Svaz měst a obcí České republiky včera vydal tiskovou zprávu ohledně autorských poplatků. Proti některým poslaneckým pozměňovacím návrhům se striktně vymezil. Četl jste tuto zprávu a souhlasíte?
Ano, toto tiskové prohlášení jsem zaregistroval a plně se s ním ztotožňuji. Nechápu, co vede některé kolegy z Poslanecké sněmovny k tomu, aby nahrávali současným snahám kolektivních správců o to vytahat z kapes veřejnosti, případně z veřejných rozpočtů více peněz, se kterými by si tito správci mohli nadále nakládat, jak chtějí. Mám z toho pocit, že vliv OSA a dalších organizací je velmi silný i na poslance. Jak jsem již dříve uvedl v souvislosti s avizovaným navýšením poplatků za produkci hudebních děl - neupírám autorům to, na co mají nárok. Ale zdražování není přijatelné ve chvíli, kdy OSA a další organizace z vybraných peněž samy „spotřebují“ zcela neprůhledným způsobem stamilionové částky. Návrhy na navýšení sazeb jsou opravdu extrémní a předpokládám, že pokud by k tomuto kroku došlo, tyto prostředky by skončily nikoliv u autorů, ale neznámo kde.
Podle některých pozměňovacích návrhů by se měly vybírat poplatky i za kopírování ve veřejných budovách. Co si o tomto návrhu myslíte vy?
Připadá mi to zcela absurdní stejně jako systém vybírání poplatků za kopírovací přístroje jako takový. Nesmyslné jsou přece i poplatky za prázdné nosiče – DVD nebo paměťové karty, případně návrh na vybírání poplatků z nových mobilních telefonů. Není navíc nijak zmapováno, v jaké míře jsou kopírky a paměťová zařízení využívány přímo ke kopírování a šíření autorských děl. Každý přece víme, jak často kopírujeme vlastní texty a dokumenty a jak často (případně zda vůbec) množíme například knihy. A i kdybychom připustili, že se poplatky mají hradit v komerčních zařízeních, kde je kopírování autorských děl běžné, pak ve veřejných budovách, na úřadech, kde se kopírují zcela jiné texty než autorská díla, poplatky postrádají smysl úplně. Za tímto návrhem zkrátka nevidím nic jiného, než snahu kolektivních správců sáhnout si na další peníze, na které nemají nárok.
Do veřejných budov jsou zahrnuty i školy, úřady apod. Dovedete si nějak vysvětlit, proč by konkrétně školy měly vydávat více peněz, když české školství trápí hlavně nedostatek finančních prostředků?
Ne, to skutečně nemá žádné opodstatnění. Máte jednoznačně pravdu v tom, že peněz ve školství se nedostává a jakákoliv nadbytečná finanční zátěž tento stav přirozeně zhoršuje. Je přitom paradoxní, že tento návrh podle mých informací vzešel ze sněmovního výboru, který má ve své gesci mimo jiné oblast vzdělávání. Vždyť tento návrh je zcela v rozporu s podporou školství a vzdělanosti, o které by nám mělo jít z hlediska budoucnosti naší země především. I kdyby u školních kopírek mělo jít jen o stovkové položky, tento návrh je opravdu až nestoudný. Všichni přece víme, jak resort školství bojuje doslova o každou korunu ze státního rozpočtu.
Zároveň se řeší, že by se měl zvýšit poplatek za půjčování knih ze současných 50 haléřů na 2 Kč. Mělo by tedy dojít ke zvýšení výběru peněz, které se odvádějí kolektivním správcům práv. Hovoří se o zvýšení z 50 na 200 miliónů korun. Víte, odkud se právě toto číslo vzalo?
Opakuji, že netvrdím, že ke zdražení nemá dojít vůbec. Oblast školství a kultury bychom však neměli zatěžovat víc, než je nezbytně nutné. Návrh by proto měl být řádně odůvodněn, měly by být spočítány dopady na veřejné rozpočty, což dle veřejně dostupných informací nejsou, a měl by být uveden alespoň jeden skutečně relevantní argument pro to, proč má být zdražení takto rapidně skokové. A jak jsem již uvedl, ruku v ruce s vyšším výběrem poplatků musí jít i tlak na to, aby byla posílena veřejná kontrola nad kolektivními správci autorských práv, nad systémem přerozdělování těchto desítek až stovek milionů navíc, a především nad tím, zda si kolektivní správci ponechávají sami pro sebe opravdu jen to, na co mají nárok či nikoliv.
Čtyřnásobné zvýšení poplatku rovná se čtyřnásobné zvýšení příjmu, vypadá to velmi jednoduše. Nicméně myslíte si, že někdo započítal také tu možnost, že při zvýšených nákladech ve finále dojde k růstu příjmu, avšak mnohem nižšímu?
Takto podle mne autoři návrhů nepřemýšlejí. Ale samozřejmě, že zde neplatí prostá matematika. Dost možná to může vést k nižšímu zájmu o půjčování knih, stejně jako k zavření některých knihoven, jejichž provoz zejména v malých obcích je již dnes většinou dotován. A zároveň znovu opakuji, že očekávám ten efekt, že čím více se vybere, tím více si pro sebe ponechají organizace, resp. kolektivní správci, kteří údajně hájí zájmy autorů, ale fakticky je to pro ně velmi výnosný byznys.
Nemáte obavy například z toho, že některé malé vesnické knihovny by tyto náklady navíc mohly nějak poškodit?
Ano, jak jsem již naznačil, k tomu nepochybně dojde. I když třeba nepůjde přímo o uzavření knihoven, minimálně přijdou o peníze, které by mohly vynaložit například k nákupu nových knih, případně k rozšíření jejich nabídky. Jsem přesvědčen, že tyto knihovny mají i v dnešní internetové době svůj význam. Jsou místem pro setkávání lidí, pomáhají ve vzdělání, organizují i různé kulturní akce atd.
Můžu si jako laická veřejnost někde vlastně najít informace o tom, kam vybrané peníze přesně jdou?
Pokud vím, tak kolektivní správci sice zveřejňují nějaké výroční zprávy a sazebníky, případně nějaká pravidla, jak jsou peníze rozdělovány. Nicméně pokud se zeptáte například provozovatelů rozhlasových stanic nebo hudebních klubů, mnozí vám řeknou, že třeba OSA dojednává podmínky s každým individuálně, že podléhají smluvnímu tajemství a že se případ od případu liší. Stejně tak mezi autory jsou rovní a rovnější. Příliš se například nemluví o tom, že existuje velká skupina autorů, které OSA pouze zastupuje, a pak úzká skupina autorů - tzv. členů, kteří mají vliv na stanovení pravidel pro přerozdělování vybraných peněz. Z bezmála 1 miliardy korun OSA přerozdělí jen něco přes 800 milionů. Zbytek zůstává na její provoz a platy. Podle mého názoru je to neadekvátní a měl by zde existovat orgán, který bude mít pravomoc detailně prozkoumat, jak je s těmito penězi nakládáno. Je to přece i v zájmu samotných autorů.
Proti netransparentnímu zacházení s vybranými prostředky kolektivních správců vystupujete dlouhodobě, vidíte nějaký posun?
Bohužel zatím nevidím. Novela autorského zákona byla vrácena ze třetího čtení do druhého s tím záměrem, aby bylo zabráněno zvyšování sazeb od příštího roku. Garanční výbor pro vzdělávání, vědu a kulturu ale, jak se zdá, stojí na straně kolektivních správců a chce jim dopřát ještě více. Vedle toho naštěstí existuje řada individuálních poslaneckých pozměňovacích návrhů, které usilují o to zdražování zabrzdit, nastavit mu nějaké dlouhodobější limity a zároveň posílit veřejnou kontrolu. Jednání sněmovny budu velmi bedlivě sledovat, a pokud to bude třeba, jsem připraven následně předložit v Senátu takové pozměňovací návrhy, které řádění OSA a jiných organizací učiní přítrž.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Markéta Grušáková
