Hrozí v příštích 10 letech vypuknutí opravdu velké války v Evropě nebo západní Asii, která drsně zasáhne i nás?Anketa
Ransdorf upozornil na to, že staronový předseda europarlamentu Martin Schulz hovořil o vykořisťování dělníků, a to může být dobrý signál. V rozhovoru pro ParlamentniListy.cz Ransdorf také navrhl, jak řešit nezaměstnanost. Stát by měl začít stavět továrny.
Jak se Vám líbí Evropský parlament v novém složení?
Nevím. Proběhla velká obměna a je v něm řada zvláštních hnutí. Samozřejmě půjde o velké dobrodružství poznání. Pravicově populistické strany získaly na evropských volbách nejvíc, takže jejich působení bude pro nás zkouškou trpělivosti.
Hned na prvním jednání se při hymně Unie někteří euroskeptici, včetně Petra Macha, otočili zády. Už tohle byl test trpělivosti?
Nevím, co se panu Machovi nelíbí na Beethovenově melodii a Schillerových slovech. Zaznívá v ní například spojení, že všichni lidé budou bratři. On nechce, aby všichni lidé byli bratry?
Jak reagovali další euroskeptici?
Někteří seděli, někteří se otočili zády, jiní si vůbec nevšímali toho, že hraje hymna. Je to koneckonců jedno. Jejich postoj se ukáže na dalších tématech, jako je stabilizace eurozóny, energetická a průmyslová politika a rozšiřování Evropské unie.
Vy jste už v Evropském parlamentu přes deset let. Vzpomínáte si na nějakou podobnou událost?
Nigel Farage, který byl teď tak úspěšný ve volbách, v roce 2004, při mém vstupu do Evropského parlamentu, osobně napadl jednoho francouzského poslance a urážel ho. Tehdy vstali všichni šéfové frakcí a jeho jednání odsoudili. Řekli, že osobní útoky na půdu Evropského parlamentu nepatří. Nigel Farage byl exot, kterého nikdo nebral vážně, a dnes jeho strana UKIP vyhrála v Británii. To jsou věci, které signalizují určité změny.
Pan Farage a jeho příznivci ozdobili své europoslanecké lavice britskými vlajkami, co si o tom myslíte?
Už je to delší dobu, co tam má britské vlaječky.
Lucemburský expremiér Jean-Claude Junker je nominovaný do čela Evropské komise. Je to vhodný kandidát?
Je to člověk racionální a má ekonomické myšlení. V českých podmínkách by platil za levičáka. Umím si sice představit na této pozici jiné lidi, ale není to nejhorší varianta.
_profil_top.jpg)
PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.
Očekáváte ještě nějaké diskuse kolem jeho jmenování?
Myslím si, že má za sebou docela silnou koalici, takže pravděpodobně projde.
Křeslo předsedy europarlamentu obhájil německý sociální demokrat Martin Schulz, kterého podpořily tři největší frakce. Byla to dobrá volba?
Na naší frakci jsme s ním měli dlouho otevřenou diskusi. Jeho přesvědčení je, že Evropský parlament musí být aktivnější a že je nutné, aby byl více slyšet hlas občanů. To je správně. Mě překvapilo, že zdůrazňoval i to, že pochází z malého hornického městečka, kde bydlí jeho otec, že se stýká s lidmi a vnímá sociální problémy. Mluvil o vykořisťování dělníků, a to není obvyklý projev u evropského politika dnešní doby.
Psali jsme:
Jaký odhadujete další vývoj v Unii? Vy jste naznačil, že se obáváte nárůstu vlivu ultrapravicových sil…
Řekl bych přímo nárůstu vlivu fašizoidních skupin. V Řecku se po tolika letech objevila formace s názvem Zlatý úsvit a měla obrovskou podporu. Zda bude jejich vliv sílit, záleží na tom, co udělají ostatní strany. Nárůst těchto extrémistických stran souvisí se slabostí levice. Radikální marxistická levice byla v minulosti tahounem modernizace. Jestliže se tato věc oslabila, jestliže levice získala jakýsi postmoderní ráz a přístřih, tak to je špatně. Nemůžeme ignorovat potřeby, které má společnost. Nemůžeme se stavět odmítavě k tomu, že je potřeba nové společenské racionality. Když mluvím o nové společenské racionalitě, tak je to taková, která vylučuje manipulaci a která staví na lidské solidaritě a důstojnosti.
Takže by se měla levice více semknout a vystupovat radikálněji?
Musí hlavně předložit vlastní řešení problémů, nestačí gesta, nestačí šermovat pěstičkami a vykřikovat slogany. Je potřeba ukázat, že máme řešení problémů, které Evropany trápí. I proto jsem u vás na ParlamentníchListech.cz zveřejňoval asi sedm článků, které se týkají nezaměstnanosti. Právě nezaměstnanost je případ selhání evropských politických stran. Máme 26 nebo 27 milionů lidí v Unii bez práce. Situaci nemůžeme přecházet mlčením, stejně jako nemůžeme přecházet mlčením to, že dramaticky roste nerovnost v našich zemích.
Když už hovoříte o nezaměstnanosti, u nás chce ČSSD například posílit veřejně prospěšné práce pro dlouhodobě nezaměstnané nebo podpořit práce na zkrácený pracovní úvazek a chystá i další opatření. Je vládní politika zaměstnanosti podle Vás dostatečná?
Není. Tohle všechno je málo. Nejpodstatnější je, aby se vytvářela nová pracovní místa, aby práce šla za lidmi do regionů, aby například stát začal fungovat jako podnikatel, stavěl továrny a vytvářel podniky, které budou generovat nová pracovní místa. Máme spoustu dokladů ze světa od Skandinávie po Jižní Koreu nebo Japonsko, že stát může být dobrý podnikatel. Je ale potřeba se pustit do boje o vytváření nových pracovních míst, dělat regionální rozvojové programy, programy rozvoje nových odvětví ekonomiky, které budou příležitostí pro vytvoření pracovních míst. Ve Spojených státech je 25 procent pracovních míst spojeno s informacemi. To je věc, kde bychom se zrovna od Spojených států mohli učit. Myslím si také, že v oblasti ochrany životního prostředí by byl velký rezervoár pracovních pozic.
Dalším stále debatovaným problémem u nás jsou církevní restituce. Myslíte si, že už v této otázce nelze nic změnit?
Lze. Taková věc by se měla řešit v dohodě se společností. Mě nejvíc rozčiluje, že ti, kteří restituce prosadili, ignorují hlas občanů, ignorují, že se prosadila nerovnost v přístupu k restitucím. Jak je možné, že existuje až čtyřikrát větší kalkulace hodnoty půdy ve srovnání s jinými případy restitucí. Je to křivda a jedna z věcí, kde by bylo možné obrátit se k evropským instancím. Byla porušena zásada rovnosti a rovného přístupu, pokud jde o cenu půdy. Jsem přesvědčený, že nejde o uzavřenou věc. Je možné ji dát k posouzení občanům. Podle Ústavy je zdrojem moci v České republice lid, a ne Kalousek, Schwarzenberg nebo Babiš. Občané jsou zdrojem moci a politici by měli být pouze pokornými služebníky veřejnosti.
Když už jste připomenul jméno Andreje Babiše, v minulých dnech se debatovalo o obsazování dozorčích rad v klíčových státních společnostech. Co si myslíte o tom, že pan Babiš chtěl údajně prosadit „své lidi“ na stěžejní pozice?
Strany, které vládnou, dlouhodobě kolonizují český stát. Berou ho jako svoji doménu, která jim má pomoci k jejich vlastním cílům. Kolonizování státu politickými stranami je špatné. Ti, kteří jsou ve veřejnoprávních podnicích a vlivných institucích, by měli být odborníky, ne zástupci nějakých firem. Pan Babiš říká, že stát se musí řídit jako firma. Já připomenu jeden příklad. V americké vládě kdysi prosazoval jeden ministr zájmy General Motors. Ptali se ho, jak je to možné? On jim odpovídal, že se domníval, že to, co je dobré pro General Motors, tak je dobré i pro USA, a vidíte, jak tahle největší soukromá firma ve Spojených státech dopadla. Totálně zkrachovala a její sanace stála daňové poplatníky 67 miliard 600 milionů dolarů. U soukromé firmy není vůbec záruka, že bude řízena bezchybně. Není záruka, že soukromý podnikatel je lepší než kvalifikovaný odborník, který působí mimo podnikatelskou sféru.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
