Italové odmítli v referendu reformu ústavy, která měla zjednodušit systém vládnutí v zemi, premiér Matteo Renzi nabídl demisi. Sdílíte obavy, že odmítnutí reforem by mohlo vést k politické nejistotě v zemi a to by mohlo mít negativní dopad na Evropskou unii?

Nechci spekulovat, ale myslím, že ze strany premiéra Renziho to byla taktická chyba spojit svou osobu a své setrvání ve funkci s výsledkem referenda. Navíc jsou tyto reformy pro Itálii nutné a je tedy škoda, že byly odmítnuty. Italská společnost, nejen ekonomika, reformy potřebuje. Nejde ale ani o ty reformy. Rakouské volby dopadly jinak než ve prospěch populisty Hofera, ale už je jeho úspěch, že se mohl ucházet o tuto funkci. To vše, stejně jako zvolení Donalda Trumpa nebo brexit, svědčí o tom, že většina voleb, referend a masových rozhodnutí elektorátu jsou spíše protestním hlasem, než tím, že by si lidé uvědomovali, co je a co není potřeba. Oni prostě nechtějí vládu dosavadní elit, dnešních politických představitelů.

Jaké bude mít rozhodnutí Italů dopady třeba na euro, eurozónu a celou Evropskou unii?

Euro hned po hlasování oslabilo, ale nemyslím, že okamžitě to bude mít na společnou měnu zásadní dopad. Spíše jde o to, jak bude pokračovat pomoc státu bankám jako Monte dei Paschi di Siena. Pokud dojde k jejich větší destabilizaci, opravdu to potom může vést ke zneklidnění situace v eurozóně. A můžeme se vrátit někam buď do roku 2011 nebo do let 2013-14, kdy vrcholila řecká krize. A mohou se objevit otazníky nad budoucností Evropské unie. Uvidíme také, jak dopadnou volby ve Francii.