Proč jste se rozhodl odejít z pozice přednosty kliniky kardiovaskulární chirurgie v IKEM?
To je strašně jednoduché. Odešel jsem z funkce přednosty, protože mi bylo sedmdesát let. A myslím, že to je ne nejvyšší čas, to už je po tom, kdy se má předat vedení kliniky nové generaci. To je zákonité a správné. Zůstal jsem šéfem celého kardiocentra, ale nemám na starosti ty denní, provozní věci.
Fotogalerie: - Lány open
Zůstáváte ve funkci šéfa kardiocentra. Budete dál i operovat, takže o vaše zkušenosti a schopnosti lékaři, a hlavně pacienti nepřijdou?
Denně operuji, vidíte, že děláme spolu rozhovor v půl sedmé večer, protože jsem teď přišel z operačního sálu. Zabývám se také přednášením na kongresech i na besedách s občany, zabývám se nadační činností. A mladí, kteří jsou v plném rozpuku sil, převzali vedení kliniky a vedou si velmi úspěšně.
Předpokládám, že jste si své nástupce sám vychoval?
Ano.
Je vidět, že se udržujete stále v kondici, nepochybně i díky běhání maratonů, protože jen stát u operačního stolu u těžších operací i několik hodin je určitě velmi náročné a vyžaduje kromě lékařských schopností také dobrou fyzickou kondici.
Každá srdeční operace trvá několik hodin, jsou výjimečné situace, kdy je operatér na sále jen hodinu, hodinu a půl, ale u většiny je tam mnohem déle.
Občas jste se v minulosti angažoval i v politice, byť jen okrajově, například tím, když jste podpořil některé kandidáty, například prezidentského kandidáta Jana Fischera, stal jste se šéfem jeho volebního štábu, ale sám jste odmítal do politiky aktivně vstoupit. Teď jste podpořil herce Vladimíra Kratinu, který kandiduje jako nezávislý za ODS do Senátu. Proč zrovna jeho? Předpokládala bych, že podpoříte některého ze svých lékařských kolegů, třeba neúspěšného prezidentského kandidáta, lékaře Marka Hilšera?
Podpořil jsem pana Kratinu, protože mě o to jako jediný požádal. A protože ho znám. Já své služby nikomu nenabízím, ale když mě požádá člověk, kterého mohu podpořit, tak ho podpořím. Nikdo jiný mne nepožádal, asi proto, že když jsem někomu vyjádřil podporu, tak to nedopadlo dobře. Možná mají obavu, že v této oblasti přináším smůlu.
Vy jste v médiích vysvětloval, že podporujete lidi pravdomluvné, s čistým štítem a že považujete za důležité, aby člověk, který kandiduje v určitém místě, tam byl také doma. Pan Kratina splňuje všechna tato kritéria?
Ano, splňuje. Jestliže kandiduji za nějaký region, měl bych v tom regionu žít, vědět o jeho problémech, když ho mám zastupovat. Já nechápu, že někdo kandiduje za region na druhém konci republiky. To mi přijde, jako když primář gynekologie se zajímá o primariát na kardiochirurgii. A pan Kratina na Praze 2, kde kandiduje do Senátu, žije celý život. A jako herec je prima. Zaplať pánbu za to, když někteří prima lidi chtějí jít do politiky.
Vy jste byl jedním z těch, kteří už dávno upozorňovali na nebezpečí přijímání většího počtu migrantů jiné kultury, jiné víry i zvyků do České republiky. Ztotožňuje se pan Kratina s tímto názorem?
Musím říci, že mě s ním o tom nenapadlo mluvit, protože si myslím, že tento názor, a já jsem na toto nebezpečí upozorňoval od začátku, už dneska sdílí každý soudný politik. Za pravdu nám dávají nedávné události z Německa. Migranti, kteří přicházejí z Afriky, jsou úplně jiná kultura. My skutečně musíme pomáhat uprchlíkům ze zemí, jako je Sýrie, kde náš klub – Severoatlantická aliance – léta bojuje. A ti lidé, kteří tam žijí, jsou chudáci. Ale nevím o tom, že bychom bojovali v severní Africe, ani nevím o tom, že by ti anonymní, pětadvacetiletí, dobře živení kluci trpěli. Myslím, že dneska už je všem jasné, že bychom měli pomáhat jen skutečně potřebným.
Ale není naše politika trochu ode zdi ke zdi? Současný premiér Andrej Babiš trvá na tom, že Česká republika nepřijme žádného migranta, jak žádala Itálie, tedy ani Syřany. Jak se na takový odmítavý postoj díváte?
Vždyť přijímáme spoustu migrantů, není pravda, že nepřijímáme migranty. Myslím, že je to myšleno, jak to říkám já, že nepřijmeme ani jednoho anonymního ekonomického migranta, o kterém se neví, kolik je mu let ani z které země přichází, protože když byly pokusy je vrátit, příslušná země říkala, že nejsou od nich. Jen se chtějí tady přiživovat. Byl jsem velmi překvapen, když se nedávno v médiích mluvilo o tom, že se v Ústí nebudou vyplácet doplatky na bydlení v zónách se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. A někdo se těch lidí zastal, řekl, že aby na bydlení měli, budou snad muset jít pracovat nebo krást. Byl jsem tím výrokem šokovaný. Jak někdo soudný může něco takového říci? Samozřejmě, ať ti lidé jdou pracovat.
Německo se teď vyrovnává s řadou vražd a útoků, v nichž figurují migranti.
Ano, ale to přece muselo být každému soudnému člověku jasné. Když se podíváte do Paříže, tam žije už třetí generace migrantů, ani ti se nedokázali během let asimilovat. Žijí v ghettech, mluví svojí řečí, mají svoje zákony a nepracují. Jak si někdo mohl myslet, že příchozí z těch zemí budou najednou pracovat, budou se přizpůsobovat? Na druhé straně se podívejte na Ukrajince a Vietnamce, které v České republice přijímáme, protože oni přijímají naši kulturu. Samozřejmě, že i mezi nimi jsou zloduchové, ale převážně to jsou lidé, kteří sem přišli za lepším živobytím a přičiňují se o to, aby ho měli. Já dávám za příklad Izrael. Izrael přijme každého imigranta, ale musí začít okamžitě pracovat, i když neumí řeč. Když je někdo univerzitní profesor a nedomluví se, ať třeba zametá chodníky, ale ať nežije na žádné podpoře. Samozřejmě mu poskytnou nějaké ubytování, ale musí pracovat. Musí prostě dělat to, na co stačí, a ne že se dva roky bude v nějakém táboře učit jazyk. Ano, můžeš tu být, ale přispěješ svým dílem k prospěchu této země.
Jak vnímáte, že demonstranti, kteří protestují v německých městech, jako je Chemnitz, proti násilí ze strany některých imigrantů, jsou určitými médii či politiky označováni za nacionalisty nebo neonacisty?
Jedni o nich říkají, že jsou pravicoví extremisté, oni o svých kriticích zase říkají, že jsou levicoví extremisté. Já si myslím, že se to nemá řešit takovým křikem, ale důrazným upozorňováním. Ostatně výsledky voleb už vypovídají o tom, že to je cesta ke zničení naší civilizace, která se tady tisíc let budovala. A tohle vede k jejímu zániku. Politické strany, které to pochopily, nabývají postupně na důležitosti. To se ukázalo i nyní ve Švédsku, kde strana kritizující migrační politiku měla v minulosti téměř nulovou podporu, a nyní ve volbách získala sedmnáct procent.
Ale protesty probíhají i u nás, i když z jiného důvodu. Na různých akcích, ať už to bylo při vzpomínce na 50. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, na výstavě Země živitelka nebo při zahájení nového školního roku, lidé vyjadřují poměrně ostře nesouhlas s politikou a jednáním prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše. Myslíte, že je to logické vyjádření kritiky, nebo už je to za hranou slušnosti?
Myslím, že takové věci se dějí v celém demokratickém světě a že to k demokracii patří. A asi se dít budou.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš tvrdí, že demonstranti jsou za účast na protestech zaplaceni.
Je to jeho názor, asi s tím má vlastní zkušenosti.
Jak vy se díváte na současnou politiku?
Já se na to moc nedívám. Myslím, že mám důležitější věci na práci. O politiku jsem se dřív hodně zajímal a zjistil jsem, že tam nepatřím. Ne že bych se o ni přestal zajímat úplně, ne že bych nechodil k volbám, ale věnuji tomu mnohem méně času než dřív.
Co vás v poslední době nepříjemně překvapilo, a co vám naopak udělalo radost?
Zažil jsem spoustu krásných i smutných věcí. Z těch smutných věcí z poslední doby to byla moje nedávná návštěva Terezína. Konal se tam žákovský fotbalový turnaj na památku kluků, kteří v tomto koncentračním táboře byli a hráli fotbal. O koncentračním táboře v Letech, kde zemřelo asi sto našich cikánských spoluobčanů, se mluví několik let ve všech sdělovacích prostředcích, vláda za stovky milionů vykoupila objekt vepřína, který stál na místě tábora, ale na druhé straně vidím, že v Terezíně, kde zemřely nebo odkud byly poslány na smrt do plynových komor tisíce lidí, se na budovách propadají střechy. Je to tam naprosto zdevastované. Navíc terezínská pevnost je celosvětový unikát, tak ohromná pevnost vybudovaná v 18. století a dochovaná dodnes není nikde na světě. Malá pevnost, což nebylo ghetto, to byla věznice SS, kde byli vězněni lidé, kteří bojovali proti Němcům, je ve výborném stavu, protože je dotovaná státem, ale velká pevnost, která je celosvětovým unikátem, je v naprosto dezolátním stavu. Je to strašně smutné.
Na druhou stranu teď mám možnost poznávat Českou republiku. Jezdím s Pepou Zimovčákem (mistr světa v jízdě na historickém kole – pozn. red.) při sportovním projektu Na kole dětem napříč republikou, z Ostravy do Aše, a vybíráme peníze na rehabilitaci onkologicky nemocných dětí. A vidím, jak obce a městečka vzkvétají pod péčí místních zastupitelů. Byl jsem strašně překvapen, že v řadě městeček a vesnic jsou v čele obcí šaramantní dámy, které tím žijí a dělají krásnou práci. A to mi udělalo radost. Pravidelně se také účastním na Vyšehradě akce Má vlast cestami proměn, kde jednotlivé kraje soutěží v tom, jaké památky zachránily a zrekonstruovaly. Je vidět, že ta malá, lokální politika dělá pro lidi strašně moc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
