Silná slova poslance Ondráčka: Policie ani celá naše armáda nejsou schopny zajistit obranu státní hranice!

22.08.2017 19:02

ROZHOVOR „Je to důsledek nesmyslné politiky Evropské unie, která se asi s přibývajícím počtem podobných teroristických útoků nezmění. Místo jasného pojmenování příčin migrace, tedy po válce toužící politice USA s evropským přitakáváním a přicmrdáváním, a schopností nalézt řešení jejích příčin, evrobruselští papaláši jen skuhrají, ale rozhodně nic nekonají,“ říká k teroristickým útokům v Barceloně komunistický poslanec Zdeněk Ondráček, který je kritikem našeho členství v NATO a EU a je znám někdy až drsným komentováním současného dění doma i ve světě. Podle Ondráčka je třeba hlídat lodě s migranty a prázdné třeba i potápět.

Silná slova poslance Ondráčka: Policie ani celá naše armáda nejsou schopny zajistit obranu státní hranice!
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček

Pane poslanče, závěr minulého týdne byl plný informací o dalších teroristických útocích v Evropě. Můžete se k tomu vyjádřit?

Samozřejmě mohu, ale neočekávejte, že se zařadím do stáda těch politiků, kteří jen vyjádří svoji hlubokou soustrast pozůstalým, přeživším popřeje brzké uzdravení a celé společnosti vyšle vzkaz, jak je to hrozné, že si ale musíme zvykat, že taková je doba, ale my to zvládneme.

To rozhodně nečekám. Kde vidíte problém?

Je to důsledek nesmyslné politiky Evropské unie, která se ani s přibývajícím počtem podobných teroristických útoků nemění. Místo jasného pojmenování příčin migrace, tedy po válce toužící politice USA s evropským přitakáváním a přicmrdáváním, a schopností nalézt řešení jejích příčin, evrobruselští papaláši jen skuhrají, ale rozhodně nic nekonají.

A jak byste to řešil vy, to byste potápěl lodě s těmi migranty?

Třeba i potápěl, samozřejmě bez migrantů. Taková loď jede přeplněná sem a prázdná tam. Ale proč rovnou potápět? Stačilo by zabavovat nebo účinně chránit vnější hranici EU a schengenského prostoru, aby sem ty plné lodě nemohly vůbec plout. Itálie se o něco takového nyní možná pokouší, ale bez jednotného postupu celé Evropy je to k ničemu. Přijedou jinudy a už vidíme, že nová trasa je přes Španělsko. Shrňme si to. Jezdili z Turecka do Řecka. Turecku jsme jako EU zaplatili a dosud asi platíme „výpalné“, a tak neziskovky přešly na trasu Libye–Itálie. Ta se nyní možná také uzavírá, a tak je tu nová cílová země – Španělsko. A pokud nebude Španělsko, tak bude jih Francie. Ten už je dostatečně muslimský, tak nebude problém, oni se o své „bratry“ postarají a pomohou jim vylodit se. Jediné účinné řešení je důsledná kontrola vnější hranice EU, tak jak je to požadováno od jiných států, které střeží pevninskou hranici Schengenu. Příkladem může být slovensko-ukrajinská hranice. Chápu, že to národní policie ani Frontex nemohou sami zvládnout, ale každý stát má ještě armádu. Jenže armády většiny evropských zemí díky blbým politikům místo obrany vlastní země před invazivní armádou pěšáků někde v zahraničí „budují“ americké pojetí demokracie.

Anketa

Který partajní lídr vás nejvíc štve?

16%
0%
2%
0%
0%
53%
6%
hlasovalo: 9189 lidí

Nemyslíte si, že zahraniční mise NATO i armády jednotlivých zemí naopak pomáhají zmírnit nebo ukončit napětí v těch zemích a regionech, odkud ti migranti pocházejí?

Ne, to si nemyslím, právě naopak. Dokud tam nedopadla jediná americká bomba a nevkročil americký a později spojenecký voják z aliance NATO, včetně našich vojáků, byl v těchto zemích relativní klid. Tedy takový klid, že jsme nemuseli řešit miliony lidí v pohybu. Já nevím, co nám, myšleno Euroatlantické civilizaci, dává právo rozhodovat o formě života po celém světě.

Vraťme se ale k migraci a ochraně území EU, nebo raději k ochraně území ČR. Premiér Bohuslav Sobotka i ministr vnitra Milan Chovanec opakovaně prohlásili a veřejnost ujišťovali, že naše policie je připravena i schopna ochranu zajistit. Vy, jak jsem četla vaše vyjádření, tvrdíte, že to není pravda. Proč si to myslíte?

Já si to nemyslím, já to vím! Oba páni politici dovedně, zřejmě v zájmu nevyvolání paniky, záměrně zaměňují pojmy ostraha státních hranic a hraniční kontroly. Ano, Policie ČR je schopna po časově krátkou dobu, dejme tomu v řádech několika týdnů, obnovit kontroly na vybraných hraničních přechodech. Zdůrazňuji na vybraných přechodech, ne tedy na všech. Ty ostatní budou zneprovozuschopněny například postavením techniky nebo betonových zátarasů. Nebudou tedy sloužit k průjezdu, ale přejít by se zřejmě dalo. Mluvíme však o hraničních přechodech, tedy silničních a železničních, nikoli o státní hranici, tedy o pomyslné čáře procházející někde lesem, loukou nebo vodním tokem. Tu Policie ČR, a to ani kdyby povolala na pomoc celou Armádu ČR prostě schopna střežit není! Připoměňme si v této souvislosti nevyvratilná fakta. Československo mělo „zadrátovanou“ státní hranici s Rakouskem a tehdejším západním Německem, což bylo cca 930 km, která se střežila vojáky Pohraniční stráže, kterých bylo cca 17 tisíc. Dnes po sjednocení Německa a rozpadu Československa máme státní hranici s Rakouskem a Německem o délce cca 1280 km. Odtud hrozí příval největšího počtu nelegálních migrantů. Policie ČR má na Službě cizinecké policie tabulkově necelých 1400 policistů, ale fakticky fyzicky ani ne 950 mužů a žen. Pro úplnost dodávám, že celková délka státních hranic ČR je přes 2300 km. O terénu, kterým státní hranice probíhá, se nezmiňuji, ten, předpokládám, téměř každý zná.

Ale státní hranice se dá hlídat i jinak, než jen trvalou přítomností policistů, kterých máme nedostatek.

Ano, to se dá. Můžete znovu vybudovat ploty, jako tomu bylo na „západní“ hranici do roku 1989 a jak je dnes budují v Maďarsku, Rakousku, Bulharsku a dalších zemích, tedy členských státech EU. Jenže takový plot je pouze mechanická zábrana, kterou snadno překonáte. Když vás na druhé straně plotu nikdo nezachytí a nepošle zpět, tak to není řešení. Budovat ploty může být také problém, neboť v euforii po roce 1989 stát rozprodal, rozdal či jinak přišel o mnoho pozemků, které jsou hraniční se státní hranicí. To je sice jen právní problém, který lze, je-li vůle, snadno překonat, ale když vidím, jakým tempem budujeme třeba jen dopravní infrastrukturu, tak je to také problém významný.

Existuje tedy jiné řešení, jak státní hranice střežit?

Určitě ano, ale je to řešení, které je ekonomicky náročné. Příkladem nám může být již zmiňovaná státní hranice mezi Slovenskem a Ukrajinou. Jenže, kde není vůle, není ani řešení. Proto budeme jako stát prostřednictvím svých vládních politiků projevovat soustrast při každém dalším teroristickém útoku a dále skuhrat.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Olga Böhmová

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Drulák: Tomuto člověku se vyplatil Fiala v Bílém domě. Není to Čech

10:02 Drulák: Tomuto člověku se vyplatil Fiala v Bílém domě. Není to Čech

„Byla to čistě rituální návštěva, která měla potvrdit naši absolutní loajalitu Washingtonu,“ hodnotí…