Stanislav Polčák: Zajímalo by mě, jak by se islamobijci Konvička a Okamura chovali třeba v koncentračním táboře. Vzali by na sebe roli nacistických dozorců...

4. 9. 2015 9:35

ROZHOVOR Pokud dnes jde u řady uprchlíků skutečně o holé životy, tak je přece nemůžeme nepřijmout, míní europoslanec za TOP 09 a STAN Stanislav Polčák. „Pokud tyto lidi budeme posílat nazpátek, jak se pak Evropa dneška odliší od nacistického Německa? Zajímalo by mne, jak by se islamobijci jako např. Konvička, Okamura chovali, kdyby se třeba ocitli v koncentračním táboře, zda by na sebe vzali roli nacistických dozorců, zločinců,“ zamýšlí se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz právník a politik nad vlnou migrace i přístupem evropských a českých politiků.

Stanislav Polčák: Zajímalo by mě, jak by se islamobijci Konvička a Okamura chovali třeba v koncentračním táboře. Vzali by na sebe roli nacistických dozorců...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Stanislav Polčák

Situace s uprchlíky v České republice není tak problematická jako v jiných evropských zemích, protože jsme zatím tranzitní zemí. Ale příliv žadatelů o azyl do Evropy sílí. Myslíte si, že takovou vlnu Evropa zvládne?

Předvídat budoucí vývoj je samozřejmě velmi nesnadné. Doufám, že to Evropa zvládne, zvládla celou řadu jiných problémů, na druhou stranu ta výzva, před kterou stojí, je největší. A to z mnoha různých pohledů. Za prvé zabránit lacinému populismu, nárůstu radikalismu v Evropě, protože Evropa se vyznačovala hodnotou, že dokáže rozlišit mezi těmi, kdo jsou ohroženi na životě, a těmi, kdo se snaží zneužít systém. Byl bych rád, kdyby to zůstalo zachováno. Pokud v tom Evropa selže, je nepochybné, že dojde k erozi základních evropských hodnot a to by mělo určitě zásadní důsledky na fungování Evropské unie. Už teď je vidět napětí mezi jednotlivými evropskými státy, které se vzájemně obviňují z nedostatku solidarity. 

Je ale možné rozlišit mezi ekonomickými imigranty, kteří se snaží zneužít azylový systém, a těmi, kteří mají nárok na udělení azylu ze závažných důvodů? Řada uprchlíků nemá žádné dokumenty, dokonce někteří odborníci tvrdí, že se jich úmyslně zbavují, aby nebylo možné zjistit, odkud přicházejí.

Myslím si, že to možné je, a to z několika důvodů. Rozhodně si nemyslím, že to možné není, že situace je tak černobílá, jak tvrdí pan prezident Zeman. Evropská unie má řadu nástrojů k tomu, aby to odlišila. Je to výměna informací mezi bezpečnostními a informačními službami členských států, informace rozvědek, snímání otisků prstů a identifikace žadatelů. Jestli nějaký uprchlík, ekonomický imigrant odhodí své doklady, musí v azylovém řízení prokázat, kdo je. Tyto údaje je potom možné ověřit v rámci diplomatické služby. Když neprokáže svou totožnost, pak to musí jít k jeho tíži. Musí být ihned vrácen, pokud se neví, odkud je, pak musí být vrácen na místo, odkud pravděpodobně přišel. V mnoha zemích, ať už je to subsaharská Afrika, Blízký východ nebo asijské státy, je možné dohodnout s vládou výměnu informací o žadatelích. Dokonce si myslím, že evropská pomoc, která proudí do řady afrických či asijských států, by měla být podmíněna dobrou spoluprácí v oblasti imigrace. Nemůžeme posílat peníze vládám států, které nesplňují základní požadavky dobré mezinárodní spolupráce. 

Německo nejvíc trpí přílivem uprchlíků, očekává, že počty žadatelů o azyl během letošního roku dosáhnou rekordních 800 tisíc. Někteří pozorovatelé soudí, že dříve či později bude muset Německo i další cílové země migrantů změnit svoji azylovou politiku, protože čím více lidem poskytne azyl, tím více budou přicházet další. Bude k tomu muset podle vás dojít? 

Já číslo 800 tisíc slyším poprvé. Mluvilo se o tom, že první nárazová vlna do Řecka a Itálie byla nějakých sto padesát tisíc, takže nějakým odhadem se došlo k číslu 400 tisíc. Pokud by to bylo 800 tisíc, tak je to dvojnásobný nárůst, a s tím se jednoduše nevyrovná ani Německo. Ale to jen ukazuje, že je nutné chránit hraniční pásma kolem Sýrie. Málokdo u nás ví, že sousední Turecko muselo přijmout v tuto chvíli dva miliony uprchlíků. Pokud Evropa má ve stejné době čtyři sta tisíc lidí a nedokáže je ani rozlišit, tak zásadně selhává a ve srovnání s Tureckem vůbec neplní svou roli. 

I když se podaří rozlišit oprávněné žadatele o azyl, otázka je, co potom s těmi, kteří na azyl nedosáhnou. Podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska se musíme smířit s tím, že migranti, kteří už v Evropě jsou, tady také zůstanou. Souhlasíte s tím? 

Ne, úplně s tím nesouhlasím, protože návratová politika, kterou vykonává například Španělsko, je nesmírně propracovaná a vedla k tomu, že zásadní počty uprchlíků tato země nehlásí a umí je vykázat zpět. Ukazuje se taky, že velmi důsledné rozlišování žadatelů o azyl a ekonomického tranzitu, byť je časově náročnější, vede k tomu, že ekonomičtí imigranti přestanou tuto cestu vůbec zvažovat. Zkouší to jen tam, kde očekávají jisté přimhouření oka. A to je zásadní problém celé Evropy. Členské státy nesmí vysílat smíšené signály. Musí dát jasně najevo, že kdo nesplní kritéria uprchlíka, neprokáže svou totožnost a ohrožení, bude odeslán zpět do své země, případně do jiné země za vnější hranicí EU. Důsledná návratová politika je jedině možná, aby byla zachována nějaká možnost získat azyl u těch, kteří jej opravdu potřebují. 

Jak vnímáte kritiku ze strany některých evropských zemí, zejména Francie, Rakouska a Německa, že se východoevropské země nechtějí podílet na rozdělení uprchlíků, což je například podle francouzského ministra zahraničí skandální a proti evropským hodnotám. Požadují povinné kvóty pro jejich rozdělení, jinak mluví o krácení evropských dotací.

To je samozřejmě hloupé, protože tak zvyšujete napětí mezi evropskými státy. Kdyby některé země v minulosti nelákaly ekonomické imigranty, tak by tento problém nevyhřezl v této podobě. Je to i problém demografie, kdy řada států tímto přísunem obyvatelstva chtěla zvrátit svůj nepříznivý demografický vývoj. Azylová řízení neprobíhala dosud přesně tak, jak byl azyl pojímán, tedy jako ochrana při ohrožení na životě, a dneska nám problém imigrace prorostl jen na vnímání ekonomických migrantů. Co dělá Evropu Evropou? Barva pleti? Já doufám, že tomu tak není a že jsou to i určité hodnoty. Prožíváme jeden z nejzávažnějších testů z evropských hodnot. 

Co říkáte názorům politiků, například vicepremiéra Andreje Babiše, že bychom měli úplně uzavřít vnější hranice Schengenu?

Pochopil jsem to tak, že jde o hranice, které oddělují Evropu od zbytku světa. To je velmi extrémní myšlenka a myslím, že to ani není reálně dneska možné. Problém je v tom, že vnější hranice Evropské unie je mnohem prostupnější, než jsme si mysleli, je to spíše děravý cedník. Evropa strašně postrádá své vlastní ozbrojené sbory. Musíme důsledně bránit vnější hranici, chránit především moře, všechny pašerácké lodě by se měly potápět, k tomu je třeba získat souhlas Rady bezpečnosti OSN. Nevím, co dělá evropská diplomacie, mělo to být dávno projednáno a ten souhlas získán. Pokud Evropská unie nechce být jen pasivním přihlížitelem dějů, musí si pořídit vlastní akční ozbrojené sbory. Je to zásadní úvaha, ale bez těchto sborů, operativních a rychlých pro zásahy, kde je to na území EU potřebné a jde o obranu vnějších hranic, se Unie neobejde. 

Když vidíte nálady v české veřejnosti, myslíte si, že jsou obavy z tak silné vlny uprchlíků, z islámského radikalismu, který s ní může přijít, oprávněné a pochopitelné, nebo jde o prvky xenofobie, před kterou varují ve své výzvě například čeští vědci? 

Já stále doufám, že je to pořád to první, že to není narůstající xenofobie. Tak trochu zapomínáme na vlastní minulost, když odsud po roce 1968 prchali lidé nejen z obavy o svůj život, v té době už asi jejich život ohrožen nebyl, ale proto, že jejich lidská a politická práva byla porušována. Pokud dnes jde u řady uprchlíků skutečně o holé životy, tak je přeci nemůžeme nepřijmout. Pokud tyto lidi budeme posílat nazpátek, jak se pak Evropa dneška odliší od nacistického Německa? Strašně by mne zajímalo, jak by se četní islamobijci zachovali právě ve zlomových chvílích. Zajímalo by mne, jak by se ti lidé jako např. Konvička, Okamura chovali, kdyby se třeba ocitli v koncentračním táboře, zda by na sebe vzali roli nacistických dozorců, zločinců. Některé výroky, co padají v různých debatách i od politiků, jakoby vůbec nebraly na zřetel zvěrstva celkem nedávné historie. 

Jak hodnotíte výroky prezidenta Miloše Zemana, že uprchlíky k nám nikdo nezval, a že ti, kteří se zastávají uprchlíků, si je mají sami vzít domů?

Pan prezident se veze na vlně toho nejspodnějšího, co v naší společnosti je. Bohudík jeho moudra v Unii nikoho nezajímají, takže je zbytečné je jakkoli komentovat. Státy mají určitou odpovědnost za mezinárodní bezpečnost a spolupráci. Co chcete říct syrskému uprchlíkovi, kterému zničili domov a chtějí ho v lepším případě zotročit, v horším celou rodinu zabít? Že náš prezident ale pronáší tato moudra? Chci vidět každého z diskutujících, co by udělal, a zdůrazňuji, že nejsou anonymní a i náš trestní zákoník chrání určité hodnoty naší společnosti. Těmto skutečným uprchlíkům musíme pomoci. 

Exprezident Václav Klaus prohlásil, že pokud Evropa chce spáchat hromadnou sebevraždu tím, že bude přijímat neomezené množství uprchlíků, ať to dělá, ale ne s naším souhlasem. Podle něj bychom měli říci rezolutní ne. Ztotožňujete se s ním? 

To je zvláštní zjednodušení, nicméně výrok pana exprezidenta má aspoň nějakou argumentační polohu na rozdíl od současné hlavy státu. Myslím si, že Unie a členské státy však musí zcela zrevidovat imigrační politiku a azylové řízení. Na masové pohyby lidí nemůžete aplikovat zastaralé normy, které jsou vystavěny na předpokladech malého počtu uprchlíků a individuálního zkoumání, a dokonce mnohonásobné soudní obrany až u štrasburského soudu. Celý proces azylového řízení musí být výsostnou doménou rozhodování vládních orgánů se znalostí mezinárodních souvislostí. Například musí být zakotveno právo státu navrátit uprchlíka do jeho země poté, kdy objektivně pomine nebezpečí, kterému byl vystaven. 

Václav Klaus také odsoudil, stejně jako v minulosti Pražský hrad, výzvu českých vědců, kteří odmítají vyvolávání strachu a nenávisti vůči uprchlíkům. Podle exprezidenta zneužívají krizi pro vlastní politickou agitaci. Jaký názor máte na výzvu vědců vy? A jde jen o snahu se zviditelnit, jak tvrdí Václav Klaus? 

Tón té výzvy je v některých formulacích i podle mne přestřelený. Nicméně tu stejnou kritiku Václav Klaus může směřovat i na islamobijce, kteří se ani netají tím, že se na vlně strachu chtějí vyvézt do politiky. Směšné je, že na tomto tématu chtějí kandidovat do krajských zastupitelstev, když kompetence krajů v oblasti imigrace jsou naprosto minimální. Zviditelnit se snaží především druhá strana, vědci a jiné osobnosti veřejného života jen na to reagují, neboť to podle jejich názoru – a já jsem téhož mínění – přesáhlo již akceptovatelnou míru politické diskuse a směřuje jednoznačně k rozdmýchávání xenofobie. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Chcípneme hlady? Z Evropy se valí další nebezpečí

16:23 Chcípneme hlady? Z Evropy se valí další nebezpečí

Ekonomka Markéta Šichtařová pro ParlamentníListy.cz analyzuje situaci kolem problémů největší německ…