Ransdorf: Do mého bytu se čtyřikrát vloupal ten samý Arab. Policie s tím nikdy nic neudělala. Na odsun muslimů z Evropy je ale ještě čas

28. 1. 2015 7:54

ROZHOVOR Europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf má sám zkušenost, že se do jeho bruselského bytu vloupal čtyřikrát jeden a týž Arab. Třikrát sepisoval s policií protokol. Dodal i fotografie zloděje a sdělil jeho jméno. Nestalo se nic. Jeden asistent Evropského parlamentu z Bulharska byl bezdůvodně napaden v bruselském metru Araby a černochem, útočníci ho z výšky shodili na kolejiště a způsobili mu strašnou zdravotní újmu. Policie to tajila, prý aby nevyvolala nepokoje.

Ransdorf: Do mého bytu se čtyřikrát vloupal ten samý Arab. Policie s tím nikdy nic neudělala. Na odsun muslimů z Evropy je ale ještě čas
Foto: Hans Štembera
Popisek: Miloslav Ransdorf

V souvislosti s teroristickými útoky i tím posledním v Evropě v Paříži obhájci islámu říkají, že za to nemůže islám jako takový, ale islamismus – tedy prý pokřivený fanatický výklad islámu. Co si o tom myslíte? Lze rozlišovat islám a islamismus? Není problém v samotném islámu, který vychází z koránu, kde je řada nenávistných a k násilí vyzývajících veršů či v právu šaría, které se uplatňuje v muslimských zemích a které je v rozporu s naším pojetím svobod? Existuje mírumilovný islám? Není to tak, že mohou existovat relativně mírumilovní muslimové, kteří se tak chovají ale navzdory islámu, protože jsou ve víře vlažní? Že jsou jakýmisi „matrikovými“ muslimy?

Rozlišování mezi islámem a islamismem je oprávněné. Vzpomínám si, že jsem byl s dcerou v Londýně bezprostředně po aféře s dánskými karikaturami. Na Trafalgar Square jsme viděli demonstraci sdružení The Friends of Prophet. V městě, kde je 800 tisíc muslimů tam bylo jen 500 zoufalců. S některými účastníky jsem mluvil a oni příliš jasno o cílech akce neměli. Dcera celou událost fotografovala a nic se nám nestalo. V londýnské muslimské komunitě akce islamistů měla nulový ohlas.

S kým také hovořily ParlamentníListy.cz o tragédii v Paříži a o problematice soužití muslimů a většinové populace:

Kněz a exsenátor Zdeněk Bárta, evangelický pastor Dan Drápalpolitoložka Vladimíra Dvořáková, politolog Petr Robejšek, exministr zahraničí Cyril Svoboda, generál v z. Andor Šándor, vojenský analytik Martin Koller, sociolog Libor Prudký, publicista Roman Joch, analytik Jan Schneider, Ředitel Česko-arabského centra Šádí Shanaáh ,ministr kultury Daniel Herman, armádní generál v z. Jiří Šedivý, profesor Stanislav Štech, důstojník Řádu akademických palem, novinářská legenda Jan Petránek, mnohonásobný šéfredaktor Pavel Šafr, poslankyně ODS Jana Černochová, senátor ODS Jaroslav Kubera, emeritní biskupka Jana Šilerová, věřící z Valašska, šéf Společnosti česko-arabské Josef Regner, senátor a někdejší kněz František Bublan

Na druhé straně vznikla v Londýně milice, která šikanuje ty, kteří v okolí mešit prý porušují zásady slušného chování. O tom jsem vlastně psal na stránkách Parlamentních listů. Ve světě islámu je třeba diferencovat a získávat spojence. To možné je. Když třeba vydal svou brožurku Chátamí, bývalý íránský prezident, Bush ho odmítl, že mezi ním a ajatolláhy není rozdíl. To bylo ignorantství, stejně jako přehlížet vliv ajatolláha Montazerího, na kterého uvalili vládcové domácí vězení. Osobně bych vydával spisy islamistů v masových nákladech, aby Evropané viděli, jak prázdné a neargumentované to je. To může být Velájat-e-fakíh Chomejního, může to být Sajjid Qutb nabo Banna. Gilles Kepel vydal i dokumenty hnutí Al Kajdá. Když normální Evropan uvidí, jak myšlenkově chudé to je, bude mít jasno. 

Představitelé českých muslimů oficiálně odsoudili teroristické útoky v Paříži, ale pánové Abbas i Sáňka obhajují právo šaría s tím, že by mělo vládnout nad Evropou. Pan Abbas řekl, že kamenování je slovem Božím... Když tu otázku položím trochu provokativně, nedá se tedy „mírumilovný muslim“ definovat tak, že říká: „Jsem proti vyhazování lidí do vzduchu, ale kamenování je dobré a žena má poloviční hodnotu muže?“

Právě ženská otázka je slabou stránkou islámského světa.  I v Íránu je například silné ženské hnutí, jsou tu odbory, které nejsou bez významu, je tu silná občanská společnost. A třeba i filmová a jiná kultura, o které si muslimové v arabském světě mohou jen nechat zdát. A Západ toto vše přehlížel. Přehlížel i to, že nacionalistické sekulární režimy udělaly pro práva žen docela hodně. V Sýrii mohly například mít zodpovědné funkce na ministerstvech, studovat a učit na vysokých školách a tak dále. A Američané tím, že rozbili Blízký východ, jejich situaci jen zhoršili. To se týká i postavení křesťanů. V Iráku jich před sankcemi a válkou bylo devět procent. A dnes zůstalo jen jedno procento. Platí to, že čím víc je v nějaké arabské zemi křesťanů, tím je kulturnější. V dnešním Egyptě se postavení koptské křesťanské menšiny systematicky zhoršuje a Sísího převrat byl sice trnem v oku demokratů, ale zabránil nejhoršímu. 

Hrozí podle vás islamizace Evropy? Tedy, že muslimové populačně převládnou a demokraticky ustanoví jako právní systém právo šaría? Jsou odhady, že za 40 let budou mít některé západoevropské země muslimskou většinu...

Populační chování obyvatel se mění.  Projekce současného stavu nemusí odpovídat budoucímu vývoji. Ale je pravda, že někteří autoři podobné signály vysílají, třeba Walter Laqueur (Poslední dny Evropy). Osobně si myslím, že tyto panické vize jsou přehnané. Zvýší-li se kulturní a sociální roveň muslimských imigrantů, porodnost prudce klesne. To ostatně už jednou v minulosti vyzkoušela i izraelská vláda. Ale to neznamená donekonečna otevírat evropský prostor novým vlnám těch, kteří se integrovat nechtějí. 

Lze vůbec problém islámu v Evropě s ohledem na nynější počet muslimů a jejich neustálý populační nárůst vůbec nějak řešit? Nemůže to skončit nějakou formou občanské války, jak varuje sociolog Petr Hampl? Nebo se objevily názory, dle nichž by nepřizpůsobiví muslimové mohli být podle vzoru Benešových dekretů odsunuti...

Na taková řešení je pořád dost času. Řešení vidím v důsledném uplatňování práva a principů občanské společnosti. Základem občanské společnosti je zásada vzájemného uznání. Kdo ji popírá, automaticky se z občanské společnosti vyřazuje... 

Státy bývalého východního bloku ještě muslimskou imigrací zasaženy nejsou. Mohou se tomu ubránit? Není pro ně cestou vystoupit z EU či ze Schengenského systému, aby se vyhnuly společné imigrační politice EU a přerozdělování imigrantů a volnému pohybu muslimů na své území? Aby se vyhnuli projektu Euromed? Jaroslav Bašta navrhl právě vystoupení z EU a vytvoření nového uskupení z Maďarskem, Slovenskem, Rakouskem či Srbskem, čímž bychom se vyhnuli TTIP, konfliktu s Ruskem a z Bruselu nařízené společné imigrační politice a kvótám na imigranty…

To je příliš problémů najednou. TTIP je něco jiného, než problém muslimské komunity. TTIP je hrozbou pro ochranu dat, bezpečnost potravinových standardů, arbitrážní soudy mohou ve sporech stát nad  národními státy a tak dále. Ale vystoupit z EU není řešení. Ani v případě muslimů ne. Je lépe v EU zůstat a snažit se vývoj ovlivnit. Možné to je. 

Z hlediska islámu se často hovoří jen o tom, zda-li je násilný, nebo není. Ale není další věcí, že si třeba jako Češi či Evropané chceme zachovat svou identitu, kulturu a že chceme, aby v našem prostředí zůstaly kostely, a nechceme zde mešity? A že bychom zde případně nechtěli ani stavby jiných náboženství, i kdyby tato náboženství byla mírumilovná? Například by se asi nehodil obrovský buddhistický chrám vedle katedrály...

Rozhodující je respekt k principům občanské společnosti. A ten je u muslimů sporný. Islám má silný sociálně kritický potenciál, ale racionalizační potenciál islámu je slabý. Islámské země doslova prospaly 500 let.  Bez fenoménu ropy by byly stále na okraji zájmu. 250 milionů Arabů vydává méně vědeckých článků než pět milionů Izraelců. 250 milionů Arabů vydává desetinu překladové literatury ve srovnání s 10 miliony Řeků. A největším nepřítelem muslimů nejsou lidé ze Západu, ale vlastní „elity“. 

Další věcí, která se příliš nezmiňuje, je kriminalita a asociálnost imigrantů. Existují takzvané no-go zóny, kam se původní obyvatel bojí vstoupit. Zločiny jako krádeže, vraždy, znásilnění jsou u imigrantů mnohokráte častější než u „domorodců“…

Sám mám zkušenost, že se do mého bruselského bytu vloupal čtyřikrát jeden a týž Arab. Třikrát jsem sepisoval s policií protokol. Dvakrát francouzsky a jednou nizozemsky.  Dodal jsem i fotografie toho výtečníka a sdělil jeho jméno. Nestalo se nic. Jeden asistent Evropského parlamentu z Bulharska byl bezdůvodně napaden v bruselském metru Araby a černochem, útočníci ho z výšky shodili na kolejiště a způsobili mu strašnou zdravotní újmu. Policie to  tajila, prý aby nevyvolala nepokoje. Záleží tedy na institucích, zda se budou držet zásady práva a občanské společnosti. 

Co říkáte tomu, že Strana zelených současně podporuje imigraci, multikulturalismus, a tím pádem islám, a současně hájí feminismus a homosexuály, což tedy islám zrovna nehlásá? Spíše úplně naopak. Není v tom rozpor?

Se zelenými mám své zkušenosti z Evropského parlamentu. Nevidím je jako hlas rozumu.  

Někteří politici říkají, že za vzestup násilí u muslimů mohou Spojené státy, které svými intervencemi destabilizovaly Blízký východ a svrhly sekulární režimy...

Ano, na tom je hodně pravdy, týká se to i Islámského státu. Američané po světě exportují chaos.  

Co říkáte tomu, že kritici islámu bývají často označovány za xenofoby, islamofoby, rasisty?

Ve Francii byl před časem křik kolem Guggenheimovy knihy  Aristote au mont de Saint Michel (Aristotelés na hoře svatého Michala), která hlásá tezi, že Evropa k osvojení Aristotela nepotřebovala arabské prostřednictví, že se k tomu propracovala sama. Byl napaden jako xenofob. Alain de Libera a další medieviesté a filosofové proti němu napsali knihu. Přibližovali ho k francouzské krajní pravici. Přitom Guggenheim uvedl, že jeho rodina byla zapojena do protifašistického hnutí odporu a této tradici je věrná. Já mohu uvést třeba to, že David z Dinantu, jeden z prvních aristoteliků středověké Evropy, se ke své pozici dostal bez arabského prostřednictví, studoval řecké rukopisy, které pocházely z Konstantinopole a z jižní Itálie...

Měli bychom přijmout nějaké syrské uprchlíky? A pokud ano, neměli bychom přijmout raději křesťany, kteří jsou vyvražďováni?

S kvótami pro uprchlíky bych nespěchal a dávám v tom za pravdu ministru Chovancovi. Osud křesťanských menšin na Blízkém východě nám nemůže být lhostejný. Některá fakta jsem ostatně už zmiňoval.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Mrzačení ženských orgánů a právo šaría, takhle to fakt vypadá v Británii. A když se Babiš ode mě dozvěděl, že by mu mohli useknout ruku, tak... Benjamin Kuras podává svědectví

14:12 Mrzačení ženských orgánů a právo šaría, takhle to fakt vypadá v Británii. A když se Babiš ode mě dozvěděl, že by mu mohli useknout ruku, tak... Benjamin Kuras podává svědectví

ROZHOVOR Spisovatel Benjamin Kuras, který je mimo jiné i poddaným Jejího Veličenstva britské královn…