-634969874640202415.jpg&id=10051)
Pane hejtmane, zřejmě již za dva měsíce nás čekají předčasné volby. Jaký volební výsledek předpokládáte pro KSČM? Domníváte se, že se strana dostane do vlády?
Vzhledem k aktuální politické situaci a rozčarování společnosti z tříletého působení Nečasovy vlády očekávám příklon voličů k levicovým stranám. KSČM může mít natolik dobrý výsledek, že by ji to opravňovalo k aktivní účasti na vládě, vše ale bude záviset na povolebním vyjednávání.
Levicové strany u nás ale již tradičně převažují. KSČM ale stále čelí kritice v souvislosti s předlistopadovou historií komunistů a bojuje o místo nejen ve vládě, ale i v samosprávě. Vy osobně jste ale příkladem, že boj nemusí být marný. Proč by podle vás měli občané volit KSČM i v předčasných volbách do Sněmovny? Jak byste například přilákal nové, mladé voliče?
Za důležitou a nezbytnou součást dobré politiky považuji práci v komunální politice. Já jsem v Bílině zastupitelem od roku 1990. Právě v obcích, městech, ale i na kraji se dá opravdu udělat něco pro občany, řešit jejich problémy a ti to potom ocení při volbách. Obětavá práce kolegů od úrovně okresních organizací je podle mého velkou výhodou naší strany, kterou dokážeme ve volbách zúročit.
Psali jsme:
Po neúspěšném vyjednávání s exministrem Chalupou, jste úspěšně dohodl se současným ministrem, nyní v demisi, Podivínským a na začátku srpna tak byla spuštěna dotace v rámci Společného programu na podporu výměny kotlů. Jaký je ale o dotaci zájem ze strany občanů? A jak s nimi v tomto směru komunikujete? Proběhla například nějaké ,,kampaň“?
Na propagaci tzv. kotlíkové dotace jsem využil všechny standardní nástroje, které jako kraj máme, tedy krajské noviny, internet, rozhlas. Už v přípravné fázi jsme vnímali velký zájem jak novinářů, tak široké veřejnosti. Desítky dotazů od občanů zodpovídali úředníci ještě před skutečným spuštěním programu. Během několika hodin po podpisu dohody s ministrem Podivínským jsme měli zaevidováno přes dvacet oficiálních žádostí a nyní je jich téměř 300.
Úspěšně jste se také dohodl s ministrem financí, nyní v demisi, Janem Fischerem na zaplacení korekcí za chyby V ROP SZ. Stále ale zůstává nezodpovězena otázky, kdo za problémy může? A co se vy konkrétně budete snažit dělat proto, aby se neopakovaly?
Musím zdůraznit, že Ústecký kraj odmítl odpovědnost za hospodaření Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, tedy i za korekce. Dopis Evropské komise, ve kterém jsou konstatovány nedostatky a pochybení v kontrolním a řídícím systému operačního programu, současně jmenuje i zodpovědné subjekty. V dopisu o Ústeckém kraji není ani zmínka a jednoznačnou zodpovědnost za navrženou korekci má ministerstvo financí, resp. ministerstvo pro místní rozvoj.
Ústecký kraj schválil poskytnutí dotace regionální radě, aby tím přispěl k odblokování pozastaveného programu a pomohl obcím, městům, neziskovým organizacím a dalším příjemcům, kteří čekají na zadržované platby za již hotové projekty. Jde nám o budoucí rozvoj celého kraje.
Kraj také nominoval nové zástupce do orgánů ROP Severozápad a věřím, že upravená pravidla pro výběr a schvalování projektů, ale také lepší práce auditního orgánu Ministerstva financí zabrání opakování této nepříjemné situace.
Kolik celkově již kraj vynaložil na odstraňování červnových povodní a jaké předpokládáte celkové náklady?
Největší škody na krajském majetku způsobily povodně na silnicích a mostech. Jejich výše se s kvalitním monitoringem postupně vyšplhala až na 115 milionů korun. Přestože budeme čerpat prostředky od SFDI, musí kraj počítat minimálně s 15% spoluúčastí. Další desítky milionů zaplatil kraj jako spoluúčast na uhrazení prvotních nákladů, tedy nákladů na likvidační a úklidové práce, např. svoz povodňového odpadu ze všech obcí a měst.
Celkové škody na území celého kraje přesáhly 3,5 miliardy korun a na některých místech bude trvat ještě dlouho, než budou důsledky povodní odstraněny. Nejhorší je samozřejmě strach lidí, kteří přišli o své domovy. Právě pro ně je určena sbírka Ústeckého kraje. Už jsme z ní a darů rozdělili téměř 7 milionů korun přímo pro postižené občany, další peníze od drobných dárců se stále scházejí na povodňovém kontě a i tyto prostředky ještě rozdělíme mezi vyplavené občany.
Mnozí starostové v Ústeckém kraji, a nejen zde, kritizují postup Prahy při upouštění Vltavské kaskády. Souhlasíte? A jak byste celkově hodnotil, i z pozice kraje, zvládnutí situace?
Je pro mě obtížné hodnotit situaci, kterou neznám zblízka, a také rozhodování jiných odborníků. Pochopitelně se ale úvahy o možnostech lepší regulace na vodních dílech objevují, obzvlášť při vědomí, jak málo by stačilo např. v Ústí, aby postavená protipovodňová zeď skutečně ochránila Střekovské nábřeží.
Povodně v Ústeckém kraji jsou bohužel opakovaným jevem, ať už se jedná o rozlití velkých řek nebo bleskové povodně způsobené lokálními bouřkami. Štěstím v neštěstí je ale fakt, že díky tomu máme perfektně připravený krizový štáb a složky integrovaného záchranného sytému. To se osvědčilo i letos. V Ústeckém kraji se významně osvědčil Portál krizového řízení Ústeckého kraje, který se stal využívaným a aktuálním nástrojem pro obce s rozšířenou působností a složky Integrovaného záchranného systému. Musím ocenit hlavně obrovské profesionální nasazení hasičů, policistů, vojáků, záchranářů, dobrovolníků a dalších, bez nichž by se krizová situace nedala zvládnout tak dobře.
Psali jsme:
-634969874640202415.jpg&id=10051)
Starostové ze Severních Čech se cítí bezmocní a chtějí tlačit na stát, který podle nich musí pomáhat řešit rozrůstající se problém sociálně vyloučených lokalit. Co se ale pro snížení napětí snažíte dělat vy osobně? A jaké řešení byste preferoval?
Rozumím starostům a musím s nimi souhlasit. Problematika sociálně vyloučených lokalit si zaslouží konečně legislativní řešení, které musí přiopravit a schválit stát. Když Ústecký kraj předložil svůj návrh na legislativní opatření, např. zákon o sociálním bydlení či o přestupcích, vláda i sněmovna jej smetla, ale žádnou alternativu nenabídla. Ústecký kraj zřídil pracovní skupinu pro sociálně vyloučené lokality, která se věnuje konkrétním případům. V poslední době se podílíme na zavedení projektu tzv. Nulové tolerance v Duchcově. Spočívá v důsledných kontrolách dodržování zákonů a plnění povinností a nekompromisním postupu při vyplácení sociálních dávek. Jedná se o soubor opatření – prevence, represe a sociální práce. Před časem tento projekt pomohl ke zklidnění situace v Janově. Vyřešení situace nejvíce pomůžou jasně stanovená pravidla a zákony, zejména ale jejich důsledné dodržování.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
