmi povzbuzující agenda. Není to jen vláda, která to dělá, a není to jen spolupráce s Izraelem. V České republice se k vědě a výzkumu upíná stále více institucí, vidí v tom perspektivu a velký vědecký i obchodní význam. A potom Česká republika i lidi tady mohou najednou bohatnout na tomto ohromném, velmi lehkém produktu. Myslím, že by se naše země měla zabývat nejen strojírenstvím a zemědělstvím, ale především těmito obory s obrovskou přidanou hodnotou.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Do pěti let mohou celé pražské čtvrti mluvit arabsky nebo somálsky. Vítací páter Halík zná jen dobré hotely. Kdo zažil imigranty na vlastní kůži, ten se jich děsí, vzkazuje z Německa matematik Kechlibar

4:43 Do pěti let mohou celé pražské čtvrti mluvit arabsky nebo somálsky. Vítací páter Halík zná jen dobré hotely. Kdo zažil imigranty na vlastní kůži, ten se jich děsí, vzkazuje z Německa matematik Kechlibar

ROZHOVOR Pokud Evropská unie protlačí systém, který by migrantům zajistil ve všech členských zemích …