S kterým politikem byste nejraději slavili Silvestra?Anketa
Začněme českou a slovenskou politikou. Co z vašeho pohledu v našich zemích považujete za nejvýznamnější události v roce 2014 a kteří aktéři veřejného dění se svými činy výrazně zapsali do povědomí (kladně i záporně)?
V obou zemích jsme absolvovali prezidentské volby. A považujeme za samozřejmé, že proběhly civilizovaně a demokraticky. V Gruzii měli letos poprvé za čtvrtstoletí samostatnosti země takové volby, které se tomuto ideálu alespoň blíží. Buďme rádi, že můžeme zásady demokracie považovat v obou našich zemích za samozřejmost.
Letošní rok byl z hlediska výrazných událostí v geopolitice a zvratů velmi rušný. Vyvrcholila ukrajinská krize a válka se tak výrazně přiblížila k našim hranicím, tzv. Islámský stát o sobě dal silně vědět… Z toho, co se v roce 2014 ve světě událo, co považujete za nejzásadnější a co ovlivní (ať už pozitivně či negativně) náš život v příštím roce?
Srážka islámského světa a západní křesťanské civilizace byla předpovězena před více než deseti lety. Ale že v ní bude hrát Islámský stát takové krystalicky hloupé zlo, to asi neočekával nikdo. Na jedné straně je to dobře, protože takové zlo se snadněji identifikuje a také potírá. Na druhé straně to zpětně neprávem ospravedlňuje všechny absurdní invaze do Iráku a Afghánistánu.
A navzdory jasným symbolům oranžových mundúrů popravovaných západních novinářů a aktivistů s oranžovými mundúry nesmyslně mučených vězňů v Guantánamu, tato hanebná instituce se ani za prezidentování nositele Nobelovy ceny za mír Obamy neblíží ke konci své existence. To je chyba, která provokuje k islámské odvetě a doplatí na to nevinní lidé, ne jestřábi americké republikánské strany. Naopak, nabíjí jim to munici na další zvrhlosti údajného „boje proti terorismu“.
Ukrajina by nikdy nebyla problém, kdyby nebyl evidentní zájem militaristických skupin ve vedení rozhodujících západních států provokovat Rusko při porušování Charty NATO a všech dohod od doby Gorbačova.
Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2014
Jaká mohou být i s přihlédnutím k Ukrajině a islámskému fundamentalismu bezpečnostní rizika pro svět (nejen) v příštím roce? Nebo se máme spíše obávat Ruska a jeho imperiálních choutek, jak o tom mluví někteří politici? Jinými slovy, hrozí válka v širším měřítku?
Uvedené skupiny, kde se propojuje zájem západního zbrojního průmyslu s nastrčenými politickými figurami a figurkami, mají zájem vytvářet napětí, ale určitě ne válku. A je absurdní mluvit o imperiálních choutkách Ruska obklíčeného dodnes americkými válečnými základnami z dob studené války.
Nač je americká vojenská základna na ostrově Diego García uprostřed Indického oceánu? Nač je americká vojenská základna na jižním pólu? Proč uvedení politici nemluví o imperiálních ne choutkách, ale již realizovaných činech USA? USA se řídí od druhé světové války permanentní válečnou ekonomikou nastavenou na dva velké konflikty a jeden malý současně. Pokud tedy hrozí válka, tak právě pro ten omyl, že si určité nátlakové skupiny ve vedení USA představují válku jako vývozní artikl, který se jich nedotkne.
Co může způsobit současná ekonomická situace Ruska v geopolitickém kontextu? Je to s ruskou ekonomikou skutečně tak tragické a mohou momentální otřesy rublu předznamenávat ještě horší časy? A nakolik je podle vás reálné, že to bude mít negativní vliv na Putinovu popularitu, která letos vyšplhala do výšin až k 90 procentům?
Upřímně se přiznávám, že jsem takové hliněné nohy ruské ekonomiky neočekával. Na druhé straně ti rychlokvašení noví Rusové, jako miliardáři, byla jedna velká bublina a je třeba, aby splaskla. Rusko jako celek má téměř nevyčerpatelné surovinové i lidské zdroje, takže dokáže překonat i pro jiné fatální porážky, jako v prvním roce velké vlastenecké války, a vzpamatovat se z nich.
Jaký smysl by mělo dnes ekonomicky porazit a ponížit Rusko? Žijeme v globálním světě vzájemných závislostí, kde kolaps Ruska nutně dopadne i na nás už jen tím, že přicházíme o obrovský trh. V případě Putina je dobré vzpomenout si na analogii se Stalinem, kde všechny útoky zvenčí Ruska působí kontraproduktivně a masy se k diktátorovi naopak přimykají. Putinův pád je možný pouze rozhodnutím v kruhu jeho nejbližších jako v případě Ceausesca.
Na nedávné Pražské bezpečnostní konferenci zazněl pozoruhodný příspěvek od bývalého velvyslance v SSSR i v Československu Jacka Matlocka. Ten uvedl, že tehdejší prezident USA Ronald Reagan nikdy neusiloval o destabilizaci či rozbití Sovětského svazu, ale jen o změnu jeho chování v zahraniční politice. Jak z tohoto hlediska vidíte činnost pozdějších amerických administrativ (i s ohledem na dnešní geopolitické spory) vůči Ruské federaci? A odpovídají vůbec Matlockova slova praxi tehdejší americké administrativy?
Reagan bouchal na dveře Ruska, aby se otevřely. A ony se rozpadly. To nepředvídal nikdo. Dnes je to podobné. Ale vzpomeňme si na výraznou vlnu americko-ruského bratření, když se k moci dostal Gorbačov. Kdyby ho tehdy západní partneři nezradili právě v ekonomice a nevsadili na opilce Jelcina, ta pozitivní energie mezi Ruskem a USA mohla přinést spoustu užitku pro celý svět. Nestalo se…
Jak hledíte na současnou situaci v kontextu otřesů ruské ekonomiky a rublu? Putin prohlásil, že na zotavení budou potřeba dva roky, sešel se dokonce se čtyřiceti nejvýznamnějšími byznysmeny a oligarchy, aby je uklidnil, a slíbil státní podporu. Nakolik je situace podle vás vážná a odpovídá některým varovným článkům, že Rusko stojí před krachem?
Argentina zkrachovala a funguje dál. Při pozornějším pohledu je i USA před permanentním krachem, od doby, kdy dolar nemá žádnou reálnou cenu, ale cenu virtuální. USA tisknou haldy papírků s nápisem USD a šíří je po světě jako směnku, která nemá být nikdy proplacena. A tlak na Rusko může být motivován i tím, že právě Putin inicioval úvahy o tom, kterak nahradit dolar jinou univerzální globální měnou. Krach Ruska by si mohl přát jen velmi krátkozraký politik.
Uveďme si konkrétní příklad. Nedávno jsem byl v Kyrgyzstánu, Kazachstánu a Gruzii. Všechny tyto země jsou doslova přecpané ojetými západním automobily, které se tam prodávají za nehorázně vysoké ceny. V USA na dálnicích stojí kilometry takovýchto aut, které jezdily pouze rok, či dva. Kdyby neexistoval obrovský trh Ruska a postsovětských zemí, západní automobilový průmysl by se zahltil vlastní nadvýrobou. Vždyť výroba luxusních aut i jiného zboží dodnes drží nad vodou německé automobilky, protože mají odbyt mezi zbohatlíky i v našich zemích.
Co může způsobit současná ekonomická situace Ruska v geopolitickém kontextu? Dá se říci, co je momentálně největší hrozbou pro udržení ruského prezidenta u moci?
To upřímně neumím odhadnout, protože neznám siločáry, které jsou bezprostředně v jeho politickém okolí, a jeho schopnost je mít pod kontrolou. Jenže jako v případě každé krize je namístě otázka: Pokud nebude Putin, kdo by ho byl schopen nahradit zejména v očích samotných Rusů? Existuje tak silné jméno, které bychom mohli hned uvést a mělo by takový respekt doma i v zahraničí? Nemám nejmenší sympatie k Putinovi, ale ani neznám jeho rovnocennou alternativu.
Jak máme číst současnou situaci na Ukrajině s výhledem do příštího roku? Na jedné straně od prezidenta Porošenka zaznívají prohlášení o míru, až na občasné excesy je na východě klid zbraní, a k tomu slyšíme jestřábí prohlášení Turčynova o použití síly a vytlačení všeho ruského. Přitom ho tajemníkem bezpečnostní rady jmenoval právě Porošenko…
Ukrajině se stalo to nejhorší, co se stát mohlo. Je v moci oligarchů a jejich soukromé armády jsou noční můrou každé země. Ty páchají největší zvěrstva, což zcela logicky odtlačilo východ Ukrajiny od zbytku takto ovládané země. Zrušení neutrality Ukrajiny jejím parlamentem v těchto dnech je další zbytečná provokace. Věřím, že Krym Putina potěšil, ale nemyslím si, že potřeboval vzápětí takový brutální konflikt na vlastních hranicích.
Mimochodem, USA jsou schopny nasadit statisíce vojáků a bombardovat i v zemích, kde americká je snad jen láhev Coca-Coly, ale i to jim stačí na obranu „amerických zájmů“. Pokud by se v Mexiku vzbouřily severní provincie z obavy z nestability země (což je vlastně i dlouhodobý reálný stav v této zemi), USA by neměly problém poslat tam svá vojska na jejich „ochranu“ – a neumím si představit, že by se nad tím západní svět byť jen pozastavil. Když Francouzi odmítli nesmyslný druhý útok na Irák, v restauraci amerického Kongresu zrušili v jídelníčku „francouzské brambory“. A to není vtip.
O tragické ekonomické situaci Ukrajiny už bylo řečeno hodně. Nicméně žádné zlepšení nepřišlo, a zatím se zdá, že jen tak nepřijde. Lze říci, jak dlouho může stát fungovat, aniž by se zhroutil celý systém a lidé začali mít v masivní míře existenční problémy?
Ukrajina bude fungovat tak dlouho, jak dlouho do ní bude Evropská unie cpát peníze a USA zbraně. Je to černá díra Evropy, z jejíhož kolapsu profitují zejména místní oligarchové.
Jak by se měla EU postavit k Transatlantické dohodě o obchodu a investicích? Anketa
Co se podle vás dá vidět za aktivitou běloruského prezidenta Lukašenka, který se v Kyjevě sešel s Porošenkem, slíbil pomoc Ukrajině a oznámil založení společné bělorusko-ukrajinské televize. V Kyjevě byl navíc nedávno kazašský prezident Nursultan Nazarbajev, který následně s Lukašenkem odletěl do Moskvy za Putinem. Lze se zorientovat v tom, co může z této situace vzniknout? Budou se Bělorusko a Kazachstán dál oddalovat od kremelské linie?
Ukrajinská krize dává šanci Lukašenkovi vyjít z mezinárodní izolace i stínu Kremlu. Stejná je i motivace Nazarbajeva. Nemají co ztratit, jen tím osobně získat.
Jak velké problémy může případné finanční zachraňování Ukrajiny způsobit Evropské unii, která by měla posílat peníze, aby Ukrajina nezbankrotovala, jenže to se zase nemusí a zřejmě ani nebude líbit občanům jednotlivých zemí, jako třeba Německu, kde budou politici muset bruslit mezi tím, zda Ukrajinu dotovat nebo nedotovat, a hrát tak o svoji politickou budoucnost. Jak to může dopadnout? Dostane se Evropa do další hluboké ekonomické krize a stagnace?
Řešením je neposílat peníze, ale vyvážet tam zboží a služby. Tak se může vzpamatovat Ukrajina i ekonomika EU.
Je vlastně vůbec možné udržet prosperitu nás, Evropanů? Co máme dělat proti Číňanům, kteří pracují skoro za „misku rýže“? Navíc jsme zadluženi.
Jako laik mohu jen odhadnout, že v globální ekonomice každý dluží každému. V tom problém není, problém nastává, když se zastaví tok peněz. Mimochodem, pokud se nemýlím, tak Čína má enormní zásoby papírků s nápisem USD, a aby je alespoň jaksi zhodnotila, investuje masivně v Africe, kde právě za ty papírky získává ještě levnější pracovní sílu, než má doma. Mimochodem, víte o tom, že například malá slovenská firma o třech lidech zásobuje obě naše země tisíci domácími telefony, které si nechává vyrábět v Číně? A proč ne?
Co obecně soudíte o situaci ve Spojených státech i o pozici USA na mezinárodním poli? Mluví se o vzkříšení amerického průmyslu díky návratu výroby do USA a břidlicovém plynu, který prý navíc stojí za poklesem cen ropy a ekonomickými problémy Ruska. Bude Amerika i nadále světovou velmocí číslo jedna? Co může její pozici reálně ohrozit?
Pod tlakem událostí na Ukrajině a hrůz řádění Islámského státu si málo všímáme faktu, že v USA se znovu rozhořely rasové nepokoje, že ve Fergusonu bylo nasazeno 2 200 příslušníků Národní gardy, protesty obyvatelstva provázela střelba ostrou municí a že stejné separatistické tendence jako na východě Ukrajiny jsou i v některých státech USA.
Zapomínáme, že i USA mají vlastní teroristy, jako byl Timothy McVeigh, který vyhodil do vzduchu federální budovu v Oklahoma City atd., atd. To vše překrývá Washington hektickou zahraniční politikou a vývozem vojenských konfliktů, které zároveň zaměstnávají velkou část americké populace přímou službou v ozbrojených silách, jejich logistikou v poměru 9 osob na jednoho bojujícího vojáka, službami, ale i zbrojařskou výrobou.
V okamžiku, kdy by se museli ti vojáci vrátit domů a zavřely se všechny zahraniční vojenské základny a omezily ty domácí (jako to chtěl Clinton a víme, jak dopadl), USA by čelily vážnému problému masové nezaměstnanosti a z toho vyplývajících sociálních nepokojů. Na druhé straně vojenská přítomnost USA téměř ve všech koutech světa vyvolává rostoucí negativní reakce v takto postižených zemích (viz protesty například v Japonsku). Je to začarovaný kruh.
Gustáv Murín (1959, Bratislava). Je vědeckým pracovníkem a zároveň úspěšným spisovatelem. Tři třídy základní školy vychodil na ZŠ v Bagdádu, kde se vyučovalo česky. Jeho debut v roce 1989 vyšel v češtině, neboť na Slovensku byla kniha zakázána. Dohromady dosud vydal 29 knih, z toho 6 v češtině (+ 1 ve francouzštině, 1 v hindí, 1 chorvatsky a 1 anglicky). Kniha „Mafia na Slovensku" získala cenu Panta Rhei Awards za nejprodávanější knihu roku 2009. Vydal 6 audioknih, 10 e-knih a 1 knihu v Braillově písmu. Více než 280 textů autora bylo přeloženo do 49 jazyků. Literární prezentace absolvoval v 25 zemích Evropy, Asie a Ameriky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
