Pane profesore, onemocnění způsobující virus covid-19 se znovu hlásí o slovo. Zdaleka nejenom v Česku jde křivka nakažených v posledních dnech prudce nahoru – a hovoří se o hrozící druhé vlně, jejíž intenzity se obáváme. Jak to zatím vnímáte vy, jak se stavíte například k otázce tolik diskutovaných roušek?
Já osobně roušku požívám. Samozřejmě je pravda, že chodit s ní v nějakém náročnějším terénu, opravdu není žádný komfort, ale důležité na tom je, že ta společnost si uvědomila, že musí zkrátka něco obětovat, aby se virus nešířil.
Na Slovensku se to v červnu podařilo – to znamená, že ta čísla rapidně poklesla, teď samozřejmě to letní cestování přineslo nárůst nakažených.
Ale podstatné v tuto chvíli je, aby to neohrozilo ekonomiku, protože další pád na podzim by měl velké a dlouhodobé důsledky.
V Česku se řeší samozřejmě ekonomika, ale také se diskutuje o pojmu svoboda. Ku příkladu právě slovenský krizový štáb vydal v tomto týdnu lehce kontroverzní nařízení, že Češi nesmějí jet (až na obvyklé výjimky pendlerů) na Slovensko bez testu na covid 19. To by samo o sobě bylo ještě v pořádku, ale od pátku prý budou Češi namátkově lokalizováni podle telefoních čísel, aby se ověřilo, zda skutečně testy mají. Není to už přece jen příliš velký zásah do osobní svobody, podřídit se v podstatě, řeknu-li to lidově „fízlování“ a sledování?
Víte, to je samozřejmě složité. Ale pokud epidemie dosáhne stavu, kdy zcela explicitně ohrožuje další a další občany, tak musíme z té svobody prostě slevit. Jednotlivec nemůže dělat to, co se mu zachce, to by byl zcela mylný výklad toho pojmu svoboda.
Dejme tomu, ale zajímavé je, že covid-19 nepatří mezi infekční choroby, které je nutno ze zákona nahlásit. Alespoň v ČR to tak není...
Máte pravdu, není to tak ani na Slovensku. Ale nejsem si jist, zda v době, kdy na tuto nemoc stále není vyvinuta vakcína a umírají lidé, je taková bohorovnost na místě. Ale v tuto chvíli musíte přiznat, že ta čísla jsou u vás až příliš vysoká. Pravdou je, že na Slovensku je testovaných asi 70 procent z toho co v Česku, ale infikovaných je jenom jedna desetina, takže to je opravdu obrovský rozdíl!
A upřímně řečeno, neumím si to tak úplně vysvětlit, ale věřme těm oficiálním číslům, protože si na druhé straně nemyslím, že by je někdo účelově měnil a nějak s nimi manipuloval. To asi ne.
A na jak dlouho tedy vidíte ta přísná nařízení?
Mezi Českem a Slovenskem bych řekl, že to potrvá jen tak dva, tři týdny. A globálně je to tak, že až se vyřeší ten deficit chybějící vakcíny, tak se pak samozřejmě můžou restrikce uvolnit nebo i úplně zrušit.
A podle vás, jak dlouho může trvat ten vývoj vakcíny – a opravdu se to podaří?
Samozřejmě že se to podaří! Podívejte se zpět do historie – na každý virus se zatím vakcínu vyvinout podařilo. Anebo lze alespoň zásadně omezit ty fatální následky tohoto onemocnění. Nakonec už teď vidíme, že díky těm přijatým opatřením smrtnost oproti té první fázi evidentně klesá.
Váš bývalý prezident Ivan Gašparovič říká, že nežijeme v demokracii, ale v mediokracii, tedy v systému, kde atmosféru ve společnosti určují právě a jen sdělovací prostředky. Jak podle vašeho názoru média k tomu problému koronavirové pandemie přistoupila? Zneužila ho?
To si netroufám tvrdit, nedá se říct, že by média stvořila pandemii, ale určují hodně tu atmosféru mezi lidmi. A samozřejmě z toho profitují, je to téma, které stále táhne, protože se ty věci taky neustále mění, a lidé potřebují aktuální informace.
Pane profesore, experti se přou, jak to bude s covidem dál. Bude se opět zvyšovat počet nemocných, respektive nakažených?
Když to vezmu principiálně, tak už víme, že vznikla druhá vlna a nelze vyloučit, že přijde i třetí.
Například po první světové válce zemřelo na tzv. Španělskou chřipku asi 50 milionů lidí, a ta nemoc se dostavila hned v několika vlnách.
Každá epidemie má svůj specifický vývoj. Je šance, že se většina lidí na ten virus adaptuje, to znamená, že si vytvoří protilátky a samotný virus pak projde opakovanými mutacemi, takže se nakonec stane neškodným. Je to jedna z variant, asi ta nejpřirozenější, ale samozřejmě bez záruky.
Povězte mi, jak si vede covid-19 v rozdílných podmínkách naší planety. Dá se říct, že mu vadí, dejme tomu, suché a teplé klima nebo je to naopak?
Zpočátku se tvrdilo, že se mu nejvíce daří v zimě čili v chladnějším počasí. Ale teď se ukazuje, že v těch tropických krajinách, kde je teplo a vlhko, se ten virus markantně rozšířil. Mám na mysli státy Jižní Ameriky – Brazílie, Peru, Chile atd. Ale co je trochu překvapení, že koronavirus se rozšířil rovněž v suchých a velmi teplých oblastech jako Saudská Arábie, Kuvajt, Emiráty (SAE) a další.
Samozřejmě je to taky dané rozdílným životním stylem a sociální a politickou situací, ale faktem je, že virus se tam šíří rychleji než na severu, přitom do chvíle, než se tam rozmohl, tak se všeobecně tvrdilo, že tam nikdy – že tam nemá šanci – že to jsou absolutně nepříznivé podmínky pro šíření té nákazy. Máme další tezi, že virus se nejlépe šíří zhruba v teplotě pět stupňů nad nulou, když je ještě k tomu vlhko. Ale sami jsme viděli, že se dokáže stejně tak dobře šířit na jaře i v létě.
Pane profesore, jako klimatolog máte nepochybně svůj erudovaný názor, zda šíření viru podpořily či dokonce zapříčinily klimatické změny?
Já osobně jsem přesvědčený, že rozhodně ne, že to s tím nemá nic společného. Je tu daleko prozaičtější souvislost – a to je globalizace. S ní spojené faktory to ovlivnily nepoměrně více než klimatické změny, jichž jsme momentálně svědky.
Rozhovor vedl Tomáš Procházka
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: .
