Proč nám to naši američtí přátelé dělají? běduje komunista Černý a dodává, jak těžké to teď má v Moskvě Remek

17.05.2015 13:42

ROZHOVOR Cesta do Moskvy byla i jistým projevem osobní statečnosti prezidenta Miloše Zemana, říká poslanec za KSČM Alexandr Černý. Rozhodně nesouhlasí se sankcemi vůči Rusku. Chystané kvóty ohledně uprchlíků označuje se diktát.

Proč nám to naši američtí přátelé dělají? běduje komunista Černý a dodává, jak těžké to teď má v Moskvě Remek
Foto: Petr Kupka
Popisek: Alexander Černý při oslavách 1. máje

Řada lidí zkritizovala prezidenta Zemana za jeho nedávnou návštěvu Moskvy. Jak to vidíte vy?

Myslím si, že je zcela na místě, aby prezident uctil památku těch, kteří se zasloužili o to, že my tady dnes vůbec můžeme být. Takže účast pana prezidenta na těch oslavách k 70. výročí ukončení války považuji za naprosto na jedné straně normální a na druhé straně, v atmosféře, která dnes panuje především v Evropě, za jistý projev osobní statečnosti. Nedovedu si snad ani představit, jak velký nátlak byl na pana prezidenta činěn, aby se nezúčastnil třeba té přehlídky vojenské.

"Hrbil se před diktátorem," řekl o schůzce Miloše Zemana s Putinem do tisku exministr Kalousek. Také si to myslíte?

Já jsem měl možnost s panem prezidentem tento týden mluvit a on mi sdělil, že prakticky ve stejnou dobu, kdy on se sešel s prezidentem Vladimírem Putinem, tak se s ním sešel i americký ministr zahraničí John Kerry a že závěr z těch jednání byl prakticky totožný. To znamená tedy, že politika sankcí je už v podstatě přežitek a že pochopitelně oba dva mluvili o Minských dohodách, ale oba dva naznačovali, že by bylo záhodno sankce opustit. Takže si nemyslím, že setká-li se ruský prezident s hlavami států a nebo s lidmi významu Johna Kerryho, tak že to je možno charakterizovat jako hrbení se před někým. To je prostě holý nesmysl.

Takže z toho vyplývá, že jsme si západ asi „nenaštvali“ cestou prezidenta do Moskvy.

Anketa

Vadila vám Zemanova cesta do Moskvy?

9%
91%
hlasovalo: 12043 lidí

 

Víte, mě uráží jako Čecha už to, že rozhodne-li se hlava našeho státu pro něco, tak snad aby vyžadovala souhlas nebo svolení našich západoevropských partnerů? To je přece docela nehorázné. Jsme suverénní země, máme suverénní politické představitele, sami jsme si je zvolili, pana prezidenta dokonce v přímé volbě. A teď, když se nám náhodou nějaký jeho krok nelíbí, tak ho začneme zpochybňovat, nebo se dokonce začneme dohadovat, jestli mu to dovolíme. Anebo jestli tím někoho nenaštve? To já považuji za naprosto nepřijatelné. To je prostě zásah do suverenity naší země, do suverenity hlavy našeho státu. Víme, že takové pokusy tady zazněly, třeba od amerického ambasadora. Doufám, že něco takového se už prostě rozhodně nebude opakovat. Že se budeme moci i do budoucna moci chovat jako suverénní stát.

Když jste mluvil o těch sankcích vůči Rusku. Myslíte si, že měly opravdu ten smysl, co měly mít? Vypadá to, že se zase dotkly spíše těch nejchudších lidí…

Žádné sankce se nikdy nedotknou elit. Ale je celá řada státníků, kteří od začátku říkali, že politika sankcí v podstatě znamená, že neexistuje žádná koncepční politika. Pokud někdo neví, jak nějakou situaci řešit a sáhne k sankcím, tak to je jen doklad toho, že neví, co s danou situací dělat.

Takže vy s nimi nesouhlasíte?

Politika sankcí byla nesmyslná od prvopočátku. Nejen proto, že poškodila obě dvě strany a poškozuje je dodnes. To, že se zhorší vztahy mezi Ruskem a Evropou, to, že se omezil obchod, že se omezila spolupráce, to nepoškozuje jenom Rusko, to poškozuje pochopitelně především Evropu. Někde jsem dokonce zaregistroval, že zahraniční obchod mezi Ruskem a Spojenými státy tím dotčen nebyl, ten že se rozvíjí docela slušně dál. Potom si kladu otázku, proč nám to naši američtí přátelé dělají, co tím sledují? Dokázal bych pochopit, že ve velmocenském boji chtějí poškodit Rusko, no dobře. Ale proč chtějí poškodit nás, když na druhé straně tvrdí, že my jsme prý jejich přátelé, to přece přátelé nedělají. Nevím. Já prostě politiku sankcí neuznávám. Kdyby měla nedej bože pokračovat, tak to bude naprosto zoufalá situace pro obě strany a bude to mít velmi negativní důsledky.

Hospodářské noviny napsaly, že se našeho velvyslance v Rusku Vladimíra Remka dotklo, že ho Miloš Zeman nevzal na oficiální setkání s prezidentem Putinem…

Já neznám ani jednu, ani druhou verzi, takže bych se k tomu nerad vyjadřoval. Ale je pravda, že je docela obvyklé, že při oficiálních návštěvách prezidenta doprovází velvyslanec.

Jak vůbec hodnotíte Vladimíra Remka jako našeho velvyslance v Rusku?

Vůbec mu nezávidím, protože si dovedu představit, že musí být v nesmírně složité situaci. On je bezesporu člověkem na svém místě, protože realitu v Rusku zná velmi dobře. Dlouho tam působil, dávno předtím, než se vůbec stal diplomatem, poté pracoval na naší ambasádě, ještě dříve, než se stal europoslancem. Teď je tedy ve funkci ambasadora a zrovna v tak nešťastnou dobu, kdy pravděpodobně úkoly, které dostává od ministra zahraničních věcí a úkoly, které dostává od hlavy státu, se nemusí vždy shodovat. Mám ten pocit, že pohled na některé věci těchto dvou představitelů našeho státu se v lecčem liší. Takže být v současné době naším velvyslance v Rusku rozhodně nebude jednoduchá pozice.

Co si myslíte o navrhovaných kvótách ohledně imigrantů. Prezident Zeman se tisku vyjádřil, že by někteří imigranti také mohli pro Českou republiku znamenat určité nebezpečí.

V tuto chvíli je imigrantů v České republice relativně málo. Žádné kvóty vůči nám zatím uplatněny nebyly, ale i mezi těmi, kteří tady dnes už jsou a pocházejí z těch složitějších oblastí, jsou jedinci, kteří mohou být bezpečnostním rizikem. A pokud vím, tak ty orgány, které se mají věnovat těmto otázkám, tak se tomu také velmi pečlivě věnují a také tak vyhodnocují přítomnost některých osob například v některých utečeneckých táborech v Česku. Takže už teď je to realita. Jde pouze o množství těch imigrantů. V případě, že by sem mělo těch lidí přijít daleko víc, je logické, že by tím daleko více vzrostlo bezpečnostní riziko, které si nikdo z nás určitě nepřeje.

A souhlasíte s tím, aby vůbec nějaké kvóty určovaly, jaký stát má kolik imigrantů přijmout?

Já jsem se nikde nedočetl a nevím, jak například evropští komisaři přišli na ta čísla. Proč počítají s číslovkou 20 tisíc jako výchozím číslem. Proč se realisticky nedívají do budoucnosti, protože to číslo bude bezesporu daleko, daleko větší. Za naprosto alarmující považuji, aby někdo o něčem takovém rozhodoval, aniž by s námi tu věc předtím projednal. Aniž by tedy s námi jednal o tom konkrétním problému, ať už se to týká uprchlíků nebo čehokoli jiného. Prostě napřed jednat. Rozhodně by to mělo být na bázi dobrovolnosti a jako výsledek společné komunikace. Takhle mi to připadá jako naprosto nepřípustný diktát a pevně věřím, že to ještě bude přehodnoceno a že tato praxe nebude v Evropě pokračovat. Protože to by vedlo k tomu, že se Evropská unie pravděpodobně rozpadne a nebude se o to muset snažit ani Británie nebo Řecko.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Hora

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Sám si to prohrál.“ Tvrdá slova na Korčoka. A kdo skutečně pomohl Ficovi…

4:44 „Sám si to prohrál.“ Tvrdá slova na Korčoka. A kdo skutečně pomohl Ficovi…

Vítězstvím Petera Pellegriniho v prezidentských volbách se nám nejbližší národ vymanil z jednostrann…