V poslední době jakoby se vztahy mezi Ruskou federací a Spojenými státy americkými vracely do dob studené války. Myslíte si, že chce USA Rusko zničit anebo ho jen oslabit?
Velký světový kapitál nestrpí konkurenci. Usiluje o zničení jakékoliv alternativy a ustanovení kontroly nad všemi zdroji planety. V těchto poměrech Rusko se svým obrovským bohatstvím vypadá opravdu přitažlivě.
Během století je předmětem zájmu a toužení ze strany vnějších sil. Koalice evropských zemí bojovaly proti Rusku v dobách Ivana Hrozného a Petra Velikého. Napoleon v roce 1812 s sebou přivedl "tucet jazyků", byl mu kladen náležitý odpor, takže vzal nohy na ramena. Také čtyřicet let během Krymské války se naši zemi pokoušeli dostat na kolena.
Zřízením Sovětského svazu - prvního státu pracujících na světě - vyzval celosvětový kapitál několikrát k novému následování jeho nezdravého apetytu. Prezident USA Woodrow Wilson připravil plán rozdrobení naší země na dvacet samostatných států. Hitler se neustále snažil zničit SSSR a vyhladit ruský národ. Poté zase, v době studené války, dělal Washington všechno, aby rozvrátil Sovětský svaz. V současnosti se jim nelíbí Ruská federace.
Je třeba si ale připomenout jednu prostou pravdu: pro USA jsme nikdy nebyli a nikdy nebudeme partnery. V jejich představě budoucnosti je Rusku určena nezáviděníhodná role. Oni nám budou vždy házet klacky pod nohy, škodit, pokoušet se nás oslabit, deptat blokádou a hrozit vojenským útokem. Ekonomické sankce, pronásledování našich občanů a odstranění mnohých ruských sportovců z účasti na olympijských hrách, to je jen pár příkladů. Je to ukázka otevřeného vyděračství a politikaření.
Na mezinárodní aréně se Rusko nachází v krajně složité situaci. Vládnoucí kruhy Washingtonu se soustředěně snaží o zkomplikování našich vzájemných vztahů s Evropskou unií. Pro nás stále roste hrozba ze strany agresivního bloku NATO. Jeho základny obklíčily ruské hranice ze všech stran.
Cílem USA je maximální oslabení Ruska, ustanovení pevné kontroly na jeho finančními toky a přírodními zdroji. To je co nejstručnější pojmenování jejich programu. V budoucích plánech globální kapitalistické elity pro naši vlast není místo.
Před námi stojí úkol uskromnění obyvatelstva a historického přežití země. Politika současného ruského vedení nedovoluje tento úkol řešit. Funguje v něm totiž mnoho lidí, kteří se drží kursu Jelcina, Gajdara a Čubajse. Jejich aktivity vedené podle neoliberálních šablon Rusko oslabují. V zemi pokračují škodlivé ekonomické reformy, rozpad vzdělávacího a sociálního systému. To vyprovokovává zločinné hluboce sociální rozštěpení, podrývá stabilitu a plodí nouzi.
Zachránit tuto situaci může pouze státně-patriotická linie a provádění principiálně odlišné sociálně-ekonomické politiky. KPRF má konkrétní program reformy a skupinu profesionálů pro realizaci vyvedení Ruska z krize a zabezpečení jeho národní bezpečnosti.
Předseda Ústředního výboru Komunistické strany Ruské federace Gennadij Zjuganov.
Jak jste předeslal, Rusko je téměř ze všech stran obstoupeno vojenskými základnami USA a jejich spojenců z NATO. Jakým směrem by se měla v tomto kontextu ubírat politika ruské vlády?
Spojené státy americké provádějí vnější politiku, která se orientuje na vytvoření jednopolárního světa a upevnění své nadvlády. Projevuje se to v neustálém vměšování do záležitostí nezávislých států, ve vnucování vlastní vůle celým kontinentům. Severoatlantická aliance se jeví v tomto ohledu nástrojem v rukou USA.
Agrese NATO v Jugoslávii, Iráku, Libyi, "mírotvorná" operace v Afghánistánu jsou doprovázeny stovkami tisíc obětí. Pakt se přeměnil v nastupujícího světového četníka, který bude nespoutaně trestat a odměňovat dle svého uvážení. Čím déle, tím očividněji se ukazuje jeho reakcionářská podstata. Rozvoj Číny a Íránu, obrat Ruska k více samostatné vnější politice nutí vládce USA čím dál častěji snímat z tváří lživé masky mírotvůrců. Globální oligarchie posiluje své schopnosti a počítá děla.
Před NATO nyní stojí úkol rozvinout systémy globální kontroly nad všemi pevninami a moři a vytvořit kapacity pro naplánování ozbrojených útoků na kterýkoliv bod planety. Severoatlantická aliance se přetváří v nadnárodní orgán. Přála by si převrátit po druhé světové válce vytvořený systém mezinárodního práva a dostat pod sebe Organizaci spojených národů. Svazky a akce NATO rostou všude, ať už je to Blízký východ, Afrika či východní Evropa.
Jde o strategické obklíčení Ruska. Vzniká pás nám nepřátelských států. Základny USA a NATO se objevují v Polsku, Bulharsku, Rumunsku - na březích Černého moře. Pobaltí už je plně pod kontrolou aliance. NATOvské vojenské boty šlapou po území těchto států, jejich lídři křičí o "sovětské okupaci" a cizí vojáky vítají s otevřenou náručí. Ukrajina oznamuje připravenost vstoupit do NATO, aliance hospodaří v Gruzii. Chapadla agresivního bloku už dosáhly Střední Asie.
V takové situaci je ruská vláda povinna zaujmout mnohem tvrdší postoje k posílení bezpečnosti Ruska. Je třeba oživit naše ozbrojené síly, obnovovat kruhy přátel a spojenců, upevňovat vzájemné vztahy se zeměmi Šanghajské organizace pro spolupráci a Organizace Smlouvy o koletivní bezpečnosti. Nejlepší vyhlídkou na záchranu rovnováhy sil ve světě by bylo vytvoření Svazu Ruska, Běloruska a Ukrajiny, který by spojil potenciál tří slovanských národů. Šlo by o velmi nadějnou garanci veškeré evropské a světové bezpečnosti. Nedivím se, že USA a NATO aktivně vzdorují této perspektivě a pokouší se proti sobě poštvat bratrské ruské a ukrajinské národy.
Velmi důležité je také rozvíjet náš průmysl, školství a vědu. Bez toho se obranyschopnost nezpevní. Připomínám si často důležitý příklad z naší historie. Vítězství v roce 1945 by nebylo, kdyby v Sovětském svazu pod vedením Stalina nedošlo k industrializaci, přezbrojení Rudé armády a kulturní revoluci.
Jaká by měla být reakce Ruska, kdyby se akce vojáků NATO na vaší hranici stupňovaly?
Loňského listopadu "Natovci" provedli dost vážnou vojenskou provokaci proti naší zemi, když zaútočili na ruské letadlo Suchoj Su-24 v Sýrii. To byla mimořádná událost. Ještě ani jednou za posledních padesát let "Natovci" nepoužili své ozbrojené síly k tomu, aby napadly bojové letouny naší země. A tato letadla, připomenu, plní zadání boje s mezinárodním terorismem.
Myslím si, že za tím incidentem stály hlavně USA. Za celou svou historii se vždy odlišovaly uměním organizovat podobné provokace. Svého času jsem sepsal práci "Dvě stě let amerických iluzí". Prozkoumal jsem vnější politiku USA za několik desetiletí a zůstal v úžasu. Vždy se odlišovala dvěma zvláštnostmi. První je expanze, tedy obsazení cizích území a zřízení tam svých základen. Tou druhou jsou neustálé provokace.
Američanům se vždy hodila válka na cizím území, aby mohli odepsat část svého ohromného dluhu, ale neohrozili tím své vlastní území. Jiné možnosti nevidí. Tato země se už dvakrát natvrdo přiživovala na světových válkách. Dnes se Američané snaží o nové provokace. Na jejich výzvy musíme rychle odpovědět. Rázně ale uvážlivě. Jestli chceme být silnými a jistými, je nutné posilovat svou zemi a po všech stránkách ji rozvíjet. V tu chvíli se i mezinárodní problémy budou řešit v rámci udržení pořádku efektivněji.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
_profil_top.jpg)
