Profesor Jan Pirk: Nedovedu si představit, kdo by Miloše Zemana mohl ve volbách ohrozit. Dělá dobře to, co lidé chtějí, takže je dobrý politik

Miloš Zeman má už za sebou téměř polovinu prezidentského mandátu. Myslíte si, že je dobře, že se stal prezidentem zrovna on, a ne jeho soupeř ve druhém kole – Karel Schwarzenberg? Nebo kandidát, kterého jste vy v kampani podporoval – Jan Fischer?

Netroufám si hodnotit, jestli Miloš Zeman vykonává svou funkci dobře nebo špatně. Troufám si hodnotit, jestli někdo umí operovat srdce, ale ne to, jestli někdo vykonává dobře prezidentskou funkci. Byla řada kroků, se kterými jsem nesouhlasil, ale musím říci, že v poslední době měl na některé věci prezident shodný názor, jako mám já.

Na co máte s prezidentem shodný názor?

Naprosto souhlasím s jeho postojem k migraci. Jako příklad vždycky uvádím, že když jsem se jel do Ameriky učit kardiochirurgii, čili jsem něco chtěl, tak jsem se snažil přizpůsobit. Tady se v té době nosily kostkované krepsilonové podkolenky a v Americe všichni nosili černé. Chechtali se tomu, co já nosím. Tak jsem si nakoupil černé ponožky, nepřesvědčoval jsem je, aby nosili kostkované jako já. Souhlasím tedy s tím, že když imigranti jdou k nám za lepším, mají se oni přizpůsobit nám, a ne že budou chtít to lepší a současně požadovat, aby se jim majoritní společnost přizpůsobila.

Miloš Zeman se od počátku velmi aktivně angažoval v zahraniční politice, často byl v rozporu nejen s opozicí, ale i s vládou, která je za zahraniční politiku na rozdíl od něj odpovědná. Kritizoval například protiruské sankce ze strany Evropské unie, k nimž se Česká republika jako členská země EU připojila, kritiku vyvolala jeho cesta do Moskvy na oslavy konce druhé světové války i jeho chování v Číně, kam se opět chystá na oslavy. Jak se díváte na jeho přichylování směrem na Východ?

Na rozdíl od Spojených států nemáme prezidentský systém, máme parlamentní, takže zahraniční politiku určuje vláda, která byla demokraticky zvolena, a prezident by měl sledovat kurz demokraticky zvolené vlády. Jako pan inženýr Zeman může říci svůj názor, ale oficiálně by podle mě měl sledovat politiku vlády. Pokud jde o návštěvu Číny, myslím, že o Čínu se teď všichni derou a rvou, všichni se tam snaží dostat, je to otázka byznysu, nic jiného za tím není.

Jak hodnotíte domácí politiku Miloše Zemana? Začalo to jeho vládou, kterou vytvořil bez konzultace s Poslaneckou sněmovnou, pokračovalo tzv. lánským pučem. Ale v řadě věcí neuspěl, nepodařilo se mu protlačit do Poslanecké sněmovny Stranu práv občanů – Zemanovce, která mu pomohla na Pražský hrad, ani ovládnout prostřednictvím svých příznivců sociální demokracii.

Já už politiku moc nesleduji. Jak jsem pochopil svět politiky, ten si žije svým životem. Platí v něm určitá pravidla, která my neznáme, já se snažím starat o medicínu. Když se mě někdo zeptá, svůj názor řeknu, ale abych bedlivě sledoval každý krok politiků, to opravdu nedělám.

Ale existenci Rusnokovy vlády nešlo přehlédnout, i když jste se o to nijak moc nezajímal, ne?

To samozřejmě nešlo přehlédnout. Byl to nestandardní postup.

CELÝ SERIÁL PARLAMENTNÍCH LISTŮ K POLOVINĚ FUNKČNÍHO OBDOBÍ MILOŠE ZEMANA

Co říkáte tomu, že Miloš Zeman rád provokuje? Staví proti sobě tzv. pražskou kavárnu a venkov, takže společnost rozděluje, i když sliboval, že ji bude spojovat.

Myslím, že to není správné. Když jsme mluvili o Číně, musíme si uvědomit, že celá Česká republika je jedno průměrné čínské město. My nejsme pupek světa. A když se budeme ještě hádat mezi sebou, je to špatně. Měli bychom se semknout a táhnout za jeden provaz.

To byste vy – lékaři – museli najít nějaký účinný lék na hádavost, nevraživost, závist... Pak by se třeba Češi semkli i jindy než v krizových chvílích, jako byly roky 1968 a 1989...

Já jsem byl nedávno na kongresu v Montaně. Chování lidí k sobě navzájem, třeba i na silnici, je propastný rozdíl. Tam by měl každý jet na týden, aby viděl, jak se k sobě dokážou lidé hezky chovat, jak dodržují daná pravidla, na nichž se dohodli. Není to tak, že pravidla dodržuje osmdesát devadesát procent lidí a ti zbývající je považují za blbce a chovají se úplně jinak. To by byl lék, aby se tam jeli podívat a zkusili tak žít. Aby viděli, že to jde.

Ale šlo by to, kdyby se chovali politici včetně pana prezidenta tím způsobem, jakým se chovají? Mluví vulgárně, urážejí se nejen navzájem, hlava státu uráží své kritiky, nejen onu pražskou kavárnu, ale dokonce prosté občany, kteří si dovolí přijít na jeho mítink s červenou kartou, protože tím chtějí dát najevo, že nesouhlasí s jeho výroky a činy. Jak pak společnost má vypadat?

Souhlasím. Proto jsem přesvědčen, že prezident by se měl chovat slušně a důstojně. Měl by vědět, že lidé následují jeho příkladu. Jestliže se demokratické většině líbí takovéto chování, pak se tak chová.

I když budeme respektovat přání většiny, nemáme právo říci, že se nám to nelíbí?

Ano, to máme. A také to říkáme.

Jak jako občan hodnotíte některé kroky prezidenta, jež podle některých jeho kritiků poškozují obraz prezidentského úřadu? Mám na mysli vulgární výroky, vrávorání nad korunovačními klenoty, usilovné hledání neexistujícího článku novináře Ferdinanda Peroutky, kontroverzní slova o listopadu 1989, výroky o integraci zdravotně postižených apod.

Určitě s tím nesouhlasím. Já jsem to komentoval v minulosti bezprostředně po těch vulgaritách, že to může být příznak nemoci.

Vulgarity způsobily značný pokles popularity prezidenta, ale postupně se opět začala zvedat. Myslíte, že na jeho chování a výroky voliči zapomněli nebo mu je už odpustili? Nebo souhlasíte s názorem, že jeho voliči občasné vulgarity dokonce uvítají, protože mají pocit, že prezident je jeden z nich.

Asi ano, protože žijeme v demokracii, v demokratických volbách většina Miloše Zemana zvolila, takže jsou s jeho chováním asi spokojení. To je věc každého člověka.

Myslíte si, že se tedy tímto svým jednáním obrací ke svým voličům?

Myslím si, že to musí dělat každý politik, který chce být zvolen. Musí se obracet ke svým voličům, musí říkat to, co oni chtějí slyšet, jinak by nebyl zvolen. To dělají všichni, nejde o nic mimořádného.

Když říkáte, že jako Miloš Zeman se chovají všichni politici, kteří chtějí být zvoleni, znamená to, že podle vás Miloš Zeman hodlá usilovat o druhé volební období na Hradě?

Myslím si, že pokud mu bude zdraví sloužit, bude kandidovat znovu.

A má podle vás šanci uspět, zvlášť když se s tématem migrace strefil do obav většiny české veřejnosti? Může to hrát roli v příští přímé volbě, protože lidé si budou myslet, že Českou republiku zachrání před uprchlíky, byť hlava státu nemá v tomto ohledu žádné pravomoci?

Myslím, že toto téma určitě bude hrát roli, že pan prezident ví, jaká je nálada ve společnosti, je obratný politik, takže ví, jak má působit, co říci. Ale to prostě k politice patří, když chce být zvolen, musí hrát na tuto strunu, jinak by nebyl zvolen. Když bude někdo říkat, co voliči nechtějí slyšet, určitě ho volit nebudou. Bude také záležet na tom, jaký bude protikandidát. Z těch lidí, kteří se o to zatím ucházejí, si neumím představit nikoho, kdo by Miloše Zemana mohl ohrozit.

Jaký by měl být podle vás člověk, který příště usedne na Pražském hradě?

Myslím, že náš prezident není americký prezident, že jeho role je poněkud jiná, i když nechci říci, že to je kladeč věnců. Je to nejvyšší ústavní činitel, jenž by měl reprezentovat politiku, kterou si občané zvolili. Podle mě má vystupovat důstojně, samozřejmě bych byl rád, kdyby třeba trochu sportoval, aby šel příkladem.

Ani by nemusel běhat maraton jako vy?

Ne, vůbec by to nemusel být maraton, mohl by hrát třeba tenis. Že prezident Václav Klaus sportoval, mi bylo velice sympatické. Myslím, že lidé mají sportovat. Ale tím nechci říci, že by prezident měl být olympijský vítěz. Každopádně by to měl být společenský člověk slušného vystupování a měl by reprezentovat politiku, kterou si občané v demokratických volbách zvolili, ať se mu to líbí nebo nelíbí. Jednou jsem demokrat a chci žít tady, musím tedy respektovat přání většiny. Jinak to je podobné, jako kdybych řekl, že nebudu jezdit autem vpravo, protože potřebuji jezdit vlevo.