Na čí stranu se přikláníte v současném policejním sporu?Anketa
Ve čtvrtek se v Británii koná velmi sledované referendum o setrvání země v EU. Výsledek těžko předjímat, ale zeptám se. Co by Británie případným vystoupením, tedy brexitem, získala a co ztratila?
Je kolem toho velký humbuk, ale myslím, že Britové v Unii zůstanou. Zejména po tom, co se odehrálo. Co by ztratila? Snadný přístup k trhům. Získali by větší stupeň samostatnosti v rozhodování v rámci evropských států. Kdy vidíte i v kontextu migrace, že něco chce Evropská unie, a zrovna my po tom netoužíme. Ale nezbývá nám než to akceptovat. Klasický příklad jsou kvóty migrantů. V důležitých věcech se hlasuje většinově a stát – když má jiný názor – na tom prodělává. Takové řeči o tom, že se omezí volný pohyb lidí a zboží... Zažil jsem z vlastní zkušenosti vstup do Anglie, když tam byla víza. Jestli stojím pět minut na zmrzlinu, nebo u úředníka, to z pohledu turisty pohyb nijak výrazně neomezuje. Z pohledu zboží to nějaké komplikace může přinést. Beru to však čistě hypoteticky. Myslím, že to dopadne tak, že i skrz ty Skoty Britové v Unii setrvají.
Na Skoty mířila má další otázka. Je známo, že jsou proevropští a zároveň tam jsou separatistické snahy na vyhlášení nezávislosti. Nedávno bylo kvůli tomu referendum a mohlo by se ve změněné situaci konat znovu. Doutnat by mohlo začít Severní Irsko. Británii by mohl hrozit rozpad...
Teď odpovídáte za mě. I toto je faktor, který způsobí, že Velká Británie zůstane v Evropské unii. Byť je otázka, jestli je to vítězství pro Evropu, když to skončí 60 na 40. Je to pořád ten problém vnitřního pnutí. Jako Evropané jsme chtěli mít vzor v amerických státech. Tam je ale někde jinde ten stupeň decentralizace než v EU. Myslím, že je to snaha dosáhnout něčeho, co se těžko dosahuje. Nejednotný průmysl, každý má svoji armádu. To je, jako by Texas měl svoji armádu. Ale to už mluvím o Evropské unii.
Neměl by to být pro Evropu budíček? I kdyby Britové v Unii zůstali, ale výsledek byl těsný...
Ano. Tohle by evropské vládní elity měly vzít do úvahy. Obávám se ale – když vidím, jak fungují nepružně v migrační politice – že jejich reakce bude příliš pomalá. Na to by ale měli zareagovat.
Nedávno jste byl v České televizi hostem pořadu Události, komentáře. Tam jste kritizoval vedení Evropské unie, evropský management. Bylo to právě z tohoto důvodu, že příliš pomalu řeší závažné záležitosti?
Přesně tak. Nechci to přirovnávat k firmě. Ale to by nejenom každého generálního ředitele správní rada vyhodila, ale patrně by ta firma zkrachovala. To si můžou dovolit jen ve veřejné správě, kde nejde o peníze.
Nejste optimistou, že by se toto mohlo v brzké době změnit k lepšímu?
Ne, to rozhodně ne. Vždyť to vidíte. Evropským strukturám se zdá, že mají málo moci, my zase křičíme, že jí mají moc. Tam se nic nezmění, pokud tam budou lidi typu Hollande, Merkelová a podobně.
Takže změna může nastat až s politickou – možná i generační – výměnou?
Ano. Dneska se nic dít nebude. Bohužel. Oni ty signály nevnímají.
V diskusi o migraci v ČT, která se nedávno vedla hlavně o jižní migrační trase vedoucí z Libye přes Středozemní moře do Itálie, jste uvedl zajímavé přirovnání, že „kráva se má chytat za rohy, ne za ocas“. Co jste tím myslel?
To, co teď říkají Maďarsko s Rakouskem. Že by měly být sběrné tábory v severní Africe, konkrétně v Libyi. Tohle je myšlenka, která se v hnutí ANO už minimálně rok diskutuje. Že je potřeba pomáhat uprchlíkům, ale v místě toho válečného konfliktu. A pokud jsou to ekonomičtí uprchlíci, udělat jako Austrálie nějaké internační tábory, kde by se tito lidé shromáždili. Není možné každého, kdo k nám chce jít za lepší ekonomickou vidinou, sem pouštět. To jsem tím myslel. A oni na to reaguji příliš pomalu.
Nicméně k něčemu takovému musí být dva partneři a souhlasit s tím i druhá strana. Třeba v Libyi jsou tři vlády...
Jedna je tam majoritní. Ale tohle je opravdu problém. S kým komunikovat.
Druhá trasa, zvaná balkánská, se i díky dohodě s Tureckem umenšila. Jaký ale bude další vývoj? Turci požadují po Evropské unii zavedení bezvízového styku. Nejsem si ale jistý, jestli ho získají. Spíš bych řekl, že ne. Potom se ale Turci můžou naštvat a je po dohodě...
Ano. Z tohoto pohledu je dobré, že se Maďarsko s Rakouskem domluvily na ochraně společných hranic. Což považuji za velice pozitivní krok pro střední Evropu.
Takže by se ochrana hranic takto posunula?
Je to možné. Někde se odchytávat musí. Buď to budou dělat v Kolíně nad Rýnem, až jim tam začnou dělat excesy jako na silvestra, nebo budou vládní garnitury inteligentní a chytat je někde o pět set až tisíc kilometrů dřív. Opakuji, že považuji za velice pozitivní ten názor Rakouska s Maďarskem.
Bude to stačit?
V Brně se říká „lepší než drátem do voka“.
Není tím nějak ohrožen Schengen?
Nepovažuji to za ohrožení Schengenu. Klasický příklad – před pár lety se nacpaly obrovské peníze do ochrany vnějších hranic Schengenu s Ukrajinou a Běloruskem. Vytvořily se tam počítačové a bezpečnostní systémy. Tam to funguje. Není žádný problém. Nikdo ve větším počtu neuteče. Něco podobného se dá udělat i tady. Jde jen o otázku financí a chtít to. A vymyslet způsob, který by vylučoval, aby ti lidé přešli hranice Itálie. Spíš už v Africe.
Aby do těch člunů vůbec nenastupovali...
Přesně. Aby do člunů vůbec nenastupovali. To považuji za podstatné.
Když jste načal Ukrajinu. Kdyby tam, nedejbože, nepřeju si to, něco závažného nastalo a nastal nějaký exodus, tak tahle hranice je podle vás tedy dobře hlídaná?
Celý problém je o kontrolované migraci. Kdyby se tam, nedejbůh, něco stalo – také si to nepřeju – tak samozřejmě budou chtít jít uprchlíci do střední Evropy. Ale jde o to, aby to bylo hlídané. Abychom věděli, kdo sem jde. Tady je milion uprchlíků, a oni nevědí ani jak jsou staří, jak se jmenují, nevědí nic. Ne u všech, ale u podstatné části. To je ten podstatný problém. To mi na tom vadí. Nikdo není žádná hyena, aby lidi, kteří jsou ve špatné situaci, sem nebyli pouštěni. To je opravdu otázka extrémních názorů. Ale pro každého normálního Středoevropana je podstatné vědět, kdo sem přijde. K vám domů pustíte také jen někoho, o kom víte, kdo to je.
Psali jsme:
autor: Oldřich Szaban
