Jaká je nyní aktuální situace v Bosně? Občas problesknou zprávy o protestech proti korupci jak na městské, tak vládní úrovni...
Současná situace nevypadá slibně, den za dnem jsou lidé zvyklí přijímat všechny nesmysly od politiků. Volby jsou nejlepším odrazem současné situace – volí stejné lidi, kteří tuto krásnou zemi, zdevastovanou válkou, učinili bídnou a nešťastnou. Do 90. let jsme měli plodný, šťastný život, žili jsme v něčem, co bylo kombinací socialismu a západního způsobu života. Měli jsme skvělé školství, zdravotnictví, zákony, svobodu cestovat a mnoho dalších benefitů. Dnes jen počítáme, kdo je Chorvat, Srb nebo muslim.
Protestuje se za něco, co si přejeme všichni – ale zkusili jsme to před několika lety a nic se nestalo. Není zde jiného řešení, které by mělo dostatečnou sílu nebo inteligenci v tomto pokračovat. Lidé jsou unavení, bezmocní a bez naděje. Bojí se něco změnit, protože všechny změny za uplynulých 30 let situaci jen zhoršily.
A co Mostar? Je to stále rozdělené město? Slyšel jsem zprávy o tom, jak slabé zákony umožňují bourání staré části města, historické perly Balkánu.
Mostar je hluboce rozdělen. Zpovzdálí to vypadá, že se věci zlepšují, ale to je jen iluze. Dvě hlavní národní strany jsou nejlepší koalicí, co tu kdy byla – navenek se tváří, že chrání zájmy „vlastního lidu“, ale jejich dohody jsou pouze o penězích a jak si nakrást víc a víc. Hlavní pozice městské vlády jsou v rukou politicky „vhodných“, bez jakýchkoli kompetencí z hlediska jejich odbornosti.
To je to, proč jsme svědky neustálé destrukce historických památek města a oblasti chráněné organizací UNESCO. Je zde anarchie, každý si dělá co chce, protože zde není vůle lidí ve vedení s tím cokoli udělat. Úřad starého města, který by měl být odpovědný za vše, co se děje v této části města, nezaměstnává architekta, historika umění nebo archeologa. Co potom můžete čekat?
Občas zaslechneme, že Saúdové chtějí nedaleko Sarajeva budovat satelitní městečko. Co je na tom, prosím, pravdy? Máte nějaké podrobnější, nebo dokonce aktuální informace?
Doufám, že to zůstane pouhou zvěstí. Je pravda, že lidé z arabských zemí kupují nemovitosti v Bosně. Mají smysl pro přírodu, vodu a prostředí. Problém není v nich, tím problémem jsou naši politici, kteří jsou ochotni zaprodat naše duše, jen aby si přivydělali něco navíc. Jako by tu nechtěli nic zanechat pro své děti a vnoučata, až jejich působení skončí.
Tisíce mudžahedínů pod vlajkou ISIL táhnou Sarajevem. Natočeno už v roce 2015
V jednom bosenském filmu, který se před několika lety u nás promítal, se už tehdy hovořilo o nelegálních výcvikových táborech islamistů v Bosně. Máte k tomu, prosím, nějaké aktuální informace? Bohužel, v řadách bojovníků Islámského státu, a to nejen v Sýrii, bojují i lidé z Bosny...
Pravděpodobně se jednalo o film od Jasmila Zbanice „Na putu“ (česky Na cestě – pozn. autora). Je pravdou, že můžeme spatřit více a více lidí s plnovousem, s krátkými kalhotami a ženy kompletně zahalené v černých oděvech. To je zvláštní, protože v Bosně nikdy nebyl islám takový. Nyní se přizpůsobujeme zvykům, které nejsou tradiční pro Balkánce a pro Bosnu a Hercegovinu. Opět za to viním politiky. Tito islamisté sem přišli z Řecka v období války, dále také ze Srbska. Obávám se, že to celé bylo součástí nějakého globálního plánu.
V Bosně a Hercegovině jsou některé vesnice, které se označují za radikální, ale osobně jsem je neviděla.
Všechno by bylo v Bosně jednoduše zvládnutelné, pokud by zde byla dobrá vůle, ale problém je v západních zemích, s „normálními“ lidmi, kteří ukazují náhlou změnu srdce.
Jaká je situace v jednotlivých správních autonomních oblastech Bosny, v chorvatské a srbské správě? A jak spolupracují s centrální vládou, pokud je tady vůbec nějaký kontakt?
Spolupráce je dobrá, zmiňovala jsem již dříve, že zde máme vůbec nejlepší koalici. V zahraničí se předstírají problémy, aby se mohlo manipulovat s lidmi.
Naše republika přijala v době války při rozdělení Jugoslávie tisíce lidí z Bosny, kteří se u nás bez problémů etablovali. Zapadli tak, že kromě poněkud jiného jména bychom je nepoznali. Ví se v Bosně o tomto českém vstřícném kroku, respektive o této pomocné ruce? Nehrozí zde další odliv lidí do západní Evropy, což může pro vaši republiku znamenat ztrátu řady odborníků a inteligence?
Ano, mnozí lidé z Bosny a z bývalé Jugoslávie našli nové domovy v České republice, Skandinávii, USA, Rakousku, Francii a v dalších zemích. Ve většině zemí dostali speciální status a finanční podporu po mnoho let.
V ČR bylo několik uprchlických táborů, ale mnoho z nás přišlo do Prahy a ostatních měst a získalo uprchlický status, abychom mohli začít pracovat. Myslím, že to nás učinilo více flexibilními a schopnými se přizpůsobit české společnosti. Zapadli jsme do společnosti ve velmi krátkém čase, naučili jsme se jazyk, pokračovali jsme v žití normálního způsobu života. Bylo to skvělé – být přijat bez předsudků. Nikdy jsem v Praze necítila nepřátelství nebo negativní postoj vůči mně. Především na ČVUT byl vztah mezi profesory a studenty více než přátelský – byla jsem tam ráda a šťastná. Občas říkám, že mi válka dala více, než jsem mohla očekávat, dle mé zkušenosti z Čech. Praha je mým domovským městem, dokonce zvažuji možnost se vrátit, abych své dceři umožnil lepší budoucnost než v Bosně a Hercegovině.
O saláfismu v Bosně už natáčela dokonce i francouzská televize
Mí přátelé, kteří zůstali v ČR, jsou všichni úspěšní a šťastní, jejich děti jsou české s bosenskými kořeny a považují Českou republiku za svou rodnou zemi. Vyučuji na fakultě civilního inženýrství a vnitřního designu v Mostaru a všechny mé studenty láká vyjet do zahraničí, protože doma nemohou najít práci. To je pro tuto zemi velký problém. Únik mozků je nevyhnutelný, když jsou politici natolik bezohlední.
Jaká je „novinařina“ v současné době v Bosně a Hercegovině? Celá Evropa – a nejen východní – se v poslední době potýká s byznysmeny, oligarchy, kteří se stávají vlastníky médií. A to ne pro svůj byznys, ale pro své politické ambice. Toto je u nás nyní velmi, velmi aktuální...
Tady je to stejné. Když je politika byznysem, tak se média stanou prvotní zbraní. Je zde jen málo příkladů nezávislosti, několik statečných a chytrých lidí, kteří se nebojí promluvit. Naneštěstí nejsou schopni přinutit ostatní lidi, aby začali přemýšlet. Strach z nové války, bídy a nezájem hrají ve prospěch současného vedení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
