Starosta Mnichova Hradiště: Prezidentský úřad by měl vést zvolený kandidát, ne jeho poradci

Starostou jste třetím rokem. Co se vám zatím podařilo a s čím příliš spokojený nejste?

Atmosféra ve městě je jiná. Radnici dnes vnímám nejen jako dům uprostřed náměstí, ale také jako místo, které je otevřené směrem navenek a podává ruku občanům. Podařilo se nám předně zavést všechna transparentní opatření – dnes už zveřejňujeme všechny smlouvy, máme na webu veřejně přístupný rozklikávací rozpočet do úrovně faktur, ze zastupitelstva je pořizován videozáznam a zavedli jsme také třeba jmenovité hlasování zastupitelů. Ročně pořádáme přes deset veřejných setkání, kde nám mohou občané sdělit, jak věci ve městě vidí, a je velmi naplňující, že na těchto setkáních nikdy nebýváme sami. Z toho všeho mám velkou radost, neb obec přece neznamená úřad, ale představuje všechny, kteří v ní žijí. Pak můžu zmínit množství investičních opatření. Z těch velkých, ze kterých mám opravdu radost, je obnova fasád na domech v centru města, výstavba moderního sportovního hřiště ve škole na náměstí nebo zkulturnění lesoparku. Naopak mě trápí to, jak dlouho každá investice trvá a že razítek, povolení a papírů je na každou akci potřeba nepočítaně. Stavební i rozhodovací procesy se musejí zjednodušit, ideálně digitalizací veřejné správy tak, jako je tomu třeba v Estonsku, jinak nám v Evropě brzy „ujede vlak“.

Jaký je váš cíl do konce volebního období? Co byste chtěl ještě stihnout?

Z oblasti investic je to výstavba nového pavilonu školky v Jaselské ulici pro 28 dětí, rozběhnutí výstavby komunitního domu v Mírové ulici (jde o jídelnu pro děti a nové prostory pro DDM), dokončení výstavby vodovodu do místních částí Dobrá voda a Lhotice, posunutí projektu revitalizace našeho náměstí do fáze hotové prováděcí dokumentace, úpravy bočních vstupních prostor radnice, tak aby nedělaly ostudu, opravy ještě alespoň dvou nejpotřebnějších kilometrů chodníků… A pokud se zamyslím i nad jinými oblastmi, velmi rád bych společně se sousedy s pokorou a radostí oslavil především 100. výročí založení Československa.

Loni jste podpořil hnutí STAN v krajských volbách. Co celostátní politika? Neláká vás? Proč?

Společně s občany jsme po dlouhých debatách sestavili vizi pro Hradiště do roku 2026, takže utéct od práce po čtyřech letech do politických výšin, když u většiny projektů trvá jen získání zmiňovaných razítek i tři roky, by byla mizerná cesta. Láká mě to, ale aktuálně si nedovedu představit, že bych z pozice starosty odcházel dříve než v momentě, kdy bude hotová přestavba náměstí, postaven terminál pro hromadnou dopravu, zrekonstruováno atletického hřiště u 2. ZŠ a zásadně opravena budova klubu. STAN však podpořím i letos v parlamentních volbách a jsem přesvědčený, že toho nebudu litovat – jde o hnutí, které skutečně sdružuje starosty a nezávislé kandidáty, kteří chtějí sloužit své zemi, nekradou a mají sílu rvát se za občany. Ale jak říkám, parlamentní lavice nechám rád zkušenějším kolegům.

Letošní rok se nese v Mnichově Hradišti ve znamení investic. Na co nového se mohou občané těšit ve druhé polovině roku?

Dokončena bude rekonstrukce fasády radnice i fasád na soukromých objektech na náměstí, jejichž opravy město finančně podpořilo ze svého zvláštního fondu. Vyměněno bude devět kotlů a rozvodů tepla na druhé základní škole, což je investice, na kterou se čekalo desítky let (původní soustava je ze začátku 50. let). Na posledních drobnostech se pracuje v hasičárně v místní části Hoškovice, která se mění ve společenské centrum obce, a uskuteční se i oprava hasičárny v Sychrově. Hotová už brzy bude také první fáze revitalizace lesoparku, kde na podzim přibude ještě veřejné osvětlení. V Sadové a Průběžné ulici opravujeme chodníky, v září bude zrekonstruována kuchyň ve školce Jaselská… O všem dalším se zájemci mohou dočíst v kartách jednotlivých investic na webu města, kde úředníci pravidelně informují o probíhajících pracích. (www.mnhradiste.cz/radnice/investice-a-projekty).

Lidé, kteří bydlí v ulicích sousedících se závodem Kofola, si už několik let marně stěžují na to, že noční provoz dlouhodobě překračuje hlukové limity. Pokud nedojde k nápravě, jak nové vedení závodu slibuje, vložíte se do sporu? Někteří obyvatelé nevylučují, že se obrátí na soud. Mají vaši případnou podporu?

V případě, že by Kofola nedostála svým slibům a závazkům, bych s podporou rozhodně neváhal. Situace byla špatná léta a aktuální jednání vnímám jako úhelný kámen – buď se Kofola sama stane dobrým sousedem, jak slíbilo její vedení, nebo ji k tomu budeme muset donutit společně s hygieniky. Věřím ale, že jsme se dostali do fáze, kdy nezůstane jen u slibů. Celou věc jsme opakovaně konzultovali osobně nejen s ředitelem zdejšího závodu, ale i s generálním ředitelem Kofoly, a po dvou veřejných setkáních zástupců Kofoly, vedení města a občanů už jsou na obzoru první plody – v září se kolem závodu výrazně sníží objem kamionové dopravy, protože nákladní vozy budou parkovat jinde než při hlavní silnici. Přesun chladicích věží, které jsou dominantními zdroji hluku, do zadní části výrobního areálu bude následovat.

Na konci loňského roku spustilo vedení města pro majitele chytrých telefonů aplikaci Lepší místo. Plánujete i nějaké další aplikace, které by obyvatelům usnadnily život ve městě nebo jim pomohly se na něm více podílet? A můžete být případně konkrétnější?

Lepší místo je takový veřejný úkolník, díky němuž nás občané prostřednictvím chytrých telefonů upozorňují nejen na rozbité lavičky, ohnuté lampy nebo stromy spadlé po vichřici, ale také nás konfrontují se svými názory, komentáři a podněty. Radnice má tak díky lidem víc očí a dokáže rychle odstraňovat jednoduché nedostatky, o kterých by jinak třeba nevěděla. Ty složitější připomínky jsou často zdrojem diskuse, což je samozřejmě také přínosné. Kanálů, kterými se mohou lidé zapojit nebo informovat o dění ve městě, je samozřejmě víc, třeba facebookový profil města, kanál na YouTube, webové stránky města, kde máme aktualizované informace o probíhajících či chystaných projektech nebo přehledné mapy s vyobrazením kontejnerových stání či košů vybavených pytlíky na psí exkrementy.

Ani Mnichovu Hradišti se nevyhnuly problémy s vandaly. Jak se snažíte situaci řešit? Plánujete v nejbližší době nějaké další investice do posílení bezpečnosti obyvatel?

Vandalismus je něco, s čím mám bytostný problém. Především proto, že peníze, které z rozpočtu na odstraňování následků vandalismu úplně zbytečně vynakládáme, by mohly být využity tisíckrát lépe. V součtu jde až o 200 tisíc korun ročně. Město monitorujeme pomocí kamerového systému, který se v příštích měsících dočká rozšíření o jedno nové oko, v ulicích nám nyní působí preventivně dva takzvaní asistenti prevence kriminality, kteří pomáhají strážníkům městské policie. Přesto se tu a tam najdou siláci, kteří potřebují svou sílu demonstrovat na vybavení veřejného prostoru.

V jaké fázi je projekt revitalizace Masarykova náměstí, což je jedna z vašich priorit? A především, co nového by měla nabídnout občanům?

Máme za sebou už dlouhou cestu. Konzultace s občany, architektonickou soutěž i architektonickou studii. Náš postup jsme také již koordinovali se síťaři, kteří mají v podzemí pod náměstím uložená vedení, a také s krajem, jehož dvě silnice přes náměstí vedou. Teď pokračuje projektování. Počítám, že dokumentace bude kompletní na jaře. Ještě před spuštěním úprav náměstí je však nutné připravit projekt dopravního terminálu u vlakového nádraží, aby bylo možné regulovat autobusovou dopravu na náměstí. Počítám, že náměstí se může fyzicky začít rekonstruovat v roce 2019, tedy za předpokladu, že věc zastupitelé podpoří. Náměstí by mělo být ve výsledku místem zaslíbeným klidnému posezení, městským oslavám, farmářským trhům, ale mělo by se tu dát také pohodlně zaparkovat nebo vystupovat a nastupovat do autobusů. Vznikne zde také moderní fontána. A jako třešnička na dortu se sem vrátí ze zámku socha Václava Budovce z Budova.

Mgr. Ondřej Lochman, PhD.

STAN
poslanec

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Letos poprvé také mohli majitelé zažádat o dotaci na opravu fasád nemovitostí v centru. Plánujete dotace i pro příští rok?

Funguje to skvěle. Po 21 letech se opravuje třeba budova bývalé lékárny, dnes tzv. Kniha Mona, naproti radnici nebo restaurace Karlovy Vary přímo proti úřadu. A mimoto také několik domků v podzámčí. Osobně budu chtít zachování tohoto fondu prosadit i pro příští rok. Vždyť díky několika statisícům nám začalo město rozkvétat před očima. Myslím, že náměstí i podzámčí tento impulz potřebovala. Část dá město, část majitel nemovitosti a ve výsledku budeme mít krásné a výstavní město.

Korupční kauza na ministerstvu školství připravila město o miliony na nové hřiště. Jaké to bude mít následky? Město by o dotaci chtělo požádat počtvrté. Kdy by mohlo být rozhodnuto?

Nyní žádáme počtvrté, rozhodnuto bude v listopadu. Vše je připraveno. Pokud bude dotace přiznána, na hřišti si první sportovci zacvičí v září 2018. Korupční kauza nás však poškodila těžce – naše město zásadně doplatilo na selhání státní instituce. Jen si to představte, makáte po nocích, aby se vše stihlo, máte v ruce oficiální papír, že jste uspěli a ministerstvo vám zasílá osm milionů na modernizaci hřiště, a pak se z médií – a jen z nich – dozvíte, že peníze nedostanete, a nikdo vám na MŠMT ani nezvedne telefon. Je to celé smutný příběh. Fotbal v této kauze ovlivnil i další projekty, které s ním neměly nic společného.

Netajíte se tím, že nejste příznivcem Miloše Zemana. To, že bude obhajovat mandát, jste predikoval již v roce 2015. Co by jeho znovuzvolení pro Česko znamenalo?

Je málo věcí, ve kterých s panem prezidentem souhlasím, a nebojím se to říci nahlas. Nicméně dnes vnímám jako hlavní problém to, že pan prezident je už starý a unavený muž a že nemůže naši zemi reprezentovat dostatečně. Nemá na to už prostě sílu. Znovuzvolení by znamenalo věčné absence na setkáních a to, že by místo něj jeho úřad vedli jeho poradci, což se stává už dnes. Myslím, že v tom, že úřad by měl vést zvolený kandidát, a ne jeho poradci, se shodnu i s příznivci Miloše Zemana.

Z řad jeho protikandidátů, máte nyní nějakého favorita? Prozradíte nám jeho jméno?

Já bych na Hradě nejraději viděl Danu Drábovou, ta ale kandidaturu odmítla. Ze současných kandidátů je mi asi nejblíže profesor Drahoš. Pokud by se objevil někdo mladší, také by to nebylo na škodu. Ne že by byl věk tak důležitým kritériem, ale už by bylo načase posunout se někam dopředu a zapomenout na tu partu, která to tu v devadesátých letech ve velkém rozprodávala.

Než jste se stal politikem, působil jste v neziskové oblasti. Neziskové organizace jsou často vnímány jako přítěže státního rozpočtu. Kritika v poslední době sílí, a to nejen ze strany veřejnosti, ale i politiků. Jak ji vnímáte? Do jaké míry je opodstatněná?

Často vnímány, v poslední době… To jsou velmi obecné formulace. Je třeba být konkrétní a říci kdo, co, kdy. Neziskovky jsou přece charity, nadace, ale také spolky a zájmové organizace. Jsou snad myslivci, sokolové, dobrovolní hasiči nebo včelaři přítěží státního rozpočtu? To je přece nesmysl. Neziskovky jsou tu od toho, aby sdružovaly občany se společným zájmem, a také, a to podle mého názoru především, vyplňovaly díry tam, kde stát nestíhá. Já působil v organizaci, která má charakter nadace. Sháněli jsme peníze pro děti, aby měly lepší vzdělání, zážitky, zkušenosti, a většinu rozpočtu jsme získávali od soukromých dárců. A to má mimo jiné souvislost se státním rozpočtem. Je přece mnohem, ale mnohem levnější poskytnout peníze organizaci na aktivitu, kterou stát nestíhá. Já to vidím na městě třeba na spolupráci s partnerskými městy. Je mnohem účelnější přispět spolkům na akce a cestovní výlohy a ony si už spolupráci se spolky v partnerském městě neformálně a kamarádsky domluví. Na úřadě by to znamenalo zase papíry a razítka. Určitě jsou i neziskovky, které podporu dostanou a nevynaloží ji efektivně, to už je ale o tom, kdo jim na co peníze dává, a jak si to umí zkontrolovat.

V souvislosti s uprchlickou krizí jsou neziskovky pod palbou kritiky, že pomáhají pašerákům uprchlíků, a to i ze strany unijní agentury Frontex. Zástupci neziskovek tato tvrzení důrazně odmítají. Jak se na to díváte vy?

Tu situaci znám jen z médií, stejně jako 99 procent lidí v naší zemi. Věnuji se navíc především práci pro naše město a kraj, takže to nechci hodnotit nějak povrchně. Snad jen principiálně můžu říci, že pašerákům se má pomáhat pouze za mříže, protože jde o lidi, kteří v celé této situaci nejodporněji parazitují na neštěstí jednotlivců. Myslím, že by jim měly hrozit ty nejpřísnější postihy.

Podle vašeho mínění Českou republiku migrace tolik nezasáhne, jelikož nejsme cílovou stanicí. My bychom se spíše měli obávat vlivu Moskvy. Čeho konkrétně?

Jen ve zkratce: propagandy, ovlivňování voleb a prodávání našeho národního bohatství.