Rázný obrat Roberta Fica k tvrdému jádru EU. Libor Rouček k tomu předkládá informace ze zákulisí

17. 8. 2017 21:45

EVROPAN LIBOR ROUČEK Poláci a Maďaři chtějí Visegrád jen využívat proti Evropské unii. Premiér Robert Fico toho ale prý pochopil daleko více. Bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček vysvětluje, proč slovenský předseda vlády jasně zavelel směrem ke „tvrdému jádru“ a že to není novinka. Rouček má k tomu také informace „ze zákulisí“. A proč se Češi nechtějí přimknout více k EU? Remcali jsme už za Rakousko-Uherska. „V podstatě jsme Říšskou radu ignorovali a bojkotovali, hlavně Staročeši, což se dá přirovnat k dnešní ODS. A výsledek? Ničeho jsme nedosáhli,“ varuje Rouček.

Rázný obrat Roberta Fica k tvrdému jádru EU. Libor Rouček k tomu předkládá informace ze zákulisí
Foto: archiv L. Rouček
Popisek: Bývalý místopředseda Evropského parlamentu a europoslanec Libor Rouček

Slovenský premiér Robert Fico dal jasně najevo, že má zájem, aby se Slovensko přimklo ke „tvrdému jádru“ EU a spolupráci Bratislavy s Berlínem a Paříží označil za tandem určující tempo dalšího vývoje EU. Fico také zopakoval, že prioritou pro Slovensko je spíše EU než státy V4. Přitom Slovensko podalo žalobu na EU kvůli uprchlickým kvótám, zásadně vystupuje proti dvojí kvalitě potravin a není to tak dávno, co bylo jméno slovenského premiéra velmi často skloňováno s Viktorem Orbánem nebo Jarosławem Kaczyńským. Proč podle vás zavelel směrem k jádru EU?

Při vzniku Visegrádské čtyřky bylo základním smyslem co nejrychleji se odpoutat od rozpadajícího se Sovětského svazu, Varšavské smlouvy, RVHP a co nejrychleji se integrovat do tzv. západních struktur, tedy do EU a NATO. Důvod byl, že jsme sdíleli společné hodnoty, na kterých jsou EU a Severoatlantická aliance postaveny, to znamená lidská práva, demokracie, vláda práva, tržní hospodářství. Cíl se podařilo naplnit, když jsme do těchto struktur vstoupili, a teď je otázka, co s Visegrádskou čtyřkou dál?

Loni bylo 25. výročí Visegrádu a za českého předsednictví byla vytvořena tzv. skupina moudrých, kde figurovaly dvě osoby z každé země, a já jsem skupinu vedl společně s Jacquem Rupnikem. Došli jsme k závěru, že smyslem Visegrádské čtyřky by nadále mělo být: pracovat a spolupracovat na činnosti EU. To samozřejmě neznamená nespolupracovat v rámci regionálního uskupení, ale hájit své zájmy a soustředit se i na prohlubování spolupráce mezi těmito čtyřmi zeměmi. Když se podíváte na dálniční strukturu, železniční, rychlý internet, tak je to např. v porovnání s Beneluxem slabé. Jenže teď máme Viktora Orbána v Maďarsku a Jarosława Kaczyńského v Polsku a je čím dál více vidět na jednotlivých krocích, že toto není cíl jejich politiky. Cíl je využívat Visegrádskou čtyřku proti Evropské unii a vytvářet nějaký jiný model.

Robert Fico v posledních měsících situaci jasně vycítil, popsal a změnil do určité míry orientaci Slovenska na tzv. tvrdé jádro, kde se utváří politika EU. Robert Fico si jasně uvědomil, že nacionalismus, ať polský nebo maďarský, nic Slovensku nepřinese, a naopak mu v minulosti působil problémy. Maďaři se například dodnes nevypořádali s následky Trianonu. V roce 2023 bude sté výročí a Maďaři stále v národní duši těžce pociťují ztrátu dvou třetin území a třetiny obyvatelstva. Samozřejmě v území byly také Horní Uhry, dnešní Slovensko. Fico říká: nebourat Visegrádskou čtyřku, ale pokud něco není v národně-státním zájmu Slovenska, tak to jasně říci a spolupracovat hlavně s těmi zeměmi, které vytvářejí společnou evropskou politiku. Uvědomil si, že polský nacionalismus a katolicismus nemá nic společného se slovenskými zájmy.

Ano, v několika uplynulých měsících je znatelný určitý obrat. Mám informace ze zákulisí, Robert Fico to Viktoru Orbánovi při zasedání Visegrádské čtyřky jasně řekl. Nejde jen o toto aktuální vyjádření.

Máte také informace o tom, jak Viktor Orbán tehdy odpověděl?

Byl překvapený a stejně tak polská ministerská předsedkyně.

Když se vrátím k aktuálnímu vyjádření, je zajímavé, že tato slova pronesl premiér Fico krátce poté, co ministr Lajčák podepsal „Memorandum o strukturální spolupráci“ mezi Slovenskem a Německem. Navíc teď na Slovensku řeší aféru s dotacemi a změny ve vládě. Do jaké míry se tyto skutečnosti na jeho vystupování podepsaly?

Aféry, které se týkají evropských fondů, žádnou roli nehrají, vždyť je vidíme ve většině postkomunistických zemí. Na Slovensku působí Slovenská národní strana i uskupení Mariana Kotleby a Robert Fico si jasně uvědomil, že není nebezpečný jen nacionalismus, který přichází zvenku, ale i ten, který přichází zevnitř. Proto staví jasnou alternativu: ano, národní zájmy, ale součástí je evropská integrace. Není v zájmu Slovenska evropskou integraci rozbíjet. Před sto lety Slovenský stát neexistoval… Přál bych si, abychom si také uvědomili, že je v zájmu menších států v prostoru mezi Německem a Ruskem evropská integrace, která nám už 70 let zajišťuje mír. Někdo to vnímá jako samozřejmost nebo jako frázi, ale do budoucna by taková situace být nemusela. Být součástí tvrdého jádra neznamená nic jiného, než sedět u hlavního stolu, kde se vytvářejí pravidla. Nevytvářejí je pouze velké národy jako Němci a Francouzi, ale i ti menší jako Lucembursko. Ale vliv má i Slovensko, mají euro, sedí u hlavního stolu, Slováci jsou spokojení a jejich pozice je oceňována i tím, že mají místopředsedu Evropské komise.

Pokud jde ještě o spolupráci s Německem, my ji máme dva roky v rámci tzv. strategického dialogu, který probíhá nejen mezi ministerstvy zahraničních věcí, ale také dalšími a je velmi užitečný. Něco podobného memorandem uzavřelo i Slovensko. Na rozdíl od nás mají ale Slováci větší váhu a vliv v Evropské unii, budou otevřeněji přijímáni nejen v Berlíně a Paříži, ale i v Bruselu.
Když to shrnu, Robert Fico a současná slovenská vláda velmi dobře spojila slovenské národní zájmy s aktivní účastí a spoluprací v Evropské unie.

Ještě před rokem a půl Fico tvrdil, že „islám nemá na Slovensku prostor“, Slovensko podalo také žalobu na EU kvůli uprchlickým kvótám. Myslíte si, že tomu je konec a Fico třeba změní názor i na přijímání migrantů? Mimochodem, ČTK informovala, že by státy Evropské unie měly příští rok přijmout další uprchlíky přímo ze zemí původu nebo z tranzitních států. Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že číslo 40 tisíc je číslo, které EU může dobře zvládnout. SRN je podle ní připravena nést příslušný díl zátěže, na spravedlivém rozdělení běženců v rámci EU se podle ní však ještě musí pracovat…

Je pravda, že se Slovensko postavilo proti kvótám, a je to pochopitelné. Ale když vypukla uprchlická krize a Rakousko bylo přeplněno uprchlíky, slovenská vláda a Robert Fico sami nabídli Rakušanům, že vezmou pár stovek lidí; že se bude azylová procedura konat v Rakousku, ale lidé budou ubytováni na jižním Slovensku, protože rakouský tábor byl přeplněn a lidé spali pod širým nebem nebo ve stanech. Slovenský přístup je od počátku trošku jiný. Proti kvótám se správně postavili, protože systém nemůže fungovat, ale od počátku ukazovali solidaritu a určitou ochotu. V tom je rozdíl. Nyní Slováci vezmou asi 60 uprchlíků, a tím je Slovensko vyjmuto z trojky Maďarsko, Polsko, Česká republika. Slováci si v EU udělali mnohem komfortnější pozici.

Pokud jde o těch 40 tisíc uprchlíků, vysoký komisař mluvil o dvaceti tisících, německá kancléřka řekla, že 40 tisíc není problém. Vidí to z německého pohledu, protože uprchlíky stejně Německo přijímá. Veřejnost proti tomu v podstatě nic nemá. Většina nejenže nemá problémy s multikulturalismem, ale podle nejrůznějších průzkumů ho i vítá. Mají přes milion volných pracovních míst, na které nemohou sehnat pracovníky. 

Jenže obyvatelé České republiky vidí situaci jinak. Podle průzkumu, o kterém psal také europoslanec Jan Zahradil na Facebooku, chtějí sice zůstat v EU, ale nechtějí být ve „tvrdém jádru“. (Pozn. redakce: Jan Zahradil na Facebooku napsal: „Vybírám: Pouze 19 % chce být součástí ‚tvrdého jádra‘ EU. Naopak 42 % chce stát mimo ‚tvrdé jádro‘. Pouze 16 % chce omezit nezávislost členských zemí ve prospěch EU. Ale 66 % chce omezit působnost EU ve prospěch členských zemí. Zároveň jen 23 % chce vystoupit z EU. Zatímco 56 % pořád podporuje členství ČR v EU. To je přesně politika ODS. Nebýt ve ‚tvrdém jádru‘. Omezit působnost EU. Ale nevystupovat. Stojíme správně.“) Co vy na to?

Výsledek průzkumu je jasný. Když se bavíte s lidmi po republice, tento názor slyšíte. Je to důsledek dlouhodobého působení lidí jako Václav Klaus a ODS, kteří neustále proti Evropské unii brojili, ale na druhé straně využívali, mnohdy i zneužívali peníze, které nám evropští poplatníci v rámci principu solidarity posílali a ještě posílají. Nepřekvapuje mě to. Je to i historicky český postoj. Když si vezmeme činnost někdejší Říšské rady v rámci Rakousko-Uherska, měli jsme ho podobný. V podstatě jsme Říšskou radu ignorovali a bojkotovali, hlavně Staročeši, což se dá přirovnat ke dnešní ODS. A výsledek? Ničeho jsme nedosáhli. Maďaři, kteří byli mnohem konstruktivnější, si vybojovali vyrovnání v roce 1867 a vzniklo Rakousko-Uhersko. My jsme jen činnost bojkotovali, ke všemu jsme remcali. Podobný postoj vidíme i u ODS. ODS je dnes v Evropském parlamentu členem frakce tzv. konzervativců a reformistů. To je menší uskupení, jehož hlavní silou byla britská konzervativní strana, a Británie z EU odchází. Jediný spojenec, kterého ODS v Evropě má, je dnes ultranacionalistická, ultrakatolická strana Právo a spravedlnost. Pokud chtějí takto izolovat Českou republiku? Ovšem, jestli s tím lidé souhlasí a cítí se v té pozici dobře, tak se s tím málo co dá dělat. Ale obávám se, že nám krok za krokem bude ujíždět vlak, budeme mít stále méně vlivu na nejdůležitější rozhodování a budeme opět populisticky tvrdit, že se dělají rozhodnutí o nás bez nás, jak jsme často události zvyklí prezentovat. Doplatíme na to jen my, protože evropská integrace tady byla, je a bude, většina evropských států si ji přeje a záleží na nás, zda pojedeme po dálnici v rychlém pruhu či padesátkou na konci nebo zda z ní odbočíme. To záleží jen na nás. EU není RVHP nebo Varšavská smlouva. Pokud se nebudeme chtít na spolupráci podílet, žádné tanky z Bruselu nepřijedou.

Přesto někteří mají v souvislosti s EU i jiná srovnání s odkazem na historii. Objevují se názory, že EU je „čtvrtá říše“ a šíří se také řada konspiračních teorií na toto téma. Politici nezůstávají stranou. Připomeňme bývalého londýnského starostu Borise Johnsona, který, není to tak dávno, pro The Sunday Telegraph řekl, že EU pokračuje v cestě Napoleona a Hitlera a snaží se vytvořit evropský superstát, i když odlišnými metodami. EU podle něj postrádá demokracii a respekt a je odsouzena k neúspěchu. Napětí mezi členskými státy EU umožnilo Německu výrazně posílit moc, „převzít“ italskou ekonomiku a „zničit“ Řecko. Lidem se myšlenka superstátu nelíbí, bojí se jí, co k tomu říci?

To je naprostý blábol. Už z historického hlediska Napoleon vlastně Svatou říši římskou v roce 1805 rozbil. Dnešními slovy bychom řekli, že existovala evropská integrace a české království rozkvétalo, když jsme se na integraci a spolupráci podíleli. Proto Praha byla centrum. Když jsme se dostali na periférii, už tomu tak nebylo.

Pokud jde o Hitlera, chtěl vytvářet třetí říši, ale na rasových a naprosto nedemokratických principech. Evropskou unii vytvářeli lidé, kteří seděli ve vězení nebo byli v exilu. Právě poučení z největšího dna evropského vývoje, německého nacismu, vedlo k vytvoření evropské integrace a jejím základem je pravý opak nacistických názorů, a to je právě důraz na lidská práva, rovnost lidí, rovnost národů. Neodstraníme nerovnosti v počtu obyvatel, ale jde o to, aby byla utvářená na občanském principu, kde existuje rovnost lidí. To jsou ty ideály a hodnoty. A v tomto směru národy, které dnes vytvářejí evropskou integraci, pracují. Pokud jde o suverenitu, samozřejmě že když vstupujete do nějakého svazku, a v tomto případě bych dal jako příklad manželství, část suverenity prostě dobrovolně předáváte rodině a stejně tak je to mezi státy. Základní rozhodnutí, zda se toho projektu účastnit chceme, máme a nikdo nám ho nebere. Britové z Unie vystoupili, jen už teď vidí, že udělali chybu. Vidíme, jaké jsou dopady v páté největší ekonomice, tak si představme, jaké by byly dopady u nás. To by byla naprostá katastrofa. A tak se vracím na začátek k Robertu Ficovi. Přál bych si, kdybychom si vše uvědomili tak jako on.

A ty bláboly a konspirační teorie? Všechno vzniká s cílem oslabit naše povědomí o Evropské unii a případně ji rozbít. Otázkou je, proč se šíří, zda jde o hloupost nebo o zájem někoho mimo území této země.   

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Že Zeman holduje alkoholu? Havel chlastal Pohár mistrů a nikomu to nevadilo. Senátor se vysmál Topolánkově kandidatuře, debilitě sluníčkářů a vytáhl na církevní restituenty Masaryka

23:59 Že Zeman holduje alkoholu? Havel chlastal Pohár mistrů a nikomu to nevadilo. Senátor se vysmál Topolánkově kandidatuře, debilitě sluníčkářů a vytáhl na církevní restituenty Masaryka

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Mirek Topolánek je pozér. Pokud jde o aféry, Babiš je proti němu jenom trpaslík. …