Ransdorf: Muslimové, kteří nepřijmou naše hodnoty, tu nemají co dělat. Dolejš tomu nerozumí

23. 5. 2014 16:11

ROZHOVOR V KSČM vznikla jistá polemika, kdy místopředseda strany Jiří Dolejš kritizoval europoslance Miloslava Ransdorfa za to, že ten se postavil proti politice multikulturalismu a islamismu. Podle Ransdorfa muslimové, kteří nepřijmou naše hodnoty, zde nemají co dělat, neboť je nikdo nenutil, aby sem šli a občanská společnost vyžaduje vzájemné uznání. Šokovalo ho, že švýcarské muslimy uráží kříž na švýcarské vlajce.

Ransdorf: Muslimové, kteří nepřijmou naše hodnoty, tu nemají co dělat. Dolejš tomu nerozumí
Foto: kscm.cz
Popisek: Europoslanec za KSČM Miloslav Ransdorf

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš s vámi polemizoval ohledně vašeho článku, v němž kritizujete multikulturalismus, zatímco on multikulturalismus hájí. Co tomu říkáte?

Nic, protože pro Jiřího Dolejše je už delší dobu příznačné, že se vyjadřuje k věcem, o kterých toho mnoho neví.

Pokud jsem to pochopil správně, tak říkáte, že multikulturalismus byl módní záležitostí, ale nyní je přežitkem, který nepřinesl dobré výsledky z hlediska soudržnosti společnosti...

Jako politická strategie se multikulturalismus neosvědčil. Jednou z příčin bylo, že vládnoucí vrstvy dovážely levnou pracovní sílu, která snižovala cenu pracovní síly a pomáhala odbourávat výdobytky sociálního státu. Levná pracovní síla z mimoevropských zemí tříštila odpor pracujících vrstev. V podstatě se jednalo o záležitost, která podnikatelům přinášela zisk, ale tříštěním společnosti stabilizovala moc těch vládnoucích vrstev. Ti, kteří dnes mají moc, staví udržení své moci na segmentování a fragmentování existujících společností.

Takže těm vládnoucím skupinám vyhovuje, že není agregován společný zájem pracujících...

Ano. Jinak řečeno: Zájem vládnoucích vrstev a zájem společnosti se rozcházejí.

Vy jste ve svém článku o multikulturalismu narazil také na knihu amerického paleokonzervativního autora Pata Buchanana Smrt západu. Předpokládám, že jste ji četl. Co si o této knize myslíte?

Ano, četl jsem ji, ještě když vyšla v anglickém originále. Nyní je k dispozici i v českém překladu. Ta kniha je panikářská a vidí tuto záležitost, tedy oslabení západní společnosti, jako fatální věc, jako takřka věc přírodní nutnosti. Myslím, že tomu tak ale není. Koneckonců i demografické procesy jsou procesy společenské a nejsou něčím, co má lineární průběh a jde jednosměrně. Například byla doba, kdy Francie měla velmi špatnou populační bilanci, ale pak zase přišla doba, kdy se to zlepšilo. Populační chování lidí a demografický vývoj není jednosměrná záležitost.

Ale nyní ty trendy takové asi jsou. Lidi muslimské víry mají více dětí, původní obyvatelé Evropy o dost méně...

To je dané určitým tradičním způsobem chování, určitým typem rodin. Byla doba, kdy muslimské země nějak zvláště populačně silné nebyly, například v 19. století. Třeba Egypt měl v 19. století dlouhou dobu pět milionů obyvatel. Dnes je to ale velmi rychle populačně rostoucí země. Je to tedy záležitost, kterou je třeba vnímat historicky, nikoli jako fatálně předurčenou věc.

Nicméně kdyby současný trend pokračoval, není tady hrozba, že ti imigranté mají stále hodnoty, se kterými se sem přistěhovali a že by se mohli snažit v Evropě zavést politický systém, jako mají ve svých domovských muslimských zemích, tedy právo šaría, které se neslučuje se západními občanskými svobodami?

V muslimském světě jsou čtyři právní systémy. Asi nejméně přijatelný je systém hanbali. Faktem tedy je, že je třeba vnímat islám jako pluralitní komunitu v tom smyslu, že jsou v něm různé směry. Za dob Bushovy administrativy bylo jednou z chyb americké politiky, že tu diferencovanost nevnímala. Například, když se mluvilo o Íránu, tak nevnímali, že je určitě rozdíl mezi tehdejším prezidentem Chátamím a mezi ájatolláhem Chameneím.

Je potřeba mít více informací a já bych zde práce islamistů v evropském prostředí klidně v překladech vydával, aby bylo vidět, že to jsou věci, které jsou zcela mimo evropskou racionalitu, že jsou neargumentované a evropský čtenář je těžko přijme. Ostatně je potřeba připomenout, že muslimské země jsou hodně kulturně uzavřené. Mě úplně ohromilo, že 250 milionů Arabů vydává překlady ze zahraniční literatury v tak malé míře, že je to jen desetina toho, co vydává desetimilionové Řecko. A to Řecko navíc nepatří v Evropě k nějaké kulturní špičce. A pokud jde o vědecké články, tak 250 milionů Arabů vydává dohromady méně vědeckých článků než pět milionů Izraelců.

Vy jste zmínil existenci několika právních škol v islámu, ale kdyby se zavedla aplikace jakékoli z těchto právních škol, které vychází z koránu a hadísů, tedy ústní tradice proroka Mohameda, tak by to nebylo v souladu s občanskými právy, které známe v Evropě...

Samozřejmě, že ne. Já mám řadu těch jejich knih v anglických, ruských, španělských, německých, francouzských překladech, protože arabsky neumím. Mám studie, které jsou věnované tomu fundamentalismu, třeba rozbory Sayyida Qutba či Hasan al-Banná. S touto věcí jsem poměrně dobře obeznámený a já se domnívám, že je opravdu potřeba pracovat s těmi proudy, které směřují k nějaké modernitě v islámském prostředí.

V muslimském prostředí je také například málo ekonomů. Je tam jenom jeden ekonom z islámského prostředí, který dostal Nobelovu cenu. To byl Muhammad Junus, který přišel se systémem mikrokreditů. Je potřeba, aby se v islámském světě posilovalo ženské hnutí. Třeba Írán je v tomto směru výjimkou, protože má nějakou občanskou společnost oproti arabským zemím. Írán má velmi solidní kinematografii, má ženské hnutí, odborové hnutí. To je přece jenom něco jiného, než je většina arabských zemí. A byla škoda, že před nějakou dobou zemřel ájatolláh Montazerí. Ten měl takovou morální autoritu, že s ním nemohli udělat nic kromě toho, že ho dali do domácího vězení. Byl to člověk, který oponoval současné vládě ájatolláhů.

Vy jste zmínil politiku George Bushe. Neměl by být správný přístup takový, aby západní civilizace se nevměšovala do islámského světa, nedělala tam vojenské invaze, a současně když sem do Evropy bude chtít jít muslim, tak aby se přizpůsobil evropské kultuře a evropským hodnotám? Tedy, abychom my je nechtěli u nich předělávat ke svému západnímu demokratickému obrazu a oni aby nechtěli předělávat nás k islámskému obrazu...

Já se v této věci řídím principem občanské společnosti vzájemného uznání, tak jak to říkal Georg Wilhelm Friedrich Hegel. Kdo neuznává a odmítá princip vzájemného uznání, tak se automaticky vyřazuje z občanské společnosti. To je můj přístup i k požadavkům islamistů, kteří chtějí držet své enklávy v naší společnosti a neuznávají naše hodnoty. V takovém případě tady nemají co dělat. To je velmi jednoduché. Mě úplně šokuje, když třeba islamisté ve Švýcarsku protestují proti tomu, že na vlajce Švýcarské konfederace je kříž. Prý je to uráží. Tak pak nemají důvod tam být. Nikdo je nepřesvědčoval, aby ve Švýcarsku byli.

Nebojíte se, že budete označen za islamofoba?

Kdo nemá fakta a argumenty, mává tímto pojmem.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Čínská propaganda, ruští zloději. Tibet si zaslouží naší podporu. Promlouvá senátor z ODS

18:09 Čínská propaganda, ruští zloději. Tibet si zaslouží naší podporu. Promlouvá senátor z ODS

ROZHOVOR Otevření kontaktní kanceláře Krymských Tatarů po vzoru Kurdů či udělení azylu čínským křesť…