Ruští historici ocení Vladimíra Putina víc, než jeho předchůdce. Skvěle ovládá politické řemeslo, říká docent Robejšek

04.05.2015 4:46 | Zprávy

ROZHOVOR Respektovaný akademik z univerzity v Hamburku Petr Robejšek se v nedávné minulosti opakovaně vyslovil proti dominujícímu pohledu na Rusko, a zejména na poměr jeho sil k USA a EU. Nyní se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zamýšlí obšírněji nad stavem této země a příspěvkem, který přinesl současný prezident Vladimír Putin.

Ruští historici ocení Vladimíra Putina víc, než jeho předchůdce. Skvěle ovládá politické řemeslo, říká docent Robejšek
Foto: Repro ČT
Popisek: Politolog a expert na mezinárodní vztahy doc. Petr Robejšek

Počátkem května oslaví Vladimir Putin patnáct let od svého prvního zvolení prezidentem Ruské federace. Jakým způsobem se podle vás dá obecně zhodnotit jeho patnáct let u moci? Jaký rozdíl je mezi státem, který Putin přebíral a jaký je z Ruska dnes?

Díváme-li se na toto období z ruského hlediska a srovnáme-li stav země, kterou Putin přebíral od Borise Jelcina, s dnešní situací, tak se mi jeho éra zdá úspěšná. Rusko se probralo ze svého prvotního západního poblouznění. Prosadily se v něm elity, které chápou, že pozápadnění země podle rad MMF a očekávání těch analytiků, kteří si mysleli, že stačí převzít západní hospodářské a politické instituce a je vyhráno, byla a jsou ruským podmínkám zcela nepřiměřená. Putin zabránil rozprodeji ruského majetku západním společnostem a podařilo se mu stabilizovat a dokonce i relativně posílit ruskou mezinárodní pozici. Vnitřní slabost země kompenzuje obratnou inscenací národních hodnot, a to občané zřetelně honorují.

Dá se objektivně říci, zda se běžným ruským občanům žilo lépe v době, kdy jejich zemi vládl Boris Jelcin, anebo jestli mají kvalitnější život nyní? Nehleďme v tom na zahraniční politiku, ale spíše na běžné životní starosti řadového Rusa. Jak to je?

Objektivní soudy neexistují a pocit „žít lépe“ má hodně společného s psychologii. Řekl bych, že v Jelcinově době lidé hodně věřili na budoucnost, rychlé zlepšení a západní konzumní symboliku. Zároveň byli hluboce znejistělí a nesporně trpce zažívali rozpad impéria. Dnes jsou střízlivější a smiřují se s jen pomalým zlepšováním životní úrovně. Pomáhá jim v tom skutečnost, že žijí v přehlednější a stabilnější společnosti. Pozitivní roli hrají jistě i znovuzískaná sebedůvěra a národní hrdost.

Putinova popularita v posledních měsících láme rekordy za celé období jeho politické kariéry. Přitom Rusko na tom není nijak zvlášť dobře. Jeho ekonomiku objektivně poškodily a dále poškozují západní sankce a značné škody napáchal i pokles cen ropy, na čemž je ruský rozpočet výrazně závislý. Jak si tedy tu popularitu vysvětlit? Líbí se snad Rusům, že její lídr bojuje proti Západu a Americe, než kdyby s nimi spolupracoval i za cenu lepší životní úrovně?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radim Panenka

Mgr. Marie Jílková byl položen dotaz

ženy, děti a práce

Paní poslankyně, myslíte, že jen ženy v politice to mají složité? Nemyslíte, že je problém mnohem hlubší, a že skloubit téměř jakoukoliv práci s péčí o rodinu a děti je dost náročné? Zkoušela jste s tím něco udělat? Proč je třeba tak málo příležitostí pro práci na částečný úvazek a neměli by být něj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Škola není úřad pro výchovu poslušných ovcí. Ministerstvo selhalo, školství musí projít očistou, říká Dalibor Štys za Svobodné

8:44 Škola není úřad pro výchovu poslušných ovcí. Ministerstvo selhalo, školství musí projít očistou, říká Dalibor Štys za Svobodné

Profesor Dalibor Štys, vysokoškolský pedagog, expert Svobodných pro oblasti školství, si nebere serv…