Riziko teroristických útoků je přímo úměrné počtu muslimů a mešit v dané zemi, tvrdí analytik a vysokoškolský učitel

Útoky posledních dní ve Francii a v Německu byly vesměs dílem jedinců. Dá se podle vašeho názoru proti tomu vůbec nějak bojovat? Předznamenávají tyto útoky nějaké selhání? Je to podle vás Evropa, popřípadě Evropská unie, kdo v tomto selhává?

Existuje jediná účinná forma boje proti tomuto fenoménu – mít na svém území co nejméně muslimů. Riziko teroristických útoků je přímo úměrné počtu muslimů v dané zemi a počtu mešit v dané zemi. Názorně to vidíme na zemích, kde jsou nyní teroristické útoky nejčastější – ve Francii, v Belgii a v Německu. Bruselská čtvrť Molenbeek, kde se připravují teroristé ke svým útokům, je typickým příkladem islámské no go zóny, státu ve státě, kde vládnou zákony šaríja.

Pokud již takováto ghetta na svém území dotyčná země má, je samozřejmě odhalování připravovaných atentátů a boj proti nim podstatně těžší, ne-li zcela vyloučený. Potom je třeba nepřetržitě monitorovat korespondenci těchto lidí, jejich e-maily, telefonní hovory apod. A samozřejmě dění v mešitách. Ale nelze uhlídat úplně všechno, i když se překazí třeba deset plánovaných atentátů, jedenáctý již vyjde. Proto považuji za nejlepší způsob prevenci – nevpouštět příslušníky této cizí, invazivní kultury do země.

Evropa, resp. evropští politici, samozřejmě selhávají na celé čáře. Evropa absolutně nemá sebemenší strategii, jak tuto krizi řešit. Nemají ani strategii, ani taktiku, vždy jen vyděšeně kvíkají po nějakém útoku, ale zase nepodniknou žádná účinná opatření. Opravdu se musím smát, jak jsou po každém útoku „šokováni“. Jedinou reakcí evropských představitelů je nasvítit nějakou budovu v národních barvách postižené země a s předstíraným odhodláním prohlásit, že se nedáme zastrašit. Je to směšné a opovrženíhodné.

Útok v Nice, během kterého umírali lidé pod koly náklaďáku, vyvolal samozřejmě velké emoce, ale také z některých stran kritiku. Kritici poukazovali hlavně na to, jak je možné, že se vůbec nákladní vůz při oslavách mohl mezi lidi dostat, otazníky visí i nad tím, zda policie opravdu zasáhla včas. Co si o tom myslíte?

Atentátník vjel s náklaďákem do prostoru, který byl po dobu konání akce vyhrazen jen pro pěší. Vjezd na vozovku byl sice blokován policejními auty, ale atentátník je objel po chodníku. Je zřejmé, že odhodlaného útočníka tato opatření nezastavila, nicméně útok nákladním autem je inovací a lze jen obtížně všechny inovace předvídat. Útočník byl zneškodněn po necelé minutě svého útoku, takže se domnívám, že reakce policie nebyla zase tak pomalá.

V pondělí dva islamisté zavraždili ve Francii faráře a k tomuto útoku se přihlásil Islámský stát. Co podle vás chtěli vraždou duchovního vzkázat?

Jedná se o útok islámu na křesťanství, o vyhlášení náboženské války, války civilizací, války světů. Symbolika je zcela jednoznačná a nelze ji nijak bagatelizovat nebo překroutit.

Domníváte se, že se pachatelé vzájemně inspirují a že útoků bude přibývat?

Útoků zcela jistě bude přibývat s tím, jak poroste počet muslimů v Evropě, kteří jsou radikalizováni v mešitách a náboženských školách financovaných státy Perského zálivu, zejména Saúdskou Arábií. Útočníci se samozřejmě navzájem inspirují a navíc i mnoho tzv. osamělých vlků je ve spojení s radikálními muslimy, což je případ například právě atentátníka z Nice. Nemluvě o skupinách teroristů, kteří jsou na radikální islámské organizace napojené zcela nepochybně.

I přes všechny útoky, kdy jsou mezi pachateli i migranti anebo přímo žadatelé o azyl, mnozí politici stále tvrdí, že nemůžeme hledat přímou souvislost s migrační krizí a s přijímáním migrantů. Co o tom soudíte?

Tito politici zcela vědomě lžou. Ze všech statistik vyplývá, že riziko teroristického útoku roste přímo úměrně počtu muslimů a počtu mešit v dané zemi. Nejvíce útoků je v samotných muslimských zemích, například v Iráku nebo v Pákistánu, a z nemuslimských zemí je nejvíce útoků tam, kde žije hodně muslimů. Například právě v Belgii, ve Francii a v Německu, z neevropských zemí je klasickým příkladem Indie. Teroristé se samozřejmě dostávají do Evropy spolu s dalšími migranty. Bylo by absurdní, kdyby Islámský stát, nebo i jiné teroristické organizace, nevyužili šance, jak dostat do Evropy větší počet neidentifikovaných a neidentifikovatelných bojovníků. Ti, kteří tvrdí, že teroristé mezi migranty nejsou, opět buďto vědomě lžou, nebo prokazují elementární nedostatek logiky a realismu.

Na jedné straně se v nitru EU hovoří stále častěji o zamezení legálního přístupu ke zbraním, na druhé se většinová společnost s nadsázkou nechá „vraždit“ jak ovce. Pokud by ve společnosti bylo více zbraní, jak volá část naší veřejnosti, pak by prý nemuselo dojít k takovým excesům. Souhlasíte s tím?

Jednoznačně s tímto názorem souhlasím. Omezení nebo zákaz zbraní povede jen k tomu, že se odzbrojí obyčejná veřejnost a učiní se bezbrannou vůči teroristům. Teroristé si totiž zbraně opatří vždy a je absurdní představa, že by si nejprve dělali zbrojní průkaz, potom žádali o povolení držet zbraň a poté si s tímto povolením legálně zbraň koupili. To je opravdu velmi, velmi úsměvné. Teroristické organizace své vojáky vyzbrojí jak budou chtít a čím budou chtít.

Zmínil jste, že jedinou reakcí evropských představitelů je nasvítit nějakou budovu v národních barvách postižené země a s předstíraným odhodláním prohlásit, že se nedáme zastrašit. Podobně ale hovoří i někteří komentátoři. Po každém teroristickém útoku podle nich nastávají vždy stejné rituály: pravidelné vyhlášení tří dnů státního smutku, prodloužení mimořádného stavu, stáhnutí vlajek na půl žerdi a v případě Francie ještě prohlášení, že nepřestanou s bombardováním Islámského státu. To ale prý nikdy nikam nevede, neboť nikdo z politiků neotevře karty a neřekne pravdu... Máte na to odpověď?

Samozřejmě, že to nikam nevede, je to jen projev naprosté bezmoci a pokrytectví. Jediný účinný způsob boje s terorismem praktikuje Izrael. K těmto metodám se ale evropští politici nikdy neodhodlají, protože to by přece znamenalo rezignaci na „evropské hodnoty“. Tato situace se naprosto přesně dá namodelovat i pomocí teorie her.

V souvislosti s pokusem o státní převrat v Turecku vyvstává hodně důležitá otázka – co bude dál s ohledem na dohodu EU s Tureckem na zastavení přílivu imigrantů?

Vývoj rusko-tureckých vztahů ukázal, že v konfliktech a jednáních se jako jediný účinný způsob ukazuje být ochota k zaujetí pevného postoje a psychologická odolnost, samozřejmě podložená fyzickou silou. Naproti tomu, když vidím jednat prezidenta Erdogana s evropskými politiky, mám neodbytný dojem, jako by liška řádila mezi hejnem slepic. Podle mého názoru by stačilo, kdyby Evropa dala najevo vůli vymáhat své vlastní zákony a mezi tyto zákony patří i fyzická ostraha hranic. To znamená, že při pokusu o nelegální a násilné překročení hranic je možné nasadit i vojenskou sílu. Opět se ale obávám, že to žádný evropský politik neudělá. Každý se bude opět zaklínat mantrou „evropských hodnot“.

Ve spojitosti se situací v Turecku se spikleneckým teoriím jenom daří. Podle některých je za tím Fethullah Gülen a tedy Spojené státy, podle jiných Rusko a Putin. Stávají se konspirační teorie součástí našeho života? Jaký máte na to názor?

Rusko a prezidenta Putina můžeme myslím vyloučit. Rusko potřebuje mít na svých hranicích klid a čitelného vůdce, který dokáže ve své zemi zajistit pořádek, byť třeba nedemokratickými prostředky. Chaos, a to zejména islamistický chaos, je to poslední, co by Rusko potřebovalo.

Spojené státy a Fethullah Gülen jsou pravděpodobnější variantou. Tuto verzi by i nepřímo potvrzoval hněv prezidenta Erdogana na Spojené státy po potlačení puče. Ale pro toto tvrzení není žádný důkaz. Další možností je, že se jednalo o pokus sekulárních důstojníků zajistit sekulární charakter země, jak už to armáda v Turecku udělala několikrát. Pokud to tak je, pak to tito důstojníci pěkně zpackali a neuvědomili si, že armáda již dávno není tou sekulární silou, jakou byla dříve. A nelze vyloučit ani to, že se jednalo o autopuč prezidenta Erdogana, aby mohl provést rozsáhlé čistky a upevnit svůj režim. Je třeba celou situaci v Turecku dál pozorovat a analyzovat.

Co se týče konspiračních teorií, tak je zcela jasné, že mocní a bohatí lidé tohoto světa – a tím nemyslím politiky – se nespokojí s rolí pouhých pasivních diváků, ale budou se snažit dění ve světě všemožně ovlivňovat. Třeba zakládáním a financováním různých nevládek a neziskovek, think-tanků, nátlakových skupin, organizováním „barevných“ revolucí v těch zemích, kde jim režim nevyhovuje apod. To není žádná paranoia, to je prostě elementární logika. Mám-li peníze a moc, tak je využívám. Je to jednoduché.

Tento týden jsem zhlédla část zpravodajství turecké televize TRT. Ve valné většině bylo z obrázků patrné, že se společnost v Turecku bouří – vidět bylo plná náměstí burácejícího davu s transparenty v rukách. Je to předzvěst něčeho většího? Kam se podle vás bude Turecko ubírat, dá se odhadnout, jaký směr nabere politika tureckého prezidenta Erdogana?

Především se jednalo o proerdoganovské manifestace, k nimž po potlačeném puči vyzval samotný Erdogan. Co se týče sekulárně založených lidí, což jsou v Turecku mladší a vzdělané vrstvy z měst, obávám se, že tito lidé nebudou mít v dohledné době na růžích ustláno, protože mocenský vývoj jde přesně proti smyslu Atatürkových výdobytků.