Starostka Přelouče: Nejhorší období má již ODS za sebou

Jak jste se svěřila pro ParlamentníListy.cz, rozhodla jste se přijmout nabídku předsedy oblastní rady ODS Pardubice, abyste v nadcházejících krajských volbách stranu osobně podpořila. Vaše představa je ale figurovat někde v poslední třetině krajské kandidátky. „Jsem přeloučská patriotka a práci pro město se ráda věnuji více než na plný úvazek.“ Nedomníváte se, že jako zastupitelka byste měla více možností pozitivně ovlivnit život nejen v kraji, ale i v Přelouči?

To určitě ano. Krajská samospráva řeší problematiku s celokrajným dopadem: zdravotnictví, střední školství, dopravní obslužnost, komunikace II. a III. třídy, životní prostředí… Přeneseně se tedy dotýká každého občana v kraji. Ale nemyslím si, že bych svým hlasem v krajském zastupitelstvu mohla pro Přelouč „vylobovat“ něco navíc, to už by hraničilo se střetem zájmů.

Vy jste to sice již naznačila, ale přesto se zeptám přímo. Co si myslíte o těch politicích, kteří sedí současně na dvou či více židlích?

Z vlastní zkušenosti vím, že mám-li volenou funkci vykonávat na sto procent, nemohu k tomu na sto procent vykonávat další funkci, nemluvě o tom, že někteří politici nezůstali jen u dvou funkcí, „zvládají“ jich více. Nemyslím si o nich, že to jsou nadlidé, ale bohužel to umožňuje náš systém. V minulosti se již vedlo mnoho debat na téma kumulace veřejných funkcí placených z veřejných prostředků, bohužel diskuse jaksi vyzněla do ztracena. Já jsem zastáncem názoru, že z veřejných prostředků by měla být politikovi vyplácena pouze jedna odměna, určitě by se potom pracovní výkonnost těchto nadprůměrných jedinců smrskla do výše této jedné odměny.

V současnosti nemá ODS zastoupení ve vedení žádného z krajů. Jak vidíte šance strany před nadcházejícími volbami? V jaké kondici se podle vás nyní ODS nachází?

Jsem přesvědčena o tom, že to nejhorší období má již ODS za sebou. Před dvěma roky to byla nestabilní, rozhádaná strana s velkými ekonomickými potížemi, která balancovala na pětiprocentní hranici volitelnosti. Dnes je to vše minulostí, a i když nemám velkou důvěru v různé volební průzkumy, i ty ukazují, že ODS neztrácí, ale pomalinku získává. Při letošních krajských i senátních volbách se žádné zázraky dít nebudou, souboj o vítězství mezi sebou svede ČSSD s hnutím ANO. Věřím ale, že v současné době je již ODS důvěryhodnou stranou pro pravicově smýšlející voliče a že v letošních volbách získá více, než uvádějí současné prognózy.

Od založení ODS uplynulo 25 let. Někteří politologové říkají, že skutečnou stranou se dá nazvat pouze taková strana, která přežije svého zakladatele a vůdce, což se ODS podařilo. Na druhou stranu kdysi nejsilnější politická strana má dnes podporu ani ne deseti procent voličů. Věříte, že ODS má budoucnost, že se odrazila od toho pomyslného dna a že se jí ztracená důvěra voličů skutečně vrátí?

Ano, v to vše věřím. Kdybych víru ztratila, dávno bych řady ODS opustila. Ale ODS má před sebou ještě dlouhou několikaletou cestu budování důvěry.

Lidé kolem zakladatele ODS a exprezidenta Václava Klause, například Ladislav Jakl, tvrdí, že současná nízká podpora ODS je způsobená neobratností současného vedení, vyprázdněním ideového étosu a částečně i proto, že není poptávka po pravicové politice. Souhlasila byste s jejich hodnocením, že vina za to, že je ODS v propadu, je na současném vedení strany? Nebo kde vidíte příčinu vy sama?

Každý má právo vyjádřit svůj názor, s tvrzeními zmíněných pánů zásadně nesouhlasím. ODS je novou polistopadovou stranou, která má za sebou dobré i špatné časy. Z toho špatného, co způsobilo názorové štěpení uvnitř ODS i odliv voličů, vzpomenu např. opoziční smlouvu z roku 1998, kritiku a nespokojenost členské základny i voličů s konáním i chováním bývalého předsedy ODS Mirka Topolánka a strmý pád po zásadních chybách vlády vedené bývalým předsedou ODS Petrem Nečasem. Od roku 2014 stojí v čele ODS nováček „v dresu“ ODS p. prof. Fiala, který nemá s minulostí ODS nic společného a nelze jej logicky za předešlé karamboly ODS nijak vinit. V zájmu udržení demokracie v naší republice je přímo nutná existence pravicové konzervativní strany na politické scéně, voličů uznávajících liberálně konzervativní hodnoty není v naší republice málo. Jen je nutné je zbavit naštvanosti, nedůvěry i ztraceného zájmu o politiku. To je velký a nelehký kus práce, za kterou náš předseda převzal zodpovědnost.

Nyní ale k městu. Když jsme spolu naposledy hovořily, zmínila jste, že se věnujete „studiu“ nových dotačních výzev v jednotlivých operačních programech EU samozřejmě s cílem jejich možného využití v následujícím programovacím období. Můžete být nyní konkrétnější a přiblížit nám projekty, u nichž usilujete či chcete usilovat o dotace?

Nejdříve musím konstatovat, že oním „studiem“ jsem bohužel dospěla k závěru, že ve srovnání s minulým programovacím obdobím bude v současném období pro obce daleko složitější dotaci získat. Peněz je méně, opět přibyla byrokracie, žádosti o dotace jsou složitější a už samotné zpracování žádosti dražší. Chybějí dotační možnosti na investice, které nutně potřebují všechny obce v naší republice: opravy chodníků, komunikací, veřejného osvětlení… Ale samozřejmě se budeme snažit získat maximum z možného. V dubnu jsme podali žádost o dotaci z IROP na zvýšení kapacity mateřské školy – přístavbu pro 50 dětí, příští rok plánujeme zahájit z prostředků EU výstavbu přestupního dopravního terminálu u vlakového nádraží, připravujeme projekty na výstavbu kanalizace ve dvou našich místních částech, výsadbu zeleně a rozsáhlou rekonstrukci městského parku, protipovodňová opatření, komunitní dům s knihovnou i nové cyklostezky.

Jak významným zdrojem příjmu jsou pro vás dotace a jaké nejdůležitější projekty, financované z dotací, byste vyzdvihla?

Našemu městu „zbývá“ na investice a rozvoj v rozpočtu každoročně průměrně cca 25 mil. Kč, dluh na potřebných investicích či opravách na původním majetku města odhaduji minimálně na 500 mil. Kč. Z toho je zřejmé, že bez dotací nejsme schopni z vlastních prostředků zrealizovat žádnou větší investiční akci. V nedávné minulosti díky získaným dotacím jsme postavili např. sportovní halu za cca 50 mil. Kč, nové autobusové nádraží za 25 mil. Kč, zateplili veřejné budovy za cca 35 mil. Kč, řádově miliony jsme vydali na protipovodňová opatření, nové technologické centrum v městském úřadě, regeneraci panelového sídliště i výstavbu nájemních bytů pro seniory.

O tom, že máte důvěru občanů, svědčí i to, že jste ze všech 147 kandidátů v Přelouči obdržela největší počet preferenčních hlasů. Jak jste ale po volbách slíbila pro naše stránky, přece jen byste chtěla zintenzivnit komunikaci s občany, tak aby se i oni více zapojili do rozhodování a řešení problémů města. Co konkrétně se změnilo?

Např. jsme zřídili nově profil města na jedné sociální síti, další dva připravujeme. Zintenzivnili jsme informování občanů o záměrech a plánech města, o realizaci nejen investičních, ale i např. kulturních a vzdělávacích akcí ve městě. Sociální sítě hodláme využít i na zjišťování názorů občanů k zamýšleným aktivitám, proběhla již například anketa na téma prioritních investic ve městě, zavedli jsme dotazníková šetření u konkrétních osob, které budou dotčeny rozsáhlejší stavební činností, připravujeme zjišťování názorů občanů na konkrétní úpravu silničního provozu v části bytové zástavby apod.

S ohledem na maximální transparentnost a otevřenost směrem k občanům se město Přelouč loni na podzim připojilo k dalším územněsamosprávným celkům, které plány a výsledky svého hospodaření prezentují na svých internetových stránkách, a to formou stále populárnějšího tzv. rozklikávacího rozpočtu. Máte představu, jaký je o informace zájem, a mohou se občané nějak zapojit i do samotné tvorby rozpočtu? Mám na mysli například prostřednictvím tzv. participativní rozpočtování.

Ano, máme přesný přehled o počtu občanů, kteří si zobrazili rozklikávací rozpočet na stránkách města. Musím konstatovat, že jde o nižší počet návštěvníků než např. u rubriky aktuality či pozvánky na kulturní akce. Vysvětluji si to tím, že jde o poměrně specifické až odborné informace, které si ne každý občan dokáže správně vyhodnotit, a zajímá jen určitý okruh občanů. Do tvorby rozpočtu se může každý občan zapojit již dnes. Každý má právo k němu uplatnit svoji připomínku či názor písemně nebo osobně na zasedání zastupitelstva, to se děje jen minimálně. K participativnímu rozpočtování jsme zatím nepřistoupili, má určité výhody, ale i řadu nevýhod. Za jeho největší nevýhodu považuji možnost prosazování osobních zájmů jednotlivců či komunit.