Vidíte nějakou změnu v evropské politice s příchodem francouzského prezidenta Macrona?

Realisticky viděno se změnit ani nemohla. Jednak proto, že je to příliš brzy. Ale hlavně proto, že se ani změnit nemůže. Pro dnešní politický styl je typické především prázdné řečnění. Macron je typickým představitelem politiků, kteří vytvářejí dojem, že problém je odstraněn, když jej popíšeme jako vyřešený; asi podle vzoru „Yes we can“ Baracka Obamy. Ale všechno je (zdánlivě) možné pouze tehdy, když mluvíme. Reálná politika se však odehrává mimo tiskové konference. A především. Za proevropskou rétorikou, nejenom Macrona, se většinou skrývá národní zájem. To ukazuje i chování vůdců obou nejsilnějších evropských mocností. To, že se Macron opravdu důsledně stará pouze o své národní zájmy, dokazuje, jak úporně před několika dny vyjednával s premiéry Sobotkou a Ficem o údajném mzdovém dumpingu. Na rozdíl od toho byl ale jeho slib, že Polsko a Maďarsko budou do tří měsíců po jeho zvolení poslušné vůči EU, jen prázdnými slovy. A v případě Německa totéž dokazuje plynovod Nord Stream, který není v souladu s evropskou energetickou politikou, škodí Ukrajině a Polsku, ale slouží národním zájmům Německa a Ruska.

Státy V4 čelily v posledním období společně některým nápadům přicházejícím z Bruselu, nejznámější je jejich odpor vůči kvótám na rozdělování migrantů. Teď však slovenský premiér názorově obrátil kormidlo směrem ke tvrdému jádru Unie. Co tomu říkáte a znamená to nějaký rozkol pro V4?