Profesor Pavel Klener o tom, proč nepodepsal výzvu vědců: Elity jsou v podstatě lidu ukradené, veřejnost na ně nedá

Kritiku Pražského hradu i některých politiků vyvolala už výzva více než 2500 českých vědců a dalších osobností proti prudkému vzestupu xenofobních nálad ve společnosti a aktivitě extremistických skupin v souvislostí s imigrací. Souhlasíte s jejím zněním?

Seznámil jsem se s textem té výzvy, ale přiznám se, že nejsem přítel peticí. Samozřejmě souhlasím s tím, že by se neměla podporovat xenofobie, stejně tak jsem proti paušálnímu zamítání azylu všem žadatelům, jak požadují někteří odpůrci imigrace. Ale problém migrace, kterému čelí celá Evropa, není tak jednoduchá věc, aby ho vyřešila nějaká petice. Na druhou stranu jsou podle mého názoru obavy českých občanů oprávněné, vždyť slyšíme, že každý den přibývá v Evropě sto tisíc imigrantů. Rozumím tomu, že rodiny uprchlíků ze zemí, kde probíhá válečný konflikt, chtějí žít v míru, ale nechápu, proč ta jejich vidina míru a klidného života je jen v Německu a Británii. Takže s částí petice akademiků souhlasím, ale myslím, že by byla účinnější, kdyby dala nějaký návod, jak tento problém řešit. Ale přijít na takový návod bude velmi obtížné a bez spolupráce všech evropských zemí to asi nepůjde.

Petice akademiků ZDE

Připojil byste pod výzvu svůj podpis?

Já bych svůj podpis pod takovou petici nepřipojil, i když z poloviny souhlasím se stanoviskem akademiků, ale zdá se mi to trochu jako populismus a snaha se zviditelnit za každou cenu. A pokud jsem v minulosti sledovat dopad takových petic, upřímně řečeno pochybuji, že lid obecný si z takové petice něco odnese. Myslím, že by bylo mnohem účinnější, kdyby akademici situaci vysvětlovali a přicházeli s nějakými návrhy řešení. Samo se to nevyřeší a migrace navíc způsobuje řadu problémů v mnoha oblastech. Proto jsem se nijak nehrnul do toho, abych výzvu spolupodepsal, i když mi to možná někteří kolegové z akademické sféry budou vytýkat. Ale nejsem pro to zapálený, i když souhlasím s tím, že by se média měla zdržet toho, aby vyvolávala strach a xenofobii, aby se toho nechopily ultrapravicové živly. Ale jsem přesvědčen, že je dobré na problém a s ním spojená rizika upozorňovat, ale s mírou.

Považujete odmítavé reakce veřejnosti a jejich obavy z přílivu uprchlíků ze zemí s odlišnou kulturou a zvyky za logické, zvlášť když jejich počty stále rostou?

Mám pocit, že migrace musí být nějak řízená, protože není samo sebou, že najednou dojde k takovému exodu, když válka v Sýrii trvá už tak dlouho. Například nechápu, proč imigrační vlna nesměřuje do Turecka, které je islámskou zemí, ale do Itálie, Řecka, Francie.

Akademici jsou přesvědčeni, že všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení bez ohledu na etnickou či náboženskou identitu. Měli bychom přijímat tedy všechny, kteří k nám nelegálně přijdou?

Už jsem v předchozím rozhovoru pro Parlamentní listy dával jako příklad Austrálii, tam toho, komu udělí azyl, nepustí, ale pošlou ho na Novou Guineu a jiné ostrovy, kde může spokojeně žít. Nechci malovat čerta na zeď a vidět v imigrantech nějaké záškodníky, oni se stěhují často za rodinami, které už jsou v západních zemích, ale jejich příchod bude přinášet mnoho problémů všude. Vidíme, jaké obrovské problémy mají s přílivem uprchlíků v Maďarsku. Je to síla. My naštěstí sloužíme jako taková tranzitní země, protože všichni chtějí do Německa, ale někteří imigranti tady také zůstanou a bude se to muset řešit. A když už zůstanou u nás, měli bychom se na to připravit, aby se byli schopni integrovat.

Myslíte si, že například lidé ze severu Afriky, kteří neznají cizí jazyky, vyznávají jiný styl života a hodnoty, budou schopni se v Evropě integrovat? A že neznamenají pro Evropu bezpečnostní riziko, jak upozorňují i zpravodajské služby?

Zrovna jsem sledoval na internetu besedu, že ve Spojených státech nějaká muslimka říkala, že jen třetina muslimů je agresivních. Komentátorka jí odpověděla, že v Německu také nebyla většina národa pro Hitlera, a přesto nic nezmohla, v Japonsku byla také spousta mírumilovných občanů, a přitom Japonci zabili mnoho lidí. Nepopírám, že většina muslimů je mírumilovných, ale obávám se, že proti té agresivní části nic nezmohou. Takže není od věci si určité obavy připustit a být připravený. Proto se mi petice ani její účel nezamlouvají. Myslím, že je potřeba ve veřejnosti problém ventilovat, otupovat extrémní strach, ale proto, aby se tento strach zmírnil, je nutné připustit, že příliv uprchlíků může přinést problémy a že na to musíme být připraveni. A ne jen říkat, jsme humanisti, nás také přijímali, když jsme utíkali z totality, protože to bylo něco jiného. Na Západ přicházeli lidé, kteří uměli jazyk, přizpůsobili se prostředí a dokázali se uplatnit ve strukturách státu, do kterého emigrovali. Tady to je neznámá, jak se uprchlíci začlení a jak se budou integrovat.

Akademici ve výzvě uvádějí, že jim vadí, když politici zneužívají tohoto tématu ke svému zviditelnění. Není to v některých případech pravda?

Obávám se, že mezi těmi, kteří jsou pod výzvou podepsaní, jsou mnozí, kteří mají také o popularitu velký zájem. Důvodem, proč jsem se nepřipojil, je i to, že někteří signatáři výzvy mne zklamali, mají plná ústa humanismu, ale chovají se jinak. Vedle těch bych své jméno nechtěl mít. Mezi podepsanými jsou však i lidé, vedle kterých bych se klidně podepsal, jako třeba paní Illnerová, kterým jde skutečně o humanitu. Ale pořád mi tam chybí ten druhý konec, tedy uznání obavy, která je na místě. Nemůžeme jednostranně říci, že všichni uprchlíci jsou hodní a my jsme zlí a musíme se kát.

Podle signatářů výzvy dávají i média prostor šíření strachu a nenávisti. Myslíte si to také?

Mediální obraz je jistě zkreslený, ale není všechno, co se objeví v médiích, vymyšlené. Víme, co se děje ve Francii i některých dalších západních zemích, v některých francouzských městech jsou oblasti, do kterých si Francouzi netroufají vejít, kostely se tam mění na mešity a vlády na to reagují opožděně. Ale takové situaci by se mělo předcházet, musíme být připravení. U nás se na příchod imigrantů připravují různé azylové domy. Ale jedna věc je, že se tam migranti ubytují, ale co s nimi potom? To samo o sobě není řešení. Čelit přílivu uprchlíků - to se nedá dělat bez spolupráce s ostatními evropskými státy. Nedovedu pochopit, že se evropští politici nemohou domluvit na nějaké dlouhodobé strategii, když o tom riziku vědí.

Není nedomyšlený argument, kterým někteří signatáři obhajují výzvu, že u nás migrace není žádný problém, co prý mají říkat Němci , Italové, Řekové, kde jsou počty uprchlíků mnohonásobně větší? Ale netýká se to i nás, když jsme součástí Evropy a jednotného schengenského prostoru?

No právě, to se nás musí dotýkat. A když se nás to tolik nedotýká dneska, tak se nás to bude dotýkat zítra. Vždyť nejde o desítky, ale o statisíce lidí, a to přináší mnoho rizik a problémů, například ekonomických. I kdyby člověk řekl, musíme se uskromnit, abychom jim tady mohli poskytnout pomoc, nedokážeme pomoci všem přistěhovalcům, pokud jich budou statisíce.

Mluví se dokonce o milionech běženců, kteří budou z různých území utíkat nejen kvůli brutálnímu Islámskému státu, ale i v souvislosti s vysycháním některých území.

Ano. V této souvislosti se ukazuje hodně nejasností. Kdoví, kdo migraci řídí. Vždyť válka v Sýrii trvá dlouho a najednou čelíme takové vlně imigrace. Je to záhada. Ale i některé jiné věci mi nejdou do hlavy. Viděl jsem pořad o tom, že Američané mají nové drony, které dokáží přečíst třeba i text řidičského průkazu z kosmu. Když tedy mají takovouto techniku, jak je možné, že nejsou schopni v krátké době zlikvidovat Islámský stát? Ale válka je také byznys, zbraně se musí někam vypálit a vyrobit nové. Proti tomu žádná petice nepomůže.

Souhlasíte s Pražským hradem, že výzva, s níž přišli vědci, prohlubuje příkopy mezi elitami a veřejností?

Pravda je, že tzv. elity jsou v podstatě lidu ukradené, myslím, že na ty veřejnost nedá. Překvapuje mne, že když během prázdnin umřeli významní umělci, kteří proslavili Českou republiku po celém světě, slavný český pianista Ivan Moravec a uznávaný houslista Václav Snítil, že v novinách o nich byl malý odstaveček. To nejsou dneska celebrity, celebrity jsou sportovci nebo popoví zpěváci. Když byla aféra s Ivetou Bartošovou, byly toho plné noviny několik týdnů, ale nějaký vědec nebo klasický umělec je na okraji mediálního zájmu. Myslím, že na elity tohoto typu veřejnost moc nedá, protože jim nějaký vědec nebo umělec nic neříká. Ani jejich jména většina veřejnosti nezná.