Čeho se v dalším vývoji země ze svého pohledu obáváte nejvíc?
Největší naší obavou je neplnění programového prohlášení vlády a koaliční smlouvy, neřešení námi mnohokrát kritizovaných nedostatků.
Co tím přímo myslíte?
V mnoha materiálech a při jednáních jsme upozorňovali na to, že úroveň státní správy se neustále snižuje, což je mimo jiné i vlivem častých změn na jednotlivých rezortech, nedůsledností jednotlivých pracovníků, malou profesionalitou. Vláda by měla pracovat jako tým, který má za cíl prosperitu země a ne neustálé řešení stranických půtek a „žabomyších válek“.
Během února jste již vydali vyjádření k programovému prohlášení vlády. Kritizovali jste například absenci informací ohledně daňové zátěže. Zeptám se s nadsázkou: Dá se tedy předpokládat, že anticeny typu Absurdita roku budou mít, stejně jako v předešlých letech, i s novou vládou stále žně při předkládání byrokratických absurdit?
Záleží na tom, zda budou jednotlivé rezorty řešit jednotlivé úkoly a cíle stanovené ve vládním prohlášení a v koaliční smlouvě, jak úzce budou vzájemně spolupracovat při řešení závažných problémů a zda-li a jak důsledně budou při těchto úkolech spolupracovat se sociálními partnery. Jestliže nedojde ke snížení přebujelého aparátu, nedojde ke zvýšení úrovně, tedy odbornosti pracovníků státní správy, tlaku na zodpovědnost a kvalitu rozhodování, můžeme se dočkat dalších absurdit.
Co vidíte jako největší slabinu s dopadem na zaměstnavatele? Je to například navýšení minimální mzdy, které by mohlo podle některých mínění prohloubit již tak vysokou nezaměstnanost?
Nejsme proti postupnému navyšování minimální mzdy za předpokladu, že toto navyšování bude v návaznosti na růst ekonomiky a že současně budou dořešeny vazby na dotační politiku u znevýhodněných občanů a zdravotně postižených. Jinak nevidíme minimální mzdu jako podstatný problém, neboť v rámci uzavírání kolektivních smluv vyššího stupně je v jejich rámci dohodnuta a stanovena pro jednotlivé kategorie. Týká se to například stavebnictví, těžebního průmyslu, textilního průmyslu, kde je stanovena minimální mzda vyšší než 8500 korun. V souvislosti s tím jsme zpracovávali v minulosti rozbor směřující ke stanovení minimální mzdy podle jednotlivých oborů. Je logické, že by měl být rozdíl ve výši minimální mzdy například u některých řemesel a bank či pojišťoven.
Myslíte, že se konečně dočkáme dopracování Státní energetické koncepce? Podaří se při daném personálním složení vlády a sněmovny novelizovat horní zákon tak, aby měl stát zajištěn přístup k nerostnému bohatství?
O Státní energetické koncepci mluvíme neustále s několika minulými vládami, ať už s levicovými či pravicovými, a do dnešní doby jsme nedospěli k jejímu dopracování. Při jednání s premiérem i pracovníky Ministerstva práce a sociálních věcí jsme se jednoznačně shodli, že jako první by měla být zpracována Státní surovinová koncepce a následně energetická, která z ní musí zákonitě vycházet. Lze přece propočítat potřebu těžby uhlí pro energetiku a teplárenský průmysl a z toho by samozřejmě měla vyjít nutnost těžby. Samozřejmě je nezbytně nutné, aby horní zákon odpovídal potřebám průmyslu a aby stát měl zajištěn přístup k nerostnému bohatství. Současný stav jenom zvyšuje možnost korupce.
Máte nějakou reakci na váš apel, že by bylo záhodno zpracovat hospodářskou strategii vlády, z níž by bylo patrné, kam má česká ekonomika celkově směrovat?
Pokud se týká zpracování hospodářské strategie, byla konstatována na jednání Rady hospodářské a sociální dohody nutnost dopracování tohoto materiálu. Od něj by se následně odvíjely jednotlivé úkoly dalších rezortů tak, aby nedocházelo k mnoha kontroverzním výstupům, jak tomu bylo za předchozích vlád. Předpokládám, že premiér před projednáním tohoto materiálu ve vládě jej bude konzultovat se sociálními partnery. Bohužel toto již požadujeme řadu let a neřešení jednotné strategie mělo následně negativní dopad do podnikatelského prostředí a do následného zvýšení nezaměstnanosti.
Jak vidíte pro změnu oblast dopravy, dopravní infrastruktury, jako jednoho z aspektů rozvoje podnikání a průmyslu?
Rozvoj podnikání a růst ekonomiky není možný bez dořešení dopravní infrastruktury. O tom, že je nutno dobudovat páteřní síť dálnic, mluvíme dvacet let. Bohužel řešení tohoto problému je jedna z nejhorších negací uplynulého období, katastrofálního stavu Ministerstva dopravy a nedůslednost minulých vlád. Vlivem nepřipravenosti výstavby jednotlivých částí dálnic a trestuhodného chování příslušných úřadů a odpovědných pracovníků Ministerstva dopravy, Ředitelství silnic a dálnic a dalších došlo k tomu, že se nedaly vyčerpat ani prostředky určené k výstavbě.
A nedalo se využít ani například úvěrů Evropské investiční banky v uplynulých letech za nesmírně výhodných úrokových sazeb, ve prospěch členských států na překonání krizového období. Současná situace je katastrofální v tom, že v nejbližších měsících a možná i letech pro stavební nepřipravenost nelze realizovat nutné dokončení některých tras. Samozřejmě, že tato situace neumožňuje nastartování stavební činnosti a tím i snížení současné nezaměstnanosti v těchto i příbuzných oborech a brání i vytvoření podmínek pro investiční pobídky.
Psali jsme:
Když přejdeme k rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí, u něj jste rovněž upozornili na několik nedostatků, mimo jiné například na stagnaci v otázkách dětských skupin a další podpory z oblasti takzvaného slaďování rodinného a pracovního života. Myslíte, že nová ministryně Marksová je právě pro tyto oblasti vhodnou kandidátkou na svůj post?
S ministryní práce a sociálních věcí jsme projednávali výše uvedené problémy a byli jsme ubezpečeni, že tyto oblasti budou řešeny. Ať už se jedná o otázky dětských skupin, podpory v oblasti slaďování rodinného a pracovního života, dořešení koncepce zaměstnávání znevýhodněných skupin našich občanů a otázky aktivní politiky zaměstnanosti. Jsme přesvědčeni o tom, že ji nelze řešit jen pracovníky úřadů práce. Tito ani při sebelepší vůli pracovní místa nevytvoří.
Mgr. Michaela Marksová
Ale přesto jste souhlasili s personálním posílením úřadů práce…
Ano, a zejména se změnou činnosti těchto pracovníků, kteří by měli nejen evidovat volná místa či nezaměstnané, ale v jednotlivých regionech úzce spolupracovat se zaměstnavateli, majiteli firem, podnikatelskými a zaměstnavatelskými svazy a Hospodářskou komorou tak, aby se aktivně seznamovali s potřebami na trhu práce ve svém regionu a na základě toho mohli účinně spolupracovat s dalšími orgány státní správy v oblasti školství, regulace potřebných profesí a druhů potřebných pozic a rekvalifikací.
Samozřejmě ale nelze být úspěšný v aktivní politice zaměstnanosti bez základního předpokladu, na kterém musí spolupracovat celá vláda a její ministři, a to vytvoření dobrého podnikatelského prostředí včetně jasných a dlouhodobých pravidel, daněmi počínaje, legislativou, reformou školství, zdravotnictví, podporou aplikovaného výzkumu a inovacemi konče.
Psali jsme:
Vyjádřil jste se kriticky, že programové prohlášení postrádá nové a inovativní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Jaké by to měly být?
Zde nám jde zejména o spolupráci, kterou jsem již naznačil. Jde o spolupráci mezi úřady práce, podnikateli, školami tak, aby potřebám zaměstnavatelů odpovídalo zaměření technického školství, učňovského i středoškolského a vysokoškolského vzdělání, včetně zvýšení úrovně těchto škol, aby absolventi byli použitelní pro potřeby hospodářství, aby po absolvování příslušné školy nepadli hned do sítě nezaměstnaných a do rekvalifikačních programů, což samozřejmě je dalším nákladem státního rozpočtu.
Zmínili jste, že vám chybí například i „služby domácnostem“. Co tím přesně míníte?
Služby domácnostem se netýkají jenom pomoci zdravotně postiženým, seniorům, poúrazových stavů, ale i pomoci zaměstnaným rodičům, samoživitelkám a podobně. V současné době v rámci Konfederace zpracovává své náměty Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Jsou konzultovány s Ministerstvem práce a sociálních věcí a na několika seminářích, a to tak, aby předkládaný návrh byl konzultován nejen s budoucími uživateli, ale i s poslanci a senátory a vycházel ze skutečných potřeb.
Jakými formami by podle vás měla vláda podpořit vznik sociálních podniků a výstavbu sociálních bytů?
Vznik sociálních podniků a družstev je nezbytně nutný, neboť napomáhá zaměstnanosti zdravotně znevýhodněných skupin. Ve vyspělém světě řeší i oblast rekvalifikací, zejména znevýhodněných osob nastupujících do zaměstnání z dlouhodobé mateřské dovolené, výkonu trestu či léčené závislostí a podobně. Možnost vzniku sociálních podniků je již v současnosti řešena v zákoně o korporacích a k tomu je ještě potřeba legislativní úpravy zákona o zaměstnanosti, prováděcích předpisech a financování. Ze všech zahraničních zkušeností a i zpracovaných studií je průkazné, že vznik sociálních podniků a zapojení výše uvedených skupin do jejich činnosti šetří státní rozpočet a pro stát je i v dalších oblastech výhodný. Výstavba sociálních bytů je jedna z věcí, která je dlouhodobě neřešená, skladba bytů vytváří velkou potřebu příspěvků na bydlení sociálně slabým a je v budoucnu neudržitelná. Výstavba sociálních bytů by měla být nejen v zájmu státu, ale i každé obce a města. Také by se měly v této oblasti daleko více angažovat.
Abychom jenom nekritizovali či neupozorňovali na nedostatky: Vidíte v návrzích nové vlády, či konkrétních ministerstev i nějaké významné plusy?
Kladně jsme hodnotili, že připomínky, které jsme projednávali při přípravě jednotlivých volebních programů - i po volbách - s koaličními partnery a po jmenování vlády, byly do vládního programu zapracovány. Teď již záleží jen na tom, jak budou jednotlivé body plněny, jestli jednotliví ministři dodrží sliby, které dali svým voličům i nám. Vzhledem ke klesajícím hodnotám naší konkurenceschopnosti na základě hodnocení OECD je to životně důležité a jak se říká, je již pět minut po dvanácté.
|
Podle informací prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jana Wiesnera se vláda staví ke spolupráci s tripartitou (Radou hospodářské a sociální dohody), která je platformou pro vedení sociálního dialogu mezi vládou, odbory a zaměstnavateli, pozitivně. S předsedou vlády prý došlo k dohodě, že v období prvního pololetí letošního roku bude svolávání pléna tripartity měsíčně a budou projednávány aktuální body vyplývající z potřeb podnikatelů a v návaznosti na schválený vládní program. Na březnové schůzi budou tedy projednávány problematiky čerpání evropských fondů, operační programy, příprava nového plánovacího období, dále aktivní politika zaměstnanosti, aktivity v oblasti podpory hospodářského růstu zaměstnanosti, vyhodnocení přijatých opatření a do třetice stav dopravy, strategie mýtného systému, obnova dopravní infrastruktury včetně vytváření liniových staveb. |
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
