Sex vnímají jinak. Násilí na ženách je u některých muslimů normální, říká sexuoložka Laura Janáčková a varuje: Buď zakážeme minisukně, nebo zvolíme jiné politiky

19. 1. 2016 8:10

ROZHOVOR Sexuální útoky, které se na řadě evropských míst objevily o silvestrovské noci, a jak se později ukázalo nejen o ní, jsou stále silným tématem. Přestože politici jsou útoky migrantů na evropské ženy překvapeni a policie nebyla na tyto incidenty připravena, odborníci na psychologii a sexuologii překvapeni nejsou. Sexuální útoky byly jedním z důsledků střetu dvou zcela rozdílných kultur. „Postavení žen a pojetí sexu v naší kultuře a v islámské kultuře je zcela odlišné, bezproblémová integrace je v tomto směru téměř nemožná,“ říká psycholožka docentka Laura Janáčková ze Sexuologického ústavu Všeobecné fakultní nemocnice a Institutu partnerských vztahů.

Sex vnímají jinak. Násilí na ženách je u některých muslimů normální, říká sexuoložka Laura Janáčková a varuje: Buď zakážeme minisukně, nebo zvolíme jiné politiky
Foto: Hans Štembera
Popisek: Laura Janáčková

Anketa

Kterého intelektuála máte nejraději? (Obnovené hlasování, spuštěno 19.4.)

hlasovalo: 6243 lidí

Pojďme to vzít popořadě. Říkáte, že silvestrovské události vycházejí z rozdílného pojetí sexu, můžete to vysvětlit?

Tyto násilnosti vycházejí nejen z rozdílného vnímání sexu, ale spíše z rozdílného přístupu k ženám. Ženy v islámské kultuře mají zcela jiné postavení a práva, než na jaké jsme zvyklí v Evropě. Muži mají jednoznačně dominantní postavení, ke kterému jsou už od nejútlejšího věku vychováváni, a to se samozřejmě odráží v jejich vztazích i v přístupu k sexu. Láska v našem smyslu a sex jsou mnohdy v tomto světě spíše oddělené než doplňující se hodnoty. V mnohých oblastech islámského světa jsou sňatky předem dohodnuté, od nevěsty se očekává, že je panna, a není neobvyklé, když k prvnímu sexu v manželství dochází mezi velmi mladou dívkou a mužem, kteří se vlastně příliš neznají. Sexuální výchova v těchto kulturách je také často velmi opomíjena a i to se pak odráží v chování mladých mužů.
Navíc pokud bychom se bavili konkrétně o silvestrovských násilnostech, je třeba do objektivního posouzení celé věci zahrnout i to, že do Evropy přišlo velké množství mladých, silných zdravých mužů, mužů v plné sexuální síle bez žen. Dala se tak přece očekávat vlna sexuálního napětí, která se bohužel může odrážet též v násilí, hrubostech a nepatřičném chování vůči ženám či jejich eventuálním ochráncům. Když to všechno sečteme, nárůst kriminality je jen vyústěním přílišné politické korektnosti evropských politiků a podceněním rizik spojených s masivním přílivem migrantů se zcela odlišnými tradicemi, náboženstvím, kulturou, hodnotami i očekáváními.

Pojďme se dotknout toho násilí, které jste zmínila. Jak se ukázalo z pozdějších zpráv, sexuální obtěžování a násilí o silvestrovské noci zdaleka nebylo premiérou a evropské ženy se s ním ze strany přistěhovalců nesetkaly poprvé. Proč k němu dochází, dá se tento jev vysvětlit?

Sex a násilí mohou mít k sobě poměrně blízko, i když my si to díky našemu vnímání sexu a milostných vztahů plně neuvědomujeme. Sex je pud, velmi silný pud, a pokud není uspokojen, dochází k dlouhodobé frustraci, která vede ke změně chování. Člověk se stává podrážděnější, popudlivější, agresivnější a odtud už je jen krůček k fyzickému projevení síly muže či přímo k napadení.
Velmi jednoduše by se dalo říct, že sex je něco, co muži obvykle chtějí a ženy mají. Muži, pokud sex chtějí získat, jsou ochotni k dosažení svého cíle vynaložit velké množství energie a bohužel někdy i sílu a násilí. V našich podmínkách byly násilnosti páchané na ženách regulovány zákony a morálkou před stovkami let, ovšem v některých oblastech, odkud uprchlíci přišli, může být násilí páchané na ženách považováno za relativně normální. Žena je povinna být muži po vůli, a pokud není, je násilí více či méně tolerováno. A nelze očekávat, že muži vychovaní v této kultuře změní své návyky či dokonce zvyky a hodnoty jen tím, že přejdou hranice jiného státu.

Co z tohoto postoje k sexu a k ženám obecně plyne pro evropské ženy?

Pro evropské ženy to představuje velký problém. Pokud primátorka města Kolína nad Rýnem doporučuje ženám nepřibližovat se k mužům migrantům na vzdálenost kratší, než je natažená paže, je to hrubé nepochopení celého problému a známka velké naivity této političky. Ujišťuji vás, že v případě násilníka je překonání této vzdálenosti otázkou zlomku sekundy. Na ochranu našich dívek, žen a občanů měli politici myslet ve chvílích, kdy umožnili masový vstup jiné kultury na území své země. Díky tzv. politické korektnosti byly zatajovány a bagatelizovány negativní zkušenosti a varovné signály. Podle tohoto postupu se pak zdá, že to nejsou migranti, kteří by se měli přizpůsobit, ale jsme to my, jež tiše budeme přihlížet a budeme ustupovat.
Pro evropské ženy by to v tomto tzv. politicky korektním prostředí znamenalo, že by měly změnit módu, své zvyky, omezit vycházky a v žádném případě nesmějí nepohledět cizímu muži zpříma do očí. Tzn. žádné minisukně, žádné výstřihy, žádné dvoudílné plavky, nic, co by muže dráždilo či provokovalo. Pokud tato politika není naším cílem, je třeba se začít účinně bránit proti násilí a kriminalitě v naší společnosti.
Prvním krokem v této obraně je zvolit si takové politiky, kteří se ptají a respektují názory svých voličů a zabezpečí dostatek zákonů a jejich dodržování v zájmu občanů země.

Belgie přišla s iniciativou, že všichni uprchlíci budou procházet kurzy respektu a chování se k ženám. Co vy na to jako odbornice na lidské chování a psychiku. Může to něčemu pomoci?

Jde o snahu, která má podle navrhovatelů napomoci integraci uprchlíků do belgické společnosti. Problém však je v hlubokém zakořenění zvyků a způsobu života těchto lidí. Aby tyto snahy byly úspěšné, znamenaly by úplné převrácení některých hodnot a způsobů myšlení těchto lidí, což samozřejmě není v konečném důsledku reálné.

Německo, Rakousko i další evropské státy přiznávají, že tyto situace nezvládly. Je nějaký návod na to, jak se v podobných momentech zachovat? Měly ženy šanci se útokům bránit?

Útoky jsou popisované jako hromadné. Skupiny mužů obklopily ženy a následně je hromadně osahávaly, okrádaly a podobně. V takové situaci žena nemá šanci se ubránit. A šanci jí nějak pomoci se ubránit nemají ani její kamarádka, kamarád, partner, rodič a podobně. Takové situace většinou nabízejí pouze jednu obranu, kterou je včasný útěk do bezpečí.

Takže vzít nohy na ramena a pryč?

Jednoduše řečeno ano. Jak bylo uvedeno, ani policie neměla šanci rozvášněné muže zvládnout, jak by tedy mohly tyto vášně zvládnout jedinec, dvojice či trojice civilistů? Navíc problém je i v tom, že odpor proti tomuto násilí následně budí větší násilí, takže pokud vše začíná sexuálním obtěžováním, při kladení odporu může dojít k těžké újmě na zdraví, v krajním případě až ke smrti. Problém je i v tom, že tito muži využívají své anonymity, jsou pro Evropany hůře identifikovatelní a využívají i toho, že jim jistou anonymitu propůjčuje i dav, jehož jsou v konání násilí součástí. A dav jak známo reaguje jinak než jednotlivec. V Německu ženy ve strachu o své bezpečí hromadně skupují pepřové spreje. Americké ženy doporučují obrannou látku na bázi výrazného pachu, která protivníka odradí. Taková je nyní skutečnost. Nicméně jistě nejúčinnější je napadení předcházet.

Má Evropa jako celek šanci se nějak bránit, zabránit tomu, aby se tyto situace opakovaly?

Co se týká policejních a vojenských zásahů a podobné obrany, to nemohu posoudit, v této oblasti se nevyznám. Co se týká kroků, které mohu sama posoudit, mám výrazný pocit, že již politický přístup k ochraně vlastních hranic je velmi laxní. Popravdě, bojím se, že to, co vnímáme dnes jako problém, bude ještě gradovat. Vezměte si jenom fakt, že podíl nahlášených znásilnění k celkové sumě znásilnění je u nás 1 : 10 a spíše 1 : 20. Takže počet celkových případů, které proběhly tiskem, lze vynásobit tímto koeficientem. Co se týká obecného řešení podobných deliktů, platí jediné – strach z trestu, jeho neodkladnost, adresnost a důslednost. Pokud tyto činy nebudou razantně trestány, pokud nebudou vyvozeny patřičné důsledky a tyto události se budou tajit či zametat pod koberec ve jménu politické korektnosti, Evropa si zadělává na velký problém. Jediným řešením je tvrdé potrestání pachatelů podle zákonů platných v té které zemi. Evropa by měla polevit ve své vstřícnosti a problému by se měla postavit čelem.

Petra Hátlová


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: .

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Miliardář Passer: Zhýralé ďábelské „elity“ tohoto světa stojící v pozadí politických loutek a médií rozpoutaly války, chaos a imigraci. Apokalypsa je za dveřmi

4:46 Miliardář Passer: Zhýralé ďábelské „elity“ tohoto světa stojící v pozadí politických loutek a médií rozpoutaly války, chaos a imigraci. Apokalypsa je za dveřmi

ROZHOVOR S developerem a miliardářem Radimem Passerem, který je aktivním členem Církve adventistů se…