Renomovaný publicista Šonka hovoří o situaci v Německu a dodává: Mladá generace už politický primitivismus v ČR nebude přijímat. Jen aby se dostala do pozic včas

25. 11. 2015 8:44

Dlouholetý novinář Jaroslav Šonka (65 let) důvěrně zná německé prostředí. A to nejen proto, že žil několik let v Berlíně. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se věnuje současné vnitropolitické situaci u našich západních sousedů. Zůstane, padne, či naopak dokonce posílí Angela Merkelová? Německo má statisíce volných pracovní míst, a tak se prý uprchlíci hodí.

Renomovaný publicista Šonka hovoří o situaci v Německu a dodává: Mladá generace už politický primitivismus v ČR nebude přijímat. Jen aby se dostala do pozic včas
Foto: ReproFoto: ČT
Popisek: Jaroslav Šonka

Anketa

Přejete si, aby Martin Konvička šel do basy?

4%
96%
hlasovalo: 18115 lidí

Jaká je podle vás aktuální nálada v Německu v souvislosti s uprchlíky? Existuje oficiální „propaganda“, nebo jsou Němci tak korektní, že o problémech a starostech příliš nebo spíše raději nemluví?

Němci o uprchlících mluví, a to intenzivně. Ale není to tak jako v ČR, kde debata je zauzlovaná u jakéhosi ANO či NE, tedy vlastně většinou NE. Německá debata se posouvá s problémy. Jde o stavbu dalších útulků, jde o integraci jazykovou apod. Byl jsem v posledních dnech několikrát v Německu a takové ty pohledy na lidi spící na nádraží se mi například v Mnichově nepodařilo najít. Pomocníci z veřejné správy a dobrovolníci jsou sice vysílení, ale v podstatě úspěšní. V neděli se na mnichovském nádraží lidé prostě vracejí z víkendových výletů a život je zcela normální. Komunikace o daném problému je intenzivní, ale také cílevědomá. Kromě menšiny těch, kteří politicky čerpají z nenávisti a odmítání jinakosti, se politika – a to i v Bavorsku – stará o konkrétní problémy, a ne o nálady.

A jak je to s pozicí Angely Merkelové? Ta přece naráží především uvnitř své strany na čím dál větší odpor. Naopak někdejší političtí rivalové, jako třeba zelení, ji podporují...

Nedávno zemřel Helmut Schmidt. Ten prosadil několik opatření, která mu na okamžité popularitě nepřidala. Například zavedení raketové obrany jako reakci na zbrojení Sovětského svazu či radikální řešení domácího terorismu. A ukázalo se, že jeho řešení byla správná a z historické perspektivy z něj udělala vizionářskou postavu. U kancléřky vidím totéž. Na rozdíl třeba od našeho prezidenta totiž ví, že lidská práva jsou nedělitelná a platí i pro Araby, i když to některým musíme vysvětlit. Kancléřka také má spolehlivé zdroje informací jak o konfliktu na Blízkém východě, tak o složení německé populace, kde existuje podstatná část lidí „odjinud“, i z arabského světa, kteří pomáhají uprchlíky registrovat, a již podle jazykové komunikace poznají, kdo je odkud. Kvůli této koordinované snaze velkého počtu pomocníků, o nichž se u nás vůbec nepíše, se snížil počet například Albánců z Kosova a Albánie, kteří nemají nárok na azyl, v poslední době na dvě procenta z celkového počtu uprchlíků. Odpor vůči Angele Merkelové v její vlastní straně je konstantní. Její veřejná popularita je sice menší, ale politicky myslící stranické špičky vědí, co mají ve jménu strany – totiž křesťanství, které přece má koncepci „bližního“. Bližní je každý, a pomoc je tak vlastně křesťanským principem.

Bavorsko se ozývá čím dál hlasitěji, právě v souvislosti s migrační krizí. Je to jistě tím, že jsou takříkajíc první na ráně a z Rakouska sem putují denně stovky a tisíce uprchlíků. Je to ale také tím, že vzhledem k jeho ekonomice se slova zvláště bavorského ministerského předsedy nedají přehlédnout?

Bavorsko opravdu má v současnosti nejzdravější hospodářství z celého Německa. Ale právě v této souvislosti je třeba připomenout, že v celém Německu chybí ročně kolem 300 000 pracovníků v různých odvětvích. Ze stárnoucí populace tento počet není možné generovat a už dávno se hovoří o nutnosti dočerpat tento potenciál ze zahraničí. Tento počet, navýšený o rodinné příslušníky, vede zhruba k jednomu milionu lidí, které Německo ročně potřebuje. Jistě, uprchlíci této vlny neprchají podle kvalifikace, kterou by Německo potřebovalo, ale jsou to lidé, kteří zaplatili zločineckým převaděčům velké sumy, jež určitě nevydělali s motykou. Bavorsko potřebuje pracovní sílu o to více, čím je hospodářsky úspěšnější. Proto se debata už dávno přesunula na jazykové kurzy, na integraci dětí do škol apod. Nesmíme ovšem zapomenout na volební systém. Bavorská CSU existuje jen v jedné spolkové zemi, a přesto musí u voleb do Spolkového sněmu získat celostátně pět procent. Proto ministerský předseda Seehofer musí svou stranu občas zviditelňovat nějakým vyskakováním. On však dobře ví, že veřejná reakce není zcela řiditelná. Ukázalo se to například ve volbách do Evropského parlamentu, kde Seehofer svým hlasitým vystupováním svou stranu poškodil. V současné situaci je opatrnější. Hovoří sice o omezení počtu uprchlíků, ale ne o číslech. On totiž ví, že vyčíslené kvóty by byly protiústavní, a proto musí spolupracovat se spolkovou vládou – „omezit“ znamená ovlivnit proudy této migrace, nikoliv postavit plot.

Říká se, že je řada měst, která už nemají volné kapacity – a to jak ubytovací, tak lidské. U nás tzv. sluníčkáři navrhují využívat volné domy, hospodářské objekty. Jak je tomu v Německu?

Především je nutné podotknout, že právně je využívání takových objektů problematické, a pokud by majitel nechtěl, trvalo by celé takové řešení příliš dlouho. Využívá se leccos, například i obrovské budovy bývalého berlínského letiště Tempelhof. Pohled na tento mechanismus hledání má ovšem i druhou stranu. Produkce provizorních domků či jednoduchých bytovek, to je dnes hospodářské odvětví, které kvete. Trh je vyprodaný a produkuje se ostošest. Německo má v tomto určitou praxi. Například během kosovské krize vznikly podél okrajů parků, například v Humboldthainu v Berlíně, řady provizorních domečků. Jejich obyvatelé byli ovšem po krizi posláni zpět a domky rozložené na součástky byly kdesi uloženy – snad teď zase poslouží. Politicky se kritizuje nedostatečná podpora bytové výstavby – například v Berlíně silně rostou nájmy v důsledku nedostatečné stavební aktivity – takže vlastně dochází k dalšímu impulzu, který je pozitivní. Zpět k prázdným domům. Prázdné objekty nevydělávají a jsou známi majitelé, kteří je sami nabízejí. Mít v původně prázdném objektu někoho, jemuž se podle sociálních standardů na nájem přispívá, je vlastně ekonomicky dobré řešení, což si majitelé uvědomují.

Sílí Pegida, sílí Alternativa pro Německo. Jak jsou na tom třeba komunisté?

Okraje společnosti jsou stále stejně silné. Alternative für Deutschland se již jednou rozpadla, protože se na ni nalepilo něco málo fašisoidních podporovatelů a opustil ji i její zakladatel, původně politik CDU. Ale i jeho radikálnější následovnice odmítá, že by její strana byla xenofobní. Jen chtějí být „přísnější“. Pegida je také zhruba stejně silná a je nápadné, že teď pracuje na propagaci plotů a má největší popularitu právě tam, kde před 25 lety ploty padly. Je to jakýsi deficit občanského vzdělávání, hlavně také proto, že u Pegidy neexistuje dostatečná imunita proti neonacistům. Komunisté v Německu prakticky neexistují. Je to profláknutý směr politického myšlení a jen u nás to těch deset procent komunistických voličů neví. Také u nás tedy je nedostatečné občanské vzdělávání.

Co se stane, když se takříkajíc nic nestane a do země budou proudit další davy? Ustojí to Merkelová a Německo vůbec?

Inu, z předchozích odpovědí jasně vyplývá, že se hodně děje. Že by se „nic nestalo“, to tedy nehrozí. Zatím jsem ovšem neřekl nic o tom, že budeme muset nějak řešit situaci v Sýrii a Iráku. Bez vojenského zásahu to nepůjde. Situace je však složitá a je tam více než pět různých hráčů, ke kterým je nutné najít pozici. Rusko a Turecko v tomto konfliktu hrají také ne zcela poctivě – jejich zásahy za Asada a proti Kurdům konflikt spíše prodlužují. Takže není zcela korektní pražská hospodská průpovídka, že by přece ti prchající mladí muži měli bojovat. S kým a proti komu? Tahle situace potřebuje další analýzu a vidíme to třeba i na americkém ministru zahraničí – řeší některé věci s nechutí, protože musí dělat kompromisy jak s Rusy, tak s Erdoganem, který se posouvá směrem k autoritářskému systému. V tomto kontextu není otázkou, zda to Německo ustojí, protože tu není volba. Německo ustálo 14 milionů vyhnaných Němců po válce, ustálo pak na západě miliony těch, kteří přišli z východu, a vždycky to byl kromě vynaložené lidské energie impulz ve svém výsledku pozitivní. Pak si na západě museli pozvat i miliony tzv. gastarbeiterů, protože je rostoucí průmysl potřeboval. Odtud pochází také zkušenost s islámem – muslimů je dnes v Německu na tři miliony a nikomu tu neusekávají ruce, jak by si snad mohl myslet jeden naivní český špičkový politik. Prostě situace je taková a není to Německo, kdo tu dnešní migraci vyvolalo. Vzpomeňme si třeba i na to, že Německo se stranilo války v Iráku, která byla, slušně řečeno, nejméně šťastná, ne-li hloupá a destabilizující. Proč se dnes neozývají tehdejší nadšenci mezi českými politiky a neřeknou, že se tedy v důsledku této nedávné aktivity, u které jsme byli, musíme zabývat jejími následky – uprchlíky.

Je podle vás načase začít stavět ploty, hlídat hranice, střežit celnice...? Nevracíme se – zatím alespoň v siláckých řečech – do minulosti?

Ploty jsou hloupost. Zbavili jsme se jich před 25 lety. Ale důležité je si uvědomit, že pomáhat prchajícím lidem, nebo je nechat za plotem v bahně, není naše hlavní otázka. Oni totiž existují zločinci i islámští teroristé. Ti ovšem cestují v mercedesu s pěti pasy. Ti už dávno jsou v nějakém pražském hotelu a ploty je nezastaví. Není to masová záležitost a právě v tom je vidět chybu v uvažování některých politiků. Uprchlíci nejsou do té míry policejní otázkou. Teroristé jsou. A ty nějaké obrněné hranice nezajímají. Na to ovšem potřebujeme již existující evropskou policejní spolupráci, která je nastavená na něčem jiném než na jakýchsi hranicích. Policie evropských států jsou propojeny elektronickou sítí, která v podstatě funguje. Nesmíme propadnout zoufalství a tento pokrok a zvýšení efektivity nyní zase zlikvidovat a policejní personál postavit k nějaké závoře. Vzpomeňme si na výrok Václava Klause, který láteřil, že teď tedy bude moci německý policista se zbraní v ruce překročit hranice suverénního státu Česko. O pronásledovaném zločinci neřekl nic. Do těchto hloupých časů bychom se neměli vracet.

Východní část Německa, bývalá NDR, je více slyšet. Je to tím, že tu je atmosféra podobná nám a že prostě postkomunistické země jsou „jiné“?

Inu, je to smutné a je to tak. Je to ovšem jen část reality a jakousi zaostalost vidíme i jinde. Když například ministr vnitra jede do Bruselu a nemůže si s nikým popovídat, protože – jakým jazykem? Nebo když prezident země se chová tak, jak se chová. Nebo když bývalý ministerský předseda hovoří o tom, že nesmíme vnucovat jakási lidská práva Číňanům, aniž si uvědomí, že existují Číňané, kteří tato práva požadují, a ti, jimž potřásá zde v Praze pacičkou, vědí, že a proč lidská práva potlačují. Mladá generace už takový politický primitivismus nebude akceptovat. Jen si nejsem jist, zda se tahle generace dostane do politických pozic včas.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jiří Krampol ve varu: Důchodcům přidají 40 korun na měsíc. Urážka! Za to si v centru Prahy nekoupí ani zapečenou bramboru. A uprchlíci...

4:40 Jiří Krampol ve varu: Důchodcům přidají 40 korun na měsíc. Urážka! Za to si v centru Prahy nekoupí ani zapečenou bramboru. A uprchlíci...

ROZHOVOR „Co je mi platný, když roste ekonomika, ale já budu nemocný a nebudu si moci koupit lék?“ t…