35 let vězení pro Radovana Krejčíře. Je to moc, nebo málo?Anketa
Už téměř rok vyvíjí aktivitu iniciativa s názvem Svobodu médiím – Platforma pro nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků. Klade si za cíl bojovat proti prorůstání politické a mediální moci v České republice. Jedna z jejích představitelek, advokátka Hana Marvanová, vysvětlovala před pár dny v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, že je třeba odpolitizovat rady České televize a rozhlasu. Je právě tohle jeden z hlavních problémů našich veřejnoprávních médií?
Předně bych rád zdůraznil, že si paní Marvanové vážím jako inteligentní, kultivované dámy a současně korektní političky. Proto nepochybuji o její upřímné snaze vytvořit podmínky pro zvýšení profesionality, tudíž důvěryhodnosti veřejnoprávních médií. Jsem přesvědčen, že se vždy rozhoduje podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Nicméně v rámci rozsahu a úrovně svých znalostí o příslušné problematice. Proto předpokládám, že není obeznámena s některými důležitými aspekty značně sofistikované externí a především interní problematiky médií veřejné služby. Odpolitizování médií je totiž chimérou, která pouze zastírá prosazování záměrů bezohledných či naivních členů různých zájmových skupin. Jinými slovy, odpolitizování veřejnoprávních médií je principiálně protimluv, který vylučuje, chcete-li, sabotuje poslání veřejnoprávních médií. To je pregnantně definované v úvodních ustanoveních zákonů o ČTK, ČT i ČRo.
Tvrdíte, že poslání veřejnoprávních médií je jasné. Jak si tedy vysvětlujete permanentní polemiku na uvedené téma včetně diskurzu o správnosti termínu veřejnoprávní média, respektive média veřejné služby?
Termín veřejnoprávní média je synonymem označení média veřejné služby, tečka. O poslání veřejnoprávních médií v demokratické společnosti rovněž nemůže být pochyb. Jejich právní rámec vychází z Ústavy ČR včetně Listiny základních práv a svobod, zákonů o ČTK, ČT, ČRo včetně tiskového zákona a dalších. Kupříkladu zákon o České televizi v úvodních paragrafech pregnantně specifikuje jednotlivé povinnosti tohoto média. Tedy že zpravodajství z Kavčích hor má veřejnosti zprostředkovat realitu s důrazem na minimalizaci jejího zkreslení. V praxi nás však tito žurnalisté obtěžují svými propagandistickými názory, domněnkami a spekulacemi. To ani nemluvě o aktivismu či angažovanosti publicistů, kteří se nerozpakují zneužívat veřejnoprávní vysílání k prosazování svých osobních názorů a sympatií k politickým stranám. V této kategorii vyniká zejména část profesionálů v ČRo Plus.
Psali jsme:
Advokátka Hana Marvanová, která je spolu s Tomášem Klvaňou v čele této iniciativy, uvedla ve zmíněném rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, že by se členy televizní a rozhlasové rady neměli stávat lidé zvolení Poslaneckou sněmovnou, ale přímo by do nich své zástupce nominovaly vybrané organizace. Co tomu záměru říkáte?
Současný systém v praxi selhal. Proto je úplně jedno, kdo tyto radní aktuálně nominuje a volí. Dosavadní nastavení těmto médiím umožňuje být státem ve státě, který si žije svým „nezávislým“ životem ve své virtuální realitě. Veřejnou službu proto naplňují arogantně, mnohdy formou vymývání mozků, čímž zcela pošlapávají ústavní právo občanů na faktografické informace. Důsledky takového vysílání nejsou fatální pouze díky pluralitě informačních zdrojů a schopnosti občanů „číst mezi řádky“. Pokud nedojde k zavedení politické odpovědnosti za činnost médií veřejné služby, nedojde k zavedení kontrolního systému managementu těchto médií se současným zavedením principu transparentnosti veškerých smluv a zásadních rozhodnutí managementu, pak do té doby nemá význam filozofovat na téma subjektů, které by měly volit příští radní. V praxi se totiž nic nezmění.
Ing. Miloš Zeman
Mezi vybranými organizacemi jsou Akademie věd, Konference rektorů, Českomoravská konfederace odborových svazů, Svaz měst a obcí, Zelený kruh, zástupci církví, profesních, kulturních organizací, jako jsou Fites, Aras, Penklub, Syndikát novinářů a podobně. Není to příliš jednostranný výběr složený z lidí spojených s televizní tvorbou, filmařů, režisérů, novinářů, případně akademiků nebo zástupců církví?
Nepochybně je. Při vší úctě k představitelům našich elit si nemyslím, že by jejich reprezentanti dokázali současnými molochy na Vinohradské či Kavkách nějak hnout.
Místo dosavadních 15 členů by Rada České televize měla v budoucnu 27 nebo 28 členů, což by byli zástupci výše zmíněných – prý renomovaných – organizací, a navíc po jednom zástupci politických stran, které by měly zastoupení ve sněmovně. Nebyl by takto vysoký počet pro jednání rady problémem?
Nebyl. Jednání rad by připomínalo jednání Poslanecké sněmovny, dlouhou diskusi by uzavřelo schválení usnesení, které předem domluvil předseda rady se svými splachovacími „týmovými hráči“ z řad radních v duchu hesla: „Show must go on.“
Advokátka Hana Marvanová také tvrdí, že by měly v zákonu o veřejnoprávních médiích existovat pojistky, aby žádná politická strana, která vyhraje volby, nebyla v pokušení díky většině ve sněmovně ovládat média, která by tak byla závislá na vládnoucích politických stranách. Jsou dnes závislá na ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL?
Netuším, jaké pojistky měla na mysli. Nicméně vzejde-li z příštích voleb koalice, která bude disponovat značnou, ne-li ústavní většinou, pak ji žádné pojistky nebudou zajímat. Co se týče aktuálního stavu, nedisponuji důkazy ani podezřeními o tom, že by zmíněná média byla závislá na některé z koaličních stran. Ovšem řídil-li bych se tzv. Kalouskovým pravidlem, které zní: „Byť to nemůžu doložit, na to nebývají písemné důkazy, ale když se někdo tak chová, tak tím asi bude,“ pak bych si dovolil tvrdit, že konkrétně Česká televize je závislá na TOP 09. Její představitelé totiž vystupují na obrazovkách v míře větší než malé ve srovnání s reprezentanty ostatních opozičních parlamentních stran.
Podle advokátky Marvanové by lidé přivítali, kdyby média veřejné služby fungovala nestranně. Mohl by být klíčem k požadované nestrannosti návrh její iniciativy?
Na podvádění v oblastech, které byly za totality pro podvodníky tabu, si společnost zvykla. Zřejmě i proto lidem více vadí, že je veřejnoprávní média podvádějí stejně jako v minulosti. Nicméně nemyslím, že iniciativa paní Marvanové na tom něco změní.
Věříte při pohledu na jména, kterými se iniciativa Svobodu médiím! zaštiťuje, tedy kromě zmíněných Marvanové i Klvani například Tomáš Halík, Karel Schwarzenberg, kardinál Miloslav Vlk, senátoři Eliška Wagnerová a Václav Láska, ale i spolek Podhradí, v němž se sdružili organizátoři protestů proti prezidentu Miloši Zemanovi, že to jsou ti správní léčitelé pro naše veřejnoprávní média?
Nevěřím… Z uvedených jmen bych důvěřoval pouze oběma dámám a panu kardinálovi. Nicméně právě oni tři slouží pouze k tomu, aby zbytku elitních a neelitních osobností na seznamu vytvářeli důvěryhodnou image.
Ještě zmíním jméno nezávislého senátora Zdeňka Papouška, který je členem klubu KDU-ČSL. Ten inicioval stížnost 17 senátorů k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání za reportáž televize Prima, v níž irácký migrant přirovnává nevyhovující bydlení ke kravínu. Podle něj televize neměla reportáž odvysílat, protože prioritou informování ze strany médií by měly být preciznost a zvážení, co a jak podat, aby to nejitřilo emoce, které jsou už dostatečně zjitřené. „Myslím tím negativní emoce, xenofobii, nenávist. Ty už tu přítomny jsou a reportáž by měla přispět k tomu, aby je zklidnila, a ne aby vyvolala nenávistné tendence,“ uvedl. Co říkáte tomuto nepokrytému volání po cenzuře od senátora, jenž také patří k iniciativě Svobodu médiím!?
To je v pořádku. Myslím, že pan senátor dělá svoji práci, jak nejlépe umí. Nejspíš vůbec netuší, „která bije“, a proto v zájmu svých voličů chce nechat celou věc prošetřit u tzv. mediální rady. Předpokládám, že se pan senátor zástupcům TV Prima a v neposlední řadě veřejnosti omluví. To v případě, že RRTV přijme obdobný závěr jako zástupce ombudsmana Stanislav Křeček, jenž v reportáži neshledal žádné pochybení.
A jaký je váš názor na samotnou reportáž, kvůli níž čelí televize Prima mnohým útokům?
Zpravodajství televize Prima je dlouhodobě na vysoké úrovni. Klobouk dolů před šéfredaktorkou zpravodajství a publicistiky Primy Jitkou Obzinovou. Věřím, že zejména po příchodu tisíců ilegálních imigrantů z Afriky a Středního východu, tedy v době, kdy začneme mít praktické zkušenosti s „projevy“ očekávaného příchodu atomových fyziků a ostatních příchozích muslimských intelektuálů, věřím, že i potom bude zpravodajství Primy korektně informovat veřejnost o všem, co se u nás skutečně bude dít.
Čím to, že změnu v zákonech o veřejnoprávních médiích chtějí prosadit tzv. pravdoláskaři, když se právě o nich říká, že Českou televizi ovládají?
Předně bych vás rád doplnil a ujistil o tom, že Českou televizi skutečně ovládají pravdoláskaři. Tedy lidé, kteří jsou přesvědčeni, že Kavky jsou jejich. Lidé, jež věří, že jsou novodobými spasiteli s jediným správným viděním světa. Profesionálové, kteří každého oponenta považují za vetřelce a veřejného nepřítele. Tito fanatici nezažili žádnou zpětnou vazbu, nikdy nebyli nuceni k sebereflexi. Pokud se ji některý z předchozích generálních ředitelů pokusil iniciovat, záhy na to doplatil. Pravdoláskařská odtrženost od reality je proto zvrácenou logikou stejně pochopitelná jako jejich extrémní egocentrismus. Nicméně šamani těchto neextremistů tuší, že letošní příliv nelegálních migrantů a zejména v příštím roce většině společnosti otevře oči. Správně tuší, že to ukončí jejich kolonizaci Kavčích hor. Proto je angažmá pravdoláskařů ve zmíněné iniciativě logické stejně jako jejich iniciace různých podobných akcí v budoucnu. Elitní osobnosti, které čekají v podřepu na pokyn ke startu, lze najít v e-mailovém adresáři Oty Novotného, případně Michaela Kocába na webu White Media.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
