Rudý pán zámku: Někteří tady by rádi zaútočili na Rusko. To se chová v zájmu sebeobrany. A paní Mašínová a pane Klvaňo...

27. 4. 2015 21:52

70 LET OD KONCE 2. SVĚTOVÉ VÁLKY Hudebník, komunista a majitel zámku v Ostravě Statis Prusalis se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vyjádřil nejen k cestě Miloše Zemana do Moskvy, ale i k novým pohledům na osvobozování Československa Rudou armádou. Řeč byla také o Vladimiru Putinovi a dalším vývoji ukrajinské krize.

Rudý pán zámku: Někteří tady by rádi zaútočili na Rusko. To se chová v zájmu sebeobrany. A paní Mašínová a pane Klvaňo...
Foto: Archiv SP
Popisek: Statis Prusalis

Jak vnímáte rozhodnutí, že prezident Miloš Zeman na oslavy 70. výročí konce druhé světové války pojede, ale vojenské přehlídky na Rudém náměstí se nakonec nezúčastní?

Byl jsem nejen jako přítel pana prezidenta, ale stejně jako miliony našich spoluobčanů spokojen s jeho rozhodnutím do Moskvy jet a účastnit se oslav vítězství se vším všudy. Protože to je správné, morální, ale i moudré, a poctiví lidé této země ctí své osvoboditele. A jak velká byla naše spokojenost, tak hluboké je naše rozčarování a zklamání nad novým rozhodnutím. Do poslední chvíle ale budu doufat, že je pan prezident přehodnotí a věcnými argumenty přesvědčí ty, kteří jej do té trapné situace dostali, a oslav se zúčastní. Připadá mi to jako jet na svatbu a spokojit se s pobytem v nádražním bufetu. Prezident Zeman je jedinečná osobnost a média také něco málo zkreslí.

Polský ministr zahraničních věcí Grzegorz Schetyna před nedávnem v rozhovoru s rádiem Jedynka uvedl, že brány koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau otevřeli ukrajinští vojáci, což v Rusku chápali jako provokaci. Naši komentátoři upozorňují na podíl ukrajinských vojáků na osvobození například v některých našich regionech. Jak vy se díváte na rozlišování, zda to byli Ukrajinci, nebo Rusové?

Dne 6. listopadu 1943 byl od německé okupace osvobozen Kyjev (trvající od 19. září 1941). Kyjevské operace 3. listopadu 1943 se v rámci 38. armády 1. ukrajinského frontu účastnila i 1. čs. samostatná brigáda. Tři její příslušníci byli za hrdinství vyznamenáni titulem Hrdina Sovětského svazu (J. Buršík, A. Sochor, R. Tesařík). V řadách 1. ukrajinského frontu bojovali také Řekové. Jeden z nich mi vyprávěl, že on byl u otevření brány koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau a čeští vojáci se o to také zasloužili. Pane ministře Schetyno, to nemyslíte vážně. Zase jeden, co zná míň než já. Pane ministře, o osudu koncentračních táborů, celé Evropy i světa se rozhodovalo v bitvách u Leningradu, pod Moskvou a u Stalingradu a všechnu tu geniální práci odvedli vojáci, generálové a maršálové Rudé armády, které vedl generalisimus Stalin, pane ministře, abyste ministrem dnes mohl být Vy.

Co říkáte na slova dcery známého odbojáře Zdeny Mašínové, která pro ParlamentníListy.cz uvedla, že Rudá armáda byla tak zdecimována Stalinovými čistkami, že kdyby jí Američané nepomohli, tak by se k nám ani nedostala? Bez pomoci USA by tak podle ní byla situace v Evropě nadmíru kritická.

Měl jsem do této chvíle zato, že mě oslovujete a mých odpovědí si vážíte, ale chtít mou odpověď na něco tak stupidního, a navíc ještě od paní z rodiny Mašínů, kterou tady zapomněli, však si znovu přečtěte, co píše. Je to velmi hloupé.

Tisíce podniků strategicky přesunutých za Ural zajišťovaly potřeby Rudé armády. No a ta „schopná“ část spojeneckého paktu přišla na to, že je válka již téměř vyhraná, až v červnu 1944. Jen si dejte do časové souvislosti velké bitvy –  Moskva, Stalingrad, Kursk a jiné. Úspěšná Rudá armáda postupovala Evropou 40 km denně v celé šíři bojiště a před ní prchající fašisté.

Otevření západní fronty mi připomíná jeden vtip. Američtí kosmonauti hlásí: „Houstone, máme problém, Rusové natírají Měsíc načerveno.“ Odpověď: „Vyčkejte!“ „Mají téměř celý Měsíc natřen načerveno,“ hlásí znovu kosmonauti. Odpověď: „Vyčkejte!“ „Mají už celý Měsíc natřen načerveno,“ informují američtí kosmonauti. Odpověď: „Vezměte bílou barvu a napište na něj Coca Cola.“

Novinář a univerzitní profesor Tomáš Klvaňa dokonce prohlásil, že Rudá armáda v roce 1945 Československo neosvobodila, ale dobyla, protože za krátký čas poté byl jeden totalitní režim nahrazen jiným. Co si o tom myslíte?

Mě by zajímalo, na jakou úroveň staví pan univerzitní profesor Tomáš Klvaňa ten jím nazývaný totalitní režim jménem socialismus. Jste-li zastáncem názoru, který ani nechci vyslovit, pak je mi Vás, pane profesore, líto, že jste za celý svůj život přes své vzdělání nic nepochopil.

Co bychom si hlavně měli připomenout v souvislosti se sedmdesátým výročím konce druhé světové války?

Situace je vážná. Zase si někteří zahrávají se slovíčky o válce. Copak je lidská paměť tak krátká? Copak to je tak dávno? Jsou tady i takoví, co by rádi zaútočili na Rusko. Srdce ruských lidí jsou velká. Nikdy to neměli lehké, ale vždy o to, co měli, se podělili se všemi. Co budovali, přáli i ostatnímu světu. A kroky Ruska v současnosti? Rusko je nuceno chovat se v zájmu sebeobrany tak, aby už nikdy nemuselo znovu protrpět protrpěné. Lidé, najděte v sobě sílu se vzepřít té válečné propagandě a postavit se na stranu míru a přátelství. Základny budované kolem Ruska, různá ta cvičení a manévry a chlapce znovu povolávají do armády, dokonce i děvčata. Copak to všechno znamená? K čemu to vede? Vždyť přeživší budou závidět těm mrtvým.

Jste spokojen s naší zahraniční politikou vůči Rusku a Ukrajině?

Mám radost z dílčích úspěchů české diplomacie. Tu se dostala dvě hloupá trdla domů z Pákistánu, nebo kde to k čertu bylo, a málem je vítala plná náměstí. Tu se podařilo vyslovit se k regionálním problémům celkem ve shodě s ostatními. Ale aktivní respektovaná zahraniční politika, to víte, to byli jiní hráči – Chňoupek (Bohuslav Chňoupek byl československý politik, diplomat a publicista, jeden z hlavních představitelů KSČ za normalizace – pozn. red.) nebo Dienstbier (Jiří Dienstbier st. v letech 1989 až 1992 působil jako československý ministr zahraničí – pozn. red.), ale Lubomír (Zaorálek, současný ministr zahraničí – pozn. red.) je mladý a moc chce, a já mu to z celého srdce přeji. Rusko a Ukrajina jsou však hned na začátku studia velmi těžký semestr.

Po měsících bojů je na východě Ukrajiny relativní klid. Jaký očekáváte další vývoj? Jak se zachová Rusko? Souhlasíte s Karlem Schwarzenbergem, že Putin chce celou Ukrajinu? 

Už jsem to v Parlamentních listech psal. Prezident Putin je výjimečnou osobností této doby nejen s úžasným přehledem a znalostí věci, ale je to zodpovědný politik, milovaný svým národem, pro který on žije, a nedojde-li k vyhrocení situace vinou druhé strany, on nikdy žádnou válku nepotřebuje a nepovede. Tolik k Putinovi, pane kníže.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Petr Kupka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Znalec EU: Unie je dnes úplně jiná, než do jaké jsme vstupovali. Z Bruselu vidíme propagandu, ale na tu už lidé neslyší

4:43 Znalec EU: Unie je dnes úplně jiná, než do jaké jsme vstupovali. Z Bruselu vidíme propagandu, ale na tu už lidé neslyší

ROZHOVOR Tlak na referendum o setrvání v Evropské unii vzroste po roce 2020, kdy se výrazně sníží mn…