Pěkně od začátku... Lidé v České republice či v Evropě si často myslí, že konzervatismus je reprezentován politiky jako Ronald Reagan, George W. Bush, Margaret Thatcherová, a dokonce i Angela Merkelová... Takže jak je tomu ve skutečnosti? A považujete slova „konzervatismus“ a „paleokonzervatismus“ za synonyma? A existuje něco v neokonzervatismu, co je konzervativní?
Jak asi tušíte, považuji současné konzervativní hnutí, které se falešně nazývá „konzervativním“, za nic jiného než za součást levice. Současné takzvané konzervativní hnutí nedělá nic zásadního, aby oponovalo kulturní marxistické levici, vydává enormní energii na to, aby od lidí jako já „čistilo“ „respektovanou pravici“, a poté se nás snaží profesionálně zruinovat. Též obhajují světový revoluční projekt vývozu „americké demokracie“ se všemi jejími kulturními implikacemi pro zbytek lidstva.
Vzestup neokonzervativců v tomto hnutí v sedmdesátých a osmdesátých letech nebyla v žádném případě nehodou. Hlavním záměrem konzervativního hnutí, které přivedl šířeji k životu William F. Buckley a jeho kruh v 50. letech, byl boj proti komunismu ve formě sovětského imperialismu. Aby tohoto cíle dosáhl, Buckley se chtěl spojit s osobami napříč politickým spektrem a ke konci studené války, „konzervativní“ antikomunismus se blížeji identifikoval s neokonzervativními křižáckými výpravami za globální demokracii.
Když padlo sovětské impérium, mé vřelé city pro obyvatele východní Evropy, kteří byli osvobozeni od sovětského jha, se mísily se zlověstnou předtuchou toho, jak bude vypadat neokonzervativní či liberálně-internacionalistické americké impérium – bude se vyžadovat, aby Američané přinesli práva homosexuálů (LGBT) do náboženských a sociálně tradičních společností, které to odmítají? Stanou se Spojené státy, jak neokonzervativci navrhují, průkopníkem „modernizujících“ revolucí?
Co si myslíte o Ronaldu Reaganovi? Byl neokonzervativcem? Víme, že sdílel jisté wilsoniánské, „idealistické“ či globalistické pohledy. Ale pokud tomu dobře rozumím, tak na druhou stranu Pat Buchanan či Paul Craig Robert jsou mu stále loajální a obhajují jeho odkaz...
Ačkoli mám osobně Buchanana rád a často souhlasím s jeho sloupky, nesdílím jeho entuziasmus pro Ronalda Reagana. Reagan neučinil žádnou změnu v obrácení nazpět levicového proudu a snaha zobrazovat ho jako vůdce „konzervativní revoluce“ není nijak potvrzena fakty. Na rozdíl od Trumpa nikdy neuskutečnil vážné pokusy, aby vypudil „hluboký stát“ (deep state). Lidé, které Reagan jmenoval na vysoké posty, byli často Bushovy republikáni či neokonzervativní povýšenci jako například rodina Normana Podhoretze.
Jako někdo, kdo byl poradcem na ministerstvu školství v počátcích Reaganova prezidentování, jsem byl zděšený tím, jak málo pracoval na tom, aby změnil adminitrativu oproti svému slibu z kampaně, kdy slíbil, že zruší tento nástroj opozice demokratů.
Jaká je situace současného paleokonzervativního hnutí?
Pravda je taková, že většina paleokonzervativců, která na sebe upozornila v devadesátých letech, je většinou mrtvá či jako já je již v letech. Ve Spojených státech existují různí nezávislí pravičáci, kteří se snaží získat vliv, ale žádný z nich nemůže dojít příliš daleko kvůli nedostatku prostředků a nedostatku mediálního zájmu a také proto, že převážně levičácké a multikulturní mediální elity jednají s jakoukoli opozicí na pravici jako s toxickou.
Schválená oficiální pravice, se kterou levice vede mediální dialogy a která je asi tak „pravicová“ jako francouzští republikáni, se snaží udržet veškeré nezávislé pravičáky slabé a marginalizované. Z toho, co vidím, tak Altright (Alternative right. Alternativní pravice. Podporuje nacionalismus a odpor k imigraci a politické korektnosti. Podporovala kampaň Donalda Trumpa. Termín pravděpodobně jako první použil Paul Gottfried – pozn. red.), která tvrdí, že vzešla ode mě, je sbírkou internetových komentátorů, kteří jsou většinou na mizině a obvykle válčí mezi sebou.
Co si myslíte o Donaldu Trumpovi? Na první pohled to vypadalo, že přijal některé body paleokonzervatismu či Pata Buchanana ve své kampani: neintervencionismus, nacionalismus, omezení imigrace, zavedení cel, opuštění studené války proti Rusku...
O Trumpovi jsem toho napsal opravdu hodně a zdůrazňoval jsem jeho centrální úlohu a důležitost pro vytvoření populistického hnutí na pravici. Dokonce jsem zakotvil i v iluzi, že jeho prezidentství nějakým způsobem osvobodí pravici od neokonzervativní dominance. Ale zdá se, že se toto neděje. Je to dáno disparitou prostředků – kontrolou establishmentového konzervatismu ze strany neokonzervativních republikánů a relativní slabostí jakékoli nezávislé pravice.
A co si myslíte o Trumpově útoku na Asada? Jednou jste řekl: „Vždy žertuji, že i kdyby nukleární konflagrace devastovala Spojené státy, neokonzervatismus by nějak přežil a zůstal u moci. Nevidím jakýkoli způsob, jak se jich můžeme v tuto chvíli zbavit. A myslím si, že jsou zdrojem permanentního zla.“ Čili je to tento případ? „Neokon vstal z hrobu“? Na druhou stranu Alex Jones stále věří Donaldu Trumpovi...
Osobně jsem nebyl proti použití raket Tomahawk za účelem toho, aby zničily některé z Asadových zbraní. Asad pravděpodobně vskutku překročil některé morální hranice, když již vícekrát použil jedovaté chemikálie proti civilistům. V každém případě je fakt, že Trump tím, že provedl tuto vojenskou operaci, zdůraznil ostatním mocnostem, že Spojené státy mají zájem na budoucím vývoji v Sýrii a nehodlají vypadat jako papírový tygr. Myslím si, že je část pravdy v argumentu, že Obama se choval v mezinárodní politice s takovou bázlivostí, že oslabil kredibilitu Spojených států jako politického hráče. Musím ale také zmínit, že pokud jde o mou podporu Trumpovy intervence v Sýrii, jsem mezi zastánci tradiční a nezávislé pravice izolovaný.
Psali jsme:
Jaký je váš názor na Vladimira Putina?
Navzdory jeho agresivnímu záměru na Ukrajině, jeho podpoře nemilých režimů na Blízkém východě a jeho možné spoluúčasti na vraždách opozičních novinářů je Putin obdivován nezávislou pravicí, zejména tou pravicí, která je nejvíce nepřátelská k neokonzervativcům a která je ze strany konzervativního establishmentu nejvíce ostrakizována.
Je to kvůli tomu, že Putin je osobou, která je nejvíce nenáviděná globalistickou levicí a neokonzervativními mluvčími amerického „konzervativního“ hnutí a protože je často napadán těmito levičáckými skupinami za to, že odporuje právům gayů a protože byl rozzloben, když dívčí vokalistky znesvětily ruskou katedrálu. Není třeba říkat, že celý politický establishment Spojených států by zesinal vztekem, pokud by tyto nestoudné mladé dámy poskvrnily sochu Martina Luthera Kinga či jiného amerického hrdiny politické korektnosti.
Mimochodem, nejsem bezvýhradným obdivovatelem ruského prezidenta, ale dokážu pochopit, proč je k němu nezávislá pravice přitahována jako k někomu, kdo stojí proti jejím domácím nepřátelům, kdo je otevřeně kritizuje z ruské nacionalistické pravice. Osobně preferuji spíše další nepřátele politické korektnosti v Evropě, lidi jako Orbána, Klause, Hofera a Národní frontu ve Francii.
Část pravice se hlásila k volnému obchodu, k volné tržní soutěži. Mohou zde ale vůbec někdy existovat volný obchod a volná tržní soutěž, když světový byznys je ovládán několika velkými korporacemi, bankami a rodinami (Rockefellerové, Rothschildové, Soros, Gates...) a s dolarem jako rezervní měnou a FED?
Podpora globálního (turbo)kapitalismu již není uznatelnou pozicí autentické pravice. Tato pozice náleží kulturním levičákům, jako jsou Emmanuel Macron, Bret Stephens (dříve působil ve Wall Street Journal a nyní v New York Times), a štědrých sponzorů Hillary Clintonové z Goldman Sachs. Je možné, že někteří moji pravicoví vrstevníci staršího věku, kteří jsou společensky konzervativní, podporují globální kapitalismus, ale žádného takového člověka jsem nikdy nepotkal.
Neokonzervativci jsou štědře financováni kvůli svému liberálnímu internacionalismu a své podpoře dohod o „volném obchodu“, které jsou ve skutečnosti obchodními dohodami, jež jsou determinovány zájmy velkých korporací a vládních byrokratů. Ale jak jistě víte, nepovažuji neokonzervativce v žádném smyslu za součást hodnověrné pravice. Jejich moc v konzervativním hnutí svědčí o tom, jak daleko se toto hnutí vzdálilo od jakéhokoli nefalšovaného pravicového referenčního bodu.
Jaký je váš názor na Angelu Merkelovou?
Ukázalo se, že současná německá kancléřka byla úslužnou komunistkou téměř do chvíle, kdy padla Berlínská zeď. Doufaje, že se ochrání před znepokojením ze strany západních novinářů a politiků z obrozujícího se německého nacionalismu, němečtí kancléři od Helmutha Kohla až po Merkelovou štědře financují vládou organizovanou „křížovou výpravu proti pravici“. Tato akce není ničím jiným než honem na čarodějnice řízeným bojovnými levičáky, dlouholeté komunisty nevyjímaje. Žádný politik, který dělá kariéru v Německu, by nikdy nevyslovil patriotické sentimenty příliš nahlas či by nedal najevo, že si nepřeje další absorpci Německa do Evropské unie. Kulturně a společensky německé elity posunuly svou zemi dramaticky doleva od dob znovusjednocení.
V současné době se hovoří o staré a nové levici a o takzvaném neomarxismu, který nyní převzal otěže...
Levice přestala být hnutím městské pracující třídy bojující za vyšší mzdy či znárodnění výrobních prostředků. V poslední čtvrtině 20. století evropská levice začala být okupována většinou těmi silami, které ovládly levici v Americe: tedy radikálové životního stylu, filmové celebrity, zaměstnanci veřejného sektoru, etnické minority, feministky a akademici. Kulturní marxisté nahradili reálné marxisty a protesty ukřivděných feministek a gayů se staly pro levici více důležité než potíže nezaměstnaných dělníků z továren.
Není pochyb o tom, že komunisté u moci tvrdě perzekuovali náboženské instituce. Dělali to proto, že si mysleli, že nezávislé církve jsou hrozbou pro politickou moc komunistů a protože komunismus, podobně jako americký liberalismus, obrátil ateismus a sekularismus ve státní náboženství. Ale společenské hodnoty komunistického vedení a morální postoje, které propagovali mezi svými poddanými, měly buržoazní zevnějšek. Navzdory raným experimentům ve volné lásce Sovětský svaz začal posléze stranickým představitelům vštěpovat striktní společenskou etiku. Annie Kriegel ve své autoritativní práci o francouzské komunistické straně ukazuje reziduální katolický vliv na to, jak stranické kádry posuzovaly ženy a manželství až do šedesátých let.
Kdyby tradiční komunistická strana Francie byla stále zde, její členové by s největší pravděpodobností pochodovali na demonstracích proti legalizaci manželství homosexuálů. Před časem izraelský marxista Israel Shamir, který nyní žije v Paříži, obvinil dekadentní buržoazní podporovatele práv gayů. Tenkrát jsem svému příteli jen napůl žertem řekl: „Toto je marxista, kterého bych volil.“ Shamir chválí Lenina za to, že posuzoval přezíravě „ženskou otázku“ a pochválil ruské komunisty, kteří již v osmdesátých letech „byli v součinnosti“ s ortodoxní církví, aby „zastavili pokus vnutit gay agendu“. Vedle našich „konzervativních republikánů“, kteří se přihlásili k manželství gayů, Shamir a Lenin mají téměř „středověké“ (v dobrém slova smyslu) pohledy na rodinu.
Psali jsme:
Ještě jedna věc. Vy a vaši přátelé z pravicového klubu H. Menckena (H. L. Mencken Club) jste byli obvinění z rasismu a antisemitismu...
Nevím, jak Mencken Club může být antisemitský, když minimálně třetina členů a většina vedoucích osob jsou Židé. Členem našeho klubu je i černoch. Jakýkoli člověk a jakákoli skupina, která je na pravici a která není součástí oficiálního „hnutí“ je odsouzena jako neonacista či fašista. Modelem pro americké podvodné oficiální „konzervativní“ hnutí, jak poukazuji ve své knize Making Sense of the Right, je komunistická strana. Jakýkoli neautorizovaný a „neschválený“ myslitel či spisovatel je napadán jako kontrarevolucionář či fašista. Je třeba mít na paměti, že starší generace neokonzervativců byla hluboce ovlivněna levicí a mnoho lidí ze zakládající generace Buckleyho konzervativního hnutí byli komunisté předtím, než přešli na pravici.
|
Paul Edward Gottfried (narozen 21. listopadu 1941) je americký paleokonzervativní politický filozof a bývalý profesor Elizabethtown College in Elizabethtown v Pennsylvánii. Je prezidentem H. L. Mencken Club nezávislé pravice. Původem je maďarský Žid a praktikuje židovské náboženství. Je autorem více než desítky knih a byl přítelem amerického prezidenta Richarda Nixona a řady významných intelektuálů jako Murray Rothbard, Pat Buchanan či Robert Nisbet. Společně s Patem Buchananem je hlavním představitelem takzvaného paleokonzervatismu, což je směr, který se hlásí ke tradičním společenským hodnotám, je proti politické korektnosti, multikulturalismu, neomarxismu, masové imigraci a proti intervencionismu a budování amerického impéria v zahraniční politice. Podporuje patriotický nacionalismus a je proti nadnárodnímu kapitálu a globalismu. Řadu prvků paleokonzervatismu přijal ve své kampani prezident Donald Trump v rámci hesla America first. |
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
