Profesor Keller po zvolení Trumpa: Ty, kdo teď žvaní o potřebě vyzbrojit se, bych poslal do první linie. No a smlouva TTIP...

10.11.2016 10:40

ROZHOVOR „Vypadá to, že běžní Američané jsou v šoku z přesunu průmyslu do zemí s lacinější pracovní silou,“ komentuje úspěch Donalda Trumpa v prezidentských volbách europoslanec, vysokoškolský pedagog a publicista Jan Keller (ČSSD). K tomu pak ještě vysvětluje: „Když Američan přejde z automobilky pracovat do McDonalda, klesne jeho plat zhruba o dvě třetiny, přestává být schopen splácet hypotéku a jeho děti, pokud chtějí studovat, se musejí tvrdě zadlužit, aniž by měly jistotu, že studium dokončí. Tohle nemá s americkým snem společného už vůbec nic.“

Profesor Keller po zvolení Trumpa: Ty, kdo teď žvaní o potřebě vyzbrojit se, bych poslal do první linie. No a smlouva TTIP...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Keller

Donald Trump k překvapení mnohých vyhrál. Co od něho lze po nástupu do úřadu očekávat? Bude skutečně tak razantní, jak sliboval v kampani? A v čem se jeho způsob výkonu funkce bude nejmarkantněji lišit od toho, kdyby vyhrála Hillary Clintonová?

Myslím, že na tyto otázky by byl schopen odpovědět jenom on. A dost možná ani on ne. Během své kampaně se vymezil proti establishmentu velkých bank, korporací a médií. Ale s jeho zvolením nic z toho nepřestane existovat. Tyto nejsilnější a nejvlivnější instituce všech dob buď podcenily jeho kandidaturu, anebo nevěří, že by byl schopen nějak jejich vládu omezit. Přinejmenším od přelomu 70. a 80. let 20. století jim šli na ruku všichni američtí prezidenti, což se dá dokázat na vývoji příjmových a majetkových rozdílů v USA během těchto posledních desetiletí. 

Někteří komentátoři  prezentují Donalda Trumpa jako „poslední vzpouru bílého muže“, či poslední tón „klasické“ politiky dvacátého století. Lze to tímto způsobem popsat? Co jeho úspěchu nejvíce pomohlo?

Vypadá to, že Američané jsou v šoku z vlny dezindustrializace, která u nich v rekordně krátkém čase proběhla. Ne všechna města dnes vypadají jako Detroit, ale přesun průmyslu do zemí s lacinější pracovní silou znamená pro americké zaměstnance konec snů o vstupu do středních vrstev. Když Američan přejde z automobilky pracovat do McDonalda, klesne jeho plat o zhruba dvě třetiny, přestává být schopen splácet hypotéku a jeho děti, pokud chtějí studovat, se musejí tvrdě zadlužit, aniž by měly jistotu, že studium dokončí. Tohle nemá s americkým snem společného už vůbec nic.

V  moderní historii se občas stávalo, že politici, kteří uspěli v USA, následně „strhli“ řadu světových politiků, kteří se jimi inspirovali. V osmdesátých letech Ronald Reagan, o dekádu později Bill Clinton… Zažijeme podle vás něco podobného nyní s Donaldem Trumpem? V čem konkrétně by byla, či naopak nebyla, taková inspirace přínosná?

Trump postavil svoji kampaň na kritice etablované politiky. U nás to samé udělal Andrej Babiš. Síla této strategie je v tom, že sbíráte body z každého průšvihu, kterého se etablovaní politici zprava i zleva dopustí. Problém je naopak v tom, že se nelze donekonečna tvářit jako revoltující prvek – když jste v nějakém systému už docela dobře zabydlen, máte v něm vliv a zodpovídáte za rozhodnutí v něm učiněná. Časem se prostě sami stanete etablovanou silou a někdo druhý a protisystémový začne sbírat body proti vám.

Michael Žantovský ještě před sečtením výsledků na svém Twitteru napsal, že „svět, který jsme znali, skončil“. Je to jenom rétorika poražených, nebo můžeme být skutečně na prahu zásadní proměny světa? A co se vůbec dá od Trumpa očekávat ve světové politice?

Pro Michaela Žantovského možná skutečně jeho svět skončil. Netroufám si však hodnotit, zda je to pro ty ostatní dobře, anebo zle.

Od odpůrců Trumpa můžeme slyšet, že bude oslabovat NATO, soustředí se hlavně na vnitropolitické věci, Evropa zůstane sama a těžko bude čelit ruským hrozbám. Mají tyto obavy reálný základ? Měli bychom se začít obávat toho, že dojde k oslabení NATO?

Někde jsem četl, že Rusové jsou už tak drzí, že přisunují své hranice stále blíže a blíže našim tankům. Jsem z generace, která nezažila světovou válku. Můj otec mi vykládal, jak mu bylo v bunkru při bombardování Ostravy, matka byla nasazena v ozdravovně pečující o německé sirotky. Ty, kdo žvaní o nutnosti zvyšovat bojeschopnost a těší se na další frčky a politické ostruhy, bych poslal do první linie. Velice rychle by tam přišli na jiné myšlenky.

Vztah evropských zemí s USA je testován rovněž chystanou obchodní dohodou TTIP.  Ta je některými kritizována proto, že prý USA příliš prosazují své zájmy na úkor Evropy. Co se podle vás bude dít v tomto vyjednávání po nástupu Donalda Trumpa? Je TTIP mrtvá, jak někteří již teď prorokují?

O tom, že je TTIP mrtvá, se tady v Bruselu mluvilo počátkem léta. Od té doby je to bráno za dané. Teď se řeší, nakolik může podepsání smlouvy CETA s Kanadou umožnit za několik let protlačit TTIP pod  jiným jménem. Za Trumpa to bude patrně mnohem obtížnější, než by bylo bývalo za Clintonové.

O Trumpovi jeho odpůrci říkali, že přenechá Evropu vlivu Ruska. Důležitý bude rovněž jeho postoj k Číně. Jaké proměny vztahů těchto tří supervelmocí můžeme očekávat? Domluví se mezi sebou a Evropa bude v podílu na rozhodování mimo hru?

Spojené státy byly k Číně ekonomicky docela úzce připoutány dávno předtím, než Trump vstoupil do politiky. Čína se stala největším zahraničním věřitelem USA mimo jiné za vlády prezidenta Clintona. Proč to teď házet na Trumpa? Americké firmy delokalizovaly výrobu do Číny z měst, jako je Detroit, také dávno před Trumpem. Nikomu to tehdy u nás nevadilo. Teď to začnou vyčítat někomu, kdo s tím nemá nic společného.

Co se týče Ruska, je načase vymyslet nějaký způsob soužití, který by neznamenal ani poklonkování Rusku, ani třetí světovou válku. Z vyjádření některých politiků mám dojem, že žádná třetí cesta pro ně neexistuje. V tom případě bude třeba nahradit je politiky, kteří ji najdou.

Jak se podle vás bude Donald Trump stavět ke krizím, které zdědí po prezidentu Obamovi? Co na základě jeho dosavadních výroků čekat ve vztahu k Sýrii a k Ukrajině?

To opět nezáleží jen na Trumpovi, ale i na těch, proti kterým se vymezoval jako proti establishmentu.  Události na Ukrajině i v Sýrii zapadají do mozaiky barevných revolucí. Jejich příprava a provedení nebyly jistě zadarmo. Půjde nyní o to, jak si situaci vyhodnotí investoři.

Jak se podle vás budou se situací vyrovnávat české a světové elity, které do poslední chvíle před Donaldem Trumpem varovaly?

Těžko. Buď se nyní jejich varování potvrdí a ony budou vypadat jako docela neschopné, anebo se nepotvrdí a ony budou vypadat dost hloupě. Nevylučoval bych ani, že obě možnosti se mohou doplňovat. Ale debatu o tom, zda máme elity spíše neschopné, anebo spíše hloupé, bych nechal raději na jindy.

Před šestnácti lety byl mezi všemi pokrokovými liberály světa podobně nenáviděný vítěz amerických prezidentských voleb George Bush. Můžeme teď čekat něco podobného, nebo ještě horšího, než tehdy?

Na tuto otázku nedokážu nijak jednoduše odpovědět. Na dlouhé zamyšlení by bylo už to, v čem jsou vlastně dnešní liberálové pokrokoví. Na stejně dlouhé zamýšlení by bylo, v čem jsou ve skutečnosti liberální. Bez diskuse je jen to, že s nimi bude cloumat nenávist. K čemu až je dotlačí, na to si počkejme. Jistě to bude něco velkého a hodně pokrokového.

Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že Trump vsadil na agresivní populismus, jeho tajemník pro EU Tomáš Prouza byl ještě ostřejší. Podle něho se nenávist a populismus stávají účinným programem i za oceánem. Co k tomu říci? Je diplomatické takto hovořit vůči našemu západnímu partnerovi?

Pokud vím, prezident Trump se k Tomáši Prouzovi nikdy tak ostře nevyjádřil. A premiér Sobotka ve srovnání s jinými ostré formulace nezvolil. Když už ale mluvíme o populismu, zajímalo by mne, jak nazvat situaci, kdy by se prezidentská funkce ve státě o mnoha stech milionech obyvatelích předávala v rodině. Co by asi řekli pokrokoví liberálové tomu, kdyby na příští prezidentku Ruska kandidovala paní Putinová?
 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Štěpán

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Porodnost

Dobrý den, píšete, co chcete dělat pro zvýšení porodnosti, ale nezapomínáte, že jste už více jak dva roky ve vládě? Co jste zatím pro rodiny udělali? Vždyť i to navýšení rodičovské je nedostatečné a navíc diskriminující. A co je vlastně podle vás hlavní příčinou klesající porodnosti? Koukám, že neod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Drulák: Tomuto člověku se vyplatil Fiala v Bílém domě. Není to Čech

10:02 Drulák: Tomuto člověku se vyplatil Fiala v Bílém domě. Není to Čech

„Byla to čistě rituální návštěva, která měla potvrdit naši absolutní loajalitu Washingtonu,“ hodnotí…