Senátor Antl o migraci: Chápu obavy lidí o život. Jsme reálně ohroženi. Slýchám, že válka v Evropě přijde v roce 2017. Jsem připraven k boji

11. 12. 2015 15:32

ROK 2015 - A CO DÁL? Senátor Miroslav Antl si nedovede v současné době představit, že si EU jako taková poradí s imigrační krizí. My jsme sem přistěhovalce nezvali a nesmíme si sem nechat od EU žádné další vnutit. „Pak je spíše otázkou, zda zůstaneme v EU a budeme si chránit vlastní hranice. Já osobně se k žádným sebevražedným aktivitám nechystám, jsem stále připraven ‚k boji‘,“ řekl senátor.

Senátor Antl o migraci: Chápu obavy lidí o život. Jsme reálně ohroženi. Slýchám, že válka v Evropě přijde v roce 2017. Jsem připraven k boji
Foto: red
Popisek: Senátor Miroslav Antl na konferenci Elektronizace veřejné správy – součást boje proti korupci

Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější rok od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, Sýrie, Turecko a ISIL, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?

Já jsem přesvědčen, že rok 2015 byl právě s ohledem na válečné konflikty a celkový neklid ve světě zatím nejsložitější, ostatně i tím, že nic nebylo definitivně vyřešeno, ale naopak tato situace graduje. Mne zatím nejvíce zklamala naprostá pasivita a bezradnost EU, respektive vůdců Evropské unie. Ukázalo se, že EU vůbec nebyla připravena na nápor imigrantů, ač se dal čekat – a celou tuto velice závažnou krizi nevyřešila dodnes. Ostatně desetitisíce, či dokonce statisíce nezkontrolovaných čili anonymních imigrantů hrozbu teroristických útoků ještě zvyšují. Zejména tedy masová nelegální migrace učinila tento rok přelomovým…

Tématem číslo jedna se stala migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?

Žádný úspěch v jednání EU nevidím. Došlo k naprostému selhání, které se jen těžko dohání – a zejména nastěhování anonymních přistěhovalců do Evropy už EU nevyřeší. Vždyť se EU ani neshodne na tom, zda už je, či není válka…

V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních dní alespoň z hlediska médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí Zemana, a to včetně premiéra republiky, který ho obvinil z šíření nenávisti. Zeman prý rozděluje národ, spolčuje se s extremisty. Je tomu opravdu tak? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat?

Tady je zcela zásadní úloha médií. Zejména média ovlivňují názory občanů a náladu ve společnosti. Já osobně nejsem přesvědčen, že „každý v této zemi nenávidí Zemana“, když podle výzkumů jeho popularita spíše roste. On má jednoznačný názor na přistěhovaleckou krizi – a ta rozděluje národ, nikoliv prezident Zeman jako takový. A už vůbec bych ho neobviňoval ze „spolčování s extremisty“. Ano, názorové rozdělení ve společnosti bude i nadále gradovat.

To samé se dle mnohých dělo v celoevropském kontextu. Jako by se část Evropanů odklonila od dosavadních elitních politiků typu Merkelové nebo představitelů EU a přiklonila se k euroskeptickým a antiuprchlickým silám. Je to zdravý vývoj? Jde o reakci na konkrétní situaci, nebo na dlouhodobě neutěšený stav soužití menšin v Evropě s většinou? Objevují se též názory, že ke „krajní pravici“ se kloní lidé, kterým se zdá, že je přestala hájit běžná levice. Co na to vše říci a co v této souvislosti čekat příští rok? Bude řada voleb, mluví se i konkrétně o přežití Angely Merkelové, vzestupu Marine Le Penové...

Angela Merkelová by tohle politicky a „funkcionářsky“ přežít neměla. Vzestup Marine Le Penové je jednoznačný a aktuálně ho nepochybně „zdokumentují“ i současné regionální volby ve Francii. Nemyslím si, že je to zdravý vývoj, stejně jako posilování radikální pravice vůbec, ale EU a její představitelé to nám i sobě způsobili sami svým nezdravým chováním, respektive „nekonáním“. Chápu obavy lidí o život svůj a svých nejbližších – a zejména na tohle fakt nelze v příštích měsících reagovat ignorancí, pasivitou a útoky na ty, kteří se snaží aspoň nějak lidi uklidnit…

Stabilitou Evropské unie zatřásla také dluhová krize v Řecku, kdy se rozhodovalo o jejím dalším působení v eurozóně. Výsledkem je, že Řecko obdrželo překlenovací úvěr, zůstává v eurozóně, zavádí reformy. Jak hodnotit tento stav? Přinese to vyřešení problému Řecka? Zůstane Řecko v eurozóně, a pokud ano, je tomu tak dobře?

Podle mého názoru Řecko do eurozóny nepatří – a je otázka, jak dlouho jim reformy vydrží, když tamní občanský nesouhlas stále pokračuje. Ostatně podobný názor mám na přistoupení Turecka do EU, jak jsem uvedl v minulém našem rozhovoru pro Parlamentní listy.

Jak se změnilo v uplynulém roce postavení Ruska ve světě a jak situaci ovlivnily nedávné události jako konflikt s Tureckem nebo bombardování cílů v Sýrii mířící na radikály z Islámského státu?  

Osobně doufám, že se časem Rusko stane skutečným spojencem NATO – a společně s Američany a státy EU bude koordinovaně bojovat s Islámským státem. K tomu by měly směřovat hovory mezi USA a Ruskem, za výrazného přispění francouzského prezidenta Françoise Hollanda coby zprostředkovatele.

Pokud jde o konflikt s Tureckem, chci věřit, že do něho nebude EU nijak dále zasahovat – a obě země ho vyřeší mezi sebou. Stejně tak by v současné situaci při rostoucích hrozbách z Islámského státu bylo užitečné, kdyby v lednu skončily sankce proti Rusku. Ruská federace měla, má a bude mít ve světě vždy významnou a silnou pozici.

Bývalý dlouholetý novinář Mladé fronty, odborník na rusko-ukrajinské vztahy i Francii Milan Syruček uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz: „Jsem vnitřně přesvědčen, že vlna uprchlíků nebyla živelná, ale byla to první etapa tohoto boje, za níž následovala druhá etapa, teroristické útoky. Poté může přijít třetí etapa, která zasáhne třeba i USA; to zase z hlediska mocenské pozice. Je to tedy ideologický boj, který nepotřebuje sofistikované zbraně, ale fanatiky.“ Co si o takové klasifikaci myslíte?

Na tohle moc neumím reagovat, ale určitě mohu souhlasit s tím, že první etapa byla, alespoň zčásti, koordinovaná, navíc na základě pozvání. Jsme a zřejmě budeme i nadále ve druhé etapě, tedy v reálném ohrožení teroristickými útoky. Pokud jde o třetí etapu, vidím, že dle politologů a dalších expertů bude vše záležet na ekonomické a mocenské síle USA… Vzhledem k tomu, že jsme občané ČR a žijeme ve střední Evropě, musí nás hlavně zajímat naše bezpečnost – a tedy, jak čelit druhé etapě…

Abychom ekonomická témata pojali šířeji... Probouzí se ve stínu migrační krize nadějně ekonomika EU a USA, nebo stále směřujeme ke strukturálnímu průšvihu – útěk pracovních míst na Východ, další ztráty díky robotizaci a automatizaci, snižování životní úrovně, zadlužení…?

Pro mne je nejdůležitější ochrana životů, to ostatní je druhořadé…

Po ekonomické stránce prý předbíhá Spojené státy Čína. Například podle politologa Oskara Krejčího „je střídání hegemona nejcitlivější období v mezinárodních vztazích, kdy nejvíce hrozí velká válka“. Jak se ekonomická síla či slabost Spojených států může projevit na mezinárodních vztazích?

O tom, že je Čína ekonomickým fenoménem současnosti, svědčí mimo jiné zájem všech, včetně ČR, o ekonomickou spolupráci s ní. USA však stále „řídí“ EU – a zřejmě nikdo není schopen odhadnout, jak tenhle „souboj na dálku“ skončí. Doufejme jen, že nikoliv válkou…

Jak moc ovlivní globální vývoj výsledky, ale i průběh a předvolební kampaň prezidentských voleb ve Spojených státech amerických? Vyhraje „normální“ kandidát, nebo třeba Donald Trump či Bernie Sanders?

Neumím se vyjádřit k tomu, kdo je či není „normálním kandidátem“ (smích). Američané si stejně vyberou toho svého – a zřejmě i dle aktuální situace tam (v době voleb). Hlavně ať je to osobnost, která nevidí ekonomickou budoucnost pouze ve zbrojení a válkách…

Jaká je vaše prognóza budoucího vývoje Evropy v roce 2016? Poradíme si s migrační krizí, nebo se nakonec staneme obětí džihádu a evropská civilizace nastoupí cestu k postupnému zániku a spácháme sebevraždu, jak varují někteří analytici?

Nedovedu si v současné době představit, že si EU jako taková poradí s imigrační krizí. Půjde o to, abychom si konečně uvědomili, že žijeme zejména v České republice – a chránili svoje občany. My jsme sem přistěhovalce nezvali, u nás (zatím) procházejí řádným azylovým řízením – a nesmíme si sem nechat EU žádné další vnutit. Pak je spíše otázkou, zda zůstaneme v EU a budeme si chránit vlastní hranice. Já osobně se k žádným sebevražedným aktivitám nechystám, jsem (stále) připraven „k boji“. Například coby senátor i zpřísňováním příslušné legislativy. Při poslední plenární schůzi v Senátu jsme společně s místopředsedou horní komory Parlamentu ČR Přemyslem Sobotkou v rámci bodu 3 programu schůze na téma „Bezpečnostní rizika pro Českou republiku po teroristickém útoku v Paříži – informace vlády“, po zdlouhavé rozpravě a nesouhlasu ministra vnitra Chovance a většiny klubu senátorů ČSSD, nakonec prosadili usnesení, v němž mimo jiné Senát „… žádá vládu ČR o urychlení legislativních kroků směřujících ke zvýšení ochrany hranic ČR a schengenského prostoru, jakož i obyvatel ČR proti nelegální migraci…“ Vláda totiž tvrdí, že není třeba žádných legislativních změn.

Kdo na politické scéně příští rok posílí, kdo propadne? Ať už díky krajským volbám, nebo případným otřesům ve vládní koalici, nebo vývoji ve světě? Babiš, ČSSD, komunisté a radikální levice, protievropská a protiimigrační pravice (která?), proevropská pravice, někdo jiný…?

Myslím, že posílí politické hnutí ANO Andreje Babiše, zřejmě na úkor ČSSD. A s ohledem na současnou uprchlickou krizi, jejíž další vývoj vůbec už nelze předvídat, může mít volební úspěch i skupina „Islám v ČR nechceme“ či „Blok proti islámu“, které jsou schopny utvářet koalice s Úsvitem či SPD Tomia Okamury, popřípadě s dalšími novými subjekty. U KSČM, KDU-ČSL, TOP 09 či ODS bych výrazné změny neočekával. Nikdo však neví, co bude – a kdo se znovu vynoří… Bude velice záležet na dalším vývoji ve světě a na reakci, resp. na konkrétních činech, ale i na rétorice, jednotlivých stran a hnutí – a zejména na jejich osobnostech, respektive lídrech. A myslím, že číslem jedna bude bezpečnostní politika.

Někteří politici a publicisté nás straší, že nám, Čechům, hrozí ztráta svobody. Prstem ukazují zejména na Andreje Babiše a Miloše Zemana. Přiblíží se příští rok cosi takového?

Nevím, proč by zrovna tyto dvě největší osobnosti české politické scény a České republiky vůbec měly brát nám, Čechům, svobodu. Zejména oni dva se musí přece řídit ústavními zákony naší republiky. Důvodem těchto tvrzení bude nejspíše odpor k jejich v podstatě shodným protiimigračním názorům. Svobodu nám mohou omezit pouze legislativní opatření, respektive zákony, a to ve prospěch větší bezpečnosti občanů.

K tomu jsem se vyjádřil v rámci svého článku na téma „Jsou Češi ochotni vyměnit větší bezpečnost za menší osobní svobodu? Domnívám se, že ne...“, zveřejněného na mých webových stránkách.

Kdo se stal z vašeho pohledu nejvýraznější figurou české politické scény a proč? Do jaké míry splnili očekávání, nebo naopak zklamali prezident Miloš Zeman, Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka, Miroslav Kalousek?

Jak jsem naznačil v předchozí odpovědi, za nejvýraznější osobnosti české politiky považuji prezidenta ČR Miloše Zemana a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Miroslav Kalousek odvádí „standardní výkon“ a stejně tak nepřekvapuje premiér Sobotka, i když výraznější postavou v ČSSD je ministr vnitra Milan Chovanec, a to s ohledem na svůj striktní přístup k dodržování přísných českých imigračních zákonů… Nedovedu posoudit, kdo koho zklamal, když záleží na tom, co si kdo představoval či si od nich sliboval. Kdo zná Miloše Zemana, nemohl ho zklamat – a pokud jde o Andreje Babiše, jeho úspěchy či zklamání voličů prověří podzimní volby do zastupitelstev krajů a třetiny Senátu.

Čas od času padne termín „válka“. Ať už světová, nebo lokální. Slýchali jsme, že Rusko může napadnout Pobaltí. Amerika Rusko. Čína Ameriku. Amerika Čínu. Írán Izrael. Izrael Írán… Přiblíží se na základě dějů příštího roku něco z toho? Nebo lze očekávat uklidnění v Sýrii či na Ukrajině?

Hrozících válečných konfliktů je stále více – a já i ze svého okolí slýchám, že válka zasahující Evropu přijde v roce 2017. Jsem však optimista – a věřím, že se situace uklidní, zejména dohodou mezi Ruskou federací a USA. Ve vztahu k Rusku by měla zmírnit i Evropská unie. A zřejmě v tuto chvíli nikdo neodhadne, co se bude dále dít v jihozápadní Asii…

A protože jde o „bilanční rozhovor“ k závěru roku, přeji vám, pane doktore, vašim blízkým, všem vašim slušným a řádným čtenářům (a občanům) v nastávajícím roce 2016, aby žádná z těch hrozících až hrůzných situací a jejich variant nenastala – a slovy dřívějších miss(ek) dodávám: Hlavně, ať je na světě mír…!

Přeji všem úspěšný, pohodový a hlavně zdravý závěr tohoto roku – a v tom novém navíc spoustu radosti a optimismu, popřípadě i notnou dávku otrlosti! 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Demonstrantka Klára Samková odhaluje schválnost, kterou prý někdo spáchal na dnešní akci proti Merkelové

21:41 Demonstrantka Klára Samková odhaluje schválnost, kterou prý někdo spáchal na dnešní akci proti Merkelové

ROZHOVOR O Angele Merkelové, o demonstraci proti německé kancléřce i o Evropské unii promluvila pro …