S jakýmí očekáváními jde Komunistická strana Ruské federace do voleb do Státní dumy Federálního shromáždění Ruské federace?
Myslím si, že jsme aktivní fázi předvolební kampaně zvládli. Náš tým vytvořil reálný program vyvedení země z krize „Deset kroků k důstojnému životu“. Tento program podpořily Orlovské ekonomické fórum a Všeruská rada pracujících kolektivů. Vzbudil velký zájem na Fóru národů Ruska v Ufě. Na sjezdu komunistických poslanců všech úrovní byl náš program hromadně schválen. Nakonec předvolební platformu oficiálně potvrdil i XVI. mimořádný sjezd strany, který se konal pětadvacátého června.
Do parlamentních voleb jde KPRF s programem ekonomického a duchovního obrození Ruska. Jedná se o naše požadavky, jako navrácení bankovního a finančního systému pod kontrolu státu, znárodnění strategických oblastí ekonomiky a provedení nové industrializace. Naléháme na nové přijetí povinných norem pro oživení zemědělsko-průmyslových závodů, navrhujeme aktivně využívat unikátních zkušeností národních podniků. KPRF se bude snažit o proměnu Ruska ve stát pro národ, za sociální politiku v zájmu všech občanů. Tím myslíme dostupnou a kvalitní lékařskou péči, důstojné platy a důchody, kontrolu cen nad zbožím první potřeby. Také bojujeme za kulturně-mravní obrození země, což znamená rozhodné zabránění všem projevům antisovětismu a rusofobie, za koncepci „vzdělání pro všechny“, která se zakládá na nejlepších tradicích unikátní sovětské školy.
Měla by se Visegrádská čtyřka v případě vítězství Norberta Hofera propojit s Rakouskem a vytvořit těsnější unii?Anketa
V případě vítězství KPRF se naše přístupy a principy stanou zákony, konkrétním dílem vlády národní důvěry. Jsme připraveni na sebe vzít odpovědnost za Rusko. Tyto volby pro ně mají osudový charakter. Jestliže bude pokračovat stará politika, finančně-ekonomický krach se stane neodvratným. Pro zemi je nyní důležité rychlé a mírové východisko z krize. Věříme, že získáme významnou podporu občanů.
Nicméně Vladimir Putin má velkou podporu obyvatelstva a strana Jednotné Rusko také. Jak hodnotíte vašeho prezidenta?
Prezident Putin v současnosti vede stát v podmínkách těžké mezinárodní vojensko-politické krize a zhoršující se ekonomické situace v zemi. V tom, co se týká mezinárodního rozpoložení, prezident celkem dobře situaci zvládá. V roce 2007 začal rozvíjet státně-vlasteneckou linii, v čemž pokračoval v době navrácení Krymu a Sevastopolu vlasti.
Řadu jeho správných řešení jsme podpořili. Nyní klademe maximální úsilí na to, aby nastal mír na Blízkém východě, aby skončila krize na bratrské Ukrajině a aby byla mezinárodní pozice Ruska posílena.
Jinak státně-vlastenecká linie, kterou sleduje zahraniční politika, není posílena potřebnou sociálně-ekonomickou politikou uvnitř země. Kurz vlády zůstává liberálním, což se protahuje už třetí desetiletí. Putin si myslí, že vláda pracuje efektivně. My s takovým úhlem pohledu kategoricky nesouhlasíme. Jde o finančně-ekonomickou krizi, která v naší zemi trvá. V mnohém ale jde o výsledek působnosti liberálních ministrů.
Prezident pravidelně říká myšlenky o nutnosti solidarity a semknutosti ve společnosti. Nicméně jak dosáhnout semknutosti, když každý druhý občan Ruska žije z patnácti tisíc rublů měsíčně (zhruba 5550 korun) a méně, přičemž ceny za potraviny za poslední rok vyrostly o čtvrtinu. O jaké solidaritě může být řeč, když oligarchové mění jachty a zámky v Alpách jako rukavice a penzistům odmítají dorovnat důchody alespoň do úrovně inflace? Jaká možnost shody, když rodiny členů vlády odpočívají, léčí se a chodí do škol v zahraničí, a tuzemské vzdělání a zdravotnictví jsou cílevědomě ničeny?
Proto z jedné strany po státně-politické linii mnozí slibují a z druhé liberálně ekonomický a finanční model podrývá možnosti země vyjít z krize. S tím nechceme mít nic společného.
Na jednu stranu si ceníte připojení Krymu k Rusku, na druhou chcete konec krize na bratrské Ukrajině. Jak vůbec vnímáte její budoucnost? Nedojde k rozkladu Ukrajiny?
To je aktuální a důležitá otázka pro všechny ruské občany. Vnímání ukrajinských událostí a ta bolest, kterou pociťujeme ve spojení s válkou, která tam stále a zákonitě plane. Ukrajina, to není jen součást slovanského světa. Ukrajinská země a její národ jsou nedotknutelnou částí ruského vědomí, ruské historie. Jde o hluboké duchovní a kulturní spojení mezi našimi národy a jejich historickou nerozdělitelnost.
Jak jen ideu ukrajinské státnosti začali uměle ohýbat k orientaci na Západ, k odcizení s Ruskem, tak tato politika názorně předvedla svou nereálnost. Dojednáním protiruského svazu s NATO a USA ztratí Kyjev šanci na původní nezávislost. Reálně jsou tyto síly k Ukrajině plné nenávisti. Nejsou zainteresovány v jejím rozvoji a rozkvětu. V současnosti se tajené stává zjevným: noví „spojenci“ kyjevského režimu posunují Ukrajinu ke zhoubným liberálním reformám, připravují ji o zbytky průmyslu a vědního potenciálu, dusí její zemědělství.
Nacionalistické hnutí na Ukrajině, to není cesta k národnímu osvobození a kulturnímu rozvoji, ale cesta zmaru. To už pochopily miliony Ukrajinců. Mnozí z nich se se zbraní v ruce vzbouřili proti neobanderovcům. Jejich boj se jeví jako skutečné národní hnutí odporu, protože říkají své jasné ne fašismu, ponižování a plánům rozervání letitých svazků s Ruskem a jeho národem.
Jedinou spásnou alternativou pro Ukrajinu je obnova národní moci, úplná změna ekonomického systému a návrat k principům sociálního státu. Převážně jako součást Sovětského svazu se Ukrajina dostala na vrchol svého rozvoje, jak ekonomického, tak i kulturního. Jsme přesvědčeni, že zdravé síly ukrajinské společnosti zvítězí a zaženou následníky Bandery do stejného podzemí, z něhož vylezli. Jen ve spojení s Ruskem Ukrajina může kráčet cestou rozvoje a korigovat konflikt na Donbase.
Aliance s agresivními silami Západu se věčně obrací v neštěstí. Proto by si Ukrajinci měli vzpomenout na tragickou historii hejtmana Ivana Mazepy anebo nedlouhou vládu hejtmana Ivana Skoropadského. Současné hrozné události potvrzují myšlenky V. I. Lenina o tom, že pouze „při jednotném působení velkoruských a ukrajinských proletářů může být Ukrajina svobodná, přičemž bez takové jednoty o tom nemůže být ani řeč“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
