Jak jste přijala výsledky voleb do Státní dumy Federálního shromáždění Ruské federace, v nichž na plné čáře vyhrála strana Jednotné Rusko?
Je to velmi smutné a hned z několika důvodů. Duma se stala zcela homogenní a vládnoucí strana nemá žádného oponenta, kterého rozhodně potřebuje. Volby také ukázaly, že se společnost nachází ve stavu apatie, bez ohledu na hromadění agrese v ní.
Proč v Rusku neexistuje žádná opravdová opozice?
Opozice se nedokázala sjednotit, ostatně to ani nechtěla. V tom je její ohromná slabost. Objevilo se několik stran, které voliče odvedly od Ruské demokratické strany „Jabloko“, která se stala v posledních volbách koalicí. Své odlišnosti nedokáží opozičníci ani při základních demokratických hodnotách, které je spojují, alespoň po určitou dobu potlačit.
Putinova administrativa samozřejmě při volbách sehrála své. Nicméně, ne až tak úplně. Jeho administrativa by nic nedokázala, kdyby miliony lidí přišly k volbám a hlasovaly pro jednu, maximálně dvě opoziční strany.
Jak moc se zajímá prezident Putin o doporučení své Rady pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva?
Z mého pohledu se zmíněná rada stala pouze jakýmsi doplňkem Putinovy administrativy. Odešla jsem z té rady proto, že bylo k ničemu radit člověku, který se dostal opětovně na post prezidenta tak, že obešel ústavu.
Několik politologů a Rusů žijících v Česku mi řeklo, že se v Rusku odehraje revoluce anebo jakýsi „majdan“ zhruba do čtyř až osmi let. Tehdy, kdy už budou mít obyčejní lidé opravdu hluboko do kapes a peněženek. Co vy na to?
Tohle řešení opravdu nechci. V Rusku nebývají „sametové“ anebo „růžové“ revoluce. Jak už říkal Puškin: „Nedej Bože uvidět ruské povstání nesmyslné a nelítostné!“ Doufám v evoluční východisko ze současné krizové situace. To je možné pouze cestou voleb, aby se současní vůdcové propadli. Všechno je možné.
Psali jsme:
Pomáháte uprchlíkům v Rusku. Jak velké navýšení migrace do Ruska ze Středního východu jste zaregistrovala v minulých dvou letech?
Podle mých výpočtů je ze Sýrie do Ruska uprchlých okolo šesti až sedmi tisíc lidí. Objasním to. Dle oficiálních údajů je v Ruské federaci kolem deseti tisíc Syřanů. Okolo dvou tisíc z nich má právo na trvalý pobyt. Zhruba tisíc dostalo roční přechodné právo na azyl. Ostatní nemají status uprchlíka, ale potřebují ho. V současnosti mnohým přechodné právo na azyl neprodlužují, takže je u nás mnoho nelegálů. Myslím si, že je můj propočet správný.
Jak nahlížíte na migrační krizi v Evropské unii?
Kontrola je nutná, ale je třeba ji spojit se splněním mezinárodních povinností. Doposud je Německo lídr v progresivním postoji ve vztahu k imigrační politice. Opravdu důstojně se rozvíjejí principy přednesené v newyorské deklaraci přijaté valným shromážděním Organizace spojených národů (OSN) letos v září.
V evropských státech nyní rostou a získávají nezanedbatelnou podporu lídři či strany, které mají blízko k francouzské Národní frontě Marine Le Penové. Někteří to srovnávají s růstem sympatií s Národně socialistickou německou dělnickou stranou v předválečném Německu. Jak o tom smýšlíte vy?
Ano, je to tak. Nicméně Německo provedlo defašizaci a umí v tom chodit. Možná je nutné znovu začít kampaň za antifašistické očkování společnosti, jak se to dělo ve Spolkové republice Německo po druhé světové válce.
Jak vnímáte strach mnohých Evropanů z imigrace. Viděli teroristické útoky, slyšeli o sexuálním obtěžování žen v Německu a mají obavy. Jsou oprávněné?
Je nezbytné přijímat uprchlíky, rozvíjet programy integrace a nezanechávat migranty v izolaci vlastních společností. Strach je oprávněný. Nesnáze mezikulturního kontaktu existují. S tím se je třeba popasovat. Tento problém potřebuje trvalá řešení. Jde o trvalou práci a nejen při krizových situacích, ale opravdu trvale. To se bohužel v Německu nestalo. Jako multikulturalismus se nevnímal kontakt mezi kulturami, vzájemné pronikání a chápání při vroucném a pevném přátelství. Nekladly se nároky na dodržování zákonů přijímající země a na to, co se odehrává v uzavřených společnostech menšin.
Psali jsme:
Jak jste vnímala, když Nobelovu cenu míru dostal americký prezident Barack Obama, který zvýšil výdaje na americkou armádu?
Obama dostal cenu dříve, než to stihl udělat. Vnímala jsem to ale jako dost zvláštní volbu, jako zálohu.
Nominaci koho z Česka na tuto cenu byste podpořila?
Františka Janoucha.
Vy s vaší organizací jste také byli několikrát v nominacích na tuto cenu. Nicméně vy se svou prací pro uprchlíky zabýváte velmi dlouho. Nemrzí vás, že tuto cenu vždy dostanou osobnosti spíše podle aktuálního dění ve světě?
Ne, nemrzí. Jestli se mír v Kolumbii ukáže být pevným, tak se cena dostala tam, kam měla.
Nicméně kolumbijský prezident Juan Manuel Santos Calderón toho v dialogu s Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC) až tak moc nedosáhl. Nemyslíte si, že norský Nobelův výbor je ovlivněn politikařením?
Ano, v určité míře je politikaření přítomné. Obzvlášť, když cenu dostala Evropská unie. A dostala ji tehdy, kdy bylo hodně potřebné, aby se dostala do Ruska. No, je vidět, že Nobelův výbor má jiné priority. Když si vzpomenu, že tuto cenu nedostal Václav Havel, tak nejde o moc dobrou pověst udílení této ceny.
|
Světlana Gannuškinová Narodila se v roce 1942. Do osmdesátých let pracovala jako profesorka matematiky na univerzitě v Moskvě. Během války o Náhorní Karabach zajišťovala podporu pro uprchlíky. V roce 1990 spoluzaložila nevládní organizaci Občanská pomoc, s níž vedla kampaně za ochranu lidských práv. Během první a druhé čečenské války se začala zabývat ochranou práv Čečenců. Je také zakladatelkou centra pro lidská práva Memorial. Otevřeně vystupuje s kritikou Kremlu. Za svou činnost získala Nansenovu cenu a byla několikrát navržena na Nobelovu cenu míru. Málo se ví o tom, že dostala i nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie. |
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
_profil_top.jpg)
