V jaké atmosféře a v jakém stavu naše země spěje k letošnímu 28. říjnu? Dějí se v poslední době věci, které ji mohou ohrozit, nebo které naopak slibují posun směrem k lepšímu? V jakém stavu naše politika spěje do roku nejdůležitějších voleb?

Velký problém je, že vlastně nemáme politické lídry. S výjimkou Babiše, který bezesporu nějakou představu řízení státu má, tak ostatní politikaří a jsou hlavně rádi, že jsou ve funkcích, ve kterých jednou usedli. Třeba u sociální demokracie. Pokud si to dohledáte zpátky, Sobotka řekl, že pokud volby dopadnou pro sociální demokracii špatně, tak dá svoji funkci k dispozici. Volby špatně dopadly, a nic k dispozici nedal. Komunisti špatně dopadli a Filip je rád, že je místopředsedou Sněmovny. Co si o těch lidech máme myslet? Mají velké platy a rádi se veřejně ukazují, ale že bych viděl nějakou vizi, kam ten stát směřuje, krom řízení se instrukcemi z Bruselu, tak nic takového nevidím.

Zůstaly nám ještě nějaké naše tradice? Václava Havla čím dál více kritizují; když se mladší generace zeptáme na rok 1968, už téměř nevědí, oč jde. Starší obyvatelé vzpomínají na socialismus. Kromě zahrádkaření, sportu a svátků, napadají vás nějaké tradice a hodnoty, které umíme společně sdílet a sejít se u nich bez ohledu na politický názor?