Lipence jsou počtem obyvatel jednou z nejmenších městských částí. Vnímáte to jako výhodu, či nevýhodu?
Samozřejmě velkou výhodou okrajové městské části je možnost užívat si venkovský styl života. Je to dáno hlavně způsobem zástavby, která je zde ze sta procent solitérní na vlastních pozemcích. Podstatnou část katastru tvoří obdělávaná zemědělská půda, v dosahu jsou počátek Brdského hřebene s vrchem Cukrák a řeky Berounka s Vltavou. Lipence nejsou tranzitní obcí, takže nadměrná dopravní zátěž se nám vyhýbá. Naopak nevýhodou této „okrajovosti“ je to, že jsme také na okraji zájmů vedení hlavního města: pro akce, které mají již několik let vydané územní rozhodnutí nebo dokonce stavební povolení, nejsou jeho zastupitelé a úředníci schopni rozhodnout a vysoutěžit dodavatelské firmy. Příkladem jsou tolik potřebné rekonstrukce místních ulic nebo několik let toužebně vyhlížené rozšíření místní čističky odpadních vod. Její dlouhodobě naplněná kapacita zásadně brání dalšímu rozvoji městské části. Při pohledu na loňské výkazy provedených investic z rozpočtu HMP, kdy bylo proinvestováno s bídou 30 % plánovaných prostředků, se tento stav opravdu těžko chápe.
I vzhledem k nízkému počtu obyvatel, „uživí“ se v obci minimální občanská vybavenost, jako prodejna potravin, restaurace, základní služby?
Většina obyvatel Lipenců vyjíždí za prací mimo obec a své potřeby vyřizují tam. Přesto se zde uživí dvě prodejny potravin, několik kadeřnic, pneuservisů, autodílen i kovářských a zámečnických provozoven. V podnikatelském rejstříku nalezneme mnoho dalších spoluobčanů, kteří svým rozsahem podnikání působí na celorepublikové úrovni. V centrální obci je v provozu jedna restaurace, na břehu Berounky se uživí dokonce dvě. Samostatnou kapitolou je Velkotržnice Lipence z 80 % zásobující pražské gastroprovozy zeleninou, s velkoprodejnou potravin se sortimentem větším než prodejny Makra, rozsáhlými halami plnými květin a dalšími prodejničkami. Velkotržnice nejenže zaměstnává mnoho občanů z okolí, je také zajímavou příležitostí k nákupu. Máme zde také poštu a zdravotnické zařízení, které se prozatím stará o děti a dorost.
Záměrně jsem vynechala hromadnou dopravu, která zde delší dobu vázne. Již ale plánujete zavedení autobusové linky 243, která by jezdila v trase Kazín – Lipence – Dolní Černošice. Zajistila by tak dopravu v rámci celých Lipenců. Původní odhad, kdy by mohl být provoz zahájen, jste předpokládal na letošní červen. Stane se tak? Kdy konkrétně?
Neřekl bych, že hromadná doprava vázne, pouze se v průběhu let změnily normy pro docházkové vzdálenosti k zastávkám MHD, lidstvo přestože stále někam spěchá, zpohodlnělo. V Lipencích je bohužel málo komunikací způsobilých pro provoz autobusu. Po našich letitých urgencích a díky větší finanční podpoře dopravních aktivit ve městě konečně letos přišla od Ropidu nabídka na vykrytí odlehlých míst linkou minibusu. Opravdu do konce června má být zprovozněna vámi zmíněná linka 243 a v průběhu příštího roku Ropid vysoutěží dopravce na trase Lipence – Baně – Zbraslav – Dolní Břežany, která výrazně pomůže obyvatelům horní části Lipenců.
A v jaké fázi jsou jednání o prodloužení linky 129, která v současnosti končí Na Baních? Jste optimista?
Tato věc je ve stadiu pouhé úvahy, takže o jednáních nelze hovořit. Pokud by byla zavedena výše zmíněná další linka minibusu, je jejich zahájení zbytečné. Hodně problematické by pro městskou část bylo nejen zajištění odpovídající plochy pro obracení velkého autobusu, ale zcela jistě bychom narazili na neochotu nebo nemožnost při úpravách jízdních řádů. V tomto případě je optimismus namístě spíše v souvislosti se slibovanou novou linkou.
Jak se snaží radnice podporovat podnikatele v obci, tak aby lidé nemuseli za základními službami dojíždět?
Jako občan Lipenců jsem za dlouhá léta zažil mnoho pokusů o zahájení podnikání, ať už v potravinářství a podobných druzích obchodu, tak i ve službách, které nedopadly právě dobře. Za téměř deset let ve funkci starosty jsem nezaregistroval žádný požadavek o podporu v podnikání. Trh je zřejmě již tak ustálený a podnikatelé zvyklí postarat se o sebe sami, že se nespoléhají na podporu státní správy. Městská část zajišťuje a dotuje rozvozy obědů a poskytla prostory lékaři pro poradnu. Obě tyto činnosti mají ulehčit život místním seniorům.
Psali jsme:
Plánujete v nejbližší době výstavbu nových domů? A můžete být případně konkrétnější?
Nejde o úplně vhodně položenou otázku. Já osobně výstavbu nových domů neplánuji, městská část také ne. Předpokládám ovšem, že je zde mnoho vlastníků pozemků, kteří mají v úmyslu je zužitkovat. Zde se ale opět musíme vrátit o pár řádek výše: naplněná kapacita čističky odpadních vod brání vydávání nových stavebních povolení. Nárok na připojení za současného stavu mají pouze investoři, kteří si svou účastí na rozvoji obecní infrastruktury zajistili potřebnou kapacitu již při jejím budování. Tato připojení odsouhlasuje provozovatel vodohospodářských sítí a dává vyjádření stavebnímu úřadu. Výstavba se zcela jistě rozeběhne v případě zahájení rekonstrukce ČOV. Schvalování stavebních povolení je čistě v rukou stavebního úřadu Prahy 1, a tak já i další volení zástupci budeme moci jen sledovat, jak nám stavební stroje a kamiony s materiálem ničí pracně vybudované komunikace…
Pokud byste měla pojmenovat tři hlavní problémy obce. Jaké by to byly?
1. Nejasné nebo špatně vymahatelné stavební předpisy týkající se rekreačních objektů na území hl. města. Na území Lipenců je jedna z největších chatových osad v republice a činnost v ní má více společného s chaosem než jakýmkoli řádem.
2. Nedokončené, resp. ani nezahájené budování protipovodňových opatření v našem katastru.
3. Již výše zmíněné opomíjení městské části s potřebnými investicemi ze strany HMP. A nakonec možná nejzásadnější záležitost kazící radost z práce: postoj opozice, která pod heslem „raději bořit, než budovat“ dospěla až k invektivám na osobní úrovni.
Další rozhovory z Prahy:
Dlouhodobě také upozorňujete na tzv. černé stavby na území obce. Nejčastěji jde o přestavbu či rozšíření chatek, které jsou navíc v záplavové oblasti, a to bez stavebního povolení. Možnosti radnice zasáhnout jsou ale minimální. Snažíte se tak alespoň kontaktovat příslušné orgány. Změnilo se něco, nebo stále platí, že úředníci žádné pochybení neshledali?
Příslušné orgány každou černou stavbu samozřejmě řeší. Nečastějším výsledkem je zahájení řízení o odstranění stavby a po jeho ukončení proběhne stavební řízení, v němž je stavba (pokud je to jen trochu možné) legalizována. Toto souvisí se stavebními předpisy a stavebník pod dojmem, že mu nebude úřadem vyhověno, raději riskuje sankce. Pro mnohé život v chatě není rozmarem, ale nutností a východiskem z různých životních situací...
Otázka na závěr. Poprvé v historii skončila ODS v hlavním městě v opozici. Když sledujete počínání nové koalice, jak byste ji hodnotil?
Počínání nové koalice pozoruji spolu s většinou kolegů pražských starostů se značným zděšením, dokumentují to i výstupy z námi opětně založeného sněmu starostů a zápisy ze schůzek a porad Svazu městských částí HMP. Chaotické a nekoncepční vedení města má smrtící dopad na jeho budoucnost. Nejděsivějším příkladem je „řádění“ Institutu pro plánování a rozvoj, molochu, který se nekontrolovaně rozrůstá v emauzských zdech a je obrovským spotřebitelem dotací a městských peněz. Tvorba územního plánu se v jeho režii stala nesrozumitelnou i pro samotné autory…
A věříte, že se ODS brzy vrátí v Praze do vedení?
ODS je jako bývalý hnací motor pravicové politiky dávno za zenitem. Současný návrat na výsluní je díky nevýraznosti jak celostátního, tak hlavně pražského vedení nemožný. Předpokládám, že se obyvatelé Prahy probudí z letargického spánku a pomine poblouznění populistickými koblihami a věnují svou pozornost stranám prosazujícím programy s jasným zacílením na konkrétní rozvoj města – dopravu, bezpečnost, školství, péči o stárnoucí populaci… V Praze tradičně volící „doprava“ se profilují regionální uskupení. Jediné z nich, které prozatím disponuje uceleným programem, je celopražské Hnutí pro Prahu. Věřím, že šanci budou opět mít ti, kteří nebudou voliče ohromovat, ale budou jim umět naslouchat. Přestože velké strany o tuto vlastnost dávno přišly, je pro mě osobně ODS stále nejpřirozenějším koaličním partnerem. V její návrat do vedení města věřím v případě, že bude schopna být rovnocennou součástí uskupení, jehož jediným zájmem nebude vlastní prospěch, ale prosperita našeho hlavního města.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
