Rusové předvedli na Ukrajině normální agresi. Vedou u nás informační válku, platí si média. A jejich lidé dokonce radí prezidentovi. Promlouvá Schwarzenbergův poradce Štědrý

19. 12. 2015 17:22

ROK 2015 – A CO DÁL? Extremismus je na vzestupu, ale poslední volby ve Francii a čerstvý vývoj v Německu prý ukazují, že snad ještě standardní demokratické strany mají od lidí většinovou podporu. Ekonomické sankce, společně s klesající cenou surovin, dostávají Rusko do obrovských ekonomických problémů, a to pak vede proti Evropě informační válku. Z tohoto důvodu vidí Filip Štědrý, který je také ředitelem Fóra Karla Schwarzenberga, jako největší hrozbu pro nás a celý evropský prostor Rusko vedené Putinovou garniturou. Přesto ale není příznivcem katastrofických scénářů.

Rusové předvedli na Ukrajině normální agresi. Vedou u nás informační válku, platí si média. A jejich lidé dokonce radí prezidentovi. Promlouvá Schwarzenbergův poradce Štědrý
Foto: kremlin.ru
Popisek: Vladimir Putin, prezident Ruské federace

Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější rok od Sametové revoluce. Masová, nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… V čem byl podle vás rok 2015 především přelomový?

Nemyslím si, že by rok 2015 byl nějak zvlášť přelomový. Jednotlivé státy Evropské unie pouze dostihla nepřipravenost na uprchlickou vlnu a chybějící společná strategie řešení tohoto komplikovaného problému. Nicméně si myslím, že Evropská unie při dodržování určitých pravidel tuto situaci zvládne. Konflikt na východní Ukrajině nelze nazvat občanskou válkou. Je to normální ruská agrese, už i ruský prezident přiznal, že na Ukrajině působí ruští občané s vojenskými úkoly. Tady není příliš o čem diskutovat, pouze někteří naši představitelé to z různých důvodů odmítají přiznat. Teroristických útokům se do budoucna patrně nevyhneme a se současnou migrační vlnou to příliš nesouvisí. Boj proti nim je dosti obtížný a je nejspíše otázkou pro tajné služby jednotlivých států a posílení jejich spolupráce. Což není věc snadná, neboť tajné služby všeho druhu se z podstaty své činnosti většinou velkou chutí ke vzájemné spolupráci právě nevyznačují.

Tématem číslo jedna se stala migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?

Selhání EU v této otázce jsem již popsal v předešlé otázce, úspěchem je určitě shoda na společné ochraně hranic, která bude v nějaké formě nepochybně nutná. Stejně jako důsledná registrace a prověřování uprchlíků. Problém vidím v návratové politice, která s tím souvisí. Těžko budeme někoho kdesi vracet, když nevíme, odkud přichází. Jisté je pouze to, že to bude velmi nákladná záležitost.

V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Rozděluje skutečně prezident Zeman společnost, jak to tvrdí někteří jeho kritikové, anebo je to jinak? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat? Za co zaslouží prezident chválu a zač naopak kritiku?

Já se k jednání pana prezidenta vyjadřuji velmi nerad. Zvláště v době výročí úmrtí Václava Havla, jehož odkaz se, mírně řečeno, bohužel poněkud vytrácí. Společnost rozdělená je, není to pouze jeho práce, ale určitě k tomu nezanedbatelnou měrou přispívá. Začíná to pozoruhodným výběrem svých prorusky orientovaných poradců a pokračuje jeho snahou o získání levných politických bodů na základě neodpovědných prohlášení a pochybným vystupováním na veřejnosti. Téma migrace dává prostor k oslovení velkého množství lidí. Protože není jednoduché se orientovat v obrovském množství často protichůdných informací, rádi přijmou jakoukoliv zkratku. To se už pochopitelně netýká jen problému migrace, ale podstaty celé „informační války“, kterou více či méně všichni bojujeme, ať chceme, nebo ne.    

Něco podobného jako v České republice se dalo pozorovat i v celoevropském kontextu. Jakoby se část Evropanů začala odklánět od dosavadních elitních politiků typu Merkelové nebo představitelů EU a přibližovala se k euroskeptickým a antiuprchlickým silám. Je to zdravý vývoj? Jde o reakci na konkrétní situaci, nebo na dlouhodobě neutěšený stav soužití menšin v Evropě s většinou?

Zde vidím jako nejzajímavější názorový průnik mezi levicovými a pravicovými extremisty. Pokud se podíváme na řešení, která tyto názorové proudy nabízejí, nenajdeme mnoho rozdílů. Extremismus je jistě na určitém vzestupu, ale poslední volby ve Francii a čerstvý vývoj v Německu ukazují, že snad ještě standardní demokratické strany mají většinovou podporu. I když mají značné problémy s ideovým vyprázdněním a akutním nedostatkem silných individualit, se kterými se musí vyrovnat, pokud se nemá tento vývoj zhoršovat. V tomto je to u nás podobné. Co se týče Angely Merkelové, to je do značné míry výjimka, v těžké situaci se zachovala velmi zodpovědně a její pozice bude i nadále silná.      

Stabilitou Evropské unie zatřásla také dluhová krize v Řecku, kdy se rozhodovalo o jeho dalším působení v eurozóně. Výsledkem je, že Řecko obdrželo překlenovací úvěr (už třetí balíček), zůstává v eurozóně a prý zavádí reformy. Evropská unie také nastartovala v souvislosti s tím řadu nových kontrolních mechanismů, které už ale řada zemí kritizuje. Prý ještě více zasahují do suverenity jednotlivých členských států a nerespektují určitá národní specifika. Jak hodnotit tento stav? Podaří se zabránit dalším krizím? Nehrozí rozpad EU, když například Velká Británie a také Dánsko přehodnocují své členství v Unii? 

Nejsem ekonomický odborník, jisté ovšem je, že řecké vlády odpovědností právě nevynikaly, a to je napsáno velmi slušně. Svůj díl viny na tom ovšem jistě nesou i ty státy EU, které jim půjčovaly stále více, ale už neřešily, co se s těmi penězi děje. Což ovšem Řeky nijak neomlouvá.

Jak se změnilo v uplynulém roce postavení Ruska ve světě a jak situaci ovlivnily nedávné události jako konflikt s Tureckem nebo bombardování cílů v Sýrii na radikály z Islámského státu?

Není to pouze otázka uplynulého roku, ale je jisté, že postavení Ruska se diametrálně mění. V situaci, kdy provedlo anexi ukrajinského Krymu, podporuje válku na východní Ukrajině, ho lze jen těžko považovat za důvěryhodného partnera. Ekonomické sankce, které jsou toho důsledkem, společně s klesající cenou surovin ho dostávají do obrovských ekonomických problémů. Proti Evropě vede informační válku prostřednictvím Kremlem placených médií a pomáhají v tom média, která „pouze“ proruské informace přebírají a šíří dál, včetně ParlamentníchListů.cz. Ruské angažmá v Sýrii je snahou o geopolitické ukotvení na Blízkém východě a nešťastný konflikt s Tureckem je toho důsledkem. Je ale třeba zdůraznit, že Rusko nebojuje primárně proti IS, nýbrž proti Asadově opozici jako celku. Je to spojenecká podpora Asadova režimu, který je hlavní, ovšemže jistě ne jedinou, příčinou uprchlické vlny a Rusku výborně zapadá do jeho plánů destabilizace Evropské unie. Rusko v čele s Putinovou garniturou proto považuji za současnou největší hrozbu jak pro nás, tak pro celý evropský prostor. Pokud zde zaznívají hlasy za vystoupení z EU a NATO, pak je nutné si uvědomit, že jsou to hlasy pro přímý vstup zpět do ruské sféry vlivu, ze kterého jsme se teprve poměrně nedávno, a jak je dnes vidět pouze částečně, vymanili.          

Po ekonomické stránce prý předbíhá Spojené státy Čína. Například podle politologa Oskara Krejčího: „Je střídání hegemona nejcitlivější období v mezinárodních vztazích, kdy nejvíce hrozí velká válka.“ Jak se ekonomická síla či slabost Spojených států může projevit na mezinárodních vztazích? ¨

Na to neumím odpovědět. Neumím posoudit všechny aspekty ekonomické síly či slabosti Spojených států nebo Číny.

Jak moc ovlivní globální vývoj výsledky, ale i průběh a předvolební kampaň prezidentských voleb v USA? Vyhraje „normální“ kandidát, nebo třeba Donald Trump či Bernie Sanders?

Kdybych to věděl, neodpovídám zde na vaše otázky, svůj čas trávím obcházením sázkových kanceláří a prohlížením jejich webových stran. Nicméně doufám v první variantu.

Jaká je vaše prognóza budoucího vývoje Evropy v roce 2016? Poradíme si konečně s migrační krizí nebo se nakonec všichni tak trochu staneme obětí novodobého džihádu a evropská civilizace nastoupí cestu k postupnému úpadku, jak varují někteří analytici?

Nejsem zastáncem katastrofických modelů.

Kdo na politické scéně příští rok posílí, kdo propadne? Ať už díky krajským volbám, nebo případným otřesům ve vládní koalici, nebo vývoji ve světě? Hnutí ANO, ČSSD, komunisté a radikální levice, protievropská a protiimigrační pravice (konkrétně která?), proevropská pravice, někdo jiný…?

Politická situace se vyvíjí velmi rychle a v podstatě nelze říct, jaký impuls může tento vývoj ovlivnit. Většině standardních stran se vytratil ideový základ a v podstatě ad hoc reagují na aktuální vývoj. Hnutí ANO bude určitě díky svému finančnímu zázemí opět silné, pokud ovšem nevyjde najevo, že se jedná o další podnikatelský projekt Andreje Babiše a tedy v podstatě o podvod. ČSSD akutně chybí sociální demokraté, ODS a TOP 09 jsou si programově velmi blízko, zásadním způsobem je odlišuje pouze přístup k Evropské unii. Působí to nepřehledně a pravici to tříští. Komunisty asi není třeba komentovat, ti tu prostě jsou, aniž k tomu je nějaký smysluplný důvod. Nepochopitelné kroky KDU-ČSL a zejména některých jejich ministrů v této vládní koalici jí také moc nesvědčí. Celkově by naší politické kultuře prospělo, kdyby jednotliví členové vstoupili do stran, jejichž programy skutečně odpovídají jejich názorům a opustili ty, o který si to pouze myslí, nebo by si to rádi mysleli. Ale to je zřejmě přání příliš smělé.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Štěpán

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Drahoš své skutečné názory skrývá, a lidé to poznají, odhaluje zkušený bezpečnostní analytik. Babiš podle něj vládu složí, lidovci i ČSSD pokorně přijdou

14:48 Drahoš své skutečné názory skrývá, a lidé to poznají, odhaluje zkušený bezpečnostní analytik. Babiš podle něj vládu složí, lidovci i ČSSD pokorně přijdou

ROZHOVOR Andrej Babiš sestaví ve druhém kole většinovou vládu, která získá důvěru. Do smyčky strčí h…