Vím o vás, že se nevěnujete jen vědě, ale pozorně sledujete i politické dění v zemi. Jaký dojem na vás dělají nováčci na scéně jako Trikolóra Václava Klause mladšího, která v krajských volbách zůstala za očekáváním, nebo stále ještě puncem novosti působící Pirátská strana, která naopak v podpoře voličů vylétla hodně vzhůru?
Jsem přesvědčen, že nastupující mladá generace se stane hybnou silou politického rozvoje. Václava Klause mladšího jsem měl možnost poznat osobně, má široký rozhled a jeho názory mi byly nanejvýš sympatické. I jméno jím založené strany „Trikolóra“ je lidsky přijatelné, ačkoli jak ukazuje minulost, takové novosti mají obvykle jepičí životnost, i když si nenechají ujít příležitost se tzv. přiživit. Možná kdyby Klaus ubral na své ješitnosti, mohl by se, i když kuriózně, domluvit s Okamurou a třeba jako místopředseda SPD by jistě dosáhl na nějakých 15 procent. To název „Piráti“ historicky navozuje na ne zrovna počestné nakládání s cizím majetkem, ale může být přitažlivé pro ty, co prahnou po brutální změně, což láká mladé. Tvrdí o sobě, že nejsou následníci komunistů, ale mají zřetelně levicové zaměření pod heslem „Nové myšlení pro novou dobu“. Profitují z jakéhosi ideového stárnutí některých tradičních politických, zejména levicových stran.
Ale přece jen už nějaký ten rok Pirátská strana na politické scéně u nás je. Co říkáte tomu, jak se profiluje?
Předseda Ivan Bartoš se netají tím, že do budoucna bude pro možnou koalici důležitá programová shoda s hnutím STAN. Najdou společnou řeč?
Hlavně bude ale důležité, aby si poslanci porozuměli i lidsky. Také podpora soukmenovců, kteří žalují na současného předsedu vlády Andreje Babiše na půdě Evropského parlamentu, i když možná s dobrým předsevzetím, není nejlepší vizitkou. Lze to bohužel interpretovat i ve smyslu toho, že když nejsme schopni někoho volebně porazit, můžeme použít i tzv. podpásovky. To navozuje vzpomínku na období roku 1968, kdy někteří političtí představitelé, kteří nebyli schopni volebně porazit tehdejšího předsedu KSČ Alexandra Dubčeka, napsali do Moskvy – také asi v dobré víře – zvací dopis. A všichni víme, jak to dopadlo. Říká se, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly, a tak se nechme překvapit, co bude po volbách v příštím roce.
Psali jsme:
Dá se po nich čekat podobný scénář jako nyní v krajích, kdy má vítěz voleb smůlu, protože se vícero malých subjektů spojí proti němu a zbaví ho moci?
Obejití vítěze voleb přinesl do politiky jako nový princip tehdejší prezident Václav Klaus v roce 2010, kdy nepověřil vítěze parlamentních voleb ČSSD prvním pokusem sestavit vládu. Vítězem nedávných krajských voleb se stalo hnutí ANO s více než 600 tisíci hlasy, zatímco Piráti získali jen o trochu víc než polovinu hlasů a ti ostatní úspěšní ani ne třetinu. Skokany voleb jsou Piráti, dříve brali jen jeden milion, nyní jich dostanou hned 25, a to potvrzuje domněnku, že hlavní program politických stran jsou křesla a finanční krytí. Vypadá to, že hnutí ANO utrpělo vítězství, formální výhra jako skutková prohra, která tak asi moc radosti nepřinesla a která se nesla v rámci povědomí jakéhosi antibabišovského džihádu. Pokud by tak jednali organizátoři závodu v běhu, pak první by nemusel vyhrát, pokud by za ním doběhli třeba tři závodníci současně a organizátoři by je vyhlásili za vítěze jen proto, že jich bylo víc a že se na tom vzájemně demokraticky dohodli.
To by určitě potěšilo především předsedu ODS Petra Fialu, který si brousí zuby na premiérský post, ale jeho strana nové voliče ne a ne získat. Právě politolog v čele ODS se ještě v srpnu navážel do premiéra Andreje Babiše a jeho vlády, že chce lidem omezovat svobodu nejrůznějšími opatřeními. Teď obrátil jako na obrtlíku a vyčítá mu, že vláda ta opatření nepřijala. Jak na jedno z přijatých opatření – nošení roušek – pohlížíte vy?
Roušky – posměšně pyskokryty – prý symbolizují útlak a potlačení demokracie osobnosti. Vládní opatření jsou prý komplot, který mají na svědomí mocní politici v součinnosti s farmaceutickými společnostmi. Proč má zdravý člověk nosit roušku a proč má být zdravý člověk zavřený doma v karanténě? Hledání rovnováhy mezi ochranou zdraví, chodem společnosti a prosperitou ekonomiky je více než složité, ale podobná opatření jako u nás fungují i v jiných zemích. Roušky v podstatě filtrují infekční kapičky s obsahem virů přenášené vzduchem. Redukují tak jejich množství, které člověk může vdechnout, čímž snižují pravděpodobnost, že se infekce projeví v plném rozsahu.
Fotogalerie: - Fandění na Staromáku
Tedy svým způsobem simulují očkování?
Ano, je to tak trochu jako s očkovací látkou, kdy s malým množstvím injektovaného viru infekci sice dostaneme, ale ne v takové formě, aby vyvolala plně vyvinutou a tak už nebezpečnou chorobu. Látková – humorální – imunita člověka spočívá ve tvorbě specifických protilátek, což jsou ve své podstatě imunoglobuliny, často označované předponou Ig. V imunitě pak hrají zásadní roli buňky zvané lymfocyty, tedy druh bílých krvinek podílejících se na imunologické obraně organismu, které jsou dvojího druhu a označované jako B a T. Právě T-lymfocyty se navíc aktivují při tzv. fagocytární činnosti, kdy zabíjejí cizorodé – třeba nádorové – buňky, mající na svém povrchu antigen, který je v důsledku mutace hodnocen jako cizí. Zdá se, že lidský organismus se umí třeba i s covidem-19 částečně vypořádat díky specifickému typu těchto T-buněk, co se objevují i v tělech pacientů, kteří s novým koronavirem do styku nikdy nepřišli, což umožňuje tzv. zkřížená reaktivita. To je děj, kdy T-buňky vyvinuté v boji s jiným virem reagují na podobný, i když dosud neznámý patogen. Takové buňky ale vznikají i v boji s jinými druhy virů, které způsobují to, co třeba nazýváme nachlazením.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Jak se vám jako vědci dívá na mediální střety lékařů rozdílných názorů na to, jak by se mělo proti epidemii postupovat?
Musíme hledat odborné zázemí, a ne hysterii. A nenechávat prostor těm, kteří jsou profesně zcela jinde a kteří se veřejnými výzvami snaží obalamutit veřejnost bez jasného vědeckého podkladu, které vedou až k odmítání protiepidemických opatření. S koronavirem jsme ve stavu zdravotní války, a kdyby ve skutečné válce vojáci a civilisté nerespektovali nařízení, jak se chránit, třeba nechodili při náletu do krytu, byli by nejen za blbce, ale navíc zváni i k válečné občanské odpovědnosti. Na druhou stranu testy (PCR), které se na detekci viru používají, nám pouze říkají, jestli je přítomna část virové RNA, ale nikoli celý virus. Tedy nejsou vypovídající o tom, jak hluboce je člověk infekční. Nakaženost koronavirem trvá přibližně týden, ale PCR pozitivita se může projevovat po týdnech až měsících, tedy výsledky mohou být falešně pozitivní a vyšetření bez klinického kontextu může být až bezcenné.
Čísla a data o počtu nakažených, jimiž jsme neustále bombardováni, nejsou tedy nijak vypovídající?
Dokonce se může zdát, že vlastně není možné hodnotit, jaký je skutečný rozsah a závažnost covidové epidemie. Navíc v nynějším čase částečně mediální hysterie mi kamarád připomněl vyhodnocovací význam statistických testů v medicíně, která operuje pojmy specificita, senzitivita a prevalence a kde pravděpodobnost – falešnost – pozitivního výsledku testu u negativního jedince může přesahovat až 50 procent, tzv. Bayesova věta. Dále nemáme žádné srovnání s jinými infekcemi, a proto ani nedokážeme současná čísla kvalifikovaně interpretovat. Proto se vlastně nedokážeme rozhodnout, co je moc a co je málo, co je normální a co nenormální stav, co je standardní a abnormální – chaotické – chování vlády. Pozitivní výsledek jediného testu je prohlašován za regulérní diagnózu, aniž dotyčného odborně vyšetřil lékař.
Je za tohoto stavu vůbec možné odhadovat vývoj epidemie pro nejbližší období?
Počet případů bude zřejmě dlouho narůstat a epidemie bude nabývat hrozivějších rozměrů a možná se i bude zbytečně prodlužovat. To však nemusí souznít s názory těch, kdo prožívají těžké symptomy nákazy, nebo dokonce umírají. Ale stejně by asi bylo dobré přestat plýtvat PCR testy na ty, kdo to nepotřebují a příznaky nevykazují. Bohužel úmrtnost pro věk 65 plus, a dokonce 80 plus je značná a množí se názory ve smyslu, nechme tuto obstárlou generaci vymřít, a tak zachraňme naše děti. To je v korelaci s názory stoupenců tzv. eugeniky, kteří tvrdili, že odstraněním postižených, churavějících nebo jinak druhořadých jedinců lze vytvořit ušlechtilejší a zdravější populaci, což je v souladu s názorem o promořování populace.
Copak se myšlenka cílevědomého šlechtění lidského genofondu v souvislosti s covidem znovu vrací?
Zakladatel eugeniky Sir Francis Galton (žil v letech 1822 až 1911) rozděloval lidi do tří skupin: žádoucí, přijatelní a nežádoucí. Zastával metodiku vedoucí ke geneticky efektivním, ale zároveň veřejností akceptovatelným jedincům vhodným k přežití. Naneštěstí eugenika inspirovala nacistickou ideologii a hrůzostrašnou praxi a snad ani nechceme pomyslet, že by vojáci padlí u Stalingradu nebo v Normandii v boji proti nacismu zemřeli jen tak nadarmo. Neudělejme tak z promořenosti ideologii a bojujme s našimi lidskými úděly s rozmyslem. Uvědomme si, že v předchozím období jara se dny prodlužovaly, sluníčka přibývalo, a tak na nás působila celá řada pozitivních faktorů, které snižovaly psychickou zátěž. Ale teď je podzim, dny se rychle zkracují a přichází nevlídné období a zima, které každoročně poničí nervy a psychiku spoustě lidí i bez zátěže koronaviru. A tak bojujme s naším údělem s rozumem, který nám Bůh dal milostivě do lidského vínku.
Tomio Okamura
Jaký dopad může mít koronavirová pandemie na dění u nás i ve světě?
Musíme se připravit na ekonomický dopad virové zátěže tak, že v řadě regionů poroste nestabilita, poroste napětí a že mnohé režimy, které jsou u moci díky ropě, budou ztrácet půdu pod nohama. My tomu nemůžeme zabránit. Ale musíme s tím počítat a v rámci možností to brát jako novou potenciální hrozbu pro světovou rovnováhu. Podle nových dat centrální banky USA se v současnosti hodnota majetku 50 nejbohatších Američanů rovná hodnotě majetku 165 milionů těch nejchudších. Rozšíření této propasti má na svědomí i pandemie nemoci covidu, která neúměrně přilepšuje pozici malé skupině miliardářů. Výrazné rozdíly mezi Američany se ukázaly také v bohatství podle rasy, třídy i věku. Největším přínosem byl covid právě pro ty, jejichž bohatství je spojeno s technologickými společnostmi, které těží z přesunu práce, nákupů, zábavy a společenského života na internet.
Fotogalerie: - Okýnka plukovníka Prymuly
Pandemii covidu-19 označuje papež František v encyklice z první říjnové neděle za nový důkaz toho, že nízká míra zdanění bohatých a působení tržních sil nevytváří slibované pozitivní důsledky. Co si o slovech hlavy katolické církve k ekonomickým a sociálním nespravedlnostem a k polarizaci ve společnosti myslíte?
Podle papeže nelze soukromé právo považovat za právo nezcizitelné, protože je třeba řešit situaci, ve které někteří jedinci disponují obrovským bohatstvím a na straně druhé je zde nemalý počet lidí, kteří nemají prakticky nic a strádají. Tento stav se podle papeže Františka mohl začít měnit v době ekonomické krize v roce 2008, ale bohužel se tak nestalo. Papež se domnívá, že šlo o promarněnou příležitost a že dnešní pandemická krize jako odveta Boha za naši „rozežranost“ a rozpínavost je nová příležitost. A slovenská prezidentka Zuzana Čaputová na zasedání Valného shromáždění OSN prohlásila, že kvůli pandemii koronavirové infekce už nikdy nebudeme moci žít jako dosud. Svět si nyní podle ní nesmí dovolit, aby se z vývoje a výroby očkovací látky stala další globální soutěž o zisk, protože potřebujeme nastolit globalizaci soucitu.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
Kromě prohlubující se propasti mezi hrstkou bohatých a „zbytkem světa“ roste napětí i kvůli rasismu. Gesto české fotbalové reprezentace, která před utkáním v Glasgow se Skotskem jako jeden muž poklekla na podporu hnutí Black Lives Matter, vzbudila však ve veřejnosti nevoli. Jak tenhle problém vnímáte?
Mezi tyto tři obecné příčiny řadil la race (rasu, původ), le milieu (přírodní a společenské prostředí) a le moment (dějinnou chvíli, dobu). Podle Taina je tak konkrétní literární dílo důsledkem konkrétního stavu, který je právě uzpůsoben podmínkami rasy, dějinné chvíle a prostředí. Podle mě se věci mají nazývat pravými jmény a přespřílišná politická korektnost je v extrému jen cenzura, která ničí svobodu slova, a dokonce svobodu jako takovou. V extrému se bude řešit rasismus snad jen losováním, jak ve třídách, kdy přece mezi premianty ve školní třídě musí být rasová vyváženost, stejně jak na soudech, vládě a nakonec i běžném životě. Takže nakonec nebude potřeba se učit a snažit se dopídit znalostí, postavení, stačí se přidat k rasově postiženým a nechat se zvolit. Běloši se tak mohou ve své zemi stát v limitě cizinci.
MUDr. Zdeněk Hřib
V Česku se docela vzrušeně probírala kniha „Třicet let pod přísahou“ od Roberta Šlachty a Josefa Klímy. Zaujala vás?
Možná se jednou stane knihou povinné četby ve svém významu dosahujícím popularitu knihy kdysi zakázané bolševikem „Jeden den Ivana Denisoviče“ od Alexandra Solženicyna ukazující zrůdnost tehdejšího režimu. Tato autobiografická povídka popisuje jeden den v pracovním táboře – gulagu na Sibiři. I přes tvrdý režim, nelidské zacházení a krutosti zimy si zachovává lidskou tvář. Šlachtova zpověď ukazuje ošidnost současného režimu a stejně jako v předchozím je to osobní vyznání o tom, co prožil a co cítil vyslovené s lidskou tváří. Samozřejmě nemusí být všechno pravda – respektovaný Josef Klíma by však faleš jistě nepustil –, ale je to přinejmenším důvod k hlubšímu zamyšlení o procesech a provázanosti, která si v ničem nezadá s komunistickým bratříčkováním proklatých let minulých. Nad některými kauzami běhá mráz po zádech a u některých se svírají pěsti. Možná jsme promarnili se stát obdobou bohatého Švýcarska. Zdá se, že korupce je asi prokletím lidské existence a naše doba posledních třiceti let není odchylkou.
Aspoň něco, v čem za světem nezaostáváme, co myslíte?
To je hodně hořká ironie. Samozřejmě nejsme ve světě výjimkou a politická korektnost se stává ideologickým nástrojem nějaké nové neomarxistické levice pro umlčování nelevicových – a možná jakkoliv nepřijatelných – myšlenek. Světově zneužívaný rasismus je samozřejmě ohavnost, jenomže to slovo je v současnosti zneužíváno k očerňování oponentů a k jejich vyloučení z veřejné diskuse. Jako rasismus – anebo jakkoliv pojmenován jinak – jsou nálepkovány jevy, které rasismem vůbec nejsou. Snad dojdeme k přesvědčení, že občan, jehož názor jistě musí být slyšen a respektován, a to od politiků, které si vybírá a volí jako záruku přenesené zodpovědnosti a demokracie, nebude pod tlakem nejrůznějších názorů a představ, které jsou mu vnucovány a ze kterých si on sám je nucen si vybrat. Od Masaryka sice víme, že demokracie je diskuse, ale od celosvětové pandemie a celosvětových problémů hraní si se slovíčky pseudo korektnosti, dotýkajících se samotné existence lidstva, bychom snad měli tušit, že to platí jen do určité míry. Je to hra o moc, a jak jinak? Nenechme se zblbnout ani oblbnout, jak ukazuje Šlachtova kniha.
Ing. Miloš Zeman
Blíží se 28. říjen, státní svátek. Vy jste před třemi roky převzal od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. Stejné cti se dostalo i zpěváku Danielu Hůlkovi, ale ten se nyní rozhodl vyznamenání vrátit. Co tomu říkáte?
Zcela ho chápu, Hůlkovi se znelíbil udělovatel ve smyslu jeho názorů na hladové umělce. Já měl obrácený případ, znelíbil jsem se svému řediteli ve smyslu jeho názorů na můj pracovní úraz, který řešil nikoliv podle platných předpisů, ale podle své osobní antipatie. Vrácení medaile je bezbolestný proces, vyhazov z práce přece jenom trochu bolestnější. Já osobně si státního vyznamenání vysoce cením, protože jsem ho dostal za celoživotní badatelskou práci a mezinárodní výsledky, aniž jsem musel zpívat při jeho udělování. A to je propastný rozdíl od ředitele, který by právě měl oceňovat vědu, a ne svoje emoce, a stejně propastný je to případ pro sdělovací prostředky, tedy křik postiženého umělce vůči postihu obyčejného vědce akademie. Každý člověk v řídící funkci by měl konat podle důležitosti své funkce, a nikoliv svých momentálních pocitů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
