NATO i Rusko kolem svých hranic stupňují vojenské aktivity. Hovoří se o pokračování studené války či směřování ke třetí světové. S jakými pocity pozorujete tento vývoj?
Je to velmi nebezpečný vývoj, který iniciují Američané. Chtějí dostat Rusko na kolena, což se jim nepodaří. Bohužel nebezpečí současné situace vidím v tom, že se Rusko vyrovnává USA pouze v jaderných zbraních a raketách. Jakýkoliv omyl nějakého generála tedy může vést k tomu, že začnou po nebi létat rakety s jadernými hlavicemi. V posledních týdnech jsem v ruských materiálech vícekrát četl, že po zkušenostech z druhé světové války Rusko už nechce připustit, aby se válka vedla na jeho území. Bude od samého začátku vést ofenzivní válku, takže se pokusí přenést válku na území protivníka, což znamemená do USA a Evropy.
Sešli jsme se na konferenci Evropská bezpečnost a Rusko, na kterou kvůli zdravotním problémům nedorazil Michail Gorbačov. Šéfové ruských komunistů a nacionalistů se v rozhovorech pro ParlamentníListy.cz vyjádřili, že by měl být za rozpad Sovětského svazu odsouzen jako zrádce. Jak vy vnímáte tohoto státníka?
Michail Gorbačov viděl potřebu zásadním způsobem změnit tehdejší systém, protože opravdu zaostával. Opravdu potřeboval glasnosť, tedy otevřenost, a uskorenije, tedy urychlení. Nicméně, a to zazlívám celé marxistické inteligenci toho období, ustrnul v marxismu a neviděl například sílu nacionalismu. Tedy i Gorbačov se pustil do perestrojky (přestavby) a myslel si, že to půjde podle marxismu, ale nešlo. Svět už postoupil, což vedlo k rozpadu SSSR. A vyústilo to do takových problémů, které nás dnes dohánějí. To však nebyl jen problém Gorbačova v Sovětském svazu, ale i Dubčeka v Československu a tak dále. Osvobození Ruska od komunismu bylo nevyhnutelné.
Ostatně to byl problém i celé politické generace z roku 1968. Vždyť Zdeněk Mlynář vystupoval jako velký znalec politiky, ale celá intelektuální skupina okolo Dubčeka měla tehdy předvídat, že Rusové nemohou Československo jen tak pustit. Měli připravit nějaké kompromisní kroky či alternativní řešení, kdyby Sovětský svaz neustoupil. Nic takového neudělali, protože si mysleli, že je Československo pupek světa a Brežněv před námi padne na zadek.
Fotogalerie: - Konference bez Gorbačova
Proběhly parlamentní volby v Rusku. Jaké to pro něj skýtá perspektivy?
Vláda Vladimira Putina bude pokračovat, což je pro Rusko dobře.
Kdo z amerických prezidentských kandidátů má vaše sympatie?
Z těch dvou držím víc palce Donaldu Trumpovi. Ne proto, že by se mi tolik líbila jeho hesla z volební kampaně, ale proto, že jde o politika, který má šanci rozrušit ten americký politický establishment, který se tam vygeneroval za celá desetiletí a USA už také brzdí. Stejně jako komunismus před pětadvaceti lety brzdil SSSR. Hillary Clintonová je naopak typ političky, která se chce nést na vlně tohoto establishmentu, takže jej bude upevňovat a podporovat, což může vést k tragickým následkům.
U sousedů v Rakousku se prezidentské volby budou opakovat. Jakého tamního kandidáta máte ve větší oblibě?
Norberta Hofera znám osobně. A myslím si, že kdyby vyhrál, tak by byl schopný lépe prolomit ten uzavřený politický kruh, který se v Rakousku za desetiletí také vygeneroval. A tím by otevřel cesty pro nový, zdravější a rychlejší vývoj Rakouska.
V Praze Hofer naznačoval možnost rozšíření Visegrádské čtyřky. Myslíte si, že je to možné?
Samozřejmě. Ostatně tuto ideu jsem v jeho okolí slyšel ve Vídni již dříve, když jsem se s ním setkal. Visegrádská čtyřka přeci není žádné uzavřené společenství. Takže ano, mohou se k ní přidat další státy, ale pak už to nebude čtyřka. Takové seskupení by se stalo vlivnější silou tady ve střední Evropě, což by bylo k jejímu prospěchu.
V Německu probíhají zemské volby. Jakou pozici bude mít podle vás v horizontu několika měsíců kancléřka Angela Merkelová?
Průzkumům veřejného mínění v Německu celkem věřím a podle nich by si měla svou pozici udržet. Nicméně její politika se zdá být pro Německo také přežitá. Osobně jí zazlívám, že je příliš poplatná USA. Konkrétně je to jako na lakmusovém papírku vidět na její politice vůči Rusku. Před čtyřmi či třemi lety vedla dobrou a vstřícnou politiku vůči Rusku. S Putinem se často setkávali a od účastníků těch setkání vím, že to byla velmi optimistická setkání. Pak ale začala být Merkelová pod tlakem USA a její politika se úplně otočila. Skoro bych řekl, že se stala největším agentem USA a Velké Británie, což Evropě škodí. Nyní hlavně ona brzdí sblížení Ruska a EU a jejich společnou spolupráci, která by byla ku prospěchu obou.
Někteří politici a některé think tanky by vás za výše uvedená slova označili za rusofila, agenta Putinova režimu a xenofoba. Co vy na to?
Prosím vás, já jsem enfant terrible slovenské, před tím československé a ještě před tím československé komunistické společnosti více než třicet let. Takže jsem na to zvyklý. Nemám v rámci tohoto establishmentu ambice na žádné oficiální funkce. Dostal jsem se do státních funkcí revoluční cestou, tedy přes listopad 1989. To znamená, že kdyby se nyní vyskytla nějaká revoluce, která by tento systém svrhla, tak bych mohl jít nazpět do politiky, ale neuvažuju o tom.
Rusofilem jsem, vždyť jsem předseda Slovensko-ruské společnosti, takže na to mám i papír. A xenofob? Nikdy jsem neřekl nic negativního vůči migrantům. Na shromážděních společnosti, která jsou veřejná a konají se v Bratislavě, vládne většinový názor, že otázku migrantů není možné řešit bez řešení toho, aby už žádní další migranti do Evropy nepřicházeli. To znamená porazit Daesh, skončit boje v Sýrii a tak dále. Také nehlásáme vystoupení z EU, protože pro ni zatím ve střední Evropě nevidíme náhradu. Z tohoto hlediska jsem daleko komformnější na veřejnosti vystupující činitel než třeba Marian Kotleba a další naše postavičky. Z podobné kritiky si tudíž nic nedělám.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
