Dramatické záběry „bojiště Hamburk“ obletěly svět, ve městě jsou lidé v šoku z pouličních potyček a budou sčítat škody pěkně dlouho. Stovky lidí zraněných, nasazení policie má být největší v poválečné historii města. Proč se podle vás teď situace tak vyhrotila a právě při příležitosti summitu G20?
Není to poprvé. Vždy, když zasedá G20 nebo MMF, radikální levice demoluje, ničí a podpaluje v ulicích. Viděli jsme to předtím v Praze, v Janově, v Seattlu a jinde. Hamburg není kvalitativně odlišný, jen kvantitativně.
Jak už to bývá, hledá se viník. První smršť kritiky se snesla na sociálnědemokratického primátora Hamburku. Olaf Scholz totiž před summitem spoluobčany ujišťoval, že se akce uskuteční bez obtíží. Někteří teď proto volají po jeho rezignaci. Měl by odstoupit, nebo ne?
To by bylo jen symbolické a neúčinné gesto. Skutečným viníkem jsou západní vlády, které přijaly politické rozhodnutí, že policie nemá proti násilníkům a ničitelům zasáhnout maximálně efektivně, nýbrž má je nechat, tak řečeno, vyřádit se. Pokud se tato politika nezmění, přijde Hamburků ještě mnoho a s větší ničivostí.
Fotogalerie: - Pouliční válka
Jakou koalici doporučujete Andreji Babišovi?Anketa
Hovoří se o tom, že problém brutálních výtržníků podcenili politici nebo policie nebo organizátoři protestů…, že má svůj podíl měkká politika Německa vůči radikální levicové scéně, kterou podceňují. Kdo je vinen podle vás?
Vinna je ona zmíněná politika tolerance vůči násilným a zběsilým ničitelům a politici, kteří ji zavedli a zachovávají.
Europoslanec Jan Zahradil napsal na sociální síti: „Hamburk nám připomněl, že zatímco naši komunisté už jsou tlupa v zásadě neškodných a konformních strejců, skutečné nebezpečí levicového extremismu přichází od mladých ‚alternativních‘ radikálů vybavených novou revoluční ideologií a rekrutujících se ze střední vrstvy. U nás je symbolizuje třeba A2larm a Deník Referendum.“ Co vy na to?
Honza Zahradil má naprostou pravdu a plně s ním v tomto souhlasím.
Zkusme připomenout Global Street Party v Praze. Vy jste tehdy pro Lidové noviny v souvislosti s událostmi 16. května 1998, když se zvrhlo „předvolební setkání mladých“ v rozbíjení výloh obchodů a bitku s dlažebními kostkami napsal: „Místo výzev k rozchodu měla ona pošahaná mládež uslyšet jiný zvuk – zvuk nabíjení policejních pušek. V sobotu večer by jistě stačily gumové projektily. Nestalo se tak, a to byla chyba, neboť může onu antikapitalistickou mládež povzbudit velice špatným způsobem: příště již možná svou nenávist k mezinárodnímu kapitálu nebude demonstrovat kamenováním výloh obchodů, nýbrž kamenováním jejich majitelů a zaměstnanců.“ Je to spousta let, jak se změnil váš názor od té doby na podobné situace? A v tomto kontextu, jak vnímáte zásah policistů v Hamburku?
Můj názor se vůbec nezměnil a spíše si připadám, že můj článek byl prorocký a naplňuje se přesně to, před čím jsem varoval.
V už zmiňovaném článku jste nacházel paralely a rozdíly mezi událostmi v nacistickém Německu o křišťálové noci 9. listopadu 1938 a Prahou v sobotu 16. května 1998. Jaká přirovnání vás napadají v souvislosti s děním v Hamburku v uplynulých dnech?
Toto jsou fašisté dnešní doby. Já jsem pro použití násilí v ulicích proti režimu, pokud ten režim nepovoluje svobodu slova a kritiky a pokud neumožňuje změnu vlády v demokratických volbách. Proti tyranii má každý právo povstat. Ale to není případ Západu, a ani Německa; lidé mají svobodu mluvit, agitovat, přesvědčovat své spoluobčany o své pravdě, jakož i zakládat strany, kandidovat ve volbách a usilovat o změnu vládní politiky. Tito levicoví radikálové však nejsou schopni přesvědčit nás ostatní ve svobodné diskusi a uspět ve svobodných volbách. Proto chtějí vše zničit, zdemolovat, podpálit. Jsou to novodobí fašisté.
Vnímáte masové protesty proti globalizaci a kapitalismu jako ojedinělou věc, nebo lze předpokládat, že časem zasáhnou i nás a ke slovu se i v našich ulicích dostanou vodní děla, slzný plyn a obušky?
V Praze se to už stalo. Zasedání MMF a Světové banky v roce 2000.
Psali jsme:
A teď k politické scéně. Myslíte si, že síla radikální levice je podceňována? Že lidí, kteří sní o změně režimu, nesnášejí státní instituce, je více, než se obecně předpokládá, nebo, že jejich názory mohou nabrat postupně sílu a zaujmout více lidí? Tedy, bude ještě hůř? A jak by na tohle měla politická scéna reagovat?
Ne, jejich počet je omezený, je jich málo, nejsou politicky schopní, a proto ve své frustraci se radikalizují.
Obecně by laik řekl, radikální pravice nebo radikální levice, je to jedno, protože pokud se dopouští násilí, je to stejná sebranka. Samozřejmě, každý hájí jiné názory, ale pokud je výsledkem „bitevní pole…“ Zaznívají komentáře o tom, co je horší. Lze vůbec takto uvažovat? A od toho se odvíjí i otázka, zda lze řešit tuto problematiku stejně, nebo nějak oddělovat.
Je úplně jedno, z jaké politické motivace tak jednají; pokud demonstrují nikoli nenásilně, nýbrž ničí, demolují a zapalují, jsou sebrankou. Kdyby nějací radikální křesťané se takto chovali ve veřejném prostoru, budu první, kdo je jako křesťan odsoudím. Ale křesťané i v situaci oprávněného mravního rozhořčení, když by ránu měli oplatit spravedlivou ránou zpět, raději nastavují druhou tvář...
Německá média řeší i to, zda se vůbec summit měl konat ve velkoměstě, protože policie se soustředila na ochranu účastníků summitu a pak případně nestihla zajistit klid v ulicích. Je tohle nějaké řešení? O čem svědčí to, že se vůbec debatuje o tom, že by se státníci neměli scházet ve velkých městech?
O appeasementu radikálů. Proč by se svobodní lidé nemohli setkat kdekoli? Včetně i takových lidí, jako jsou politici. Jsou to přeci taky svobodní lidé.
Fotogalerie: - Zásah policie vodními děly
Když jsme teď v přímém přenosu sledovali v podstatě pouliční válku velmi blízko, není právě Hamburk dokladem toho, že jsme se nevydali správnou cestou? Mám na mysli rozhodnutí poslanců o tom, že ústavním zákonem bude zajištěno právo držet a nosit zbraň kvůli obraně státu. Změna dá majitelům legálně držených zbraní možnost zasáhnout v případě potřeby k zajištění bezpečnosti země. Tedy, obecně jde o signál, že nesouhlasíme s politikou EU, co se týká držení zbraní. Jenže, co když dojde ke zneužití? Co když právě přísná nařízení, která platí v Německu, zabránila tomu, aby se v ulicích Hamburku před pár dny nakonec skutečně střílelo ostrými? A pak bychom už nepočítali zraněné, ale mrtvé…
Je to přesně opačně; kdyby ti radikálové věděli, že majitelé domů, obchodů a automobilů jsou legálně ozbrojeni a mají právo slovy českého zákona použít zbraň „při ochraně života, zdraví a majetku“, pak by si ničení a zapalování dobře rozmysleli. Věděli by, že kdyby ničili cizí majetek a ohrožovali lidi na zdraví či životě, nejdřív by přišla slušná výzva, ať s tím okamžitě přestanou, pak výstřel pro výstrahu do vzduchu – a kdyby s řáděním nepřestali, pak jako třetí krok výstřel do nich. Kdyby toto radikálové věděli a bezúhonní, zákony dodržující lidé by byli legálně ozbrojeni, pak by se žádný „Hamburk“ nekonal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
