Boje o rafinerii, radikálové postupují na Bagdád a situace se vyostřuje. K čemu tohle podle Vás povede?
Nevím, zda se irácké armádě podaří nápor islamistů z ISIL zastavit. Doufám však, že ano, už jen s ohledem na miliardové investice do nové irácké armády a její vybavení nejnovějšími zbraněmi, od tanků, přes bojové letouny F-16 až po raketové systémy. Slabost irácké armády je v něčem jiném, a sice v tom, že iráčtí vojáci nevěří svojí vládě a nemají tak za co bojovat.
Na druhé straně je zřejmé, že na Středním východě končí uspořádání narýsované Francií a Velkou Británií na počátku 20. století a hranice v regionu se budou měnit. Není snadné si představit, jak se bude situace v Iráku dále vyvíjet. Myslím si ale, že není možný návrat zpět a že bude velmi obtížné, ne-li nemožné, udržet Irák pohromadě. Pravděpodobnější variantou je, že se v budoucnosti rozdělí na tři části, šiitskou, sunnitskou a kurdskou, která již de facto jako samostatný stát existuje. O hranice těchto tří nástupnických států se však ještě odehraje lítý boj. Iráčany v nejbližší budoucnosti nečeká nic dobrého.
Vy tvrdíte, že samotná intervence USA v Iráku byla největší chybou. Můžete popsat důvody?
Spojené státy, spolu se spojenci, intervenovaly v Iráku na základě dnes již prokazatelně klamných informací o iráckých chemických zbraních. Jakkoli byl Saddám Husajn krutým diktátorem, který prosazoval v Iráku nevybíravými metodami dominaci sunnitské menšiny nad Šiity a Kurdy, v Iráku fungovaly veškeré atributy státu tj. státní správa, samospráva, armáda. Spojené státy během intervence, spolu s režimem Saddáma Husajna, irácký stát jako takový zničily a za více než 10 let „demokratizace“ země nebyly schopny, jak se dnes ukazuje, tyto instituce nahradit. Aby byl stát státem, musí mít vlastní území a musí být schopen ho kontrolovat prostředky jako je policie a státní správa, musí být schopen ho chránit svojí armádou, musí mít také vlastní obyvatele loajální tomuto státu. Nic z toho současný irácký stát na rozdíl od Saddámova režimu není schopen vykonávat.
Psali jsme:
Barack Obama podle posledních informací vojenskou akci proti islamistům v Iráku neplánuje, ale bojové letectvo zahájilo průzkumné lety nad Irákem. Je to ukázka připravenosti na případný zásah?
Nemám informace z amerického generálního štábu, ale domnívám se, že se USA budou snažit irácké vládě Malikího maximálně pomoci, protože Obamova administrativa je kvůli nynější situaci v Iráku pod silným tlakem. Samotný návrat amerických vojáků do Iráku nepřichází ale z mnoha důvodů v úvahu.
Jaké důvody máte na mysli?
Americký prezident nepošle vojáky do Iráku, protože nálada americké veřejnosti, politická opozice ani logistické a jiné důvody mu to ve větším měřítku nedovolí.
O situaci v Iráku mluvil v britském parlamentu premiér David Cameron, který uvedl: „Nesouhlasím s těmi, kteří si myslí, že se nás to netýká, a že pokud chce někdo nastolit extremistický islámský režim uprostřed Iráku, není to naše věc. Ti lidé se snaží zabrat území a zároveň plánují útoky na nás zde doma, ve Spojeném království.“ Tato slova řekl Cameron podle serveru iDnes.cz. Jde o reálnou hrozbu?
Extremistický islámský režim je samozřejmě hrozbou i pro Evropu. Významným způsobem může radikalizovat islámskou část populace v zemích západní Evropy a může negativně ovlivnit bezpečnostní situaci také u nás, neboť v schengenském prostoru nelze pohyb radikálních islamistů omezit.
Jak moc ohrožuje situace v Iráku zbytek světa?
Situace v dnešním Iráku destabilizuje především celý region Středního a Blízkého východu. Hrozí, že se konflikt rozšíří do dalších zemí regionu. Posiluje také roli iránského islámského režimu. Stejně tak oslabuje energetickou bezpečnost Evropy.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
