Strana Moravané, jejímž jste členem, se pro letošní senátní volby ve volebním obvodu Brno-město rozhodla spojit s ODS. Kde vidíte průniky vašich programů a prozradíte nám, jak ke spolupráci došlo? Z čí strany vzešla iniciativa?
Bohužel, k tomu spojení došlo jen v senátních volbách ve volebním obvodu č. 58. Já jako pravicově smýšlející člověk bych uvítal, kdyby tomu tak bylo i u příležitosti jiných voleb a s jinými kandidáty. Šlo o konsenzus předsedů obou stran. Já se navíc s Petrem Fialou znám mnoho let, takže jsme k nalezení společné řeči nemuseli ujít dlouhou cestu. ODS je konzervativní stranou a Morava je v mých očích sama o sobě konzervativní hodnotou, takže zde žádný rozpor nevidím, byť zatím Občanská demokratická strana o zrušení krajského zřízení a jeho nahrazení systémem samosprávných zemí neuvažuje. Vzdor tomu se však shodujeme v názoru na roli státu směrem dolů, ke svým občanům. Obě strany prosazují určitou formu decentralizace a řízení na regionální úrovni.
Moravané nemají nyní v Parlamentu ČR žádného zástupce. V čem jsou pro vás Moravané perspektivní politickou stranou?
Jsem členem strany Moravané od samého začátku její existence, a to především díky svému osobnímu přesvědčení a lásce k naší moravské zemi. To, že nemají Moravané v současné době v Parlamentu ČR žádného zástupce, můžeme právě v těchto volbách změnit.
Koho se snažíte oslovit? Jaké typy voličů?
Jakožto konzervativec se obracím především na konzervativní voliče, kteří hledají alespoň nějakou změnu současného stavu. Máme levicového prezidenta, levicový Senát a populistickou vládu, je pak nasnadě, že je potřeba přinést do Parlamentu ČR i trochu zdravého rozumu. Snažím se tedy oslovit ty voliče, kteří by chtěli malý a efektivní stát, který se jim příliš neplete do života, chtějí nízké daně, svobodu podnikání bez šikany a nemají rádi tzv. politickou korektnost, která se nám s různými organizacemi podporovanými levicovou vládou začala rozmáhat a která pomalu ale jistě omezuje demokracii. Snad každý den jsme svědky toho, jak nové zákony pomalu ale jistě ukrajují ze svobody, jíž jsme se domohli v letech 1989 a 1990.
Psali jsme:
Co vám jako zastánci Moravy na současné situaci nejvíce vadí?
Pokud mám mluvit jako Moravan, pak nemůžu pomlčet o neexistenci Moravy v dnešním českém státě. Morava je jednou z historických zemí Koruny české, komunisté ji v roce 1949 zrušili a rozparcelovali do řady nesmyslných a života neschopných krajů a polistopadová politická elita se k nim ráda vrátila, protože v nich vidí dobře placené pašalíky pro sebe a své spolustraníky. Je mi jasné, že v dohledné době ke změně nedojde, žádná ze stávajících stran nemá návrat k zemskému zřízení v programu, ani ODS. Kapři si prostě rybník nevypustí. Ale dovedu si představit, že i za současné situace bylo možno dosáhnout větší autonomie a větších pravomocí pro stávající kraje – to je ovšem na diskusi. Přál bych si však obecně, aby hlas Moravy byl v Parlamentu ČR více slyšet.
Jak byste stručně definoval moravskou identitu?
Nacházím ji v srdcích a hlavách obyvatel Moravy. Je to dědictví po našich předcích, kteří dbali o to, abychom si své věci na Moravě řešili sami. Moravská zemská samospráva existovala tisíc let a vědomí příslušnosti k Moravě a odlišnosti od obyvatel Čech mezi mými krajany existuje dodnes. Toho si musí všimnout každý, i obyvatelé Čech. Lišíme se nejen jazykem, hlubší zbožností, větší pracovitostí, ale i větším důrazem na tradice, pěstováním folklóru, odlišným charakterem našich vesnic atd. Je toho víc a ti nejvíce nespokojení, kteří se nechtějí smířit s tím, jak je moravská identita násilně potlačována, jak některé části Moravy, např. Dačicko či Moravskotřebovsko, jsou násilně včleňovány do Čech, dokonce reagují tím, že se při sčítání obyvatel odmítají hlásit k české národnosti, ale hlásí se k národnosti moravské. Nezapomeňme, že při posledním sčítání obyvatel jich bylo více než půl milionu! Hluboce se mě dotklo, že vláda v čele s ČSSD, aniž by o tom vedla třeba i se zástupci Moravy nějakou diskusi, rozhodla, že se jako celý stát budeme alternativně nazývat Čechie. Myslím však, že tím poškozuje celou Českou republiku, když se vzdává takových historických hodnot, jako jsou Čechy, Morava a Slezsko.
Jak vnímáte rivalství mezi Pražáky a Moraváky? Z čeho pramení?
Jsem přesvědčen, že má racionální základ. Moravané se v roce 1918 s nadšením a dobrovolně přihlásili k Československé republice. Odměnou jim za to bylo zrušení zemské samosprávy, zrušení zemského sněmu a nakonec v roce 1920 i zrušení Moravy jako země a její nahrazení tzv. župami. Po osmi letech, v roce 1928, sice došlo k obnově země Moravskoslezské, ale to již bylo opatření zcela formální. A v roce 1949 se to opakovalo. Všechny tyto změny přišly z Prahy, je tedy logické, že její obyvatelé jsou personifikací těch negativních dopadů. A pak tu přežívají různé stereotypy – a to nejen mezi Moravany. V Praze se můžete setkat s tím, že u nás žijí ti bodří, jednoduší chasníci, kteří se věnují jen zemědělství, že Morava jsou vlastně jen klobásy a víno se slivovicí. Na druhou stranu si však i Moravané z Pražáků dělají legraci v opačném gardu, někdy docela nemilosrdnou.
Proč se podle vás Češi brání obnovení Moravy jako samosprávného území?
Protože by to narušilo mocenskou strukturu, se kterou přišla opakovaně právě Praha. Hlavní důvod spatřuji v tom, že pro představitele dnešních politických stran jsou kraje vhodným nástrojem k tomu, aby mohli odměnit své regionální aktivisty dobře placenými místy a prebendami. Kdyby existovalo zemské zřízení, bylo by těchto dobře placených pašalíků mnohem méně a vydělal by na tom celý stát, všichni občané České republiky.
Psali jsme:
O jaký ze senátních výborů byste se v případě zvolení chtěl ucházet a jakou konkrétní problematikou se v něm zabývat?
Jako akademik mám určitě nejblíže k Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Určitě bych měl ale zájem i o Výbor pro záležitosti EU, jelikož si myslím, že bychom měli některým nesmyslům, které k nám z EU přicházejí, říct jasné ne.
Když ve volbách uspějete, co považujete za nejdůležitější?
Za nejdůležitější považuji to, abych neztratil kontakt s Moravou a se svými voliči. Je pro mě totiž důležité, aby byla Morava v Praze vidět a slyšet.
Jak byste chtěl využít mandát senátora ve prospěch regionu?
Už to bylo naznačeno v předchozích odpovědích, chci pomoci ve spolupráci s dalšími kolegy v Parlamentu tomu, aby byla Morava respektovanou součástí ČR, aby nevznikaly různé Čechie a abychom prosazovali takovou legislativu, která bude podporovat nejen Moravu a instituce, které si zde nalezly své místo, ale také investice, které Morava nutně potřebuje, například do dopravní infrastruktury.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
