Jak se stavíte k cestě českého prezidenta Zemana do Moskvy 9. května?
Prezidentova cesta do Moskvy je krokem jednostranným, tedy jednostranným ze strany našeho prezidenta. Řekl bych až sobeckým. Kdyby vnímal nejen celonárodní, nýbrž i celoevropské nálady, tak by poznal, že tato cesta nevzbuzuje přílišnou podporu. Nemluvě o naší reputaci v očích mezinárodních spojenců. Poslanecký klub TOP 09 a Starostové chtěl navrhnout Poslanecké sněmovně ČR usnesení k cestě prezidenta. Bohužel, zařazení bodu, ve kterém bychom navrhli usnesení k cestě prezidenta Miloše Zemana, je to jediné téma, které v těchto dnech zajímá zahraniční média. Sněmovna nicméně náš návrh zamítla.
Jste spokojen s naší zahraniční politikou vůči Rusku a Ukrajině?
Pan prezident bohužel stále zapomíná na to, že sankce byly na Rusko uvaleny poté, co došlo k anexi Krymu. Minské dohody jsou tu proto, aby se podařilo zamezit válce, která probíhá na východní Ukrajině. Kromě jeho striktní ekonomické diplomacie, nějaké hodnotové zázemí očividně nehraje roli. Pan prezident sice umí kritizovat, ale to, aby přišel s rozumnou alternativou či jiným řešením, od něj asi čekat nemůžeme. Co se týče vládní politiky, jsem rád, že se pan ministr Zaorálek snaží držet celoevropský kurz, nicméně jsou tam různé odchylky v postojích nejen předsedy vlády, nýbrž i ministra průmyslu.
V poslední době jste byl na Ukrajině třikrát, takže máte přehled o místní situaci. Co od nás jako EU tato těžce zkoušená země potřebuje za pomoc?
Jednoznačně pomoc s ekonomickými reformami, ve smyslu nastavení celého systému. Dále pak vůbec podporu v tom, aby se pod naším striktním dohledem dodržovaly nejen minské dohody, nýbrž i sankční opatření vůči Rusku, aby Ukrajina viděla, že za ní, jako svým spojencem, jsme ochotni stát. Snažíme se najít možnosti, jak Ukrajině pomoci zejména v přípravě na čerpání peněz z ECB či jiných institucí a v přípravě projektů. Ukrajina potřebuje finanční pomoc a pak také pomoc s dalšími restrukturalizacemi.
Po měsících bojů je na východě Ukrajiny relativní klid. Jaký očekáváte další vývoj? Jak se zachová Rusko, spokojí se se současným stavem? Souhlasíte s Karlem Schwarzenbergem, že Putin chce celou Ukrajinu?
Těžko říci, co znamená relativní klid. V Donbasu se ojediněle nadále válčí, teď začínají chodit zprávy, že se ostřeluje i předměstí Mariupolu. Tedy dalšího potenciálního cíle proruských separatistů, kteří by dobytím tohoto města získali přístup na Krym po souši. Já stále doufám, že celou Ukrajinu nechce, ale asi by nebylo moudré nepočítat i s takovýmto scénářem.
Psali jsme:
Čeká nás průjezd ruských motorkářů. Jak na tuto akci pohlížíte? Je to provokace? Nemáme jejich jízdu Českem zakázat?
Je to úsměvné, když podporovatelé Putina jezdí na jednom z atributů americké volnosti – Harley Davidson, tedy pokud Noční vlci nepřijedou na Pionýrech. Mnohem víc mi ale vadí agenti Vladimira Putina, kteří jsou na našem území trvale, tihle jen projedou. Provokace to samozřejmě je, pokud však budou dodržovat zákony a pouze projíždět, tak v tom nevidím problém. Německo například zakázalo průjezd Berlínem, o tom bych možná i uvažoval – vztáhnout to na Prahu, ať je vidět alespoň nějaká zřetelnější nespokojenost.
Řecko je na pokraji bankrotu a v tíživé situaci hledá pomoc i v Rusku. Jak nebezpečné je případné sbližování Řecka s Ruskem pro Evropskou unii?
Tuto situaci nazývám dvojí dilema Merkelové. Na jedné straně totiž kancléřka čelí ruské hrozbě a zároveň dilematu, zda pomoci Ukrajině v jejím boji proti Rusku. Na druhé straně je zde dilema zvané Řecko, které se v rámci své pomalu bezvýchodné situace začíná přibližovat Rusku. Lákadla to jsou velká, začíná se spekulovat o tom, že Řecko chce s Ruskem podepsat smlouvu o plynovodu, či možných půjčkách od Ruska. Tomu nepomáhá situace, že Řecko je na pokraji bankrotu. Dilemata jsou tedy následující – buď Merkelová nechá Ukrajinu napospas Rusku, či dopustí to, co nedopustil Churchill, tedy že pustí Rusy dále do Středozemního moře. Jedno je však jisté, německá kancléřka se stala lídrem a tváří západního světa a myslím, že jsme nemohli doufat v nic lepšího. Německo bylo vždy jednou ze zemí, kterou Rusko nějakým způsobem respektovalo a bralo vážně. Na druhou stranu, jak už se Evropa sama poučila z krize 2011, německé síly nejsou neomezené. Pokud však Řecko bude chtít uniknout svým závazkům tím, že si nakonec začne půjčovat od Ruska, těžko říct, jaký scénář bude následovat.
PhDr. Marek Ženíšek, Ph.D.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
