Špidla: Zastavit konzervativní revoluci musíme, třeba i s komunisty

Dnes už by se bývalý premiér a expředseda sociálních demokratů Vladimír Špidla s podporou komunistů při vládnutí smířil, i když se podle něj od té doby příliš nezměnili. „Pokud k zastavení konzervativní revoluce bude potřebná třeba menšinová vláda podpořená i komunisty, proč ne. Jde o příliš mnoho,“ řekl ParlamentnímListům.cz bývalý eurokomisař za Českou republiku.

Jak jako bývalý eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti hodnotíte současnou sociální politiku vlády?

Samozřejmě, že s ní nesouhlasím. Je to politika nesmyslná a nespravedlivá, která významně zhoršuje sociální situaci v zemi, velké množství lidí se v jejím důsledku dostává do chudoby, a to jak do chudoby relativní, pro nás to znamená méně než 9 500 korun měsíčně, i do chudoby absolutní, která již přímo ohrožuje lidi na zdraví a životě, v důsledku špatné výživy, nedostatku lékařské péče, špatného bydlení atd.

V České republice se už pod úrovní chudoby ocitlo kolem deseti procent obyvatel a jejich počet roste. Máte recept, jak situaci sociálně slabých zlepšit v době, kdy ekonomika stagnuje?

Od nástupu vlády přibývá každý rok několik desítek tisíc chudých. V loňském roce to bylo zhruba 80 000. Tedy skoro jedny České Budějovice. To je skutečná katastrofa.

Poslední změny, která vláda udělala, především změna valorizace důchodů, uvrhnou do chudoby další statisíce lidí. Až doposud chránil náš důchodový systém proti chudobě poměrně dobře. Chudobou bylo ohroženo asi šest procent důchodců. Ovšem velké množství důchodců bylo těsně nad hranicí chudoby. Změna valorizace způsobí, že tito lidé se do chudoby propadnou. Dá se odhadnout, že v průběhu několika let bude ohrožena chudobou až třetina důchodců na rozdíl od současných šesti procent. Ze současných asi 120 000 se dostaneme na zhruba 650 000. Jedná se o současné důchodce, tedy skupinu, která nemá v podstatě žádnou možnost na situaci reagovat. Míra relativní chudoby, která byla nízká zhruba devět procent v důsledku předchozí politiky sociální demokracie a současná vláda se tím poněkud neoprávněně holedbala, prudce naroste.

Ale vláda tvrdí, že vzhledem ke špatnému vývoji ekonomiky musí šetřit.

Je třeba si uvědomit, že sociální politika není jenom čistým výdajem, nýbrž je investicí do lidského potenciálu a má kladné důsledky pro hospodářský růst. V době krize je třeba tuto investici stabilizovat nebo posílit. Sociální politika je také součástí poptávkové strany ekonomiky. Je tedy součástí tvorby HDP. Drasticky redukovaná sociální politika znamená snížení vnitřní poptávky a tedy i snížení ekonomického růstu. Všechny okolní země rostou. Nejsou v poklesu. Náš pokles je způsobem nejen krizí, ale v prvé řadě chybnou hospodářskou a sociální politikou současné vlády. Dobrá sociální politika se musí zaměřit na stabilizaci příjmu rodin s dětmi a důchodců, zaměřit se na aktivní politiku zaměstnanosti, na dobré vzdělání, rekvalifikace a zajištění přístupné a kvalitní zdravotní péče a zabránění společenskému vyloučení. To vše přímo zlepšuje ekonomickou výkonnost země.

Jak se změnila ČSSD a politická scéna v Česku za dobu, kdy jste byl v Bruselu?

Politická situace v České republice je opravdu mizerná. Naše země je v úpadku. Cokoliv se dá nějak změřit, upadá, vzdělanost, ekonomický výkon, sociální situace, míra korupce, a co je snad nejhorší: naše schopnost se účinně spravovat a řešit nejzákladnější problémy. Nikdy bych něčemu takovému nevěřil. Je to situace, která vyžaduje zásadní změnu. Jsem si jist, že současná vláda a současná orientace země nejsou schopné pozitivní změnu přinést. Vláda se zmítá ve vnitřních sporech a v něčem, co bych nazval tupým bojem o moc, a není schopna sledovat dlouhodobé cíle a definovat odpovídající strategické priority. Naprosto nepochopitelně rozjíždí gigantické restituce, které jsou spíše než nápravou křivd předáním reálné moci římskokatolické církvi. Má zcela chybnou představu o naší pozici v EU. Do určité míry si představuje, že se můžeme izolovat, ačkoliv jsme závislí zcela na prosperitě EU jako celku. Pokud se Evropa dostane do těžké krize, budeme součástí této krize, jako tomu bylo v našich dějinách vždy. Snaha se izolovat a chovat se, jako bychom ani nebyli zemí unie, nás oslabuje. Způsobuje, že stále více se budeme muset jenom podřizovat, místo abychom tvořili. Snížila se také schopnost politických sil kooperovat. Dosáhlo to už velmi nebezpečné úrovně. Je to součást onoho obecného úpadku. Počátek je v době Topolánkovy vlády založené na politických přeběhlících, o jejichž motivech můžeme jenom spekulovat. Hypotéza, že nebyly jenom čistě politické, může být velmi produktivní. Nečasova vláda pokračuje stejnou cestou. Rozpad Věcí veřejných a platforma Karoliny Peake je ze stejného soudku. Jaký program má tato platforma, nikdo neví. O něco takového se opírat v této mimořádně těžké době je nezodpovědné. Bezhlavost a prázdnota české politiky narostla.

Také vyšetřování řady poslanců, včetně sociálnědemokratického exhejtmana Davida Ratha, nepřispívají k důvěryhodnosti politických stran. Jak jste tuto kauzu vnímal a jak by si měla ČSSD napravit reputaci?

Pokud jde o případ hejtmana Ratha, myslím, že ČSSD postupuje zcela správně. Vyvodila jasné důsledky z tohoto závažného obvinění. Porovnejme postup ČSSD s postupem vládních stran ve věci Vlasty Parkanové. Politická strana bude mít dobrou reputaci, když se zásadně zbaví klientelismu a hlavně předloží jasný a věrohodný politický program. Musí být zřejmé, že pokud dojde ke korupci, nikdo nic nezametává pod koberec. Také musí být zřejmé, že strana má představu o budoucnosti země. Sociální demokracie se musí stát rozhodující silou překonání politického úpadku, předložit věrohodný projekt budoucnosti, ukázat, že je kompetentní a nelítostně zamést s každým projevem klientelismu ve svých řadách.

TÉMA: Rathovo zadržení

Jste jeden z mála bývalých předsedů ČSSD, který neodešel ukřivděně ze strany. Neobáváte se, že politické strany expředsedů ČSSD – SPOZ Miloše Zemana a NS –LEV 21 Jiřího Paroubka – uberou ve volbách důležité hlasy, jako se to v případě Zemanovců stalo v minulých sněmovních volbách?

Myslím si, že bohužel ano .Je to konec konců jeden z důvodů, proč vznikly. Řekl bych, že mohou na sebe stáhnout hlasy, které bychom mohli jinak získat. Myslím, že by po volbách byly ochotné spolupracovat s vládními stranami, zejména s ODS, proti sociální demokracii. To by bylo vážné. Tři období pravicových vlád by už zcela jistě přineslo totální odbourání sociálního státu.

Když pod vaším vedením ČSSD vyhrála volby a vy jste sestavoval vládu, část sociálních demokratů jste popudil tím, že jste vytvořil vládní koalici s lidovci a unionisty a odmítl sestavit menšinovou vládu s podporou komunistů. Ale zdá se, že podpora komunistů už dnes většině vašich kolegů nevadí a že s ní po volbách počítají. Neměl byste s tím problém? Myslíte si, že se od té doby KSČM tak změnila?

Nějaké výrazné změny jsem u komunistů nezaznamenal. Odpovídá to jejich vnitřnímu konzervativismu. Ale na druhé straně je třeba si uvědomit, že já jsem vztah ke komunistům řešil před deseti lety za úplně jiných podmínek. Komunisté nejsou titíž a ani situace není tatáž. Prostě v současné době je země v hlubokém strategickém úpadku. Je povinností použít všechny demokratické možnosti k tomu, aby se situace změnila. Každá politická strana bude muset poměřovat situaci po volbách s cílem, kterého chce dosáhnout. Pokud k zastavení konzervativní revoluce bude potřebná třeba menšinová vláda podpořená i komunisty, proč ne. Jde o příliš mnoho.

Prvotní nadšení pro náš vstup do Evropské unie pominulo, oddaluje se i přijetí eura. Vy jste velký zastánce Evropské unie, jak vidíte její další budoucnost po hospodářských problémech v Řecku, Španělsku i dalších zemích?

Evropská unie nevznikla jako nějaký sen izolovaných hloubavců. Byla odpovědí na katastrofu světové války. Musela vyřešit dvě otázky: Jak zajistit mír a jak zajistit poválečnou rekonstrukci. Třetí otázkou, které si zakladateli EU byli plně vědomi, byla potřeba zajistit postavení Evropy ve světě, který se globalizoval, kde vystupují nová politická a ekonomická centra.

Ale čeští politici se většinou obávají větší integrace Evropské unie. Nebyl by vhodnější volnější svazek evropských států?

Pokud si chce Evropa udržet svoji politickou svébytnost a vysokou životní úroveň svých občanů a chce i geopoliticky obstát, musí být integrovaná. Toho jsou si evropští politici ve své velké většině vědomi. Dobře si uvědomují, že evropské státy jsou státy postsuveréními tak jako naprostá většina států světa. Jejich individuální kapacita jim neumožňuje řešit samostatně ty nejdůležitější problémy, jako jsou energetika, bezpečnost, ekologická stabilita Země. I ty největší evropské státy vědí, že nemohou mít globální vliv bez EU a ty menší dobře vědí, že neexistuje žádné jiné politické uspořádání, které by jim dalo takový vliv jak v Evropě, tak i globálně. Pro českou politiku existuje reálné nebezpečí, že Česká republika z EU vypadne.

Myslíte, že bychom odchod z EU nepřežili?

Jistě, také bychom to přežili, ale mělo by to své důsledky. Ekonomický, politický vliv EU by zůstal určující a náš vnitřní vliv v EU by poklesl. S nějakým odstupem tak jedné generace bychom se o vstup pravděpodobně opět pokusili.

Evropská unie není žádným božským zjevením. Je vynálezem lidským, a proto má chyby a problémy. Reálné důvody pro její trvání existují, proto se bude dále integrovat. Jaká bude její přesná podoba, je otevřené. Předpokládám, že to bude nějaká forma konfederace. EU svým způsobem již konfederací je. Spravuje společně to, co jí svěřily členské státy. Rozsah předávaných agend do budoucna je těžko odhadnout, ale předpokládám, že se ještě integruje zahraniční politika a bezpečnostní. Celkový plán není možné sestavit dopředu, Evropa se nezrodí v jediném okamžiku, nýbrž vznikne krok za krokem. Konec konců ani v případě České republiky nikdo neví, jak budeme vypadat v příští generaci.