Vím, že pozorně sledujete nejen slovenskou a českou politickou scénu, ale také dění v rámci Evropské unie. Čeho se asi tak můžeme dočkat od nových unijních vládců v čele s novou předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která si mimo jiné předsevzala zavést minimální mzdu v celé EU a také plánuje ambiciózní klimatický balíček?
Bohužel, v Evropském parlamentu po květnových volbách nenastala žádná zásadní změna, a tak se bruselská klika bude i nadále pokoušet deformovat euro-politiku tak, aby vyhovovala jejich neoliberálním experimentům. Chybí rétor typu Salviniho a brzy odejdou i největší euroskeptici z řad britských poslanců. Takže Leyenová může směle slibovat. Přitom na minimální mzdě se nedokáže shodnout ani slovenská tripartita, tak co teprve 28 členských zemí Evropské unie?
A „klimatický balíček“ jen zapadá do úplně falešné propagandy o údajném ovlivňování klimatu lidstvem, což je logický nesmysl. Globální oteplování je normální cyklický jev této planety a nic ho nezastaví. Ale dočasně z toho dokáží profitovat takoví zoufalci, jako jsou Zelení.
„Dnešní západní společnost, a zejména Evropa, je stále více ovládána ideologií individuální nárokovosti, rovnostářstvím a relativizováním tradičních hodnot. Novodobé ideologie mají tendenci omezovat svobodu, kreativitu a kritické myšlení. Věřím ale, že česká společnost, která tradičně stojí především na umu a pracovitosti zdejších lidí, v takovém světě obstojí.“ Přesně tohle napsal v úvodním slově k nejnovější výroční zprávě společnosti PPF nejbohatší Čech Petr Kellner. Povedlo se mu vystihnout, kam se společnost nyní ubírá?
Ovšem, přesně vystihl podstatu nynější slepé uličky neoliberalismu, ale s tím optimismem o české a vlastně jakékoli evropské společnosti bych byl mnohem opatrnější. Vezměme si příklad ze Slovenska, kam nám se zahraniční pomocí nasadili hned dvě loutky po sobě do prezidentského paláce.
A ti ještě jakž takž nezávislí státnici jako Babiš a Zeman jsou pod stálou palbou „žluté žurnalistiky“, která v duchu své definice z konce 19. století ve Spojených státech záměrně překrucuje fakta a manipuluje s veřejným míněním. Jak dlouho si myslíte, že se dá vydržet na pozicích nezávislého premiéra a prezidenta v takovém toxickém prostředí?
Vždyť i pan Železný věřil na kultivovanost českého diváka a potom ho velice úspěšně cpal americkými výprodejovými seriály, nebo dokonce telenovelami. Nepodceňujme manipulační techniky „globalizační kliky“ alias Deep State z USA.
Od dubna takřka do začátku prázdnin čelilo Česko sérii demonstrací, které byly nejprve označovány za protest proti jmenování ministryně spravedlnosti Marie Benešové do funkce, ale postupem času vykrystalizovalo, že jsou namířeny především proti Andreji Babišovi a Miloši Zemanovi. Jak jste ty akce spolku Milion chvilek chápal?
Je to ten samý scénář „barevných revolucí“, jaký zkusili i u nás. Samozřejmě se vynořují otázky, jak se na tuhle práci vyškolili ti mládežníci, u nás se jim říká „Sorosovy děti“, jakými technikami dokážou vyburcovat tolik lidí do ulic a kde berou prostředky na logistické zabezpečení takových megaakcí, jako byla ta na Letenské pláni? A, bohužel, se ukazuje, že nynější politici standardních stran nejsou schopní dostatečně pružně na takové útoky reagovat.
Opačným příkladem je Orbán v Maďarsku, tedy paradoxně rodišti Sorose, který iniciátora těchto obludných společenských experimentů pojmenoval a vytlačil ho díky masové kampani ze země. Jednak tím dokázal ono biblické, že nikdo není doma prorokem, ale je tu širší problém. I Havel byl propagátorem už desetiletí panem Sorosem prosazované tzv. „otevřené společnosti“ podle vzoru filozofa Karla Poppera. Ten předpovídal, že demokratická společnost se svým způsobem vrátí k antické formě demokracie, kdy občané přímo rozhodovali o budoucnosti své obce.
Jenomže tehdy měla taková obec deset tisíc obyvatel a neexistovala přebujelá byrokracie, jako například při eurofondech, kde si prý i někteří ministerští úředníci říkají o svůj „desátek“. Popper tedy navrhoval, a pan Soros vehementně prosazuje, aby do chodu státu a společnosti čím dál víc zasahovaly takové občanské iniciativy, nebo dokonce jednotlivci.
Psali jsme:
Co snahy o upozadění standardních politických stran a o zákulisní ovlivňování politiky jakýmisi nátlakovými skupinami bez mandátu, které jsou nejčastěji spojovány s nevládními organizacemi nebo s tzv. občanskou společností, mohou ve svém důsledku znamenat?
Neznamená to nic více ani nic méně, než že teorie filozofů, jakkoli dobře míněné, prověřuje praxe. Negativa se už projevují na všech úrovních společnosti, kde se například stavební řízení a výběrová řízení vůbec natahují neúměrně dlouho, neboť na tom parazitují různi „aktivisté“. Dosáhnout jasného a rázného rozhodnutí je v takové situaci téměř nemožné.
V současnosti čelí Slovensko epidemii „čínského moru“ prasat, který přenášejí divočáci. Přitom už léta víme, že jsou fatálně přemnožení, ale nikdo proti nim nemohl včas zasáhnout, neboť se nám „přemnožili ochranáři“, jak jsem to svého času nazval. Společnost je tedy paralyzovaná takovými „zachránci planety“, a to se nám krutě vymstí. To ale „inženýry lidských duší“ nezajímá.
A tak míříme k nestandardním „pirátským“ stranám – za toto označení by se dřív styděli, dnes se jím pyšní – a rozkladu klasické společenské struktury. Přecházíme na její „plazmovou“ existenci bez jasných pravidel a mantinelů. A to je příležitost pro nestandardní hnutí, jakým je například „Milion chvilek pro demokracii“.
Tak dlouho budou provokovat, až se objeví diktátor, který chaos, co vytvářejí, využije k opačnému extrému. Už jsme to zažili s dekadencí „Belle Époque“, První světovou válkou i Hitlerem, ale jsme nepoučitelní…
Mgr. Marie Benešová
Dají se tyto protestní akce považovat za zkušební palbu před 17. listopadem, kdy si budeme připomínat třicáté výročí událostí, které vedly k přechodu od totalitní k demokratické společnosti? Mohly by vést až k vynucenému odchodu politiků, proti nimž se lidé na shromážděních nejvíce vymezovali, i proto, že se další demonstrace po červnové s čtvrtmilionovou účastí svolává na pražskou Letnou až v předvečer výročí, tedy na 16. listopadu?
Historickou asociací byl už 17. listopad 1989, kdy StB vytvořila paralelu mezi nacisty zavražděnými studenty a komunisty fingovaně zavražděným studentem. Ale dějiny probíhají ve dvou fázích – nejdříve jako tragédie a potom jako komedie. A do listopadu 2019 je ještě daleko. Takhle dlouhodobě plánované zvraty zpravidla nefungují. Pokud dojde k zásadním změnám, tak určitě dřív a celkem nečekaně.
Už dlouhodobě se „střádá“ na lavinu. Spustit ji může i banální událost, pokud bude následná mediální masáž dostatečně silná a brutálně, bezskrupulózně zmanipulovaná. A právě na to se hodí „žlutá žurnalistika“, mylně označovaná za mainstreamovou. Už dávno nepatří do středního proudu médií, ale na jeho extrémně propagandistický okraj.
Pikantně v této atmosféře působí skutečnost, že v Poslanecké sněmovně prosadili komunisté usnesení, že „privatizaci 90. let provázely excesy, chyby a zločiny“. Je požadavek na „vyšetření zločinů privatizace“ oprávněný? A jsou zrovna komunisté ti praví, kdo by ho měli navrhovat? Tíží naši společnost více zločiny komunismu, nebo zločiny privatizace?
No, je to milý paradox, ale plně ve shodě s komunistickou „logikou“, která funguje na dialektice protikladů. Oni přece způsobili po roce 1948 obrovské majetkové zemětřesení a na špatné privatizaci a jejích nepochybných excesech si mohou alespoň trošku „zchladit žáhu“. Komunistické znárodňování bylo dávno, přebolelo a týkalo se menšiny občanů-majitelů. Ale masové privatizační rozkrádání pocítila – nebo aspoň zaregistrovala – většina. No a to je voda na mlýn komunistické zapomnětlivosti a překrucování dějin. „Kozel zahradníkem“ – to tu přece není poprvé.
Ve společnosti se vede diskuse o tzv. dezinformacích a fake news. Komisařka EU Věra Jourová dokonce varovala před tím, aby mladší lidé nechávali seniory samotné u počítačů, protože ti čtou řetězové maily, které zneužívají jejich samotu a frustraci. Je takováto formulace šťastná? Snaží se někdo zmást starší generaci, která přestala rozumět dnešnímu světu, či jde o urážku našich seniorů? Kam se celkově dostáváme při řešení dezinformací, fake news a „předsudečné nenávisti“ na internetu, hlavně na sociálních sítích?
Paní Věra Jourová je zřejmě rozený klaun. Vždyť tohle nemůže soudný člověk myslet vážně. Lehce manipulovatelná mládež má kontrolovat seniory, které právě životní zkušenost vede ke skepsi a opatrnosti vůči různým jednostranným kampaním a mediálním manipulacím.
Ale jinak je tato výzva paní Jourové přesně v duchu nové vlny neobolševismu. Stejné slogany, stejné manipulace mladých, stejné cíle ovládnout společnost bez možnosti kritiky, nebo alespoň osobního nesouhlasu. Patří to k cyklickému opakování dějin po časové spirále. Protože komunistické myšlení tu nikdy úplně nezaniklo – viz unikát českých komunistů, kteří jsou jako jediní parlamentní stranou v demokratické Evropě – a je například velmi populární v amerických univerzitních kruzích. Intelektuálové si rádi zahrávají s ohněm, jak už varoval Paul Johnson ve skvělé knize „Intelektuálové“.
A hloupost je přece infekční – v prostředí bruselské kliky se jí zjevně neubránila ani paní eurokomisařka. Že to má fatální následky, k tomu se určitě ještě dostaneme.
Téměř po celé Evropě se rozlila vlna protestů mládeže za řešení tzv. klimatické krize. Jde o zneužití dětí pro politický aktivismus, nebo o naši ostudu, že tak vážný problém musí brát do rukou dospívající? Bylo letošní horké počasí argumentem pro to, abychom čistili náš průmysl od uhlíkové stopy a omezovali sami sebe, třeba i ve spotřebě masa?
Znovu se dostáváme k nové vlně bolševického myšlení maskovaného neoliberalismem. Celá klimatická karta je falešná. Opakovaně jsem o tom psal a dost argumentů najde čtenář také v dokumentu „The Great Global Warming Swindle”. Stručně se dá konstatovat, že globální oteplování nastává logicky, cyklicky a bez zásahu člověka už miliony let. Ale je to dobrá záminka, aby okrajová vědní disciplína „klimatologie“ najednou byla manou nebeskou pro její představitele.
Neboť dokud budou oni a jim podobní bohatě financovaní, aby dokazovali vliv lidské činnosti na klima, přičemž účelově zaměňují nepochybný následek za pochybnou příčinu, tak se dočkáme i takových absurdit, jako že za všechno mohou kravské prdy.
Kdyby lidstvo umělo vzít rozum do hrsti, jak by měla z jeho strany vypadat ochrana klimatu?
Především ochranou životního prostředí a opatřeními na snížení škodlivin nechráníme klima, ale sami sebe, protože jsme se po stoletích prosperity znovu stali nejslabším článkem přírody! V testech a ochraně životního prostředí se pohybuji jako vědecký pracovník třicet let a souhrn našich prací s kolegou na téma největší ekologické katastrofy po první válce v Perském zálivu, bombardování bombami s nízkým obsahem uranu v Srbsku nebo následků jaderné havárie v Jaslovských Bohunicích lze už najít ve velké monografii publikované v prestižním vědeckém vydavatelství NOVA Press v New Yorku: “In situ” biomonitoring of a polluted environment BY Wild plant and crop plant species, takže vím, o čem hovořím. Podrobněji o tom píšu na svém blogu.
Ale neoliberální bolševici se nedají odradit od svého přesvědčení, že zlepšení životního prostředí a zastavení globálního oteplování se dá jednoduše odhlasovat na náměstích. Do toho tady máme fatálně nevzdělané evropské politiky, kteří skočí na každou ubohou atrakci například v podobě zázračného děvčátka ze Švédska, které zachrání svět. Vždyť je to nový Pavka Korčagin, pro neznalé historie připomínám, že to byl komunistický hrdina-úderník v jejím věku coby vzor „sovětského člověka“. A také ty poslední světové kongresy ekologicky nevzdělané mládeže připomínají sjezdy komsomolců.
Ing. Miloš Zeman
Co vás vede k tak příkrému hodnocení ohledně ekologického vzdělání mladých?
Jejich nevzdělanost spočívá v tom, že ani netuší, že do přírody nejde zasahovat jednostranně bez toho, aby se to neprojevilo jinde jako čirá katastrofa. Příklad v malém máme v už zmíněné epidemii prasat na Slovensku a v přemnožených divočácích.
Vždyť i „hnutí žlutých vest“ bylo přece původně vyvolané protesty proti ekologické dani z paliv! Takže masy Francouzů a Francouzek vyšly do ulic proti této snaze o omezení automobilové dopravy. Znovu tu tedy máme heslo „Poručíme větru, dešti!“, jen zabalené do ušlechtilého neoliberalismu. Dopadne to stejně jako s těmi ušlechtilými komunistickými experimenty.
A zase to bude bolet obyčejného občana, protože opět si tu už někteří intelektuálové zahrávají s ohněm. Jsme už zase u prorockých slov Paula Johnsona: „Buďme opatrní, když se jedná o intelektuály. Je nevyhnutelné je držet dál od moci, hlavně když se pokoušejí vnucovat své rady veřejnosti.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
