Šéf pražské SPO Oberreiter: Zeman je nejlepší porevoluční prezident, ochraňuje zájmy nás všech. Havel by dnes neobstál

Jak hodnotíte dosavadní působení prezidenta Miloše Zemana?

Prezident je ve své půlce volebního období, má dva a půl roku za sebou a předpokládám, že neudělal žádnou chybu. Prokazuje, co slíbil v inauguračním projevu, a celé jeho období hodnotím vysoce kladně, pozitivně a ve prospěch společnosti. Jak říkal, chce být prezidentem všech a samostatné suverénní země a také se tak chová. Platí to i nyní, kdy země prochází velmi složitým a těžkým obdobím stejně jako celá Evropa – imigračními problémy.

Jak tedy vnímáte výroky prezidenta ohledně uprchlíků? Ať už jde o slova „vezmu sám pušku do ruky“ nebo kritiku kvůli financím, které neputují do zařízení pro děti, ale do řešení situace s imigranty…

Co se týče pušky, šlo o nadnesení. Je třeba prezidentovi rozumět, protože má blízko k bonmotům a nadsázce. Nemyslel tím, že ve svých sedmdesáti letech vezme do ruky pušku, ale nicméně říká, že je připraven udělat vše pro obranu země. Tak bych vnímal tento výrok. Pokud jde o uprchlíky a finance, má svým způsobem pravdu. Mnoho lidí sbírá po desetikorunách a stokorunách peníze na děti, které nemají na invalidní křeslo nebo na protézu. Je smutné, aby se země v centru Evropy ve dvacátém prvním století skutečně skládala tímto způsobem na lidi, kteří přišli na svět jako postižení nebo prošli traumatem či nehodou. Naše státní kasa nemá na to, aby byla schopna uhradit tyto základní věci.

Chcete tím říci, že prezident využívá přehnaných vyjádření, aby upozornil na daný problém?

Určitě. Od toho existují bonmoty. Je to zkratka, někdy vtipná, jindy vtipná není, ale je to zkratka, když chci na něco poukázat, a toho se člověk chytne. Miloš Zeman je velmi sečtělý a má mimořádnou paměť. On si pamatuje řadu bonmotů z knih a knihoven, které prostudoval. On se je neučí a nemusí připravovat projevy. Když hovoří, tak krásně, plynule a dává příklady, drží se tématu a nikdy neuhýbá. Při tom ho bonmoty napadají a některé vymýšlí sám.

Zmínil jste, že má prezident mimořádnou paměť. Věříte mu tedy, že viděl tolik diskutovaný Peroutkův článek s titulkem Hitler je gentleman, který se dosud nenašel?

Dobrá otázka. Věřit bych mu chtěl, ale sám jsem na internetu dostal na e-mail desítky odkazů od všech svých známých a neznámých lidí. Začal jsem je číst včetně řady článků, které napsal v roce třicet osm a třicet devět. Jestli článek existuje a má název Hitler je gentleman, nevím, ale ostatní články z té doby napovídají, že si to Peroutka myslel. Pokládal jsem ho za statečného, ale v této době jeho morální integrita utrpěla.

Jakub Pitron, aktivista protizemanovských demonstrací, vidí prezidentovy výroky jako házení kolektivní viny, zobecňování, které nám může uškodit. Co vy na to?

Uškodit nemůže, my se o tom přesvědčíme za měsíc nebo za dva. Říká to, protože ochraňuje zájmy nás všech. Zkrátka si myslím, že pokud se valí proudy statisíců lidí, tak to nemusíme zvládnout. Miloš Zeman s oblibou říká, že ne každý muslim je terorista, ale každý terorista je muslim. Asi na tom něco pravdy bude. Když se podíváte, jak vypadají vízová kritéria pro cestu do Spojených států i jinam, na ambasádě jim musíte říci prakticky vše včetně čísla účtu. Oni musejí rozhodnout, zda dostaneme vstupní povolení, nebo nikoliv, a nemusejí nic vysvětlovat. Tady se statisíce lidí rozhodly, že zde chtějí žít, a my máme povinnost je vzít. Porušili jsme tím veškeré diplomatické dohody, které existují. Vezmeme je sem a zkrátka si je budeme rozdělovat a legalizujeme jejich pobyt. Do Austrálie se bez povolení ani nedostanete. Legalizujeme lidi, u nichž nevíme, odkud jsou, neznáme jejich jazyky, zvyky a nevíme o nich vůbec nic. Nejsme na tom zase tak dobře. Když se podíváme, kde jsme my a kam to dotáhlo Rakousko… Místo přiblížení jejich úrovně jsme se vzdálili. Jde o skutečný problém: vyživovat tisíce lidí z ciziny a ubytovávat je, když se nám tu po ulicích válejí tisíce bezdomovců, pro které střechu nad hlavou, jídlo ani oblečení nemáme. Najednou peníze máme. Tudíž jsme to měli použít už dříve a nějakým způsobem bezdomovce integrovat do společnosti.

Jak se domníváte, že se změní naše a světové vnímání o uprchlících?

Austrálie nikoho nevpustila, otočila lodě, převezla je na blízké souostroví Papua-Nová Guinea, zřídila jim tábory a jejich lodičky potopila. Každý se tam musí chovat tak, jak je v Austrálii zvykem. Jak řekl i náš prezident, musí ctít naše zákony. Australané mají s multikulturou moc špatné zkušenosti. Někdo z nás ještě věří, že multikulturalismus je fajn, že sem přišli pracovat a chtějí žít podle nás, obohatí nás a my se naučíme něco od nich. Ale když vidíte záběry z různých míst, kam přicházejí uprchlíci, není tomu tak.

Ještě se vrátím k prezidentovi. Jakub Pitron uvedl, že od Miloše Zemana slyší jen populistická řešení, nevhodnou mluvu a vidí chování nevhodné hlavy státu. Proč s tím nesouhlasíte?

Nesouhlasím a myslím si, že v naší zemi je strašně zaběhlé někoho nálepkovat, a já nálepkování nemám rád. Jako nálepkují noviny, když někdo něco řekne proti čemukoliv, je buď extremista, nebo rasista, nebo xenofob, nebo blbec. To nemám rád, proč by prezident nemohl mít jasný názor? On si říká, co si myslí osmdesát procent lidí, že je sem nikdo nezval. Začínám být alergický na věčné kritiky. Prezident je zkrátka náš prezident zvolený dvěma a tři čtvrtě miliony voličů a já to respektuji. Je to člověk, který se umí chovat, člověk, který má jasný politický a ekonomický názor, a člověk, který ví, kam by měla Česká republika směřovat. To je vše. Ti ostatní, nevím, jaké mají důvody k nenávisti, možná že mu nerozumějí, nebo mluví příliš intelektuálně. Když si člověk poslechne jeho projevy v posledním roce a půl, nevidím v nich chybu. Je obdivuhodné, že se může postavit před finanční fórum a mluvit zasvěceně, může si stoupnout před církevní hodnostáře a mluví zasvěceně, před lékaře a bez papíru a přípravy může fundovaně hovořit. To považuji za mimořádné a myslím, že už nikdy nebudeme mít takového prezidenta. Měli bychom na něj být hrdí.

O čem svědčí jeho cesta do Číny, když jsme se jako jediná země Evropské unie rozhodli vetovat návrh na neúčast při oslavách výročí od druhé světové války?

Velmi dobrá otázka. On jednak v Číně byl loni na podzim a čínská oblast a Dálný východ jsou obrovským zdrojem nejen strategických surovin, ale i velikým trhem pro výrobky ze všech zemí světa. My jsme víceméně v posledních desetiletích přišli o tento trh, ale i o další, jako ruský, indický a jiné trhy svázané s Východem. Prezident Zeman jako studovaný ekonom a dlouho pracující v hospodářství chce znovu otevřít cesty našich podnikatelů, proto tam nikdy nejede sám. Oni ho uznávají, rozumějí mu a neberou ho jako člověka, který je dva a půl roku prezidentem. Oni ho znají třicet let a i jeho intelektuální dosah. Vidím to jako velkou snahu otevřít čínský trh, a to my potřebujeme. Jsme exportně orientovaná ekonomika, tři čtvrtiny výroby vyvážíme a každý chápe, že západní Evropa není tím pravým poteciálem, kam můžeme expandovat. Potřebujeme nový trh. Oslavy výročí války mu určitě nikdo nevyčítá a teprve uvidíme, kdo tam pojede. Jinak byznys se tam už dávno dělá, Francouzi, Britové, Italové a další, jen my se tam musíme dostat.

Který z porevolučních prezidentů České republiky byl podle vás nejlepší?

Po dvou a půl letech, i když je těžké hodnotit dopředu, ale momentálně je pro mě nejlepší Miloš Zeman. Václav Klaus si vedl též schopně. Byl jednoznačně fundovaný člověk a možná se mu nepovedly privatizace a kuponová privatizace a jednoznačně si dojem poškodil samotným závěrem – amnestií, kdy osvobodil všechny, kteří měli pokračovat do výkonu trestu nebo být odsouzení. Václav Havel byl porevoluční prezident, romantik, který neměl velké zkušenosti v politice ani v hospodářství. Zkrátka se domníval, že to dělá nejlepším možným způsobem. Myslím, že od té doby se snižují procenta lidí, kteří mu věřili.

Takže se domníváte, že by prezident, jako byl Václav Havel, nemohl v dnešní době uspět? Ale zároveň byl tehdy tím nejlepším kandidátem pro polistopadovou republiku a správným startem pro občany?

Určitě, přesně tak. Měl velkou důvěru obyvatel, byl známý a zkrátka ikona České republiky stejně jako v roce šedesát sedm Dubček, kterého lidé dodnes znají i v zahraničí. To byl Václav Havel, sehrál svoji roli a možná nemusela být tak dlouhá, ale sehrál ji. Dnes potřebujeme prezidenty kvalifikované, studované znalce a manažery.

Domníváte se, že se Česká republika v demokracii vydala správným směrem?

Vydala se správným směrem, ale úplně se to nepovedlo. Směr byl správný. Revoluce, ať kdekoliv na světě, je bod, kdy se začíná. Revoluce je vždy výměnou kádrů a výměna kádrů je to, co bylo u nás špatně. Už jsme někde jinde, než byli kdysi Rusové, ale tady fungují informatika, průzkumové agentury, Facebook, Twitter a demokracie je trochu cinknutá. Víceméně se dá jistým způsobem naočkovat do obyvatel to, co potřebuje vládce agentur a sdělovacích prostředků. Už nejde o autonomní, spontánní myšlení obyvatelstva, ale reflektuje to, co je mu doporučeno.

Jaký je váš názor na budoucnost Evropské unie? Vydrží euro?

Ocitáme se ve velmi nejisté době a domnívám se, že pokud vydrží Evropská unie, bude muset dojít k podstatným změnám. A jednotlivé státy i země si to přejí, mělo by dojít k určitému rozvolnění a mírnému důrazu na národní zájmy. Sjednocení a tvoření unitárního státu pod jednotným velením momentálně nemá šanci na další rozvoj. Evropa změny příliš uspěchala.

Jak se s odstupem času díváte na konflikt na Ukrajině? Bylo Rusko agresorem? Nebo se Evropská unie neměla míchat do věcí na Ukrajině?

Poslední část je správná. Všichni jsme fandili revolučním změnám, ale s postupem času jsme viděli, jak dochází ke změně. Pokud člověk má i jiné zdroje – internetové – najednou vidí, že je všechno jinak, a je velmi pravděpodobné, že dochází k rozpadu. Jak řekl Miloš Zeman, my nemáme důkazy, že došlo k invazi Rusů, a správně to připodobnil k obsazení nás, když tu bylo půl milionu Rusů. To je invaze, ne několik tisíc vojáků. Ukrajina se dostala do neřešitelné situace a odneseme to zase my, nejen Češi, ale Evropané. Ukrajinská infrastruktura je totálně zničena, čtyřicet milionů lidí žije na pokraji bídy, blíží se zima a bojovalo se v ulicích. Budou vyžadovat finanční injekce a bude se muset stavět znova. Na tomto stavu má Evropská unie svůj podíl.