Premiér Babiš se včera účastnil v Bratislavě schůzky premiérů Visegrádské čtyřky s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Kancléřku Babiš zaskočil svým projevem na společné tiskové konferenci. Řekl totiž, že celá Visegrádská čtyřka ročně přichází asi o 50 miliard euro z dividend, které jdou do jiných zemí EU. Stojí celá věc tak, že z EU jen čerpáme dotace, nebo má Babiš pravdu, že existují i jiné skutečnosti, které je třeba brát v potaz a je legitimní o nich mluvit?
Samozřejmě, že odliv dividend z naší země je velký problém. Odliv dividend je sám o sobě legitimní. V českém případě je však nutné upozornit, že výnosnost zahraničních investic je u nás více než dvojnásobná, než by mělo odpovídat hospodářskému vývoji země. Pokud dnes tedy odtéká z ČR přiznaně 270 mld. Kč ročně na dividendách, podle analýzy Úřadu vlády by byl optimální odliv poloviční. A to se bavíme jen o přiznaných penězích. Problémem mnoha evropských zemí, Českou republiku nevyjímaje, je tzv. daňové plánování, což představuje nástroj ke snížení daňové zátěže poplatníků s cílem maximalizovat jejich zisky. V mnohých ohledech takto firmy balancují mezi vyhýbáním se daňové povinnosti a daňovým únikem. Navíc není tajemstvím, že takové snižování daňové povinnosti si mohou dovolit především velké korporace. České malé a střední podniky jsou tak bity dvakrát – jednak mají oproti těm velkým konkurenční nevýhodu kvůli vyšší efektivní dani, zároveň se o to víc musí podílet na financování veřejných služeb, když to ti velcí nedělají.
Je Visegrádská čtyřka ve sporu s Německem? Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczynski nedávno uvedl, že po Německu Poláci budou chtít reparace za druhou světovou válku. Co si o tom myslet?
Visegrádská čtyřka jako celek určitě spor s Německem v tomto ohledu nemá. Jde o samostatný spor Polska s danou zemí a i podle vyjádření předsedy vlády se nás to netýká. V jedné ze svých interpelací doslovně uvedl, že v případě ČR by vymáhání válečných reparací nepovažoval za šťastné, protože by mohlo dojít k výraznému narušení klimatu vzájemné důvěry v Evropě a v tomto s ním lze určitě souhlasit. Poválečné uspořádání Evropy má velkou hodnotu a nemělo by být zpochybňováno.
Fotogalerie: - Schillerová z bohnické léčebny
Andrej Babiš svým proslove navázal na myšlenku francouzského ekonoma Thomase Pikettyho, který tvrdí, že postkomunistické země na členství v EU prodělaly. Souhlasíte s takovým pohledem?
ČR na členství v EU jednoznačně vydělává. Vždyť už jen ohlášení vstupu ČR do EU výrazně naší ekonomice pomohlo, nevyjímaje dobu, kdy členy EU jsme. ČR je navíc dlouhodobě čistým příjemcem z evropského rozpočtu, což znamená, že do něho odvedeme méně, než z EU dostaneme na dotacích a platbách. Snad ještě významnější hospodářský význam má samozřejmě naše účast na společném evropském trhu. Thomas Piketty nepoukazoval na nějakou domnělou ekonomickou nevýhodnost našeho členství, ale na otázku regulace trhů jako takových. Tento problém se pojí spíše s debatou o tzv. vítězích a poražených globalizace. S členstvím v EU to nemá nic společného. V českém národním zájmu je členství v EU..
Je možné, že se nám členství v EU do budoucna z ekonomického hlediska vymstí? A co takoví Slováci, kteří platí eurem a musí se účastnit „Eurovalu“? Jaké následky by pro Slovensko měla aktivace tohoto záchranného systému?
Členství v EU je pro nás životně důležité. To je jako se ptát, jestli se nám ekonomicky nevymstí třeba členství v OSN nebo NATO. To je přeci naprosto otázka postavená na hlavu. Otázkou k diskusi je naše působení v jejím rámci, nikoli členství jako takové.
Co se týká srovnání se Slovenskem, tak náš hlavní rozdíl je nečlenství v eurozóně. To je i v souvislosti s odchodem největší neeurozonové země, Spojeného království, docela zásadní rozdíl, který v budoucnu může znamenat pro ČR víc problémů, než si dnes chceme připustit. Nicméně česká debata na toto téma je naprosto vykolejená. Účast v tzv. evropském stabilizačním mechanismu je velice často zneužívána odpůrci společné evropské měny jako beranidlo. Mylně je totiž interpretováno, že státy, které se ho účastní, platí dluhy za někoho jiného, a proto bychom neměli být jeho součástí. Jenže to si zase jen čeští extrémisté hrají s emocemi našich občanů, aniž by své názory stavěly na pravdě. Poskytnutí prostředků probíhá formou půjčky, což znamená, že se prostředky musí vrátit po určité době zpět. Pokud by stát, který si peníze půjčí, hypoteticky v totálně vyhrocené krizové situaci požádal o odpuštění dluhu, souhlas k takovému kroku musí dát všechny státy. Po zkušenosti z poslední hospodářské krize je však Eurozóna zase o něco zkušenější a takový scénář je zase o něco nepravděpodobnější. Záchranný systém prostě slouží jako polštář pro státy, které se dostanou do potíží, a poskytnutí peněz z něj je doprovázeno povinnými fiskálními reformami. A jaké následky měla aktivace Eurovalu pro Slovensko? Vzhledem k tomu, že jejich ekonomika i mzdy od té doby rostou dynamičtěji než naše, tak si nedovolím spekulovat o nějakých fatálních dopadech. To je zase jen zbožné přání odpůrců evropské integrace.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
